Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1962/2024

26 Cdo 1962/2024-157

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jitky Dýškové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a Mgr. Lucie Jackwerthové ve věci žalobce města Benešov, se sídlem v Benešově, Masarykovo náměstí 100, IČO 00231401, proti žalované J. G., zastoupené JUDr. Boženou Hokeovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Doudlebská 1046/8, o vyklizení bytu, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. 12. 2023, č. j. -117, takto:I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

2. K odvolání žalované Krajský soud v Praze (odvolací soud) rozsudkem ze dne 6. 12. 2023, č. j. -117, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) pro nepřípustnost.

4. Dovolatelka – s přihlédnutím k obsahu dovolání – k dovolacímu přezkumu překládá otázku (kterou má za otázku v rozhodování dovolacího soudu dosud neřešenou), zda je povinností soudu v řízení o vyklizení bytu se „znovu se zabývat skutečností, zda byly a jsou skutečně dány důvody pro výpověď z nájmu bytu“, tedy zkoumat oprávněnost výpovědi bytu.

5. Dovolatelka konkrétně nesouhlasí s tím, že byl naplněn výpovědní důvod podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). V soudní praxi přitom není pochyb o tom, že v řízení o vyklizení bytu již nelze naplněnost výpovědního důvodu uplatněného ve výpovědi z nájmu bytu posuzovat, neboť tomu brání ustanovení o. z., a to ani jako otázku předběžnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2018, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 112/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ve vztahu k projednávané věci byla otázka oprávněnosti výpovědi z nájmu pravomocně vyřešena v rámci řízení vedeného soudem prvního stupně pod sp. zn. .

6. Pro úplnost pak zbývá dodat, že dovolatelčiny námitky uplatněné v tomto směru jsou totožné jako v řízení vedeném soudem prvního stupně pod sp. zn. , a na závěr o skončení nájemního vztahu nemohou mít vliv (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2023, sp. zn. vydané v této věci).

7. Tvrzení o zdravotní a sociální situaci, resp. s tím spojenou výtku výkonu práva v rozporu s dobrými mravy dovolatelka poprvé zmínila až v dovolání, čímž zároveň uplatnila tzv. skutkové novoty; v dovolacím řízení však platí zákaz skutkových novot (srov. a např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 8. 2016, sp. zn. , nebo ze dne 1. 9. 2017, sp. zn. , či ze dne 12. 2. 2018, sp. zn. , nebo ze dne 17. 9. 2019, sp. zn. ). Pro řešení takto nastolené otázky tudíž nemůže být dovolání přípustné podle

8. S přihlédnutím k závěrům vyplývajícím z nálezu Ústavního soudu z 23. 8. 2017, sp. zn. , Nejvyšší soud již samostatně nerozhodoval o návrhu dovolatelky na odklad vykonatelnosti napadeného rozhodnutí za situace, kdy přikročil k rozhodnutí o samotném dovolání v (Ústavním soudem zdůrazněné) přiměřené lhůtě. Ostatně nejsou-li (jako v tomto případě) splněny předpoklady k meritornímu projednání dovolání, není dán ani prostor pro úvahy o odkladu právní moci a vykonatelnosti dovoláním napadeného rozsudku – (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze 14. 9. 2017, sp. zn. , či z 3. 10. 2017, sp. zn. ).

9. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. 10. 2024

JUDr. Jitka Dýšková předsedkyně senátu