Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 693/2025

26 Cdo 693/2025-345

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudkyň JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Jitky Dýškové ve věci navrhovatelů a)J. Š., a b) A. Š., zastoupených Mgr. Liborem Valentou, advokátem se sídlem v Brně, Pražákova 1024/66a, za účasti XY - společenství vlastníků jednotek, zastoupeného JUDr. Hanou Klusáčkovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 1965/13a, o neplatnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 4. 12. 2024, č. j. -357, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Navrhovatelé

jsou povinni

společně a nerozdílně zaplatit účastníkovi na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 7 344,70 Kč k rukám JUDr. Hany Klusáčkové, advokátky se sídlem v Brně, Koliště 1965/13a, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

1. Návrhem podaným u Krajského soudu v Brně (soudu prvního stupně) dne 11. 6. 2020 (dále jen „Návrh“) se navrhovatelé domáhali vyslovení neplatnosti usnesení č. 1, 2 a 3 přijatých mimo zasedání shromáždění účastníka XY – společenství vlastníků jednotek (dále jen „Společenství“) na základě návrhu výboru Společenství zveřejněného dne 10. 4. 2020 (dále jen „napadená usnesení“, resp. „usnesení č. 1, 2 a 3“). Uvedli, že nebyly splněny zákonné předpoklady k přijímání napadených usnesení mimo zasedání shromáždění vlastníků a že usnesení č. 1 je nesrozumitelné a usnesení č. 2 se příčí zákonnému zákazu, podle něhož společenství vlastníků jednotek nesmí zajišťovat dluhy třetích osob. Shromáždění Společenství jím vyslovilo souhlas se „slibem odškodnění“ (ve znění předloženém v příloze návrhu usnesení) určeným pro společnost KALAHA a.s., IČO 25562151, a s pověřením výboru tento slib podepsat, a (současně) s pověřením výboru k udělení pokynu jmenované společnosti pokračovat v práci na stavbě „OPRAVA A MODERNIZACE BYTOVÉHO DOMU XY“ dle pravomocného rozhodnutí o schválení stavebního záměru (stavebního povolení) Úřadu městské části města Brna, Brno – Nový Lískovec, sp. zn. MCBNLI/07412/2018/OSV/Bl, č. j. MCBNLI/03802/2019/OSV/Bl, ze dne 21. 5. 2019, v právní moci od 29. 6. 2019, a projektové dokumentace ověřené ve společném územním a stavebním řízení.

2. Soud prvního stupně „rozsudkem“ ze dne 5. 5. 2022, č. j. -101, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 22. 6. 2022, č. j. -110, zamítl návrh na určení neplatnosti usnesení č. 1 a 2 (výrok I), zastavil řízení (v důsledku částečného zpětvzetí Návrhu) ohledně usnesení č. 3 (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III) a o povinnosti navrhovatelů zaplatit tam stanovený soudní poplatek (výrok IV).

3. Vrchní soud v Olomouci (odvolací soud) – poté, co jeho předchozí usnesení ze dne 27. 4. 2023, č. j. -145, a ze dne 18. 4. 2024, č. j. -278, byla k dovolání navrhovatelů (první z nich) a k dovolání Společenství (druhé z nich) zrušena v dovoláním napadených a závislých výrocích usneseními Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 2024, č. j. -208, a ze dne 9. 10. 2024, č. j. -320, a věc byla vždy vrácena v příslušném rozsahu tomuto soudu k dalšímu řízení – usnesením (v pořadí třetím) ze dne 4. 12. 2024, č. j. -357, rozsudek soudu prvního stupně (ve znění doplňujícího usnesení) potvrdil v části výroku I, jíž byl zamítnut návrh na určení neplatnosti usnesení č. 2, a v nákladovém výroku III (výrok I), a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího a dovolacího řízení (výrok II).

4. Dovolání navrhovatelů (dovolatelů) proti posledně uvedenému (v pořadí třetímu) usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “) – dílem pro vady, jež nebyly v dovolací lhůtě odstraněny, a dílem pro nepřípustnost.

5. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako v této věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu či jeho části (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. ).

6. Podle až 3 dovolání lze podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. V dovolání musí být vedle obecných náležitostí ( ) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ( až 238a ) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh). Důvod dovolání se vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

7. Za prvé dovolatelé formulují otázku „Je slib odškodnění v rozporu s , účinného do 30. 6. 2020 anebo výlučně či současně v rozporu s ?“. Avšak jejich tvrzení, že „by měl Nejvyšší soud jinak vyřešit otázku hmotného práva, kterou odvolací soud vyhodnotil nesprávně“ významově neodpovídá smyslu , a není tedy způsobilým vymezením přípustnosti dovolání.

8. Zákonné kritérium, aby „dovolacím soudem (již dříve) vyřešená právní otázka byla (dovolacím soudem) posouzena jinak“, míří na situace, kdy Nejvyšší soud jako soud dovolací se má v řízení o dovolání odchýlit nikoli od právního názoru odvolacího soudu (jak se – vzhledem k použité formulaci – snad mylně domnívali dovolatelé), nýbrž od (svého) právního názoru již vyjádřeného v jeho (dřívějším) rozhodnutí. Z dovolání tak musí být zřejmé, od kterého svého řešení otázky hmotného nebo procesního práva se má (podle mínění dovolatele) dovolací soud odchýlit postupem podle , o soudech a soudcích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 80/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, či ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 21. 1. 2014, sp. zn. ). Tomuto požadavku však dovolatelé nedostáli, a v této části je tak dovolání vadné.

9. Za druhé dovolatelé namítají, že se odvolací soud odchýlil od rozhodovací praxe dovolacího soudu, konkrétně od jeho usnesení ze dne 20. 5. 2024, sp. zn. , „pokud nezhodnotil část usnesení č. 2 účastníka jako nicotné z důvodu překročení působnosti účastníka“. Odkaz na usnesení sp. zn. však učinili bez jakékoli vazby na konkrétní závěry odvolacího soudu, na nichž je napadené rozhodnutí založeno.

10. Odvolací soud přitom v napadeném rozhodnutí podrobně zdůvodnil, proč případná (částečná) „nicotnost“ usnesení přijatého shromážděním Společenství, které posuzoval Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. , není (nemůže být) důvodem, pro nějž by měl shledat (a to byť jen zčásti) za neplatné či „nulitní“ i usnesení č. 2 posuzované v této věci (viz body 37–39 odůvodnění napadeného rozhodnutí). Dovolatelé jeho úvahy v tomto směru nijak nezpochybnili a nijak nevyložili, v čem (podle jejich mínění) spočívá nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem, a tudíž ani nevymezili – způsobem uvedeným v – způsobilý dovolací důvod podle I v této části je proto dovolání vadné.

11. Pouze pro úplnost lze dodat, že v usnesení sp. zn. , vydaném ve věci týchž účastníků, dovolací soud přezkoumával tři usnesení shromáždění (ze dne 18. 11. 2015, 25. 9. 2018 a 12. 12. 2019) o revitalizaci domu, jejichž jednotlivé body (9, 13 a 5B) se bezprostředně týkají rozšíření balkonů bytových jednotek 4+1, a přístavby balkonů k bytovým jednotkám 2+kk. Naproti tomu obsahem usnesení č. 2, přezkoumávaného v této věci, nebyla revitalizace domu ani její rozsah, jde tudíž o odlišnou skutkovou situaci, a odkaz dovolatelů na usnesení sp. zn. je tak v této souvislosti i nepřípadný.

12. Za třetí dovolatelé formulují otázku „Může být při posuzování nicotnosti usnesení č. 1 účastníka v této věci ve smyslu a dále při posuzování jeho zdánlivosti ve smyslu až usnesení č. 1 účastníka neprohlášeno za zdánlivé, popř. nicotné, dle z. ř. s.?“

13. Na takto vymezené otázce ale napadené rozhodnutí nespočívá (nezávisí). Odvolací soud totiž nerozhodoval o usnesení č. 1 (k němuž se otázka váže) a (logicky vzato) ani rozhodovat nemohl, neboť přezkum rozsudku soudu prvního stupně v části výroku I, která se týkala (právě) dotčeného usnesení č. 1, již nebyl předmětem odvolacího řízení (navazujícího na zrušující usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 10. 2024, sp. zn. ).

14. Nespočívá-li napadené rozhodnutí na posouzení takto nastolené otázky, nemůže být jejím prostřednictvím ani založena přípustnost dovolání ve smyslu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. ).

15. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 21. 5. 2025

Mgr. Lucie Jackwerthová předsedkyně senátu