Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2291/2023

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Komerční banka, a. s., se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 969/33, identifikační číslo osoby 45317054, proti povinné K. T., pro 61 898,63 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Jana Peroutky, Exekutorský úřad Chomutov, pod sp. zn. 135 EX 1370/11, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. dubna 2023, č. j. -515, takto: Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

2/ Exekutor vyšel ze zjištění, že exekučním titulem v posuzované věci je směnečný platební rozkaz Městského soudu v Praze ze dne 13. 2. 2009, č. j. -11 (dále „exekuční titul“), přičemž pohledávka z exekučního titulu proti povinné byla oprávněnou bankou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2019 (dále „postupní smlouva“) postupníku (v seznamu postupovaných pohledávek byla tato pohledávka specifikována a podpisy na postupní smlouvě byly úředně ověřeny), který s návrhem původní oprávněné na vstup do exekučního řízení souhlasil. Exekutor vzal současně za prokázané, že vymáhaná pohledávka byla na postupníka převedena rubopisem směnky ke dni postoupení pohledávek. Z čestných prohlášení původní oprávněné a postupníka měl dále za prokázané, že k tradici směnky nepochybně došlo dne 21. 1. 2019 a postupník od tohoto dne směnku nepřetržitě drží.

3/ Krajský soud v Brně (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 17. 4. 2023, č. j. -515, k odvolání povinné usnesení exekutora potvrdil. Připomněl důvody předcházejícího usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. srpna 2022, sp. zn. , který věc vrátil exekutorovi k dalšímu řízení, v němž měl exekutor zkoumat, zda v souvislosti s indosací směnky (jejíž naplnění nebylo v odvolacím řízení rozporováno) došlo též k předání (tradici) směnky do dispozice nabyvatele. Konstatoval-li následně exekutor, že směnku „za účelem jejího zaevidování (naskenování a zanesení do exekučního spisu)“ předložil v jeho sídle dne 8. 1. 2021 advokát postupníka JUDr. Josef Kešner (resp. jeho koncipient Mgr. Petr Janda) a že na základě čestných prohlášení původní oprávněné a postupníka má postupník směnku v nepřetržitém držení, odvolací soud uvedené závěry aproboval (uzavřel, že k tradici směnky došlo dne 21. 1. 2019).

4/ Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost vymezila tvrzením, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení právní otázky, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu. K tomu vylíčila závěry exekutora ve znění usnesení ze dne 15. listopadu 2022, č. j. 135 EX 1370/11-501, a zdůraznila, že „přiznaná pochybení při vedení exekučního spisu“ nemohou být nahrazena čestnými prohlášeními postupitele a postupníka. Pochybnost ohledně tradice směnky již vzbuzuje „samotný fakt, že směnka byla jak na straně indosanta, tak na straně indosatáře prezentována totožným advokátem, respektive jeho advokátním koncipientem“. Důkazem k předání směnky nemůže být pouhá skutečnost, že postupník směnkou nadále disponuje, neboť postupní smlouva založila toliko účinky cese a směnečná práva se směnkou spojená definitivně zanikla. Proti hodnocení důkazů ohledně tradice směnky „stojí“ závěr usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. října 2010, sp. zn. , podle kterého přechod práva přiznaného směnečným platebním rozkazem neprokazují indosamenty na směnce, podle níž byl směnečný platební rozkaz vydán, ale jeny vydané nebo ověřené státním orgánem nebo notářem. Indosament představuje směnečnoprávní převod směnky, na jehož základě se převádějí všechna práva ze směnky, tedy i vlastnické právo k ní. Odvolací soud podle názoru dovolatelky nepochopil základní pravidla směnečného práva a pominul ustanovení , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „ex. řád“), neboť při absenci protokolu o předání směnky nelze „dovozovat jakýkoli stupeň pravděpodobnosti o skutkovém ději, který nebyl v exekučním spise zaznamenán. Průkaz tradice směnky“, podotkla dále dovolatelka, „je nutno prokázat pouze zákonným způsobem, a nikoli domněnkami, jakkoli pravděpodobnými“. K účinnému převodu práv ze směnečného platebního rozkazu odkázala na důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. prosince 2013, sp. zn. .

5/ Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací (viz ) rozhodl o dovolání povinné podle , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále „“, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz ex. řádu) ve lhůtě uvedené v ustanovení , dospěl bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ).

6/ Požadavek, aby dovolatel v dovolání uvedl, v čem spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání, je obligatorní náležitostí dovolání ( ). Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. ). Má-li být dovolání přípustné proto, že napadené rozhodnutí závisí na řešení otázky hmotného nebo procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena, nebo proto, že se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, musí být z jeho obsahu patrno, kterou otázku hmotného nebo procesního práva má dovolatel za dosud nevyřešenou dovolacím soudem, popř. od kterých rozhodnutí dovolacího soudu se řešení takové otázky odchyluje (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.). Stejně tak spatřuje-li dovolatel přípustnost dovolání v tom, že dovolacím soudem dříve vyřešená právní otázka má být posouzena jinak, musí současně uvést, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má dovolací soud odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ). Další ze základních podmínek, jíž je dovolatel povinen ve smyslu identifikovat důvod přípustnosti dovolání, je vymezení otázky hmotného nebo procesního práva, na níž je rozhodnutí odvolacího soudu založeno; tuto otázku je povinen vymezit pouze dovolatel a dovolací soud je tímto vymezením vázán. Závisí-li rozhodnutí odvolacího soudu na řešení více právních otázek, zkoumá dovolací soud přípustnost dovolání ve vztahu ke každé z nich zvlášť. Vždy musí jít o takovou otázku, na níž byl výrok rozhodnutí odvolacího soudu z hlediska právního posouzení věci skutečně založen (z mnoha rozhodnutí srov. z poslední doby např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. září 2022, sp. zn. ).

7/ V posuzované věci dovolatelka na formulaci rozhodné právní otázky (či rozhodných právních otázek) rezignovala, v důsledku čehož nelze přezkoumat ani zvolenou přípustnost dovolání. Prostřednictvím námitek vycházejících z kritiky „pochybení při vedení exekučního spisu“ a z rozporovaného hodnocení důkazů ohledně tradice směnky, tedy směřujících k nalezenému skutkovému stavu, který dovolatelka nemíní akceptovat, případně námitek přímo napadajících hodnotící úvahy odvolacího soudu (podle dovolatelky je nutné tradici směnky prokázat „zákonným způsobem, a nikoli domněnkami, jakkoli pravděpodobnými“), nelze přípustnost dovolání ve smyslu založit (z řady rozhodnutí viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. července 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. března 2023, sp. zn. ). Jediným dovolacím důvodem totiž může být pouze nesprávné právní posouzení věci (srov. a contrario), přičemž k označovaným vadám předchozího řízení, byť by existovaly, dovolací soud v případě nepřípustného dovolání nepřihlíží (srov. větu druhou ).

8/ Nejvyšší soud považuje za vhodné doplnit, že v posuzované věci soudy obou stupňů přijaté hodnocení důkazů k předání a držení směnky není v ničem extrémně rozporné či svévolné, aby mohl být dovozován jakýkoli ústavněprávní deficit. Mimo jiné i proto dovolací soud dovolání povinné v souladu s odmítl.

9/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/, a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 10. 2023

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu