Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1446/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Janem Filipem o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Kupsy, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020 č. j. -284, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Servatech s. r. o., sídlem Záběhlická 134/95, Praha 10 - Záběhlice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Dne 20. 5. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu, doplněná průvodním dopisem k dalším třem ústavním stížnostem. Napadeným usnesením bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. 3. 2019 č. j. -203. Odmítnutí dovolání odůvodnil Nejvyšší soud tím, že toto bylo podáno opožděně, neboť stěžovateli bylo doručeno usnesení odvolacího soudu dne 4. 4. 2019, takže lhůta k podání dovolání uplynula dne 4. 6. 2019. Dovolání proti v záhlaví označenému usnesení odvolacího soudu žalobce podal stěžovatel prostřednictvím datové schránky až 25. 6. 2019.

2. Dříve, než se Ústavní soud může zabývat podaným návrhem, je třeba zkoumat, zda jsou splněny procesní předpoklady řízení stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejsou-li tyto předpoklady splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Podaný návrh tyto předpoklady nesplňuje a trpí zjevnými vadami. Stěžovatel především není zastoupen advokátem ( ).

4. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se v minulosti obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, které trpěly stejnými vadami; v těchto případech byl na nedostatky upozorněn (zejména s připomenutím, že podmínka právního zastoupení musí být splněna již v době podání návrhu s poučením, resp. že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem) a že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (konkrétně ve věcech vedených pod

sp. zn.

a

). Konečně z podání samého plyne, že si jich je stěžovatel vědom a očekává, že budou tolerovány s ohledem na okolnosti případu. Stěžovatel tedy i v posuzované věci volí postup, kterým nerespektuje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, ačkoli byl v minulosti již Ústavním soudem poučen o tom, jaké náležitosti vyžaduje pro podání řádné ústavní stížnosti, včetně povinnosti být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Ústavní soud však ve své rozhodovací praxi dospěl k ustálenému názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Vzhledem k uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. června 2020

Jan Filip v. r.

soudce zpravodaj