Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2941/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti korporace Final a, s. r. o., sídlem Stráže 3662, Zlín, zastoupené Mgr. Markétou Šulcovou, advokátkou sídlem Sokolská 584/11, Olomouc, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. -343 ze dne 9. 8. 2024, rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -146 ze dne 26. 10. 2023 a rozsudku Okresního soudu ve Vyškově č. j. -90 ze dne 23. 11. 2022, spojené s návrhem na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí a návrhem na zrušení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Brně a Okresního soudu ve Vyškově, jako účastníků řízení, a) Ing. Miloše Hrušky a b) Evy Hruškové, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost a návrhy s ní spojené se odmítají.

Odůvodnění:

1. Okresní soud ve Vyškově ("nalézací soud") napadeným rozsudkem určil, že specifikované zástavní právo zatěžující pozemky vedlejších účastníků, zřízené ve prospěch stěžovatelky k zajištění jejích pohledávek, neexistuje (výrok I); současně uložil stěžovatelce povinnost k náhradě nákladů řízení (výrok II). K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Brně ("krajský soud") napadeným rozsudkem potvrdil rozsudek nalézacího soudu ve výroku I o věci samé a ve výroku II o náhradě nákladů účastníků řízení jej změnil co do výše náhrady a způsobu jejího zaplacení (výrok I) a uložil stěžovatelce povinnost k náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II). Proti rozsudku krajského soudu podala stěžovatelka dovolání, které Nejvyšší soud odmítl napadeným usnesením.

2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí; tvrdí, že jimi byla porušena její práva zejména podle a d a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Spolu s ústavní stížností stěžovatelka navrhla odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí a zrušení , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ).

3. Ústavní soud nejprve zkoumal, zda jsou dány podmínky k projednání ústavní stížnosti stanovené . Stěžovatelka uvedla, že spolu s ústavní stížností podala proti napadeným rozsudkům nalézacího a krajského soudu žalobu pro zmatečnost, o níž je vedeno řízení u krajského soudu pod sp. zn. . Podání žaloby pro zmatečnost Ústavní soud ověřil z databáze Ministerstva spravedlnosti (dostupné na https://infosoud.justice.cz) a řízení o ní nebylo doposud skončeno.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Pojmovým znakem ústavní stížnosti je tedy její subsidiarita. Ústavní soud je zásadně oprávněn zasahovat až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny neústavní stav napravit; proto odmítá jako nepřípustné ústavní stížnosti směřující proti rozhodnutím, proti nimž byl podán jiný prostředek ochrany práva, nebylo-li řízení o něm dosud skončeno. Ústavní soud tak činí, aniž by se zabýval důvodností či vůbec přípustností takového prostředku práva, neboť by tím zasahoval do činnosti soudu, kterému rozhodnutí o něm přísluší.

5. Byla-li tedy v posuzované věci rozhodnutí nalézacího a krajského soudu napadena žalobou pro zmatečnost, je současná ústavní stížnost předčasná, a proto nepřípustná. Tento závěr je nutno vztáhnout na celou ústavní stížnost, tedy i na část směřující proti usnesení Nejvyššího soudu (shodně viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 6. 8. 2024 či

sp. zn.

ze dne 26. 9. 2024; všechna rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz), neboť na řízení před soudy je v zásadě nutno nahlížet jako na jeden celek, do něhož Ústavní soud zasahuje až na jeho konci. Stěžovatelce nic nebrání, aby po skončení řízení o dalších opravných prostředcích podala ústavní stížnost znovu (viz např. usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

ze dne 30. 8. 2019 či

sp. zn.

ze dne 6. 8. 2024).

6. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako nepřípustný návrh. Vzhledem k tomu se Ústavní soud nezabýval návrhem na zrušení , který jakožto návrh akcesorický sdílí osud ústavní stížnosti. O návrhu na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí Ústavní soud samostatně nerozhodoval, jelikož o ústavní stížnosti rozhodl bezprostředně po jejím podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. listopadu 2024

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj