Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
52 A 13/2026 - 29.pdf
PDF · 0 B
No categories available
52 A 13/2026 - 29
USNESENÍ
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Kateřiny Bednaříkové a soudců Mgr. et Mgr. Bc. Petra Jiříka a Mgr. Bc. Petra Závadského ve věci
navrhovatele: Ing. J. S
zast. JUDr. Jiřím Trnkou, Ph.D., advokátem
se sídlem V. Talicha 1807/14, České Budějovice
za účasti: 1) Městský úřad Horní Planá
se sídlem Náměstí 54, Horní Planá
2) Ing. Lucie Wudyová, nar.
bytem
3) Irena Pekárková, nar.
bytem
4) Václav Pivec, nar.
bytem
5) Pavel Strnad, nar.
bytem
6) Petra Valnohová, nar.
bytem
účastníci 2) - 6) zast. Naše ♥ ČERNÁ, jednající J. B., nar. X , volební zmocněnkyní,
7) Ing. Josef Černý ml., nar.
bytem
8) F. S., nar.
bytem
9) Radek Bouška, nar.
bytem
10) Karel Vrba, nar.
bytem
účastníci 7) - 10) zast. NAŠE OBEC, NÁŠ DOMOV,
jednající Mgr. A. Č.,
v řízení o návrhu na neplatnost volby kandidáta ve volbách do Zastupitelstva obce Černá v Pošumaví konaných ve dnech 9. a 10. října 2026,
takto:
I. Návrh se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci a shrnutí návrhu
1. Návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne 22. 10. 2026 se navrhovatel domáhá, aby krajský soud vyslovil neplatnost volby kandidátu do Zastupitelstva obce Černá v Pošumaví ve volbách konaných ve dnech 9. a 10. října 2026. Navrhovatel návrh směřoval ke zpochybnění platnosti volby kandidáta Karla Vrby.
2. Navrhovatel podal návrh jako zapsaný volič v jediném volebním okrsku v obci Černá v Pošumaví. Navrhovatel konstatuje, že napadá volbu Karly Vrby, neboť ten by v případě zisku nejspíše 38 hlasů navíc pro volební stranu č. 2 Nezávislí nebyl zvoleným členem zastupitelstva, ale byl by jím Ing. Jindřich Kunc, lídr kandidátky č. 2 Nezávislí. Navrhovatel namítá, že v důsledku nezapočítání platných hlasů připadajících pro zemřelého kandidáta Petra Badáně (dále též jako „zemřelý kandidát“) a tím i pro volební stranu č. 2 Nezávislí došlo dle jeho názoru k nesprávnému přidělení mandátu napadenému kandidátovi.
3. Navrhovatel líčí, že na kandidátní listině volební strany č. 2 Nezávislí bylo uvedeno devět registrovaných kandidátů; v obci se volilo devět členů zastupitelstva. Jeden z registrovaných kandidátů pořadového č. 8 – Petr Badáň – však dne X zemřel. Údaje o kandidátovi zůstaly na volebním lístku. V publikovaném výsledku voleb je však u něj vykázána nula hlasů.
4. Dle oficiálních výsledků zveřejněných na webové stránce Českého statického úřadu získala volební strana Nezávislí celkem 291 hlasů, na základě čehož nezískala žádný mandát v zastupitelstvu. Ze zápisu o výsledku voleb dále plyne počet hlasů udělených jednotlivým kandidátům za volební stranu Nezávislí. Kandidát č. 8 Petr Badáň získal dle těchto oficiálních výsledků 0 hlasů.
5. Navrhovatel ovšem předkládá čtyři čestná prohlášení voličů, podle nichž tito voliči hlasovali pro listinu č. 2 Nezávislí jako celek, přičemž v takovém případě měl mít zemřelý kandidát započteny nejméně čtyři hlasy. Evidovaná nula u jeho jména tak dle navrhovatele ukazuje na nesprávnost při sčítání hlasů. Okrsková volební komise mu nejspíše nezapočítávala žádné hlasy. Přitom nelze vyloučit, že v souvislosti s tím došlo i k dalším nesprávnostem. Při platném označení pouze celé devítičlenné listiny č. 2 musel podle § 40 odst. 2 písm. b) zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, v rozhodném znění (dále jen „volební zákon“), obdržet jeden hlas každý její kandidát. Čtyři hlasovací lístky představují čtyři hlasy připadající na zemřelého kandidáta a tím čtyři hlasy připadající pro volební stranu Nezávislí. Dle navrhovatele je otázkou, zda byly správně přičteny i hlasy ostatním osmi kandidátům na kandidátce. Dle navrhovatele okrsková volební komise hlasy pro zemřelého kandidáta soustavně nezapočítávala. Žádá proto soud o ověření postupu sčítání hlasů a prověření toho, zda mohlo dojít k ovlivnění rozdělení mandátů.
6. Navrhovatel doplňuje, že zemřelý kandidát byl v obci respektovanou osobností a lze předpokládat, že obdržel nejméně 24 hlasů od osob volících celou kandidátku (odvozeno od počtu hlasů kandidáta s nejnižším počtem hlasů na kandidátce Nezávislých), ale i další hlasy v rámci panašování.
7. Podle § 40 odst. 2 volebního zákona platí, že počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti. Navrhovatel má za to, že nezapočítaní hlasů pro zemřelého kandidáta ovlivnilo volební výsledek, neboť tak byl nesprávně stanoven počet odevzdaných hlasů pro volební stranu Nezávislí. Navrhovatel odkázal na usnesení zdejšího soudu ze dne 9. 11. 2010, čj. 10 A 75/2010-26, a na usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. III. ÚS 99/15, kteréžto podporují jeho právní výklad, a sice že hlasy měly být započteny i zemřelému kandidátovi a tímto prostřednictvím i volební straně.
8. Navrhovatel provádí v návrhu výpočet mandátové hranice a uvádí, že pokud by volební strana č. 2 Nezávislí získala o 38 hlasů více na celkových 328 hlasů, znamenalo by to pro ni zisk jednoho mandátu pro Ing. Jindřicha Kunce a pro volební stranu č. 3 NAŠE OBEC, NÁŠ DOMOV by to znamenalo ztrátu jednoho mandátu. Dle navrhovatele by tak byl neplatně zvoleným kandidátem Karel Vrba.
9. Navrhovatel navrhl k důkazu výsledkové přehledy, parte zemřelého kandidáta, čtyři čestná prohlášení, příp. výslechy těchto čtyř voličů, příslušnou volební dokumentaci a vyjádření, příp. výslechy okrskové volební komise. Dále navrhl provedení kontrolního výpočtu dle § 45 volebního zákona s odbornou součinností Českého statistického úřadu.
II. Vyjádření volebního orgánu
10. Účastník řízení 1), tj. příslušný volební orgán (dále jen „volební orgán“), k věci podal dne 26. 10. 2026 následující vyjádření. Volební orgán potvrdil, že Petr Badáň zemřel dne X, tj. po registraci kandidátní listiny a před konáním voleb. Kandidatura Petra Badáně nebyla zmocněncem volební strany Nezávislí odvolána postupem podle § 34 zákona č. 88/2024 Sb., o správě voleb, v rozhodném znění (dále jen „zákon o správě voleb“).
11. Volební orgán byl na nesrovnalost upozorněn již dříve a věc prověřil s členy okrskové volební komise. Bylo takto ověřeno, že okrsková volební komise při sčítání hlasů skutečně nezapočítávala hlasy připadající na zemřelého kandidáta ani v případech, kdy byla na hlasovacím lístku označena křížkem celá volební strana č. 2 Nezávislí. V důsledku toho byl u zemřelého kandidáta vykázán nulový počet hlasů. Volební orgán konstatoval, že tento postup nebyl v souladu s § 40 volebního zákona. Ze zjištění volebního orgánu současně nevyplývá nic, co by nasvědčovalo úmyslnému zkreslení volebních výsledků. Okrsková volební komise byla přesvědčena o správnosti svého postupu.
12. Volební orgán si je vědom, že posouzení případného vlivu zjištěného pochybení na výsledek voleb lze určit až na základě kontroly odevzdaných hlasovacích lístků. Volební orgán proto nepředjímá výsledek příp. přepočítání hlasů ani jeho dopad na rozdělení mandátů a platnost volby napadeného kandidáta Karla Vrby.
13. Ostatní účastníci se k návrhu nevyjádřili.
III. Právní hodnocení krajského soudu
14. Krajský soud u volebního orgánu ověřil, že návrh byl podán oprávněnou osobou zapsanou do stálého seznamu voličů ve volebním okrsku Černá v Pošumaví. Krajský soud dospěl k závěru, že jsou splněny i ostatní podmínky řízení, a proto se zabýval důvodností návrhu.
15. Krajský soud rozhodl o návrhu bez jednání dle § 90 odst. 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), neboť žádné dokazování neprováděl, vycházel toliko z volební dokumentace.
16. Návrh není důvodný.
17. Podle § 90 odst. 1 s. ř. s. platí, že za podmínek stanovených zvláštními zákony může se občan nebo volební strana návrhem domáhat rozhodnutí soudu o neplatnosti voleb nebo neplatnosti hlasování anebo neplatnosti volby kandidáta.
18. Podle § 60 odst. 3 volebního zákona platí, že návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který hrubě ovlivnil výsledek volby tohoto kandidáta.
19. Nejvyšší správní soud (dále jen „NSS“) již v usnesení ze dne 2. 7. 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS, formuloval algoritmus posuzování volební stížnosti představující tři podmínky, které musí být kumulativně naplněny, aby bylo možné volební stížnost označit za důvodnou. Jedná se o podmínku 1) protizákonnosti, 2) existence přímého vztahu mezi touto protizákonností a výsledkem voleb a 3) „zatemnění“ volebních výsledků. Třetí bod tohoto algoritmu však později doznal výrazného zpřísnění, a to v důsledku zákona č. 322/2016 Sb., kterým se mění volební zákony a další související zákony, dle kterého nadále nepostačuje pouhá možnost ovlivnění výsledku voleb, ale musí se jednat o porušení zákona, které výsledek voleb skutečně a hrubě ovlivnilo (srov. usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018-33, č. 3717/2018 Sb. NSS).
20. Smyslem soudního přezkumu voleb je především zajistit objektivnost výsledků voleb (nález Ústavního soudu ze dne 23. 7. 2019, sp. zn. IV. ÚS 4241/18, či usnesení NSS ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017‑187, č. 3682/2018 Sb. NSS). I proto je pro závěr o důvodnosti volební stížnosti nutné, aby byla zákonná pravidla upravující volební proces porušena takovým způsobem, který hrubě ovlivnil (tj. nikoliv pouze mohl ovlivnit) výsledek volby kandidáta (usnesení NSS ze dne 15. 2. 2018, čj. Vol 16/2018‑33, č. 3717/2018 Sb. NSS). Zároveň je nutné takové ovlivnění prokázat (usnesení NSS ze dne 10. 7. 2024, čj. Vol 17/2024‑59, č. 4635/2024 Sb. NSS).
21. Krajský soud při přezkumu výsledků voleb vychází z presumpce správnosti závěrů jednotlivých okrskových volebních komisí, nebyl‑li v konkrétním případě prokázán opak. Důkazy k vyvrácení tohoto předpokladu musí předložit právě ten, kdo vady volebního procesu namítá (nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04, nověji usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 26/14). Je to navrhovatel, koho stíhá břemeno tvrzení a břemeno důkazní. S ohledem na to, že navrhovatel nemá přístup k volební dokumentaci, však postačí, nabídne‑li soudu zvlášť významnou indicii vyvolávající pochybnosti o správnosti výsledků zjištěných volebními orgány (usnesení NSS ze dne 28. 11. 2006, čj. Vol 82/2006‑51, nebo ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017‑187). Za významnou indicii soud považuje například prohlášení voličů, že podle dostupných výsledků voleb nebyl řádně započten jejich hlas. Zpravidla však nepostačuje poukázat na pouhé statistické odchylky, pokud k tomu nepřistoupí další indicie (usnesení NSS ze dne 22. října 2014, čj. Vol 18/2014‑46).
22. Navrhovatelem doložená čestná prohlášení čtyř voličů o tom, že hlasovali pro volební stranu Nezávislí tak, že křížkem označili celou volební stranu a že tudíž musel připadnout 4 krát 1 hlas i na zemřelého kandidáta, ač je u něj dle oficiálních výsledků voleb uvedeno 0 hlasů, představuje dostatečně závažnou indicii pro vznik pochybnosti o správnosti výsledku voleb a pro přepočet hlasů v daném okrsku, co se týče kontroly toho, kolik platných hlasů mělo tomuto kandidátovi připadnout, a pro kontrolní přepočet všech hlasů odevzdaných volební straně Nezávislí a jejím kandidátům.
23. Krajský soud doplňuje, že úmrtí kandidáta Petra Badáně dne 1. 10. 2026 je mezi účastníky nesporné. Krajský soud má tuto skutečnost doloženou taktéž výpisem z Centrální evidence obyvatel.
24. V daném případě se jedná o dostatečně závažnou indicii zpochybňující výsledek voleb, neboť odevzdané hlasy měly být započítány i pro zemřelého kandidáta, a to v situaci, kdy krajský soud ověřil u volebního orgánu, že kandidatura zemřelého kandidáta nebyla volebním zmocněncem volební strany Nezávislí odvolána. V takovém případě figuroval i kandidátní listině jako platný kandidát a hlasy pro něj odevzdané měly být řádně započítány pro něj i pro jeho volební stranu, ačkoliv již byl v době voleb po smrti.
25. K uvedené právní otázce lze odkázat na usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 11. 2010, čj. 10 A 75/2010-26, a dále především na usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 11. 2014, čj. 40 A 18/2014-39, které obstálo i v řízení o ústavní stížnosti proti němu, kterážto byla Ústavním soudem odmítnuta, a to usnesením ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. III. ÚS 99/15. Ačkoliv jsou odkazovaná rozhodnutí staršího data, v nich vyjádřené právní názory jsou zcela použitelné i v právních podmínkách roku 2026, neboť podstata dané právní úpravy se nikterak nezměnila i přes značné změny v systému volebních zákonů.
26. Podmínky volitelnosti každého kandidáta na kandidátní listině zkoumá registrační úřad, který registruje kandidátní listinu v registračním řízení. Podmínky volitelnosti do zastupitelstva obce vyplývají z § 5 ve spojení s § 4 volebního zákona. Tyto podmínky zkoumá registrační úřad k datu konání voleb, což plyne mj. i z povinnosti každého kandidáta na kandidátní listině připojit dle § 29 odst. 3 zákona o správě voleb vlastnoručně podepsané prohlášení, že souhlasí se svou kandidaturou, že mu nejsou známy překážky volitelnosti, popřípadě tyto překážky pominou ke dni voleb, a že nedal souhlas k tomu, aby byl uveden na jiné kandidátní listině pro tytéž volby. V prohlášení kandidát dále uvede adresu místa, kde je přihlášen k trvalému pobytu, datum narození a údaj o tom, že je členem určité politické strany nebo politického hnutí nebo že je bez politické příslušnosti. Rozhodnutí o registraci je možné učinit pouze u bezvadné kandidátní listiny, a to dle § 33 odst. 3 písm. a) zákona o správě voleb. Pokud registrační úřad dospěje k závěru, že kandidát na kandidátní listině nesplňuje podmínky volitelnosti, musí podle § 33 odst. 2 písm. d) zákona o správě voleb rozhodnout o škrtnutí takového kandidáta.
27. Po registraci kandidátní listiny volební zákon ani zákon o správě voleb nedává registračnímu úřadu oprávnění provádět jakékoliv změny na registrovaných kandidátních listinách. V nyní projednávané věci registrovaný kandidát zemřel dne 1. 10. 2026. Ovšem touto skutečností nepozbyl svého postavení kandidáta zapsaného na registrované kandidátní listině. Dle § 40 odst. 1 volebního zákona platí, že po vynětí hlasovacích lístků z úředních obálek okrsková volební komise posoudí hlasy voličů (§ 41), sečte hlasy pro jednotlivé kandidáty a pro jednotlivé volební strany. Počet hlasů odevzdaných pro volební stranu je dán součtem všech hlasů, které obdrželi její kandidáti podle odstavce 2. Při sčítání hlasů se nepřihlíží pouze k hlasům odevzdaným pro kandidáty, kteří se kandidatury písemně vzdali do 48 hodin před zahájením voleb nebo jejichž kandidatura byla písemně odvolána volebním zmocněncem v téže lhůtě (§ 34 zákona o správě voleb). Jak má krajský soud za zjištěné, kandidatura zemřelého kandidáta nebyla volebním zmocněncem odvolána, a ani z ničeho neplyne, že by se Petr Badáň své kandidatury zákonem předpokládaným způsobem vzdal. Zemřelý kandidát tudíž měl v době voleb zachováno postavení kandidáta ve volbách. Proto měly být hlasy jemu voliči udělené sčítány a měly být zohledněny jako hlasy pro jeho volební stranu Nezávislí. Z žádného ustanovení volebního zákona ani zákona o správě voleb totiž nevyplývá pravidlo o tom, že by se nemělo přihlížet k hlasům odevzdaným pro kandidáta, který v mezidobí od registrace kandidátní listiny do dne konání voleb zemřel. K hlasům pro takového kandidáta se nepřihlíží pouze v případě zákonem předvídaného transparentního postupu vzdání se kandidatury či jejího odvolání volebním zmocněncem.
28. Nezapočítání hlasů zemřelému kandidátovi, jehož kandidatura nebyla odvolána a ani se jí nevzdal, tak samo o sobě přestavuje porušení zákonných pravidel pro přepočítávání výsledků voleb. Sluší se upozornit na to, že porušení volebního zákona při sčítání hlasů ve vztahu k nezapočítávání hlasů zemřelému kandidátovi, jehož kandidatura nebyla odvolána, nezpochybňuje ani volební orgán ani okrsková volební komise. Volební orgán i okrsková volební komise uznávají, že došlo k pochybení.
29. Krajský soud v Ústí nad Labem v usnesení ze dne 10. 11. 2014, čj. 40 A 18/2014-39, uvedené shrnul tak, že „při zjišťování výsledků voleb do zastupitelstva obce se přihlíží i k platným hlasům odevzdaným pro kandidáta, který po registraci kandidátní listiny přestal být volitelný ve smyslu § 5 odst. 1 volebního zákona. Takové hlasy se pak započtou do celkového počtu hlasů odevzdaných pro volební stranu, za kterou tento kandidát kandiduje.“ Uvedené potvrdil Ústavní soud v usnesení ze dne 19. 5. 2015, sp. zn. III. ÚS 99/15, v němž uvedl, že „závěr, že při zjišťování výsledků voleb do zastupitelstva obce se přihlíží i k platným hlasům odevzdaným pro kandidáta, který v době od registrace kandidátní listiny do konání voleb zemřel, je proto podle Ústavního soudu obhajitelný a příslušnou argumentaci krajského soudu tak, jak je rozvedena v odůvodnění napadeného usnesení, považuje Ústavní soud za srozumitelnou a ústavně konformní (srov. usnesení ze dne 13. 12. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 18/11). Ústavní soud totiž považuje za rozhodující, že systém voleb do zastupitelstev obcí je založen na principu poměrného zastoupení, kdy pro jeho výsledek je jednoznačně určující celkový počet hlasů odevzdaných pro jednotlivé volební strany. (…) V těchto volbách má totiž volič (až) tolik hlasů, kolik je voleno členů zastupitelstva (§ 34 odst. 2 volebního zákona – nyní § 34 odst. 1 volebního zákona, pozn. krajského soudu), nicméně i tehdy, pokud je odevzdá nikoliv volební straně (…), nýbrž přímo osobám jednotlivých kandidátů (§ 34 odst. 3, 4 volebního zákona – nyní § 34 odst. 2, 3 volebního zákona, pozn. krajského soudu), sčítá se vždy nejprve celkový počet hlasů - tedy jak hlasy odevzdané pro jednotlivé volební strany, tak také pro jednotlivé kandidáty (§ 40 odst. 4 volebního zákona – nyní § 40 odst. 1 volebního zákona, pozn. krajského soudu). Z takto zjištěného počtu hlasů se poté určí počet mandátů pro jednotlivé volební strany (§ 45 odst. 1, 2 volebního zákona) a teprve následně se zjišťuje, zda byly splněny zákonné podmínky pro to, aby se přihlédlo k počtu hlasů udělených jednotlivým kandidátům tak, aby se změnilo pořadí na kandidátní listině (§ 45 odst. 4 volebního zákona).“
30. Již jen ze zápisu výsledku voleb v obci Černá v Pošumaví je evidentní, že není možné, aby Petr Badáň obdržel skutečně 0 hlasů. Jeho volební strana Nezávislí totiž dle zveřejněného výsledku obdržela celkem 291 hlasů, přičemž každý z kandidátů na této kandidátní listině (ovšem s výjimkou Petra Badáně) obdržel určitý počet hlasů. Dle názoru krajského soudu je naprosto nepravděpodobné, aby Petr Badáň neobdržel ve volbách ani jeden hlas, když je doloženo čestné prohlášení čtyř osob, že hlasovaly takovým způsobem, že by i zemřelý kandidát musel obdržet čtyři hlasy a když je z vyjádření volebního orgánu zjištěno, že sama okrsková volební komise potvrdila, že skutečně nezapočítávala hlasy připadající na zemřelého kandidáta ani v případech, kdy byla na hlasovacím lístku označena křížkem celá volební strana Nezávislí.
31. Krajský soud proto musel zjistit, kolik hlasů nebylo pro zemřelého kandidáta a pro jeho volební stranu započítáno, a dále musel posoudit, zda šlo o takový počet hlasů, který mohl mít vliv na rozdělení mandátů, tj. zda chybou v započítávání hlasů došlo k hrubému ovlivnění výsledku voleb.
32. Krajský soud si proto vyžádal kompletní volební dokumentaci pro volební okrsek Černá v Pošumaví a otevřel ji.
33. Navrhovatel předložil čtyři čestná prohlášení voličů zapsaných ve stálém seznamu voličů pro volební okrsek Černá v Pošumaví, a to své vlastní, a dále čestná prohlášení P. U., D. R. Z. a R. Z., kteří čestně prohlašují, že ve volbách hlasovali pro volební stranu Nezávislí tak, že křížkem označili celou volební stranu. Krajský soud z předložené volební dokumentace ověřil, že uvedení voliči jsou skutečně zapsáni ve stálém seznamu voličů, resp. v dodatku stálého seznamu voličů. Krajský soud dále ověřil, že se navrhovatel a P. U. skutečně dostavili do volební místnosti za účelem výkonu svého volebního práva. Okrsková volební komise vyznačila u těchto dvou voličů, že ve volbách hlasovali (zakroužkováním čísla před jejich jménem ve výpisu ze stálého seznamu voličů). Pokud jde o D. R. Z. a R. Z., tak se jedná o rakouské státní občany, kteří mají v ČR právo volit a jsou zapsáni v dodatku stálého seznamu voličů. Nicméně u těchto dvou voličů není z dodatku stálého seznamu voličů patrné, že by se dostavili k volbám a že by ve volbách hlasovali; před jejich jmény není zakroužkováno číslo a není tedy potvrzeno, že vykonali své volební právo.
34. To nicméně ničeho nemění na závěru krajského soudu o tom, že je dána dostatečně závažná indicie pro přepočet hlasů zemřelého kandidáta, neboť pro to, aby byla tato indicie zažehnuta postačuje potvrzení toho, že dva voliči čestně prohlásili, že hlasovali ve volbách takovým způsobem, že zemřelému kandidátovi měly být započítány 2 hlasy a ve skutečnosti byla u něj evidována nula. Navíc ze samého vyjádření okrskové volební komise plyne, že komise nezapočítávala hlasy zemřelému kandidátovi systematicky, z čehož lze usuzovat na to, že odevzdaných hlasů pro zemřelého kandidáta bylo více. Zvlášť závažná indicie pro přepočet hlasů tak zůstala zažehnuta.
35. Krajský soud z obsahu předložené volební dokumentace, konkrétně z obálky s platnými hlasovacími lístky, které zkontroloval, zjistil, kolik bylo odevzdáno platných hlasů pro zemřelého kandidáta, přičemž dospěl ke konečnému výsledku čítajícímu 13 hlasů. Těchto 13 platných hlasů získal zemřelý kandidát a okrsková volební komise se dopustila pochybení v tom, že je záměrně nezapočetla, jak uvedl ve vyjádření volební orgán. Těchto 13 hlasů vyplynulo z volebních lístků, v nichž byla označena křížkem volební strana Nezávislí jako celek (ve dvanácti případech se započítávalo všech devět hlasů kandidátům této strany, v jednom případě se započítávalo osm hlasů a jeden hlas šel do jiné volební strany). Krajský soud v rámci kontroly hlasovacích lístků, který byl v souvislosti s kontrolou odevzdaných platných hlasů pro zemřelého kandidáta celkově zaměřen na volební stranu Nezávislí a její zisk platných hlasů, dále zjistil, že se okrsková volební komise dopustila vady při sčítání hlasů pro kandidáty Zdeňka Holuba a Jakuba Suchánka, kteří měli každý získat o jeden platný hlas více. Hlasy voličů pro ostatní kandidáty volební strany Nezávislí byly spočteny správně. Okrsková volební komise tudíž při sčítání hlasů zkrátila volební stranu Nezávislí o 15 hlasů, přičemž 13 hlasů navíc náleželo zemřelého kandidátovi, jeden hlas navíc náležel Zdeňku Holubovi a jeden hlas navíc náležel Jakubovi Suchánkovi. Celkový počet platných hlasů, které získala volební strana Nezávislí, tak měl činit 306 (291+15=306), a nikoliv 291, jak je uvedeno v Zápise o výsledku voleb.
36. Krajský soud doplňuje, že nehodnotil obsah pěti hlasových lístků, které byly vloženy do obálky s označením „Neplatné hlasovací lístky a volně vhozené“. V této obálce bylo uloženo pět hlasovacích lístků s poznámkou „neplatný hlas“ s podpisem jednoho či dvou členů okrskové volební komise a dále v ní byla uložena jedna úřední obálka s označením „neplatný“ s podpisem jednoho člena okrskové volební komise. Krajský soud neplatné hlasy nepřezkoumával, neboť jednak navrhovatel nepožadoval kontrolu neplatných lístků a jednak je patrné, že čtyři z těchto neplatných volebních lístků byly vhozeny do volební schránky bez úřední obálky, což je činí neplatnými bez dalšího dle § 64 odst. 2 písm. c) zákona o správě voleb. Pouze jeden neplatný hlas byl vložen do volební schránky v úřední obálce a jeho neplatnost byla členy okrskové volební komise zjištěna z jiného důvodu. Z předložených podkladů však neplyne, právě který neplatný hlasovací lístek z oněch pěti byl vložen do volební schránky v úřední obálce; nelze se tak zabývat tím, zda jde skutečně o hlas neplatný či platný, neboť nelze konkrétně identifikovat, o který volební lístek se jedná.
37. Z obsahu volební dokumentace tudíž vyplývá, že okrsková volební komise postupovala v rozporu s volebním zákonem, neboť řádně nezajistila zjištění výsledku hlasování ve volbách do Zastupitelstva obce Černá v Pošumaví podle § 40 a násl. volebního zákona. Nesprávně totiž nezapočetla 15 platných hlasů pro volební stranu Nezávislí. Není tudíž ani správně vyplněn zápis o průběhu a výsledku hlasování podle § 42 volebního zákona; není správně uveden počet platných hlasů odevzdaných pro volební stranu Nezávislí a taktéž počet platných hlasů odevzdaných pro jednotlivé kandidáty. První podmínka algoritmu přezkumu voleb, tj. protizákonnost, je naplněna.
38. Druhým krokem algoritmu přezkumu voleb je zkoumání, zda zjištěná nezákonnost mohla mít vztah k výsledkům voleb a ovlivnit zvolení kandidáta, jehož volba je napadena. S ohledem na to, že každé zjištění jiného počtu hlasů, než jaké bylo zveřejněno v oficiálních výsledcích voleb, může mít potenciální vliv na změnu volebních výsledků a v důsledku toho vést až k hrubému ovlivnění voleb, je tudíž naplněna i druhá podmínka příčinné souvislosti.
39. V rámci zkoumání třetího kroku algoritmu však krajský soud zhodnotil, že zjištěná nezákonnost výsledek voleb hrubě neovlivnila. Volební strana Nezávislí by totiž ani s volebním výsledkem 306 platných hlasů nedosáhla na místo posledního zvoleného kandidáta.
40. Jak je patrno ze zápisu o výsledku voleb, volební strana Nezávislí postoupila do dalšího zjišťování výsledku voleb i s nesprávně uvedeným celkovým počtem hlasů 291. Se správným počtem hlasů 306 by se na této skutečnosti ničeho nezměnilo. Volební strana Nezávislí přesáhla 5 % hranici pro postup do dalšího zjišťování výsledků voleb. V dalším kole dochází podle § 45 odst. 1, věty poslední a odst. 2 volebního zákona k dělení celkového počtu platných hlasů, který obdržela postupující volební strana, postupně čísly 1, 2, 3 a dále vždy číslem o jedno vyšším tak, aby počet dělících operací odpovídal počtu kandidátů, kteří jsou na hlasovacím lístku. Podíly vypočítané způsobem uvedeným v odstavci 1 seřadí Český statistický úřad podle jejich velikosti až do počtu mandátů, které mají být při volbách do zastupitelstva obce přiděleny. Za každý podíl obsažený v této početní řadě získá volební strana jeden mandát. V případě rovnosti podílu je rozhodující celkový počet hlasů, který získala volební strana, a je-li i tento stejný, rozhodne los.
41. Poslední zvolený kandidát se umístil na deváté zvolené příčce s hodnotou podílu 328,75; šlo o čtvrtého kandidáta za stranu NAŠE OBEC, NÁŠ DOMOV (podíl byl zjištěn výpočtem 1315:4=328,75). K tomu, aby volební strana Nezávislí získala poslední devátý mandát, musel byl u ní činit podíl hodnotu vyšší, než je 328,75, což je i po přepočtení hlasů nemožné. Podíl by totiž činil hodnotu 306 (306:1=306). Ani s touto hodnotou podílu by tak volební strana Nezávislí nebyla zvolena do zastupitelstva obce Černá v Pošumaví. Ostatně navrhovatel sám ve svém návrhu uvádí, že k tomu, aby volební strana Nezávislí získala poslední volený mandát, musela by získat minimálně o 38 hlasů více na celkový výsledek platných hlasů 329. Tak se ovšem nestalo. Volební straně Nezávislí nebylo správně započteno pouze 15 hlasů.
42. Ač tedy došlo ke zjevnému pochybení při sčítání hlasů pro zemřelého kandidáta a k jisté nesprávnosti při pominutí dvou hlasů dalších dvou kandidátů za stranu Nezávislí, nešlo o takové porušení volebního zákona, které by hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta, kterou navrhovatel napadl.
43. Krajský soud závěrem doplňuje, že je v soudním přezkumu voleb vázán rozsahem návrhu, co se týče tvrzených vad volebního procesu. Krajský soud proto přistoupil k přepočtu správnosti zápočtu hlasů pro zemřelého kandidáta Petra Badáně a v té souvislosti i správnosti zápočtu hlasů pro celou stranu Nezávislí a její jednotlivé kandidáty. Ostatní výsledky voleb navrhovatel nezpochybnil, a proto bylo nutné bez dalšího vycházet z presumpce jejich správnosti. Z vyjádření okrskové volební komise měl krajský soud potvrzeno, že skutečně došlo k pochybení spočívajícím v nezapočítávání hlasů zemřelému kandidátovi, zároveň okrsková volební komise neuvedla ničeho, co by krajskému soudu mělo zavdávat jakoukoliv pochybnost o správnosti součtu hlasů pro kandidáty ostatních volebních stran, proto se ani tímto směrem krajský soud nezaměřoval.
IV. Závěr a náklady řízení
44. Jakkoliv se okrsková volební komise dopustila shora popsaných pochybení, jedná se o porušení volebního zákona, které hrubě neovlivnilo výsledek volby kandidáta, tj. účastníka řízení 10).
45. Krajský soud proto dospěl k závěru, že návrh na vyslovení neplatnosti volby kandidáta není důvodný, a proto jej zamítl.
46. O náhradě nákladů řízení rozhodl krajský soud podle § 93 odst. 4 s. ř. s., dle něhož účastníci řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto usnesení není kasační stížnost přípustná. Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení na úřední desce soudu.
České Budějovice 10. listopadu 2026
Mgr. Kateřina Bednaříková v. r.
předsedkyně senátu
Za správnost vyhotovení: J. M.