Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 1271/2024

25 Cdo 1271/2024-801

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Roberta Waltra a soudců JUDr. Petra Vojtka a JUDr. Hany Tiché v právní věci žalobkyně: A. H., zastoupená Mgr. Daliborem Šamanem, advokátem se sídlem Fibichova 218, Mělník, proti žalované: Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, IČO 00064165, se sídlem U Nemocnice 499/2, Praha 2, zastoupená JUDr. Janem Machem, advokátem se sídlem Vodičkova 699/28, Praha 1, za účasti vedlejší účastnice na straně žalované: Kooperativa pojišťovna, a. s., Vienna Insurance Group, IČO 47116617, se sídlem Pobřežní 665/21, Praha 8, o náhradu škody na zdraví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2024, č. j. -781, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 13. 12. 2022, č. j. -739, takto:

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

1. Obvodní soud pro Prahu 2 rozsudkem ze dne 13. 12. 2022, č. j. -739, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 173.257 Kč (výrok I), co do 42.000 Kč žalobu zamítl (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení mezi účastníky (výroky III a IV) a vůči státu (výroky V a VI).

2. K odvolání žalobkyně a žalované Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 10. 1. 2024, č. j. -781, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I potvrdil (výrok I), ve výroku II jej změnil tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10.452,60 Kč, jinak jej co do 31.547,40 Kč potvrdil (výrok II) a rozhodl o náhradě nákladů řízení vůči státu (výroky III a IV), mezi účastníky (výrok V) a o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok VI).

3. Rozsudek soudu prvního stupně a rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadená rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která částečně nebyla dovolacím soudem dosud vyřešena a částečně má být posouzena jinak.

4. Žalovaná ani vedlejší účastnice se k dovolání nevyjádřily.

5. Nejvyšší soud předně uvádí, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští (srov. ). Žalobkyně však svým dovoláním výslovně napadá nejen rozsudek odvolacího soudu, ale i rozsudek soudu prvního stupně. neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání žalobkyně proti rozsudku soudu prvního stupně podle ve spojení s větou první zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní).

6. Podle dovolání podle není přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

7. V rozsahu, ve kterém dovolatelka napadá výrok I rozsudku odvolacího soudu a výrok II odvolacího soudu v části, v níž odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 10.452,60 Kč, není dovolání subjektivně přípustné, neboť k podání dovolání je (subjektivně) oprávněn pouze ten účastník, v jehož poměrech rozhodnutím odvolacího soudu nastala újma, odstranitelná tím, že dovolací soud toto rozhodnutí zruší nebo změní. Jinak řečeno dovolání může podat jen účastník, jehož žalobě nebylo zcela vyhověno (do zamítavého výroku) nebo jemuž byla naopak soudem uložena povinnost (do žalobě vyhovujícího výroku) – srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 1997, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 1999, sp. zn. , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 2. 2001, sp. zn. .

8. Napadá-li dovolatelka rozsudek odvolacího soudu v části, jíž odvolací soud potvrdil výrok II rozsudku soudu prvního stupně v rozsahu, v němž byla žaloba zamítnuta co do 31.547,40 Kč, není dovolání přípustné podle , neboť nejde o vztah ze spotřebitelské smlouvy nebo o vztah pracovněprávní a napadeným výrokem bylo v této části rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50.000 Kč. Za rozhodnou pro posouzení přípustnosti dovolání z hlediska finančního limitu je třeba považovat sice výši peněžitého plnění, jež bylo předmětem odvolacího řízení, avšak pouze v rozsahu, jenž může být rozhodnutím dovolacího soudu dotčen, tedy o němž bylo rozhodnuto dovoláním napadeným výrokem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2019, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 28. 8. 2019, sp. zn. , ze dne 15. 8. 2019, sp. zn. , či ze dne 26. 2. 2020, sp. zn. ). Jinými slovy, dovolání nelze v tomto případě úspěšně podat proti části výroku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o nároku žalobkyně ve výši 31.547,40 Kč (v této části byla žaloba částečně zamítnuta), neboť se dovolatelka domáhá přezkumu nepřiznání částky nižší než 50.000 Kč.

9. V rozsahu výroků o nákladech řízení není dovolání přípustné podle

10. Nejvyšší soud tedy dovolání proti rozsudku odvolacího soudu podle odmítl.

11. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 3. 3. 2025

JUDr. Robert Waltr předseda senátu