Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 Azs 149/2026 - 51

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Pavla Molka (soudce zpravodaj) a soudců Petra Mikeše a Michala Bobka v právní věci žalobce: V. V., zast. Mgr. Petrem Václavkem, advokátem se sídlem Opletalova 1417/25, Praha 1, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 3, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 8. 2026, č. j. OAM-17813-43/PP-2025, o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 9. 2026, č. j. –54,

takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 9. 2026, č. j. –54, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] V záhlaví uvedeným rozhodnutím žalovaný podle , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, zamítl žalobcovu žádost o vydání povolení k přechodnému pobytu na území ČR rodinného příslušníka občana EU, neboť je důvodné nebezpečí, že by žalobce mohl závažným způsobem narušit veřejný pořádek, a dále podle téhož zákona žalobci stanovil lhůtu k vycestování z území ČR v délce 30 dnů od právní moci napadeného rozhodnutí.

[2] Žalobce podal dne 25. 8. 2026 proti napadenému rozhodnutí vědomě blanketní žalobu podle a násl. , (dále jen „“).

[3] Usnesením ze dne 27. 8. 2026, č. j. -18, Krajský soud v Plzni (dále jen „krajský soud“) vyzval žalobce mimo jiné, aby ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení napadeného rozhodnutí, vyplývající z § 172 odst. 1 zákona o pobytu cizinců, odstranil vadu žaloby tak, že ji doplní o žalobní body. Vzhledem k tomu, že bylo napadené rozhodnutí žalobci doručeno dne 20. 8. 2026, připadl konec lhůty pro doplnění na pondělí 21. 9. 2026, což i žalobce uváděl v blanketní žalobě.

[4] Následně krajský soud usnesením ze dne 29. 9. 2026 žalobu odmítl a konstatoval, že v zákonné lhůtě nebyla žaloba doplněna, takže nadále neobsahovala žádný žalobní bod.

II. Obsah kasační stížnosti žalobce a vyjádření žalovaného

[5] Žalobce (dále „stěžovatel“) podal proti usnesení krajského soudu kasační stížnost z důvodů podle Namítal nezákonnost odmítnutí žaloby, neboť žalobní body doplnil prostřednictvím datové schránky dne 21. 9. 2026, tedy včas. Jeho zástupce však v záhlaví tohoto doplnění omylem, za nějž se omlouvá, uvedl sp. zn. , pod níž soud vedl řízení o jiné stěžovatelově žalobě, a to na ochranu proti nečinnosti.

[6] Podle stěžovatele bylo z označení napadeného správního rozhodnutí a obsahu doplnění jednoznačně patrné, ke které věci podání náleží. Nemohlo se týkat nečinnostní žaloby, o níž bylo řízení po jejím zpětvzetí zastaveno. Soud měl podání posoudit podle jeho obsahu, plynoucího i z identifikace napadeného správního rozhodnutí, v souladu s , (dále jen „“), ve spojení s

[7] Stěžovatel odkazuje na nález Ústavního soudu ze dne 30. 7. 2025, sp. zn. , a namítá, že chybná spisová značka neodůvodňuje odmítnutí žaloby, lze-li příslušné řízení určit podle dalších údajů. Krajský soud měl do vydání napadeného usnesení dne 29. 9. 2026 dostatek času k tomu, aby podání správně přiřadil. Stěžovatel proto navrhuje zrušení napadeného usnesení a vrácení věci krajskému soudu k dalšímu řízení.

[8] Žalovaný dal ve vyjádření ke kasační stížnosti zapravdu krajskému soudu, že pokud stěžovatel špatně označil své podání, které nebylo přiřazeno do příslušného spisu, odmítl krajský soud žalobu v souladu se zákonem.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[9] Úvodem NSS konstatuje, že jelikož krajský soud žalobu usnesením odmítl, NSS je oprávněn posuzovat pouze zákonnost tohoto postupu podle , čehož se ostatně stěžovatel také domáhá.

[10] Předmětem jeho posouzení je, zda krajský soud mohl žalobu odmítnout pro nedoplnění žalobních bodů (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2005, č. j. -98, č. 625/2005 Sb. NSS).

[11] Stěžovatel Nejvyššímu správnímu soudu společně s kasační stížností zaslal také kopii onoho doplnění žaloby z 21. 9. 2026 (č. l. 6-11 spisu NSS). Přiložil také doručenku (č. l. 13) která potvrzuje, že bylo doplnění krajskému soudu doručeno právě 21. 9. 2026 v 16:19:43, tedy poslední den lhůty.

[12] Pro posouzení otázky včasnosti doplnění si NSS vyžádal přípisem rovněž spis krajského soudu vedený pod sp. zn. . V něm nalezl stěžovatelovo doplnění žaloby na č. l. 26-31 včetně příloh na č. l. 32-77, doručené krajskému soudu prostřednictvím datové schránky dne 21. 9. 2026. Potvrdilo se tak tvrzení stěžovatele, že podání obsahující žalobní body soudu včas doručil, avšak v důsledku nesprávné spisové značky uvedené jeho zástupcem v záhlaví bylo založeno do jiného spisu krajského soudu.

[13] Podle , použitelného prostřednictvím , soud posuzuje každý úkon podle jeho obsahu, i když je nesprávně označen. Spisová značka usnadňuje přiřazení podání k příslušnému řízení, jeho určení však nemůže spočívat výlučně na tomto údaji. Ústavní soud v nálezu sp. zn. , zejména v bodech 21 až 26, zdůraznil význam včasného doručení podání soudu a možnosti určit příslušné řízení podle dalších identifikačních údajů, včetně označení napadeného rozhodnutí. Správné přiřazení takového podání je následně otázkou vnitřní organizace soudu.

[14] V nynější věci bylo již na titulní straně doplnění správně označeno napadené rozhodnutí žalovaného, včetně data jeho vydání. Tomuto označení odpovídal také obsah podání, které směřovalo proti uvedenému rozhodnutí. Bylo proto jednoznačně rozpoznatelné, že jde o doplnění žaloby proti rozhodnutí správního orgánu, nikoli o podání do řízení o ochraně proti jeho nečinnosti vedeného pod sp. zn. . Účastníci obou řízení byli sice totožní, nicméně obě věci byly dostatečně odlišeny předmětem podání a označením napadeného rozhodnutí. Tomuto závěru odpovídá i skutečnost, že nečinnostní žalobu stěžovatel vzal zpět a krajský soud řízení o ní zastavil usnesením ze dne 18. 9. 2026, tedy ještě před zařazením onoho doplnění do spisu.

[15] Stěžovatelův zástupce tedy nesprávným označením podání způsobil jeho chybné zařazení. Tato chyba však za popsaných okolností nemohla zbavit včas doručené doplnění jeho procesních účinků. Jak vyplývá rovněž z nálezu Ústavního soudu ze dne 19. 7. 2016, sp. zn. , bodu 14, ani skutečnost, že podatel uvedením nesprávné spisové značky uvedl soud v omyl, sama nepředstavuje dostatečný a přiměřený důvod pro odmítnutí podání pro neodstranění vad. Závěr krajského soudu, že stěžovatel žalobní body ve lhůtě nedoplnil, proto nemůže obstát.

[16] Nejvyšší správní soud si je vědom, že při zpracování soudních podání mohou nastat administrativní omyly, zvláště pokud je nesprávným označením podání vyvolá sám účastník. V nynějším případě tak zrušení napadeného usnesení nepředstavuje konstatování osobního pochybení rozhodujícího soudce. Po soudcích nelze požadovat, aby před rozhodnutím prověřovali veškerá podání doručená soudu. Smyslem kasačního přezkumu je však také napravit procesní následky takových omylů a zajistit, aby účastníkovi nebyl odepřen přístup k soudu. Právě tuto úlohu opravného přezkumu vystihl Ústavní soud v nálezu sp. zn. . V jeho bodě 23 shledal, že podání stěžovatele v tamní věci se prokazatelně dostalo ve stanovené lhůtě do dispozice soudu a bylo z něj možné zjistit, kterého řízení se týká, a proto směřoval Ústavní soud k NSS poselství, jež je plně přenositelné i na postup NSS vůči krajskému soudu v nynější věci: „Pro tato pochopitelná pochybení slouží kasační zásah ze strany Ústavního soudu jako ‚záchranná brzda‘, jež zajistí, že stěžovatelům v konkrétní věci nebude odepřen přístup k soudu a jejich věc bude soudem projednána (za předpokladu, že řízení nebude zatíženo jinými vadami).“

IV. Závěr a náklady řízení

[17] NSS na základě shora uvedeného shledal kasační stížnost důvodnou, a proto usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V něm bude namístě znovu vybrat již vrácený soudní poplatek. Krajský soud v řízení zohlední doplnění žaloby doručené dne 21. 9. 2026 a bude vycházet z toho, že bylo podáno včas a náleží do nyní projednávané věci. Právním názorem NSS je krajský soud při dalším posouzení žaloby vázán ( ).

[18] O náhradě nákladů řízení rozhodne krajský soud v novém rozhodnutí ( ). Při rozhodování může krajský soud zvážit, zda pochybení stěžovatelova zástupce, které přispělo ke vzniku potřeby kasačního řízení, představuje v souhrnu s ostatními okolnostmi věci důvod zvláštního zřetele hodný pro úplné či částečné nepřiznání náhrady nákladů tohoto řízení podle Nejde však o automatický důsledek nesprávného označení podání.

Poučení: Proti tomuto rozsudku nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně 20. listopadu 2026

Pavel Molek

předseda senátu