Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2574/21

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou o ústavní stížnosti stěžovatelky Daniely Müllerové, zastoupené Mgr. Janem Švarcem, advokátem se sídlem Vodičkova 695/24, Praha 1, proti výrokům III a IV rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. -311 ze dne 21. 6. 2021, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Ostravě rozhodl výše označeným rozsudkem ve věci zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Ve výrocích III a IV uložil stěžovatelce a jejímu manželovi povinnost společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení před soudem prvního stupně ve výši 32 700 Kč i náklady odvolacího řízení ve výši 22 989 Kč.

2. Podle stěžovatelky bylo napadenými výroky III a IV porušeno její právo na spravedlivý proces dle d (dále jen " ") a právo na právní pomoc v řízení před soudy dle y, neboť při rozhodování o nákladech řízení nebyla reflektována judikatura Ústavního soudu, konkrétně například nález

sp. zn.

ze dne 10. 11. 2020 či usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 5. 2021. Jelikož dovolání není přípustné proti části rozhodnutí týkající se nákladů řízení, uvádí stěžovatelka, že vyčerpala všechny opravné prostředky.

3. Ústavní soud si vyžádal u Okresního soudu v Opavě kopii dovolání, které stěžovatelka podala, a zjistil, že tímto dovoláním stěžovatelka napadla rozsudek krajského soudu v plném rozsahu.

4. Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to platí i pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení.

5. I když dovolání proti rozhodnutím v části týkající se výroku o nákladech řízení není podle přípustné, byly dovoláním napadeny výroky ve věci samé. Jak Ústavní soud vyložil v usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 5. 2019 (U 8/94 SbNU 435), bodech 13-14, shledá-li Nejvyšší soud dovolání přípustným, mohl by nejen zrušit nebo změnit napadený rozsudek ve výroku ve věci samé, ale také zrušit akcesorický výrok o nákladech řízení ( ), případně o těchto nákladech znovu rozhodnout ( ve spojení s a 2 ). Tím by tedy byl obecným soudům otevřen prostor, aby se opětovně zabývaly i náklady řízení a aby v rámci rozhodování o nich přihlédly k námitkám uplatněným stěžovatelkou v ústavní stížnosti. Pokud by tedy Ústavní soud přezkoumal výroky napadeného rozhodnutí o nákladech řízení ještě předtím, než bude ze strany Nejvyššího soudu rozhodnuto o dovolání proti výroku ve věci samé, nejenže by nerespektoval subsidiaritu ústavní stížnosti k jiným zákonným procesním prostředkům k ochraně práva, nýbrž by tím, byť jen nepřímo, předjímal i výsledek řízení o dovolání, což mu nepřísluší [srov. obdobně usnesení

sp. zn.

ze dne 10. 4. 2019, usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 10. 2019]. Ústavní stížnost účastníka řízení podaná proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení předtím, než Nejvyšší soud rozhodne o dovolání proti výroku ve věci samé, je podle nepřípustná [usnesení

sp. zn.

ze dne 30. 5. 2019 (U 8/94 SbNU 435), bod 14; obdobně ve vztahu k dovolání podaném jiným účastníkem srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 20. 9. 2021].

6. V posuzované věci bylo podáno proti rozsudku krajského soudu dovolání směřující proti výrokům ve věci samé, o němž dosud nebylo rozhodnuto; ústavní stížnost směřující proti výrokům o náhradě nákladů řízení je proto nepřípustná. Ústavní soud pro úplnost dodává, že stěžovatelka není nijak poškozena na svém právu na přístup k Ústavnímu soudu. Nebude-li srozuměna s výsledkem dovolacího řízení, po jeho skončení bude mít možnost podat ústavní stížnost novou, a to tak, aby zohledňovala dovolací řízení, včetně samotného rozhodnutí o dovolání [srov. obdobně usnesení

sp. zn.

ze dne 31. 10. 2019, usnesení

sp. zn.

ze dne 11. 8. 2020]. Vzhledem k nepřípustnosti ústavní stížnosti již Ústavní soud nevyzýval k odstranění dalších případných vad návrhu.

7. Z výše uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. listopadu 2021

Kateřina Šimáčková, v. r.

soudkyně zpravodajka