Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1790/22

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jaromíra Jirsy jako soudce zpravodaje a soudců Vladimíra Sládečka a Pavla Šámala o ústavní stížnosti obchodní korporace MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s. r. o., se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1624/5, zastoupené Mgr. Richardem Turoněm, advokátem se sídlem v Praze 1, Washingtonova 1624/5, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -185 ze dne 5. 4. 2022, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, a obchodní korporace TESAKO CZ s. r. o., v likvidaci, se sídlem v Novém Městě nad Metují, Komenského 394, jako vedlejší účastnice, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se žalobou před Okresním soudem v Náchodě (dále jen "nalézací soud") domáhala proti vedlejší účastnici zaplacení částky 32 670 Kč z titulu částečně neuhrazené faktury za poskytnuté právní služby. Nalézací soud rozsudkem č. j. -117 ze dne 29. 6. 2021 rozhodl tak, že vedlejší účastnici uložil povinnost zaplatit stěžovatelce částku 378,13 Kč (výrok I), žalobu v části, v níž se stěžovatelka domáhala zaplacení dalších 32 291,87 Kč, zamítl (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení (výrok III). Krajský soud v Hradci Králové (dále jen "odvolací soud") k odvolání stěžovatelky napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek nalézacího soudu ve výrocích II a III (výrok I) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II).

2. Včasnou a přípustnou ústavní stížností se stěžovatelka jako osoba oprávněná a řádně zastoupená advokátem [k podmínkám řízení viz , a o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")] domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, neboť je přesvědčena, že jím byla porušena její ústavně zaručená práva v d (dále jen " ") a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

3. Argumentace stěžovatelky je vedena v několika rovinách a lze ji shrnout následovně: Zaprvé, odvolací soud porušil princip kontradiktornosti a zákaz překvapivých rozhodnutí, neboť se jedna z klíčových právních úvah odvolacího soudu (že stěžovatelka je právním profesionálem) objevila teprve v odůvodnění jeho rozhodnutí, a stěžovatelka tak na ni nemohla reagovat. Zadruhé, odvolací soud se dopustil interpretační libovůle, neboť jeho závěry jsou v rozporu s převládajícím doktrinálním názorem, dostupnou starší judikaturu i textem a . Zatřetí, napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, protože odvolací soud odkázal na judikaturu, u níž není zřejmé, proč by měla vést k závěru negativnímu pro stěžovatelku. Právní závěry odvolacího soudu nejsou dostatečně odůvodněny; soud se nevypořádal dostatečně se všemi námitkami stěžovatelky a otázkami podstatnými pro rozhodnutí ve věci. Začtvrté, odvolací soud postupoval v rozporu se zásadou nestrannosti soudce, neboť v rámci svého posuzování věci přihlédl ke skutečnosti, že stěžovatelka je profesionálem v oblasti poskytování právních služeb, a z tohoto důvodu neposuzoval zjevné porušení dobrých mravů ze strany vedlejší účastnice.

4. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

5. Ústavní soud není další přezkumnou instancí a zásadně není oprávněn zasahovat do rozhodovací činnosti jiných orgánů veřejné moci, neboť je podle y soudním orgánem ústavnosti. Proto výklad podústavního práva a jeho aplikace na jednotlivý případ je v zásadě věcí obecných soudů, a o zásahu Ústavního soudu do jejich rozhodovací činnosti lze uvažovat pouze za situace, kdy je jejich rozhodování stiženo vadami, které mají za následek porušení ústavnosti [srov. nález

sp. zn.

ze dne 25. 9. 2007 (N 148/46 SbNU 471)].

6. Vzhledem k předmětné částce (32 291,87 Kč) jde o tzv. bagatelní věc, a to z pohledu hodnoty předmětu sporu pro dovolací řízení podle (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 3. 1. 2017 či usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2022; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Podle ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu platí, že jde-li o věci s tzv. bagatelní částkou, zakládá to (bez dalšího) důvod pro posouzení ústavní stížnosti jako zjevně neopodstatněné, neprovázejí-li posuzovanou věc takové (mimořádné) okolnosti, které ji naopak co do ústavní roviny významnou činí [viz např. nález

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2014 (N 55/73 SbNU 89)].

7. Pojem bagatelní věci je reflexí významu, který takovým sporům v oblasti civilního procesu přikládá zákonodárce při přístupu k odvolacímu či dovolacímu přezkumu. Bylo by pak proti logice tohoto omezení, kdyby se přezkum rozhodnutí, proti němuž není s ohledem na hodnotu předmětu sporu mimořádný opravný prostředek přípustný, pouze automaticky přesunul do roviny ústavního soudnictví (viz např. bod 11 usnesení

sp. zn.

ze dne 22. 3. 2021 či usnesení

sp. zn.

ze dne 24. 5. 2022). Je především na stěžovateli, aby v ústavní stížnosti vysvětlil (a případně doložil), proč věc přes "bagatelnost" částky vyvolává v jeho právní sféře ústavněprávně relevantní újmu (srov. nález

sp. zn.

ze dne 6. 4. 2021) - to však stěžovatelka ve své ústavní stížnosti nečiní a ani Ústavní soud sám žádné takové okolnosti neshledal. V napadeném rozsudku přitom nezjistil ani extrémní vybočení z kautel spravedlivého procesu či známky svévole nebo libovůle.

8. Stěžovatelka brojí především vůči závěrům odvolacího soudu v rovině podústavního práva, které učinil, když se ztotožnil s nalézacím soudem ohledně promlčení práva stěžovatelky. Avšak podle Ústavního soudu, jemuž závěry obecných soudů nepřísluší hodnotit z pohledu věcné správnosti, ale v kontextu naznačené zdrženlivosti, je odůvodnění napadeného rozsudku srozumitelné a jsou v něm z hlediska ústavněprávních požadavků dostatečně a logicky vylíčeny úvahy, jimiž se odvolací soud řídil.

9. Jde-li o namítanou překvapivost závěru odvolacího soudu, že stěžovatelce coby právní profesionálce byl běh promlčecí lhůty znám (pročež uplatnění námitky promlčení není rozporné s dobrými mravy), z odůvodnění odvolacího soudu se nepodává, že by šlo o případ, kdy by stěžovatelka nedostala příležitost vyjádřit se k odlišnému hodnocení důkazů nebo k odlišnému právnímu hodnocení [srov. např. nález

sp. zn.

ze dne 12. 4. 2016 (N 64/81 SbNU 99)], aproboval-li odvolací soud právní posouzení provedené nalézacím soudem a měla-li stěžovatelka možnost efektivně v celém řízení právně argumentovat (srov. bod 26 stěžovatelkou citovaného usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 3. 2021). Předmětný závěr (resp. právní úvaha) odvolacího soudu ani sama o sobě neznačí, že by šlo v nyní projednávané věci o nespravedlivou nerovnost účastníků řízení ( y) či o porušení práva na zákonného soudce ( y).

10. Z důvodů vyložených výše Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. srpna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

předseda senátu