Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 1350/2024

21 Cdo 1350/2024-176

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Pavla Malého a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Marka Cigánka v právní věci zástavní věřitelky FINFIX a.s. se sídlem v Praze 5, Plaská č. 622/3, IČO 24822931, zastoupené JUDr. Alešem Minaříkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Půtova č. 1219/3, proti zástavnímu dlužníkovi P. F., zastoupenému Mgr. Jiřím Kokešem, advokátem se sídlem v Příbrami, náměstí T. G. Masaryka č. 153, o nařízení soudního prodeje zástavy, vedené u Okresního soudu v Sokolově pod sp. zn. , o dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. prosince 2023, č. j. -157, takto:

Dovolání zástavního dlužníka se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1. Dovolání zástavního dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 13. 12. 2023, č. j. -157, není přípustné podle ustanovení , neboť není splněn žádný z předpokladů přípustnosti dovolání uvedených v tomto ustanovení, podle něhož není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

2. Zástavní dlužník založil své dovolání výhradně na svém nesouhlasu s tím, jak se odvolací soud vypořádal s námitkou podjatosti soudkyně, kterou zástavní dlužník uplatnil v řízení před soudem prvního stupně, a s tím, jak se odvolací soud vypořádal s postupem soudu prvního stupně, který ve věci rozhodl, aniž věc k rozhodnutí o námitce v souladu s ustanovením předložil svému nadřízenému soudu, a místo toho (podle dovolatele nesprávně) zvolil postup podle ustanovení

3. Tato námitka přípustnost dovolání založit nemůže.

4. V usnesení ze dne 23. 10. 2009, sp. zn. , uveřejněném pod č. 66/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní (dále jen „R 66/2010“), Nejvyšší soud přijal a odůvodnil závěr, že v občanském soudním řízení je nutné odlišovat námitku podjatosti soudce nebo přísedícího ( ) a námitku, že ve věci rozhodl vyloučený soudce nebo přísedící, která je odvolacím důvodem, důvodem žaloby pro zmatečnost a vadou, k níž přihlíží ve smyslu věty druhé dovolací soud. Zatímco pro námitku podjatosti soudce (přísedícího) je v ustanovení předepsána lhůta, jejímž zmeškáním se stává opožděnou ( a ), uplatnění námitky, že ve věci rozhodl vyloučený soudce (přísedící), je limitováno jen lhůtami, předepsanými pro podání opravných prostředků, v nichž tvoří jejich důvod, případně též způsobem jejich projednání. Námitku, že rozhodnutí vydal vyloučený soudce, lze uplatnit jako důvod opravného prostředku bez ohledu na to, zda byla námitka podjatosti vznesena nebo že vůbec nebyla uplatněna, zda, popřípadě jak o ní bylo nadřízeným soudem rozhodnuto nebo kdy se účastník o důvodu podjatosti (důvodu pochybností o nepodjatosti soudce nebo přísedícího) dozvěděl.

5. Na závěry R 66/2010 Nejvyšší soud navázal i v mnoha svých dalších rozhodnutích, v nichž mimo jiné uvedl, že námitka, že ve věci rozhodoval soudce, o jehož nepodjatosti lze mít pochybnosti, není dovolacím důvodem (srov. větu druhou ), může však být v případě přípustného dovolání posouzena jako tzv. zmatečnostní vada uvedená v , jež spočívá v tom, že ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící, i když o takové námitce již bylo pravomocně rozhodnuto tak, že konkrétní soudci, jež napadené rozhodnutí vydali, nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2010, sp. zn. ). Není-li dovolání přípustné, k prověření takové námitky (k posouzení její důvodnosti) slouží žaloba pro zmatečnost (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 32/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část civilní, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sen. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. ).

6. Protože námitkou, že ve věci rozhodovala vyloučená soudkyně, dovolatel neuplatnil způsobilý dovolací důvod a k zmatečnostní vadě podle ustanovení může dovolací soud přihlédnout jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ), Nejvyšší soud dovolání zástavního dlužníka podle ustanovení odmítl.

7. O nákladech řízení před dovolacím soudem nebylo rozhodováno s ohledem na závěry vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. , podle nichž je porušením práva na soudní ochranu ( d) a principu rovnosti účastníků řízení ( d), je-li v řízení o soudním prodeji zástavy současně s vyhovujícím výrokem o nařízení prodeje zástavy rozhodnuto i o nákladech řízení. V souladu s požadavkem spravedlnosti naopak je, aby o nákladech řízení bylo v takovém případě rozhodnuto až v rámci vykonávacího řízení, tedy poté, co bude postaveno najisto, zda bylo v řízení o soudním prodeji zástavy rozhodnuto po právu (srov. též nález Ústavního soudu ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. 5. 2024

JUDr. Pavel Malý předseda senátu