Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3589/2024

28 Cdo 3589/2024-392

USNESENÍ

hlavní město Praha

M. Č.

, zastoupená Alexandrem Petričkem, advokátem se sídlem v Liberci, Chrastavská 188/27, o určení vlastnického práva, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 5. 2024, č. j. -364, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Stručné odůvodnění ( ) :

1. Městský soud v Praze (dále jen „odvolací soud“) výše označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 9 (dále jen „soud prvního stupně“) ze dne 24. 10. 2023, č. j. -311, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 11. 2023, č. j. -321, jímž bylo určeno, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY, XY a XY, všech v k. ú. XY, a bylo rozhodnuto o nákladech řízení (výrok I rozsudku odvolacího soudu); současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

2. Proti rozsudku odvolacího soudu podala dovolání žalovaná. Předestřela otázku, zda přípis pozemkového úřadu označený jako „uplatnění restitučního nároku dle “ je dostatečným důkazem toho, že restituční nárok dle uvedeného zákona byl řádně vznesen, a zda se zvláštním předpisem ve smyslu , o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, rozumí i , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Měla za to, že nastolené otázky v rozhodovací praxe dovolacího soudu nebyly dosud řešeny.

3. Žalobce navrhl, aby Nejvyšší soud dovolání odmítl.

4. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), jímž je třeba poměřovat přípustnost dovolání proti napadenému rozhodnutí odvolacího soudu (jež nepatří do okruhu usnesení vyjmenovaných v ), „není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení dovolatelem vymezené otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak“.

5. Na vyřešení otázky, zda označená jako „uplatnění restitučního nároku dle “ prokazuje řádné vznesení restitučního nároku dle uvedeného zákona dovolatelkou, rozsudek odvolacího soudu žel nezávisí, neboť odvolací soud nedovodil, že by snad dovolatelka restituční nárok dle zákona o půdě k předmětným pozemkům nevznesla, nýbrž vyšel ze zjištění, že v zahájeném restitučním řízení vlastnické právo dovolatelky k nim z důvodu překážky zastavěnosti nebylo konstituováno (jak vyplývá z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 30. 3. 2015, č. j. -351, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 11. 1. 2016, č. j. -418, proti němuž směřující dovolání bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2017, sp. zn. , a ústavní stížnost zamítnuta nálezem Ústavního soudu ze dne 2. 7. 2019, sp. zn. ).

6. Význam legislativních poznámek pod čarou byl soudní praxí opakovaně řešen, a to i ve vztahu k Byl přitom formulován a odůvodněn závěr, dle něhož poznámky pod čarou či vysvětlivky nejsou normativní, přesněji závaznou, součástí pravidla chování (srov. kupř. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2016, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 11. 1999, sp. zn. ). Výklad se přitom ustálil v tom smyslu, že citované ustanovení vylučuje z přechodu majetku státu do vlastnictví obcí ty věci, ohledně nichž byl nárok na jejich vydání podle restitučních předpisů uplatněn před účinností (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 1996, sp. zn. , uveřejněný pod č. 17/1997 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2009, sp. zn. ). Ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 11. 2012, sp. zn. , pak uplatnění restitučního nároku (včetně práva vzneseného dle zákona o půdě), není-li úspěšné, bez dalšího – ve smyslu – nabytí vlastnického práva obcí v režimu nevylučuje.

7. Odvolací soud se tedy výše citované judikatuře, na níž není důvodu čehokoliv měnit, nikterak nezpronevěřil, dovodil-li, že v posuzovaném případě, v němž předmětné pozemky pro překážku zastavěnosti nebyly vydány dovolatelce ( zákona o půdě), v rozhodné době k nim příslušelo právo hospodaření organizaci zajišťující investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě (Výstavba hl. m. Prahy – výstavba sídlišť), podřízené žalobci ( ), a stát o jejich držbu a vlastnictví neprojevuje zájem, nevylučuje přechod jejich vlastnictví ze státu na žalující obec (v režimu ) samo o sobě vznesení restitučního nároku dle zákona o půdě dovolatelkou ( ).

8. Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že předpoklady přípustnosti podaného dovolání ve smyslu v projednávané věci naplněny nejsou.

9. Napadá-li pak snad dovolatelka rozsudek odvolacího soudu i ve výroku o náhradě nákladů řízení, není dovolání v tomto rozsahu přípustné se zřetelem k

10. Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), dovolání jako nepřípustné odmítl ( věty první o. s. ř).

11. O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto dle , , , části věty před středníkem, a Náklady, jež žalovaný vynaložil na podání vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta, nelze pokládat za účelné ve světle judikatury, podle níž se u hlavního města Prahy presumuje personální vybavení dostatečné k tomu, aby bylo schopno kvalifikovaně hájit své zájmy bez pomoci advokátů, není-li v řízení prokázán opak (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 4. 2016, sp. zn. , body 119 a násl., či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2017, sp. zn. , a ze dne 8. 11. 2017, sp. zn. ), k čemuž v nynějším řízení nedošlo.

12. Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu – vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na internetových stránkách nalus.usoud.cz.

Poučení: Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. 4. 2025

Mgr. Zdeněk Sajdl předseda senátu