Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1940/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Radovanem Suchánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Kupsy, bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. června 2022 č. j. -269, za účasti Nejvyššího soudu jako účastníka řízení, a Martina Stibrala, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 18. 7. 2022 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu o odmítnutí jeho dovolání. Z tohoto usnesení, přiloženého k ústavní stížnosti, je patrné, že je Nejvyšší soud vydal pro objektivní nepřípustnost dovolání podle , , ve znění pozdějších předpisů.

2. Dříve než se Ústavní soud může zabývat podstatou ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda podání splňuje náležitosti návrhu na zahájení řízení předepsané , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Jelikož stěžovatel není zastoupen advokátem (, téhož zákona), nelze jeho podání považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Povinnost právního zastoupení advokátem se přitom vztahuje již na samotný sepis ústavní stížnosti (viz např. usnesení ze dne 23. 9. 2004

sp. zn.

). Úsporná ústavní stížnost je nadto obtížně srozumitelná a prosta bližší (natož ústavněprávní) argumentace.

3. S ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami (zejména absencí právního zastoupení) se přitom stěžovatel obrátil na Ústavní soud již v minulosti. Na tyto nedostatky byl opakovaně upozorněn s poučením, že jejich neodstranění je důvodem odmítnutí ústavní stížnosti (srov. např. řízení vedená pod

sp. zn.

nebo

). Stěžovatel však nadále volí postup, kterým ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl soudem poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

4. Obecně platí, že návrh lze odmítnout, jestliže navrhovatel neodstranil jeho vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud však zastává právní názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stále stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický. Vzhledem k tomu, že stěžovatel byl v minulosti opakovaně poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti, lze opětovné vyzývání k odstranění vad návrhu za dané situace považovat neúčelné, neboť účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad návrhu podle je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro projednání věci před Ústavním soudem.

5. Na základě výše uvedeného soudce zpravodaj přiměřeným použitím mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení návrh odmítl. Pro úplnost lze doplnit, že obdobný postup (odmítnutí ústavní stížnosti pro vady návrhu bez vyzývání stěžovatele k jejich odstranění) byl zvolen již při rozhodování o předchozích ústavních stížnostech stěžovatele - viz například usnesení ze dne 27. 7. 2020

sp. zn.

, ze dne 28. 5. 2020

sp. zn.

, ze dne 2. 6. 2020

sp. zn.

, ze dne 8. 6. 2020

sp. zn.

nebo ze dne 21. 12. 2020

sp. zn.

(všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou v elektronické podobě dostupná na http://nalus.usoud.cz).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. července 2022

JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., v. r.

soudce zpravodaj