Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 Tdo 221/2024

7 Tdo 221/2024-673

USNESENÍ

nejvyššího státního zástupce

podaném v neprospěch obviněného

R. D.

proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 11. 2023, sp. zn. , v trestní věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , takto:

Podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. se dovolání nejvyššího státního zástupce

odmítá

.

Odůvodnění:I. Dosavadní průběh řízení

1. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 23. 10. 2023, č. j. -598, byla podle § 314r odst. 4 tr. ř. schválena dohoda o vině a trestu, uzavřená mezi státním zástupcem a obviněným R. D., který byl uznán vinným přečinem nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 1 tr. zákoníku v souběhu se zločinem opilství podle § 360 odst. 1 tr. zákoníku. Za uvedené trestné činy byl obviněný podle § 360 odst. 1, § 43 odst. 1 a § 58 odst. 3 tr. zákoníku, odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody na dva roky, jehož výkon mu byl podle § 81 odst. 1, § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu tří let. Podle § 70 odst. 2 písm. a) tr. zákoníku bylo dále rozhodnuto o trestu propadnutí věci.

2. Proti rozsudku soudu prvního stupně podal státní zástupce odvolání, které směřoval proti absenci výroku o náhradě škody. Městský soud v Praze jeho odvolání usnesením ze dne 30. 11. 2023, č. j. -631, podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl, jako odvolání podané osobou neoprávněnou.

II. Dovolání a vyjádření k němu

3. Proti usnesení soudu druhého stupně podal nejvyšší státní zástupce v neprospěch obviněného dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. m) a l) tr. ř. Na rozdíl od závěru odvolacího soudu má státní zástupce za to, že s ohledem na právní úpravu v ustanoveních § 245 odst. 1, § 246 odst. 2, § 247 odst. 1 a § 314r odst. 4 tr. ř. bylo státní zastupitelství oprávněno podat odvolání proti chybějícímu výroku o náhradě škody, a to i v případě rozsudku, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu. Navrhl proto, aby Nejvyšší soud zrušil usnesení odvolacího soudu, jakož i všechna další rozhodnutí na něj obsahově navazující, pokud vzhledem ke změně, k níž došlo zrušením, pozbyla podkladu, a aby odvolacímu soudu přikázal věc v potřebném rozsahu znovu projednat a rozhodnout.

4. Obviněný se prostřednictvím svého obhájce vyjádřil k dovolání nejvyššího státního zástupce a uvedl, že před nalézacím soudem neproběhlo dostatečné dokazování stran nároku poškozené a tento nárok nebyl ani řešen v rámci dohody o vině a trestu. Podle soudu prvního stupně se měla poškozená a obviněný vyrovnat mimo trestní řízení, pouze tento svůj závěr v důsledku toliko administrativního pochybení soud neuvedl ve svém rozsudku. S odkazem na judikaturu konstatoval, že mu ani nelze uložit povinnost k náhradě škody, pokud tato nebyla součástí dohody o vině a trestu a nebyla v rámci trestního řízení dokazována a řešena. Vzhledem k průběhu tohoto řízení není státní zástupce oprávněn podávat opravné prostředky proti chybějícímu výroku o náhradě škody, neboť toto právo náleží pouze poškozenému. Ke svému vyjádření připojil jako důkaz dokumenty, které mají potvrzovat, že s poškozenou uzavřel dohodu o úhradě škody formou splátek a tuto dohodu řádně plní. Závěrem obviněný navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání nejvyššího státního zástupce zamítl jako nedůvodné, popř. odmítl jako nepřípustné či neopodstatněné. Pokud by bylo dovolání shledáno přípustným a opodstatněným, pak navrhl, aby Nejvyšší soud přikázal soudu prvního stupně doplnit do rozsudku výrok podle § 229 odst. 1 tr. ř.

III. Přípustnost dovolání

5. Nejvyšší soud nejprve zkoumal, zda je vůbec v posuzované věci dovolání přípustné a jestli nepřichází v úvahu odmítnutí dovolání podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. Po přezkoumání dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

6. Podle § 265a odst. 1 tr. ř. lze dovoláním napadnout pravomocné rozhodnutí soudu ve věci samé, jestliže soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Odstavec druhý uvedeného ustanovení pak obsahuje taxativní výčet rozhodnutí ve věci samé, proti kterým je dovolání přípustné, přičemž se podle uvedeného ustanovení jedná o: a) rozsudek, jímž byl obviněný uznán vinným a uložen mu trest, popřípadě ochranné opatření nebo bylo upuštěno od potrestání; b) rozsudek, jímž byl obviněný obžaloby zproštěn; c) usnesení o zastavení trestního stíhání; d) usnesení o postoupení věci jinému orgánu; e) usnesení, jímž bylo uloženo ochranné opatření; f) usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání; g) usnesení o schválení narovnání nebo h) rozhodnutí, jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g). Vzhledem k tomu, že jde o výčet taxativní, dovolání nelze podat proti jinému než výše uvedenému rozhodnutí.

7. V nyní projednávané věci směřovalo dovolání nejvyššího státního zástupce proti usnesení odvolacího soudu, který podle § 253 odst. 1 tr. ř. zamítl odvolání státního zástupce směřující výhradně proti absenci výroku o náhradě škody v rozsudku nalézacího soudu. Výroky o vině a trestu tak nabyly právní moci již v řízení před soudem prvního stupně a odvolací soud proto mohl rozhodovat právě jen o výroku o náhradě škody. Z uvedeného je zřejmé, že usnesení odvolacího soudu nelze pokládat za rozhodnutí ve věci samé podle ustanovení § 265a odst. 1 tr. ř., neboť nejde o žádné rozhodnutí uvedené v již citovaném § 265a odst. 2 písm. a) až g) tr. ř., ani o rozhodnutí podle § 265a odst. 2 písm. h) tr. ř., jímž byl zamítnut nebo odmítnut řádný opravný prostředek proti rozsudku nebo usnesení uvedenému pod písmeny a) až g) (obdobně např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 8. 2022, sp. zn. , jehož závěry potvrdil Ústavní soud v usnesení ze dne 6. 12. 2022, sp. zn. ).

8. Dále lze pro úplnost analogicky poukázat i na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu v případech, kdy odvolání proti rozsudku soudu prvního stupně podá toliko poškozený proti výroku o náhradě škody, výrok o vině a trestu z rozhodnutí soudu prvního stupně tak nabude právní moci a následné dovolání obviněného proti rozhodnutí odvolacího soudu, který již rozhodoval pouze o náhradě škody, je posouzeno jako nepřípustné (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 5. 2006, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2010, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2012, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2017, sp. zn. ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2023, sp. zn. ). Tyto závěry ostatně v rámci své rozhodovací praxe opakovaně podpořil i Ústavní soud, který v uvedeném náhledu na procesní přípustnost dovolání neshledal žádný rozpor s ústavním pořádkem (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. ; usnesení Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2012, sp. zn. či usnesení Ústavního soudu ze dne 4. 9. 2015, sp. zn. ).

9. Obiter dictum pak Nejvyšší soud doplňuje, že na výše rozvedených závěrech nemůže nic změnit ani pochybení odvolacího soudu, který v rámci poučení nesprávně uvedl, že je proti jeho usnesení dovolání přípustné. K tomu je namístě zdůraznit, že posuzování přípustnosti dovolání je ve výlučné kompetenci dovolacího soudu. Směřuje-li podané dovolání proti jinému rozhodnutí, než je uvedeno v § 265a odst. 2 tr. ř., jde o dovolání nepřípustné i přes nesprávné poučení ze strany odvolacího soudu (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2021, sp. zn. ).

10. S ohledem na taxativní povahu výčtu rozhodnutí, proti nimž zákon v ustanovení § 265a odst. 1, 2 tr. ř. připouští dovolání, Nejvyšší soud učinil závěr, že dovoláním napadené usnesení odvolacího soudu není rozhodnutím ve věci samé a zákon tak proti tomuto rozhodnutí dovolání nepřipouští.

IV. Závěrečné zhodnocení

11. Nejvyšší soud proto bez věcného přezkoumání rozhodnutí dovolání nejvyššího státního zástupce podle § 265i odst. 1 písm. a) tr. ř. odmítl, neboť proti napadenému rozhodnutí není dovolání přípustné.

Poučení:

Proti rozhodnutí o dovolání není přípustný opravný prostředek s výjimkou obnovy řízení (§ 265n tr. ř.).

V Brně dne 27. 3. 2024

JUDr. Petr Angyalossy, Ph.D.

předseda senátu