Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 1281/2023

-407

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců Mgr. Ing. Davida Bokra a JUDr. Marka Doležala v právní věci žalobkyně M. H., zastoupené Mgr. Michalem Janíkem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Pivovarská 15, PSČ 261 01, proti žalovanému Bytovému družstvu občanů Příbram, družstvo, se sídlem v Příbrami, Pod Anenskou 149, PSČ 261 01, identifikační číslo osoby 00664570, zastoupenému JUDr. Dagmar Říhovou, advokátkou, se sídlem v Příbrami, 28. října 184, PSČ 261 01, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalovaného J. S., zastoupeného Mgr. Jakubem Drábkem, advokátem, se sídlem v Praze, Barrandova 1920/2a, PSČ 143 00, o nahrazení projevu vůle, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 1. 2023, č. j. -371, takto:

Odůvodnění:

[1] Žalobou doručenou Krajskému soudu v Praze 31. 12. 2020 se žalobkyně domáhá nahrazení projevu vůle žalovaného – Bytového družstva občanů Příbram, družstvo (dále jen „družstvo“) – uzavřít smlouvu o bezúplatném převodu jednotky č. 103/44, vymezené podle , kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů) [dále jen „zákon o vlastnictví bytů“] v bytovém domě č. p. XY, XY, XY, v obci a kat. území XY, na parc. č. XY, včetně souvisejících podílů na společných částech domu č. p. XY, XY, XY o velikosti 3127/848981 a na pozemku parc. č. XY v obci a kat. území XY (dále jen „byt“).

[2] Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 21. 12. 2021, č. j. -294, žalobu zamítl (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II. a III.).

[3] Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem k odvolání žalobkyně rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil (první výrok) a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

[4] Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , (dále jen „“), jako nepřípustné, neboť nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[5] Přípustnost dovolání opírá dovolatelka o , majíc za to, že napadené rozhodnutí spočívá na řešení otázek hmotného práva, a sice:

1) otázky délky vydržecí doby pro vydržení členského podílu v bytovém družstvu, která má být dovolacím soudem „posouzena jinak“, a

2) otázky výkonu všech práv a povinností spojených s členstvím ve družstvu jako podmínky pro vydržení vlastnictví členského podílu v bytovém družstvu, při jejímž posouzení se odvolací soud odchýlil od ustálené judikatury dovolacího soudu (např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2006, sp. zn. , ze dne 10. 5. 2012,sp. zn. , ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. , ze dne 23. 5. 2012, sp. zn. , či ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. ).

[6] K první dovolací otázce dovolatelka namítá, že odvolací soud nesprávně použil , (dále jen „obč. zák.“), jelikož s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu vycházel z toho, že podíl v bytovém družstvu je věcí movitou, tudíž jej lze vydržet ve třech letech.

[7] Vycházejíc z nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. , dovolatelka namítá, že „posuzovaný členský podíl v bytovém družstvu měl být chráněn obdobně jako věc nemovitá“, a to i ve vztahu k délce vydržecí doby, která by měla být s ohledem na specifika členského podílu desetiletá.

[8] Prostřednictvím druhé dovolací otázky dovolatelka napadá závěr odvolacího soudu o vydržení vlastnického práva k členskému podílu právní předchůdkyní vedlejšího účastníka, jelikož ta se řádně neujala všech svých členských práv a povinností, když byt sama nikdy neužívala.

[9] Dovolatelka však při formulaci svých námitek přehlíží, že soud prvního stupně a (ztotožňuje se s ním) i soud odvolací (viz odst. 21 napadeného rozsudku), žalobu pro nedostatek aktivní věcné legitimace dovolatelky nezamítl pouze z důvodu vydržení vlastnického práva vedlejším účastníkem. Soudy v projednávané věci uzavřely, že nebyla naplněna ani jedna ze dvou kumulativních podmínek pro uplatnění § 23 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, na němž dovolatelka svůj nárok na uzavření smlouvy o bezúplatném převodu bytu zakládá, a to ani podání žádosti o převod bytu do vlastnictví člena družstva v zákonné lhůtě do 30. 6. 1995 ani členství této osoby v družstvu.

[10] Rozhodnutí odvolacího soudu tedy spočívá na posouzení dvou právních otázek, z nichž každé samo o sobě – v případě jeho správnosti – obstojí jako samostatný důvod pro zamítnutí žaloby.

[11] Dovolací soud je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení a z jiných, než dovolatelem uplatněných důvodů nemůže rozhodnutí odvolacího soudu přezkoumat (srov. ustanovení a např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne 11. listopadu 2009 sp. zn. ).

[12] Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že spočívá-li rozhodnutí, jímž odvolací soud rozhodl o odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, na posouzení více právních otázek, z nichž každé samo o sobě vede k zamítnutí, či naopak k vyhovění návrhu na zahájení řízení (resp. k potvrzení rozhodnutí soudu prvního stupně), není dovolání ve smyslu přípustné, jestliže řešení některé z těchto otázek nebylo dovoláním zpochybněno nebo jestliže některá z těchto otázek nesplňuje předpoklady vymezené v ustanovení (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2020, sp. zn. , ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. , ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. , ze dne 27. 4. 2022, sp. zn. , nebo ze dne 7. 9. 2022, sp. zn. ).

[13] Jelikož dovolatelka prostřednictvím dovolacích otázek napadá toliko závěr soudu o vydržení vlastnického práva k členskému podílu v bytovém družstvu vedlejším účastníkem jakožto překážky pro určení jejího členství v družstvu, závěr soudu o nenaplnění podmínky podání výzvy k převodu bytu v zákonem stanovené lhůtě však nerozporuje a dovolacímu přezkumu jej tím neotevírá, věcný přezkum posouzení dovolatelkou předestřených právních otázek nemůže ovlivnit výsledek sporu (nemůže vést k rozhodnutí, jež by bylo pro dovolatelku příznivější), a dovolání je proto nepřípustné jako celek.

[14] K otázce délky vydržecí doby členského podílu v bytovém družstvu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2022, sp. zn. .

[15] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá ).

Poučení:Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu.

V Brně dne 16. 11. 2023

JUDr. Filip Cileček předseda senátu