Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3308/19

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Zemánkem o ústavní stížnosti stěžovatele Daniela Moravce, zastoupeného Mgr. Janem Polesným, advokátem, sídlem Vinohradská 3330/220a, Praha 10 - Strašnice, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. července 2019 č. j. , -177 a výrokům III. a V. - XII. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 26. března 2019 č. j. -145, za účasti Vrchního soudu v Praze a Krajského soudu v Praze, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tvrzením, že jimi bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle d (dále jen " "), jakož i právo na ochranu vlastnictví podle y.

2. Vrchní soud v Praze (dále jen "vrchní soud") usnesením ze dne 31. 7. 2019 č. j. -177 odmítl odvolání stěžovatele [dlužníka a)] proti usnesení Krajského soudu v Praze (dále jen "krajský soud") ze dne 26. 3. 2019 č. j. -145, jímž bylo mj. schváleno oddlužení stěžovatele a Ivy Moravcové [dlužnice b)], a to plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty (výrok III.), na nějž pak navazují prováděcí (a deklaratorní) výroky IV. - XII. K tomu vrchní soud uvedl, že podle , o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), ve znění účinném do 31. 5. 2019, může dlužník proti rozhodnutí o schválení oddlužení podat odvolání jen v případě, nevyhoví-li insolvenční soud jeho žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek. Jelikož v dané věci o takový případ nešlo, vrchní soud uzavřel, že k odvolání proti rozhodnutí krajského soudu není stěžovatel oprávněn [ , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")].

3. Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány podmínky jejího projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). V posuzované věci k takovému závěru nedospěl.

4. Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje. Takovým procesním prostředkem se ve smyslu rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Z uvedeného vyplývá, že pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje ve zmíněném požadavku předchozího vyčerpání všech poskytovaných procesních prostředků a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

5. Podle může účastník řízení žalobou pro zmatečnost napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení, jakož i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání nebo dovolání pro opožděnost. Stěžovatel ústavní stížností brojí proti rozhodnutí vrchního soudu, kterým bylo rozhodnuto o odmítnutí jeho odvolání, proti němuž je však s ohledem na (v intencích ) přípustná žaloba pro zmatečnost. Z podané ústavní stížnosti ovšem nikterak nevyplývá, že by stěžovatel právě tohoto mimořádného opravného prostředku v nyní posuzované věci využil. Žaloba pro zmatečnost přitom patří právě mezi opravné prostředky, které jsou stěžovatelé povinni před podáním ústavní stížnosti uplatnit [srov. stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 16. 12. 2008 sp. zn. (ST 26/51 SbNU 839); všechna zde citovaná rozhodnutí Ústavního soudu jsou dostupná na http://nalus.usoud.cz].

6. Pro úplnost se sluší dodat, že v souladu s a se v insolvenčním řízení uplatní přiměřeně ustanovení , včetně úpravy týkající se řízení o žalobě pro zmatečnost.

7. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon ochraně jeho práv poskytuje, a proto je třeba ústavní stížnost považovat za nepřípustnou a jako takovou ji musel soudce zpravodaj podle odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 7. listopadu 2019

Jiří Zemánek v. r.

soudce zpravodaj