Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 3339/24

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o ústavní stížnosti stěžovatelky D & K medico, s. r. o. v likvidaci, sídlem Dělnická 1222/53, Brno, zastoupené Mgr. Ing. Antonínem Továrkem, advokátem, sídlem třída Kpt. Jaroše 1844/28, Brno, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. -108 ze dne 15. 10. 2024 a Krajského soudu v Brně č. j. -94 ze dne 23. 8. 2024, za účasti Vrchního soudu v Olomouci a Krajského soudu v Brně, jako účastníků řízení, a MUDr. Martina Dvořáka, Ph.D., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. V insolvenčním řízení vedlejšího účastníka jakožto dlužníka vedeném u Krajského soudu v Brně („krajský soud“) pod sp. zn. uložil krajský soud v rámci dohledové činnosti napadeným usnesením stěžovatelce, aby vydala insolvenčnímu správci dlužníka specifikované dokumenty. Proti usnesení krajského soudu podala stěžovatelka odvolání, které odmítl Vrchní soud v Olomouci („odvolací soud“) napadeným usnesením s odůvodněním, že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

2. Ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených usnesení. Tvrdí, že jimi byla porušena její práva zaručená v a 3, a d; dále namítá porušení a 4 y. Stěžovatelka namítá, že jí krajský soud bez zákonného podkladu uložil vydat insolvenčnímu správci množství citlivých dokumentů z jejího účetnictví a informací týkajících se jejich zaměstnanců. Tyto povinnosti byly uloženy navíc osobě, které být uloženy nemohly. Odvolací soud neměl přes překážku stěžovatelčino odvolání odmítnout. Stěžovatelka dále navrhuje, aby jí Ústavní soud přiznal náhradu nákladů řízení o ústavní stížnosti.

3. Nejprve Ústavní soud zkoumal, zda jsou dány podmínky pro věcné posouzení ústavní stížnosti. Podle ve spojení s je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (vyjma návrhu na obnovu řízení). Mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit, patří rovněž žaloba pro zmatečnost [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. ze dne 16. 12. 2008 (ST 26/51 SbNU 839)]. Podle může účastník žalobou pro zmatečnost napadnout mimo jiné pravomocné usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání.

4. V této věci směřuje ústavní stížnost proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto stěžovatelčino odvolání jako nepřípustné podle Proti tomuto rozhodnutí je obecně přípustná žaloba pro zmatečnost podle , a to i v insolvenčním řízení (viz např. usnesení

sp. zn.

ze dne 4. 6. 2024 či usnesení

sp. zn.

ze dne 7. 11. 2019; všechna rozhodnutí jsou dostupná na https://nalus.usoud.cz). Z ústavní stížnosti, jejích příloh ani z insolvenčního rejstříku však nevyplývá, že by stěžovatelka možnost tohoto mimořádného opravného prostředku využila. Naopak z petitu ústavní stížnosti a jejího obsahu je zřejmé, že napadá pouze rozhodnutí odvolacího soudu o odmítnutí odvolání a předcházející usnesení krajského soudu vydané v rámci jeho dohledací činnosti.

5. Za dané procesní situace, kdy stěžovatelka má (popř. měla) k dispozici další opravný prostředek, je ústavní stížnost nepřípustná, neboť řádně nevyčerpala všechny procesní prostředky k ochraně svých práv (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 27. 2. 2024, usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 8. 2023 či usnesení

sp. zn.

ze dne 13. 6. 2023). Stěžovatelkou zmíněné usnesení

sp. zn.

ze dne 21. 6. 2023 na tomto závěru nic nemění, neboť tamější stěžovatel nebrojil ústavní stížností proti usnesení o odmítnutí odvolání, ale pouze proti usnesení soudu prvního stupně, který jej nesprávně poučil, že odvolání proti němu je přípustné.

6. Pro úplnost je třeba dodat, že stěžovatelka se v ústavní stížnosti nedovolává postupu podle a ani Ústavní soud nezjistil žádné okolnosti, jež by mohly svědčit pro naplnění podmínek tohoto zákonného ustanovení. K vlastním námitkám stěžovatelky Ústavní soud nepřihlédl, neboť tak ani v této fázi učinit nemohl.

7. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl podle jako návrh nepřípustný. S ohledem na výrok tohoto usnesení již Ústavní soud samostatně nerozhodoval o návrhu na uložení povinnosti nahradit stěžovatelce náklady řízení o ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2025

Jaromír Jirsa v. r.

soudce zpravodaj