Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 922/22

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti společnosti GALLANZARO a. s., se sídlem v Olomouci, tř. Kosmonautů 1221/2a, zastoupené JUDr. Adamem Rakovským, advokátem se sídlem v Praze, Václavská 316/12, proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. -190 ze dne 7. 12. 2021 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 č. j. -127 ze dne 7. 9. 2021, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 427/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatelka se v řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 2 (dále jen "nalézací soud") domáhala proti vedlejší účastnici zaplacení 1 649 070,91 Kč jako náhrady škody, jež jí byla způsobena v rámci insolvenčního řízení vedeného Městským soudem v Praze pod sp. zn. . Napadeným rozsudkem nalézacího soudu byla žaloba stěžovatelky zamítnuta. Městský soud v Praze (dále jen "odvolací soud") rozsudek nalézacího soudu napadeným rozsudkem potvrdil. Proti rozsudku odvolacího soudu podala stěžovatelka dovolání, o němž nebylo ke dni podání ústavní stížnosti rozhodnuto.

2. Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že napadenými rozhodnutími byla porušena její ústavně zaručená práva podle , a d. Podle ní obecné soudy postupovaly v rozporu se smyslem práva na náhradu škody způsobené státem při výkonu veřejné moci, neboť jí odepřely její nárok jen s tím, že není naplněna žádná z kategorií předvídaná , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, tj. "nezákonné rozhodnutí" nebo "nesprávný úřední postup".

3. Nejprve Ústavní soud zkoumal, zda jsou k projednání stížnosti dány podmínky stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Ústavní stížnost byla podána osobou oprávněnou a řádně zastoupenou advokátem v souladu s ; dále se Ústavní soud zabýval její přípustností ve smyslu téhož zákona.

4. Z obsahu ústavní stížnosti vyplývá, že současně s ní stěžovatelka podala dovolání, ke kterému uvedla, že bylo podáno včas a obsahuje všechny zákonem požadované náležitosti. Z materiální subsidiarity podle stěžovatelky plyne, že vyčerpáním procesního prostředku není jen jeho samotné podání, nýbrž podání v takové podobě, aby Nejvyšší soud měl možnost se jím meritorně zabývat - uvedený názor je ovšem v rozporu se zásadou subsidiarity ústavní stížnosti jako procesního prostředku ochrany základních práv a svobod, jak je chápána v ustálené rozhodovací praxi Ústavního soudu.

5. Zásada subsidiarity ústavní stížnosti se mimo jiné projevuje tím, že ústavní stížností (jako prostředkem ultima ratio) lze brojit pouze proti zásahu orgánu veřejné moci, k jehož nápravě není již příslušný žádný jiný orgán. Probíhá-li proto před Nejvyšším soudem stále řízení, v jehož rámci se může stěžovatelka domoci svých práv, není pro zásah Ústavního soudu místo; naopak by takový postup byl v rozporu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů do činnosti orgánů veřejné moci. Vyčkával-li by Ústavní soud na rozhodnutí Nejvyššího soudu, zbytečně by tím prodlužoval své řízení a nepřímo by pobízel ostatní stěžovatele k souběžnému podávání ústavní stížnosti a dovolání, aniž by pro to byl dán nějaký důvod (srov. např. usnesení

sp. zn.

ze dne 15. 11. 2018; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz).

6. Nebude-li stěžovatelka spokojena s výsledkem dovolacího řízení, nic jí nebrání případně podat ústavní stížnost novou, v níž může zohlednit rovněž průběh a výsledek dovolacího řízení; odmítnutí nyní projednávané ústavní stížnosti tak stěžovatelku nijak nepoškozuje na jejích právech. Jak Ústavní soud opakovaně judikuje (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 12. 2021 nebo usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 2. 2022), není oprávněn odmítnout její případnou novou ústavní stížnost proti rozhodnutím soudů nižšího stupně pro opožděnost.

7. Pro úplnost je třeba dodat, že stěžovatelka se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle a nebyly zjištěny žádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení. Ústavní stížnost je proto proti napadeným rozhodnutím nepřípustná pro předčasnost.

8. Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj odmítl ústavní stížnost podle ve spojení s jako nepřípustný návrh.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. dubna 2022

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj