Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3405/21

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Šámalem o ústavní stížnosti obchodní společnosti HEAVY MACHINERY SERVICES, a. s., sídlem Jana Pernera 159, České Velenice, zastoupené Mgr. Petrem Opletalem, advokátem, sídlem Lazarská 11/6, Praha 2 - Nové Město, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 7. října 2021 č. j. , -1754 a usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. června 2021 č. j. -1665, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Českých Budějovicích, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

1. Stěžovatelka se ústavní stížností podle písm. d)y domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva podle d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

2. Z ústavní stížnosti, doručených písemností a insolvenčního rejstříku se podává, že Krajský soud v Českých Budějovicích (dále jen "krajský soud") usnesením ze dne 21. 3. 2014 č. j. -64 zjistil úpadek stěžovatelky a usnesením ze dne 10. 4. 2015 č. j. -109 ustanovil Mgr. Ing. Petru Hýskovou insolvenční správkyní v dané insolvenční věci. Stěžovatelka dne 30. 12. 2020 vznesla námitku podjatosti insolvenční správkyně a navrhla zproštění její funkce. Stěžovatelka tvrdila, že insolvenční správkyně "se chová nenávistně" vůči Františku Savovovi, kterého krajský soud dříve označil za řídicí osobu stěžovatelky; insolvenční správkyně o něm v médiích šířila "nenávistná a nepravdivá sdělení" a urážela jej. V minulosti insolvenční správkyně pana Savova navštívila v zahraničí, jejich vztah je proto nestandardní a insolvenční správkyně je neprofesionální.

3. Krajský soud napadeným usnesením rozhodl, že insolvenční správkyně není vyloučena z uvedeného insolvenčního řízení, a návrh na zproštění její funkce zamítl. Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") k odvolání stěžovatelky napadené usnesení krajského soudu potvrdil napadeným usnesením. Vrchní soud účastníky řízení v napadeném usnesení poučil, že proti němu lze podat dovolání za podmínek a násl. , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Stěžovatelka dne 21. 12. 2021 napadené usnesení vrchního soudu napadla dovoláním a téhož dne podala tuto ústavní stížnost.

4. Stěžovatelka v ústavní stížnosti trvá na tom, že insolvenční správkyně měla být vyloučena z insolvenčního řízení v její věci, neboť je důvod pochybovat o její nepodjatosti se zřetelem na její poměr k panu Savovovi. Stěžovatelka v ústavní stížnosti dále tvrdí, že si je vědoma, že proti napadenému usnesení vrchního soudu lze podat dovolání za podmínek Na závěr vrchního soudu o nepodjatosti insolvenční správkyně však lze nahlížet "i jako na závěr ... o otázce skutkové". Dovolání přitom neslouží k revizi skutkových zjištění soudů prvního a druhého stupně a Nejvyšší soud je zjištěným skutkovým stavem vázán. Případné dovolání proto "nemusí být" přípustné a podání dovolání "nemusí" stěžovatelce poskytnout účinnou ochranu jejích práv. Stěžovatelka proto "nechává na posouzení Ústavního soudu", zda je ústavní stížnost přípustná.

5. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání a rozhodnutí věci samé, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a procesní předpoklady jejího meritorního posouzení stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Ústavní soud proto posoudil splnění procesních předpokladů řízení a shledal, že ústavní stížnost stěžovatelky je návrhem nepřípustným.

26 Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( ). Ústavní stížnost je tak založena na zásadě její subsidiarity k jiným zákonným procesním prostředkům. Ve vztahu k mimořádnému opravnému prostředku dovolání pak platí, že brojí-li stěžovatel ústavní stížností proti rozhodnutí, proti kterému je za podmínek a násl. přípustné dovolání, aniž dovolání řádně uplatnil a bylo o něm rozhodnuto, je jeho ústavní stížnost návrhem nepřípustným.

7. Jde-li o nyní posuzovanou věc, proti napadenému usnesení vrchního soudu je přípustné dovolání za podmínek a násl. Jak se podává z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku, stěžovatelka dovolání proti napadenému usnesení vrchního soudu skutečně podala a dosud o něm nebylo rozhodnuto. Ve smyslu shora uvedeného přitom dovolání stěžovatelky je mimořádným opravným prostředkem, který Nejvyšší soud může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (srov. např. usnesení ze dne 26. 3. 2018

sp. zn.

či ze dne 1. 11. 2019

sp. zn.

; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz). Není rozhodné, zda se stěžovatelka domnívá, že v její věci jde toliko o posouzení skutkového stavu; odmítl-li by se Nejvyšší soud zabývat dovoláním stěžovatelky z tohoto důvodu, šlo by nadále o rozhodnutí závisející na jeho uvážení, nikoli o rozhodnutí, kterým by dovoláním odmítl jako tzv. objektivně nepřípustné (srov. např. ), a tedy na jeho uvážení nezávislé. Jde totiž mimo jiné o to, zda stěžovatelka má po rozhodnutí o dovolání nadále možnost proti němu brojit ústavní stížností. Nic přitom stěžovatelce nebrání v podání ústavní stížnosti nové, v níž může zohlednit rovněž průběh a výsledky dovolacího řízení, i neshledal-li by Nejvyšší soud dovolání stěžovatelky přípustným podle a násl. (srov. např. usnesení ze dne 18. 12. 2018

sp. zn.

či bod 12 usnesení ze dne 13. 10. 2021

sp. zn.

), samozřejmě za současného splnění dalších podmínek dovolacího řízení a následně řízení před Ústavním soudem.

8. Argumentace stěžovatelky je proto v tomto směru pouhou spekulací, což sama v ústavní stížnosti připouští, neboť dává najevo, že případné odmítnutí jejího dovolání je toliko jednou z více možností. Ústavnímu soudu, ani účastníkům řízení přitom nepřísluší předjímat, jak dovolání Nejvyšší soud posoudí, má-li jeho rozhodnutí záviset na jeho uvážení (srov. např. usnesení ze dne 31. 10. 2019

sp. zn.

, ze dne 15. 11. 2021

sp. zn.

či ze dne 7. 12. 2021

sp. zn.

). Dovolání ve věci stěžovatelky proto představuje procesní prostředek, který jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje, a který je povinna před podáním ústavní stížnosti řádně vyčerpat, a to včetně vyčkání rozhodnutí o něm, což neučinila.

9. Nutno konečně podotknout, že stěžovatelka se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle . Ani Ústavní soud výjimečné okolnosti předpokládané uvedeným ustanovením v nyní posuzované věci neshledal. Proto soudce zpravodaj podle ve spojení s ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2022

Pavel Šámal v. r.

soudce zpravodaj