Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1133/2024

-261

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Davida Havlíka a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a Mgr. Petry Kubáčové ve věci žalobce P. R., proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, IČO 00025429, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 16, o zaplacení 80 000 Kč s příslušenstvím, o žalobě pro zmatečnost, návrhu na osvobození od soudních poplatků a na ustanovení zástupce, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2021, č. j. -194, takto:

III. Řízení o dovolání se zastavuje v rozsahu, v němž dovolání směřuje proti výroku I usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 3. 8. 2021, č. j. -194, v části, v níž byl potvrzen výrok III usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2021, č. j. -183.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Městský soud v Praze (dále jen „soud prvního stupně“) usnesením ze dne 15. 4. 2021, č. j. -183, zastavil ve výroku I řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků a rozhodl, že žalobci se zástupce pro toto řízení neustanovuje (výrok II). Ve výroku III zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2019, č. j. -76. Rozhodl také o náhradě nákladů nalézacího řízení (výrok IV).

2. Vrchní soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) usnesením ze dne 3. 8. 2021, č. j. -194, potvrdil usnesení soudu prvního stupně (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).

3. Proti usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně podává žalobce dovolání.

4. Nejvyšší soud předně uvádí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští [srovnej , , (dále jen „“)]. Žalobce však svým dovoláním výslovně napadá nejen usnesení odvolacího soudu, ale i usnesení soudu prvního stupně. , , neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud za použití řízení o „dovolání“ proti usnesení soudu prvního stupně podle ve spojení s věty první zastavil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení žalobce v dovolacím řízení (srovnej , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na www.nsoud.cz).

5. Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek.

6. Podle dovolání podle není přípustné proti usnesením, kterými bylo rozhodnuto o žádosti účastníka o ustanovení zástupce.

7. Podle dovolání podle není přípustné proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení.

8. Dovolání proti části výroku I usnesení odvolacího soudu, v níž odvolací soud potvrdil výrok I usnesení soudu prvního stupně (kterým soud prvního stupně zastavil řízení o návrhu žalobce na osvobození od soudních poplatků), není objektivně přípustné podle

9. Dovolání proti části výroku I usnesení odvolacího soudu, v níž odvolací soud potvrdil výrok II usnesení soudu prvního stupně (kterým soud prvního stupně rozhodl, že žalobci se neustanovuje zástupce pro toto řízení), není objektivně přípustné podle

10. Dovolání proti části výroku I usnesení odvolacího soudu, v níž odvolací soud potvrdil výrok IV usnesení soudu prvního stupně (kterým soud prvního stupně rozhodl o náhradě nákladů nalézacího řízení), a proti výroku II usnesení odvolacího soudu o náhradě nákladů odvolacího řízení není objektivně přípustné podle

11. Proto dovolací soud v tomto rozsahu dovolání podle odmítl, aniž se v souladu s částí věty za středníkem zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele.

12. Dovolatel rovněž nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Ačkoli si dovolací soud je vědom, že zastavení dovolacího řízení zásadně předchází výzva k zaplacení soudního poplatku, případně zastavení řízení pro nezaplacení poplatku, v intencích projednávané věci k zaplacení soudního poplatku dovolatele znovu nevyzýval, neboť z postoje dovolatele v tomto i v dalších řízeních je zřejmé, že si je povinnosti zaplatit soudní poplatek vědom, platit jej však nehodlá a pouze opakovaně podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Žalobce tak dlouhodobě zneužívá svého práva na soudní ochranu podáváním mnohočetných návrhů na zahájení rozličných řízení, v nichž pak využívá všech možných (mnohdy i nepřípustných) řádných a mimořádných opravných prostředků.

13. K tomu je nezbytné podotknout, že Nejvyšší soud eviduje více než 200 řízení o dovoláních žalobce, z nichž drtivá většina je zastavována nebo je dovolání žalobce odmítáno (jen v roce 2021 se jedná například o řízení vedená pod sp. zn. , , , , , , , , , ). V mnohých z těchto řízení se žalobce opakovaně neúspěšně domáhal též osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů (např. sp. zn. ).

14. I z obsahu procesního spisu v tomto řízení se podává, že dovolatel opakovaně soudům předkládá své žádosti o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Tyto žádosti jsou zamítány nebo jsou řízení o těchto žádostech zastavována. Takové jednání lze označit za obstrukční a sudičské (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. , ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. , dostupná na nalus.usoud.cz, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2016, sp. zn. ).

15. Nejvyšší soud považuje v intencích projednávané věci za důležité také poznamenat, že návrhy, které mimo jiné spočívají v tom, že zbytečně zatěžují soudní soustavu a užívají ji k cílům, které neodpovídají jejímu pravému poslání, jímž je poskytování ochrany právům v souladu s y, představují zneužití práva, jež nepožívá právní ochrany (srovnej např. usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2017, sp. zn. , ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. , ze dne 14. 11. 2018, sp. zn. , či ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. ).

16. K dovolání žalobce proti části výroku I usnesení odvolacího soudu, v níž odvolací soud potvrdil výrok III usnesení soudu prvního stupně (kterým soud prvního stupně zastavil řízení o žalobě pro zmatečnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 12. 4. 2019, č. j. -76), Nejvyšší soud uvádí, že z obsahu dovolání (ani z obsahu spisu soudu prvního stupně) nevyplývá, že by byl žalobce řádně zastoupen.

17. Žalobce neprokázal ani netvrdil, že je zastoupen advokátem nebo že sám má právnické vzdělání. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žalobce nesplnil zákonem stanovenou podmínku povinného zastoupení ( ), a nejsou tak splněny podmínky pro pokračování v řízení o tomto dovolání.

18. Žalobce v průběhu řízení před soudy nižších stupňů (a to jak v řízení ve věci samé, tak i v řízení o žalobě pro zmatečnost) opakovaně žádal o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů, aniž by dokládal dostatečně své majetkové poměry (případně nebylo žádosti žalobce vyhověno z toho důvodu, že zřejmě bezúspěšně uplatňuje či brání své právo). Z tohoto důvodu nebylo jeho žádostem vyhověno.

19. K výše uvedenému má Nejvyšší soud rovněž za nepochybné, že záměrem počínání žalobce při podávání žádostí o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce je nikoliv sledování ochrany jím tvrzeného subjektivního práva ( ), nýbrž vyvolání procesních obtíží na straně soudu. Takový zneužívající procesní úkon žalobce pak podle a nemůže požívat právní ochrany, a proto se k němu podle nepřihlíží (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. ).

20. V situaci, kdy Nejvyšší soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žalobce nesplnil podmínky pro to, aby mu byl ustanoven advokát pro řízení o dovolání, a kdy žalobce neodstranil nedostatek povinného zastoupení, Nejvyšší soud řízení o dovolání v rozsahu směřujícímu proti té části výroku I usnesení odvolacího soudu, v níž odvolací soud potvrdil výrok III usnesení soudu prvního stupně, podle věty třetí zastavil.

21. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení neobsahuje v souladu s odůvodnění.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. 5. 2024

Mgr. David Havlík předseda senátu