Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2658/2024

21 Cdo 2658/2024-221

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Marka Cigánka a soudců JUDr. Jiřího Doležílka a JUDr. Pavla Malého v exekuční věci oprávněné ČSOB Stavební spořitelny, a. s. se sídlem v Praze 5, Radlice, Radlická č. 333/150, IČO 49241397, zastoupené Mgr. Peterem Olejárem, advokátem se sídlem v Brně, Soběšická č. 821/151, proti povinnému R. M., zastoupenému JUDr. Milanem Trlicou, advokátem se sídlem ve Vsetíně, Horní náměstí č. 3, pro 2 005 334,88 Kč s příslušenstvím, soudním prodejem zástavy, o návrhu povinného na zastavení exekuce, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. července 2024, č. j. -197, takto:

Dovolání povinného se odmítá.

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Vsetíně usnesením ze dne 7. 7. 2023, č. j. -151, zamítl návrh povinného na zastavení exekuce vedené JUDr. Lukášem Jíchou, soudním exekutorem Exekutorského úřadu v Přerově, na základě pověření vydaného Okresním soudem ve Vsetíně ze dne 9. 3. 2021, č. j. -29, podle exekučního titulu – usnesení Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 30. 6. 2020, č. j. -120.

2. K odvolání povinného Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 17. 7. 2024, č. j. -197, usnesení soudu prvního stupně potvrdil.

3. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že oprávněná řádně odstoupila od smlouvy o úvěru s obligační dlužnicí, a tím došlo k zesplatnění úvěru i ve vztahu k zástavnímu dlužníku, a že nedošlo k úhradě úvěrové pohledávky ani k jinému způsobu jejího zániku (ukončením insolvenčního řízení obligační dlužnice splněním oddlužení).

4. Proti usnesení odvolacího soudu podal dovolání povinný. Přípustnost i důvodnost dovolání odvozuje od toho, že rozhodnutí odvolacího soudu závisí na řešení otázek, které dílem v rozhodovací praxi dovolacího soudu nebyly vyřešeny a dílem je odvolací soud vyřešil v rozporu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu. Jde o následující otázky:

[1] „Úvěrový věřitel nemůže odstoupit od úvěrové smlouvy, uzavřené před zjištěním úpadku dlužníka, dopisem adresovaným dlužníku po zjištění úpadku dlužníka v insolvenčním řízení, když o způsobu řešení úpadku formou oddlužení již bylo insolvenčním soudem rozhodnuto, a poté, co již byl insolvenčním soudem ustanoven pro dané insolvenční řízení insolvenční správce?“

[2] „Od úvěrové smlouvy uzavřené před zjištěním úpadku dlužníka nemůže úvěrový věřitel odstoupit po zjištění úpadku dlužníka a po rozhodnutí insolvenčního soudu o způsobu řešení úpadku dlužníka jinak, než podle ustanovení ?“

[3]„V průběhu vykonávacího řízení, spočívajícího v nařízení soudního prodeje zástavy a výkonu rozhodnutí o soudním prodeji zástavy, se exekuční soud musí zabývat výší vymáhané pohledávky nejpozději v řízení o výkon soudního prodeje zástavy, je-li podán návrh na zastavení či částečné zastavení exekuce?“

5. Oprávněná navrhla zamítnutí dovolání.

6. Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v ustanovení , se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

7. Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

8. Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

9. Dovolání není přípustné, neboť se odvolací soud při řešení výše uvedených otázek neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu.

A) k otázce odstoupení od úvěrové smlouvy v době účinků zjištění úpadku obligačního dlužníka a jeho řešení formou oddlužení (ad I/1 obsahu dovolání)

10. S ohledem na účinky zjištění úpadku obligační dlužnice (paní L. L.) a způsobu jeho řešení povolením oddlužení (dne 11. 4. 2017) je nutno uvedenou otázku řešit podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění do 31. 5. 2019 (dále jen „ “ nebo „IZ“).

12. Podle ustanovení zákon stanoví v závislosti na průběhu řízení, způsobech řešení úpadku a vlastnictví majetku náležejícího do majetkové podstaty, kdo je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními, případně komu přísluší právo nakládat s majetkovou podstatou ohledně části těchto oprávnění nebo pouze ohledně některých z nich (odstavec 1). Nestanoví-li tento zákon jinak, je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičními oprávněními a) dlužník v době do rozhodnutí o úpadku, b) dlužník v době od rozhodnutí o úpadku do rozhodnutí o způsobu řešení úpadku, c) insolvenční správce v době od prohlášení konkursu, d) dlužník v době od povolení reorganizace a e) dlužník v době od povolení oddlužení (odstavec 3). Ustanovením odstavce 3 nejsou dotčena omezení uložená dlužníku s dispozičními oprávněními nebo rozhodnutím insolvenčního soudu v průběhu insolvenčního řízení. Má-li dispoziční oprávnění jiná osoba než dlužník, nejsou tím dotčeny povinnosti uložené dlužníku tímto zákonem (odstavec 4).

13. Podle ustanovení účinky schválení oddlužení nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí o schválení oddlužení v insolvenčním rejstříku (odstavec 1). Právní mocí rozhodnutí o schválení oddlužení se ruší omezení dispozičních oprávnění dlužníka, ke kterým došlo před jeho vydáním v dosavadním průběhu insolvenčního řízení ze zákona nebo rozhodnutím insolvenčního soudu (odstavec 2).

14. V poměrech dané věci tak není sporu o tom, že ve smyslu ustanovení a odst. 3 písm. e) a a 2 byla dlužnicepaní L. L. v období od dubna 2017 nadále osobou s dispozičními oprávněními ve vztahu k majetkové podstatě (k tomu srov. například důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněného pod číslem rozh. obč., nebo rozsudku ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. ) a jako taková mohla, v rozsahu omezení daných , resp. rozhodnutím o povolení oddlužení (srov. ustanovení , ), právně jednat (a být příjemcem právních jednání jiných osob).

15. Nelze tak pochybovat o tom, že v době po povolení oddlužení mohla oprávněná (pro nesplnění podmínek úvěrové smlouvy) účinně odstoupit od úvěrové smlouvy úkonem učiněným vůči dlužnici, byť toto nemělo ve vztahu k postavení dlužnice v insolvenčním řízení žádný význam.

16. Námitka tak přípustnost dovolání nezakládá.

B) k otázce aplikace § 253 IZ (ad I/2 obsahu dovolání)

17. Dovolatel ve své argumentaci přehlíží, že ustanovení se týká řešení úpadku dlužníka formou konkursu (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu 31. 10. 2014, sen. zn. , uveřejněný pod číslem rozh. obč., nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2017, sen. zn. ), což však případ dlužnice paní L. L. není.

18. Rozhodnutí tak na výkladu ustanovení nezávisí (nemůže záviset), a námitka tak přípustnost dovolání nezakládá [srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. , nebo (z recentních rozhodnutí) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2024, sp. zn. ].

C) k dalším otázkám

19. V dalším textu dovolání dovolatel pouze polemizuje s dílčími závěry odvolacího soudu (výslovně se závěry publikovanými v bodech 22 až 25 obsahu odůvodnění usnesení odvolacího soudu), aniž by však formuloval, v čem se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která otázka (na jejímž řešení rozhodnutí odvolacího soudu závisí) v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo která otázka má být dovolacím soudem posouzena jinak.

20. Dovolací soud v takové souvislosti opakovaně zdůrazňuje, že pouhá kritika právního posouzení odvolacího soudu k založení přípustnosti dovolání nepostačuje (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2013, sp. zn. ). Otázku přípustnosti dovolání si není oprávněn vymezit sám dovolací soud, neboť tím by narušil zásady, na nichž spočívá dovolací řízení, zejména zásadu dispoziční a zásadu rovnosti účastníků řízení. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že pokud vyžaduje a Nejvyšší soud posuzuje splnění zákonem stanovených formálních náležitostí dovolání, nejedná se o přepjatý formalismus, ale o zákonem stanovený postup (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2015, sp. zn. ).

21. V dalším textu dovolání (bod II obsahu dovolání) dovolatel podrobuje kritice skutkové závěry soudů ohledné výše pohledávky, která má být postižena. Jde tak o námitku proti skutkovým zjištěním soudů, která ovšem není způsobilým dovolacím důvodem.

22. Správnost skutkového stavu věci zjištěného v řízení před soudy nižších stupňů nelze v dovolacím řízení probíhajícím podle ve znění účinném od 1. 1. 2013 důvodně zpochybnit. Dovolací přezkum je totiž ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, a proto ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá dovolatel k dispozici způsobilý dovolací důvod; tím spíše pak skutkové námitky nemohou založit přípustnost dovolání (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2021, sp. zn. ). Pro úplnost je nutné připomenout, že při úvaze o tom, zda je právní posouzení věci odvolacím soudem správné, Nejvyšší soud vychází (musí vycházet) ze skutkových závěrů odvolacího soudu, a nikoli z těch skutkových závěrů, které v dovolání na podporu svých právních argumentů nejprve zformuluje sám dovolatel (srov. například odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč., nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2013, sp. zn. ).

23. Předestírá-li dovolatel vlastní hodnocení důkazů a z těchto důkazů činí jiné skutkové závěry než odvolací soud, napadá tak také hodnocení důkazů soudem. Samotné hodnocení důkazů opírající se o zásadu volného hodnocení důkazů zakotvenou v ustanovení pak rovněž nelze (ani v režimu dovolacího řízení podle ve znění účinném od 1. 1. 2013) úspěšně napadnout žádným dovolacím důvodem (k tomu srov. například odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 2. 2011, sen. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč., včetně tam zmíněného odkazu na nález Ústavního soudu ze dne 6. 1. 1997, sp. zn. , nebo odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2017, sp. zn. , uveřejněného pod č. rozh. obč.).

24. Ani tyto námitky přípustnost dovolání nezakládají.

25. Nejvyšší soud České republiky proto dovolání povinného podle ustanovení odmítl.

26. O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. 2. 2025

JUDr. Marek Cigánek předseda senátu