Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3517/2024

20 Cdo 3517/2024

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Aleše Zezuly a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Zbyňka Poledny v exekuční věci oprávněné Československá obchodní banka, a. s., se sídlem v Praze 5, Radlická 333/150, identifikační číslo osoby 00001350, zastoupené JUDr. Martinem Bjalončikem, advokátem se sídlem v Praze, Václavské náměstí 846/1, proti povinné Š. S., identifikační číslo osoby 69008965, bytem v Praze 10, Chudenická 1059/30, zastoupené JUDr. Zuzanou Zlatohlávkovou, advokátkou se sídlem v Praze, Spálená 108/51, za účasti vydražitelky SUOPELOS s. r. o., se sídlem v Ostravě, Tyršova 885/24, identifikační číslo osoby 27845541, pro 2 108 956,03 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň-město, pod sp. zn. 134 EX 06191/21, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. srpna 2024, sp. zn. , takto: Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění ( ):

1/ Ve shora označené věci Městský soud v Praze (dále „odvolací soud“) usnesením ze dne 26. 8. 2024, sp. zn. , k odvolání povinné výrokem I potvrdil usnesení soudního exekutora Mgr. Ing. Jiřího Proška, Exekutorský úřad Plzeň-město (dále „soudní exekutor“), ze dne 27. 6. 2024, č. j. 134 EX 06191/21-653, jímž soudní exekutor udělil vydražitelce SUOPELOS s. r. o. (viz identifikační údaje shora) příklep na výrokem označené nemovité věci za nejvyšší podání 914 000 Kč (výrok I), vydražitelce stanovil lhůtu k zaplacení nejvyššího podání (výrok II), uložil povinné, aby vydraženou věc vyklidila (výrok III), určil hodnotu minimálního předražku (výrok IV) a vyzval přihlášené věřitele, aby vyčíslili své pohledávky ke dni konání dražby (výrok V); výrokem II odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

2/ Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, o němž Nejvyšší soud jako soud dovolací rozhodl podle , , ve znění ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), dále rovněž „ “, a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno k tomu legitimovanou účastnicí exekučního řízení (viz , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů - dále „ex. řád“), dospěl ve lhůtě uvedené v ustanovení bez jednání ( věta první ) k závěru, že dovolání není přípustné ( ), přičemž dovolatelka nevystihla ani důvod dovolání ( a 3 ).

3/ Podle ustanovení není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

4/ Podle věty první lze dovolání podat pouze z důvodu, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle odst. 3 téhož ustanovení se důvod dovolání vymezí tak, že dovolatel uvede právní posouzení věci, které pokládá za nesprávné, a že vyloží, v čem spočívá nesprávnost tohoto právního posouzení.

5/ Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůrazňuje, že požadavek, aby dovolatel v dovolání konkrétně uvedl, v čem spatřuje splnění jednoho ze čtyř předpokladů přípustnosti dovolání, je podle ustanovení obligatorní náležitostí dovolání. Může-li být dovolání přípustné jen podle (jako je tomu v posuzované věci), je dovolatel povinen v dovolání vymezit, které z tam uvedených hledisek považuje za splněné, přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení či jeho části. Jiný výklad by vedl ke zjevně nesprávnému (textu odporujícímu) závěru, že dovolání je ve smyslu ustanovení přípustné vždy, když v něm dovolatel vymezí dovolací důvod (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. května 2013, sp. zn. , ze dne 23. července 2013, sp. zn. , ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. , ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , ze dne 23. října 2013, sp. zn. , ze dne 31. října 2013, sen. zn. , a ze dne 30. ledna 2014, sen. zn. ), přičemž musí být z obsahu dovolání patrno, o kterou otázku hmotného nebo procesního práva jde (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 2013, sp. zn. , uveřejněné pod číslem rozh. obč.).

6/ Výše uvedené zákonné požadavky dovolatelka v posuzované věci - ač zastoupena advokátkou - nerespektovala, vymezila-li přípustnost dovolání tvrzením, že „jelikož nezná veškerou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu, v dovolání z procesní opatrnosti tvrdí, že podle jejího názoru dovoláním napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla řešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, popř. dovolacím soudem má být právní otázka posouzena jinak“, tj. označila tři hlediska přípustnosti dovolání, která si vzájemně konkurují (z povahy věci vyplývá, že u konkrétní právní otázky může být splněno vždy pouze jedno ze zákonem stanovených kritérií přípustnosti dovolání, tj. splnění jednoho kritéria přípustnosti dovolání vylučuje, aby současně pro řešení téže otázky bylo naplněno kritérium jiné - srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2014, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. , odmítl).

7/ Z celého textu dovolání přitom není zřejmé, k jaké volbě předpokladu přípustnosti se dovolatelka přiklonila (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2014, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 30. června 2015, sp. zn. , odmítl, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. ). Dovolací soud do obsahu dovolání nesmí „aktivně“ vstupovat vlastním výběrem předpokladu přípustnosti dovolání, rozhodných právních otázek či obsah dovolání jakkoli domýšlet, neboť by tímto postupem porušil základní procesní pravidla, na nichž je dovolací řízení založeno, a to především zásadu rovnosti účastníků řízení a zásadu dispoziční (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. května 2015, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2022, sp. zn. ). Jestliže procesní předpis ) vyžaduje splnění zákonem stanovených formálních předpokladů dovolání a dovolací soud splnění těchto náležitostí důsledně posuzuje, nemůže se jednat o přepjatý formalismus (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 11. února 2020, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze dne 28. dubna 2015, sp. zn. ).

8/ V dovolání rovněž není přítomna otázka hmotného nebo procesního práva, která by byla ve smyslu v dané věci rozhodná. Takovou otázku nemůže založit tvrzení dovolatelky, že jí formulované úvahy, podle jejího názoru přičítané závěrům odvolacímu soudu, jsou „v rozporu s ve spojitosti s “.

9/ Nejvyšší soud proto dovolání povinné v souladu s ustanovením odmítl.

10/ O náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodováno ve zvláštním režimu (s odkazem na § 87 a násl. ex. řádu).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 12. 2. 2025

JUDr. Aleš Zezula předseda senátu