Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1444/20

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaroslavem Fenykem o ústavní stížnosti stěžovatele Miroslava Kupsy, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. února 2020, č. j. -285, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a obchodní společnosti Servatech s. r. o., sídlem Záběhlická 134/95, Praha 10 - Záběhlice, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 20. 5. 2020 byla Ústavnímu soudu doručena stěžovatelova stížnost, kterou se domáhal zrušení v záhlaví označeného usnesení Nejvyššího soudu, doplněná průvodním dopisem k dalším třem ústavním stížnostem. Napadeným usnesením bylo odmítnuto stěžovatelovo dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 14. 6. 2019, č. j. -220. Dovolací soud řízení o dovolání ve smyslu část věty před středníkem a věty třetí , , ve znění pozdějších předpisů, zastavil, neboť nebyla splněna podmínka povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení.

2. Dříve než Ústavní soud může přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Nejsou-li tyto náležitosti splněny, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění vad v určené lhůtě.

3. Návrh stěžovatele trpí zjevnými vadami; stěžovatel především není zastoupen advokátem ( ).

4. Úřední činností Ústavního soudu bylo zjištěno, že stěžovatel se v minulosti obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi, které trpěly stejnými vadami; v těchto případech byl na nedostatky upozorněn (zejména s připomenutím, že podmínka právního zastoupení musí být splněna již v době podání návrhu s poučením, resp. že každá ústavní stížnost musí být sepsána advokátem), zejména že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (konkrétně ve věcech vedených pod

sp. zn.

a

). Stěžovatel však, i přes tato v minulosti řádně poskytnutá poučení, opětovně nedodržel zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti.

5. Obecně platí, že podaný návrh lze odmítnout, neodstranil-li navrhovatel vady ve lhůtě k tomu určené. Z ustálené rozhodovací praxe Ústavního soudu však vyplývá, že není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo již v předcházejících případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem a že ústavní stížnost musí obsahovat i další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a přitom stejného poučení jako postup neefektivní a formalistický.

6. Vzhledem ke shora uvedeným důvodům se Ústavní soud uchýlil k přiměřenému použití a návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. července 2020

Jaroslav Fenyk v. r.

soudce Ústavního soudu