Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 97/2025-208
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
o zaplacení částky 3 500 000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku ve výši 3 500 000 Kč společně se smluvním úrokem ze zápůjčky ve výši 2,5 % měsíčně z částky 3 500 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 3 500 000 Kč od 15. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.
II. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalované částku 220 220 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
Odůvodnění:
I. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobci částku ve výši 3 500 000 Kč společně se smluvním úrokem ze zápůjčky ve výši 2,5 % měsíčně z částky 3 500 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení, smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 3 500 000 Kč od 15. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.II. Na náhradě nákladů řízení je žalobce povinen uhradit žalované částku 220 220 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované.
1. Žalobce podal soudu návrh, jímž se domáhá zaplacení částky 3 500 000 Kč s příslušenstvím.
2. Návrh byl adresován Okresnímu soudu v Kladně, který usnesením čj. spisová značka ze dne datum, právní moc dne datum, vyslovil svoji místní nepříslušnost s tím, že po právní moci tohoto usnesení bude věc postoupena Okresnímu soudu Praha-východ.
3. Žalobce tvrdí, že jako zapůjčitel s žalovanou, vydlužitelem, dne datum uzavřel smlouvu o zápůjčce, kdy poskytl žalované dne 13. 8. 2021 zápůjčku jistiny 3 500 000 Kč se sjednaným úrokem 2,5 % p. m. (čl. 3). Splatnost byla dle čl. 4. odst. 1. smlouvy dohodnuta do datum. Splatnost zápůjčky marně uplynula, žalovaná ničeho neuhradila. Žalobce ji vyzval k plnění upomínkou z 3. 10. 2024. Žalovaná nereagovala, neplnila, žalobci nezbývá než se nároku domáhat žalobou. Pro neplnění povinností žalované dle smlouvy vznikly žalobci nároky na zaplacení jistiny zápůjčky 3 500 000 Kč, zaplacení sjednaného úroku 2,5 % p. m. z částky 3 500 000 Kč od 13. 8. 2021 do zaplacení dle čl. 3. smlouvy, smluvní úrok z prodlení 0,1 % denně z částky 3 500 000 Kč za dobu od 15. 5. 2022 do zaplacení, čl. 4. odst. 3. smlouvy.
4. Následně doplnil žalobce skutková tvrzení tak, že text smlouvy mu byl předložen žalovanou. Žalobce jí nevypracoval, nijak na tom neparticipoval. Vše, co je ve smlouvě uvedeno, již v této bylo sepsáno žalovanou a žalobci předloženo k podpisu. Takto byla smlouva předložena žalovanou, žalobce nic nedoplňoval. Co se týká kontraktačního procesu, tak žalobce zná pana jméno FO, realizovali spolu již dříve realitní obchody. Tento se obrátil na žalobce s tím, že má osobu, která by měla zájem uzavřít smlouvu o zápůjčce a zeptal se jej, zda by takovou smlouvu chtěl uzavřít. V předchozí době žalobce a p. jméno FO nerealizovali finanční kontrakty, realizovali pouze kontrakty v oblasti realit. Toto byl jen jeden finanční kontrakt, který realizovali. Žalobce měl k dispozici volné finanční prostředky, na uzavření smlouvy přistoupil a souhlasil s tím, co mu bylo předloženo, tedy s výší částky, úrokem i splatností. Co se týká toho, zdali žalobce ověřoval osobu žalované, věděl, s kým smlouvu uzavírá, tak měl důvěru v p. jméno FO. Již předtím spolu dělali nějaké kontrakty, a tak mu věřil. jméno FO nezná, o této nic neví. Co se týká společnosti právnická osoba., tak o té žalobce žádné konkrétní informace nemá, zná pouze pana jméno FO, obchody dělal vždy s panem jméno FO. adresa 000 Kč byla předána v hotovosti, je to uvedeno ve smlouvě s úředně ověřenými podpisy a žalobce k tomuto odkazuje i i pokladní doklad. Při podpisu smlouvy na poště byl přítomen žalobce, pan jméno FO, žalovaná, matka žalované. jméno FO tam nebyla. Následně, poté kdy bylo ve věci provedeno prvé jednání, při němž byla slyšena žalovaná a svědkyně jméno FO, žalobce změnil svá skutková tvrzení tak, že signované listin y, smlouvu o zápůjčce, připravil svědek jméno FO.
5. Žalovaná nárok žalobce neuznává co do důvodu i výše. Základ žaloby je tvrzená smlouva o zápůjčce uzavřená účastníky sporu. Žalovaná zdůrazňuje, že zápůjčka, reálný kontrakt, nevzniká písemným uzavřením smlouvy, ale reálným předáním předmětu zápůjčky zapůjčitelem vydlužiteli, k čemuž nedošlo. Dle žalobcem doložených dokladů mělo k realizaci větší části smluvně sjednaných finančních transakcí, tedy konečnému uzavření zápůjčky jako reálného kontraktu, dojít až po uzavření smlouvy. Dle čl. 2 bodu 2 písm. a) smlouvy je uzavření této smlouvy podmínkou následného poskytnutí finančních prostředků. Je zřejmé, že pouhý podpis smlouvy není důkaz poskytnutí zápůjčky, dle textu smlouvy se jednalo o smluvní podmínku předcházející výplatě peněžité částky. Předmět zápůjčky měl být dle žalobcem předložené smlouvy vyplacen žalované v částce 270 000 Kč v hotovosti, což měla stvrdit podpisem smlouvy o zápůjčce. Platnost tohoto ustanovení ale vylučuje smluvní podmínka v předchozím článku smlouvy, dle níž naopak podpis smlouvy byl podmínkou předání hotovosti. K těmto ustanovením smlouvy o zápůjčce nelze pro rozpor, respektive tomu, že se vzájemně vylučují, přihlížet. Buď byl totiž podpis učiněn před předáním peněz, aby mohla smlouva vstoupit v platnost, pak ale podpis nemůže dodatečně stvrzovat předání peněz. Nebo byl učiněn až po předání peněz, pak ale k předání peněz muselo dojít, když smlouva ještě nevstoupila v platnost, tudíž ustanovení, že podpisem smlouvy se stvrzuje předání peněz, je bezpředmětné. Žalovaná tvrdí, že žádnou finanční částku v hotovosti od tituly před jménem jméno FO Subotiče nikdy nepřevzala, což ví její partner jméno FO i matka jméno FO. Z ostatních plateb ujednaných smlouvou a realizovaných žalobcem nijak nevyplývá, že byly poskytnuty žalované, či v její prospěch. Celý smluvní dokument je nejvýše písemné ujednání o budoucí realizaci zápůjčky, nikoli smlouva o zápůjčce dle občanského zákoníku . Doklady o platbách prokazují pouze to, že žalobce odeslal peníze, nikoli že je odeslal žalované, v její prospěch. K okolnostem uzavření a podpisu žalobcem předložené smlouvy žalovaná tvrdí následné. Matka žalované, pí. H. jméno FO, v dané době procházela procesem oddlužení. Ač tři roky dle plánu oddlužení tento řádně plnila, podal zajištěný věřitel, společnost právnická osoba, IČO IČO, návrh na zpeněžení rodinného domu (pozemku s rodinným domem a zahrady), jejichž byla vlastnicí. Tomu se snažila čelit návrhem na vydání předběžného opatření, marně. Ve snaze vyhnout se dražbě rodinného domu vyhověla matka žalované nabídce makléřky realitní společnosti právnická osoba., jméno FO, jež slíbila zajištění vyplacení zajištěného věřitele a zastavení dražby, kdy odkázala matku žalované i žalovanou na p. jméno FO ze společnosti právnická osoba., s níž při své činnosti spolupracuje. Žalovaná se setkala s p. jméno FO na poště v Mnichovicích, kde podepsala žalobcem připravený a předložený dokument. Na tuto schůzku s žalovanou se dostavil v doprovodu žalobce. Předmětem ve smlouvě ujednaného, ale nerealizovaného kontraktu, mělo být, že žalovaná si měla vzít u žalobce zápůjčku, jíž měl být vyplacen zajištěný věřitel (právnická osoba), jemuž v insolvenčním řízení matky žalované svědčilo zástavní právo k pozemku s rodinným domem a pozemku se zahradou. Částka 3 150 000 Kč měla být vyplacena na účet insolvenčního správce, resp. majetkové podstaty matky žalované. Dle potvrzení o platbě tato částka byla na účet insolvenčního správce poukázána datum, ale k slíbenému vyplacení zajištěného věřitele nedošlo. Pouze následující den, datum, vzal zajištěný věřitel, společnost právnická osoba, zpět pokyn k zpeněžení předmětu zajištění a vyslovil souhlas s přímým prodejem nemovitostí, které byly předmětem zajištění, společnosti právnická osoba. K výplatě zajištěného věřitele došlo dle dokumentů insolvenčního rejstříku až datum, na výplatu zajištění byly užity prostředky získané prodejem nemovitostí. Součástí smlouvy o zápůjčce byl i závazek poskytnout zapůjčiteli zajištění v podobě zřízení zástavního práva k nadepsaným nemovitostem do doby uhrazení dluhu, závazek poskytnout p. jméno FO za blíže neurčené „finanční služby“ částku 30 000 Kč spolu s ujednáním, že dalších 50 000 Kč bude určeno k proplacení blíže neurčené faktury, jež měla být poté doložena, do 10 dnů od podpisu smlouvy. Žalovaná předpokládala, že po vyplacení zástavy bude hradit splátky zápůjčky zajištěné zástavním právem vydlužitele. Na podmínky smlouvy, mimořádně nevýhodné, přistoupila pouze pro záchranu rodinného majetku a mimořádné tísni způsobené hrozící dražbou nemovitostí. Uvedená ujednání ale pozbyla významu, když vyšlo najevo, že částka 3 150 000 Kč možná byla zaslána na účet insolvenčního správce, ale k výplatě zajištěného věřitele nedošlo. Z kupní smlouvy uzavřené společností právnická osoba., tedy insolvenčním správcem jméno FO (matky žalované), a firmou právnická osoba., resp. Přílohy č. hodnota této smlouvy, vyplývá, že zajištěný věřitel sic finance určené k výplatě zajištění obdržel, ale v návaznosti na to poskytl souhlas insolvenčnímu správci dlužnice k prodeji nemovitosti právnická osoba., jež v celé záležitosti dosud nijak nefigurovala. Pouze její jednatel, jméno FO, měl dle smlouvy o zápůjčce obdržet jakousi provizi za zprostředkování zápůjčky. Protože bylo insolvenčním správcem rozhodnuto o prodeji domu právnická osoba., a protože bylo nutné hradit splátky dle žalovanou podepsané smlouvy, akceptovala matka žalované, a dlužnice v insolvenčním řízení, tuto skutečnost a přistoupila na nabídku jméno FO, jednatelky společnosti právnická osoba., že zprostředkuje prodej domu, z jehož výtěžku bude zápůjčka plně uhrazena. Proto uzavřela jméno FO s jméno FO datum mj. i zprostředkovatelskou smlouvu, kde se společnost právnická osoba. zavázala prodat nemovitosti za minimální cenu částka. Za účelem prodeje nemovitosti podepsala H. jméno FO i souhlas s prodejem nemovitosti určený pro insolvenčního správce, který ale předložila jednatelka společnosti právnická osoba. jméno FO. Teprve z insolvenčního rejstříku a dalších veřejných zdrojů se žalovaná i její matka ex post dozvěděly, že navzdory ujednání zprostředkovatelské smlouvy došlo datum k prodeji domu společnosti právnická osoba. za 3 150 000 Kč, kupní smlouvu podepsal společník insolvenčního správce tituly před jménem jméno FO a k úhradě dluhu zajištěného věřitele i dluhů nezajištěných věřitelů došlo z výtěžku prodeje nemovitostí, nikoli zápůjčky, jež je základ žalobního nároku žalobce. Nedošlo tak k poskytnutí finančních prostředků za smluveným účelem, smlouva o zápůjčce je tak nejvýš písemný popis plánovaných budoucích závazků, k jejichž realizaci ale nikdy nedošlo, žalobcem tvrzená smlouva o zápůjčce nikdy nevznikla. Pokud i byla datum vyplacena na účet majetkové podstaty dlužnice jméno FO částka 3 150 000 Kč a o den později zajištěný věřitel vyslovil souhlas s prodejem dosavadní zástavy firmě právnická osoba., je velmi pravděpodobné, že žalobcem dokladovaná platba sic byla ujednána smlouvou uzavřené s žalovanou, reálně ale žalované poskytnuta nebyla. Platba 50 000 Kč měla být dle smlouvy vyplacena na účet dle faktury, jež měla být vystavena do deseti dnů od podpisu smlouvy. Předně k platbě muselo dojít až poté, kdy veškerá smluvená ujednání pozbyla platnosti, navíc není doloženo, že platba byla poskytnuta žalované, v její prospěch, nikoli ve prospěch cizího, s žalovanou nesouvisejícího subjektu, jako v předešlých případech. Ujednání, kde smluvní strana akceptuje závazek vztahující se k plnění, které bude určeno, je samo o sobě suspektní a je důkaz nerovnosti smluvních stran a indicií, že smlouva byla v zjevné tísni. Žalovaná tedy argumentuje neexistencí smlouvy o zápůjčce, protože zápůjčka jako reálný kontrakt předpokládá předání předmětu zápůjčky zapůjčitelem vydlužiteli, k čemuž zde nedošlo; částka 270 000 Kč v hotovosti předána nebyla, k čemuž žalovaná odkazuje svědecké výpovědi; smlouva o zápůjčce svými vlastními rozpornými ujednáními dokazovat předání hotovosti nemůže, když zároveň stanoví, že podpis smlouvy je podmínkou i potvrzením tohoto předání; částka 3 150 000 Kč ve smlouvě o zápůjčce možná byla převedena na uvedený účet insolvenčního správce matky žalované, ale nikoli ve prospěch žalované, jež hodlala platbu užít k výplatě zajištěného věřitele; u zbývajících dvou plateb není zřejmé, že byly poskytnuty žalované či v její prospěch. Žalobkyně odkazuje § 580 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , v platném znění. Dle žalované nejen okolnosti, za nichž byla podepsána smlouva o zápůjčce, ale celý prodej nemovitostí provázejí natolik pochybné okolnosti, že i pokud soud uzná, že žalobcem předložená smlouva o zápůjčce prokazuje vznik a existenci jakéhokoli právního vztahu, s ohledem na 580 o. z. je na takové jednání nutné pohlížet jako na absolutně neplatné. Konkrétní důvody zakládající rozpor tohoto právního jednání s dobrými mravy, případně zákonem, viz níže. Ač byla odhadní cena domu určena znaleckým posudkem, nechal vypracovat insolvenční správce jméno FO, ve výši 5 000 000 Kč, dům byl firmě právnická osoba., prodán za 3 150 000 Kč. Tato společnost vzápětí nemovitosti prodala Anonymizováno za 7 000 000 Kč. Ač jméno FO procházela oddlužením a byl jí jmenován insolvenční správce, jenž za ni komunikoval se zajištěným věřitelem a uzavřel za ní smlouvu o prodeji nemovitostí se společností právnická osoba., realitní společnost právnická osoba. uzavřela s jméno FO dne datum zprostředkovatelskou smlouvu, kde se zavázala zprostředkovat prodej jejího rodinného domu. Přitom informace o insolvenčním řízení jméno FO, o tom, že jí byl jmenován insolvenční správce, byly již v té době přibližně tři roky zveřejněny v insolvenčním rejstříku. Je velmi nepravděpodobné, že s těmito skutečnostmi nebyla jednatelka realitní kanceláře mající obchod s nemovitostmi v popisu hlavní pracovní činnosti, seznámena. Podpis zprostředkovatelské smlouvy s jméno FO stran jednatelky společnosti právnická osoba. nedává smysl už jen proto, že konečný prodej nemovitosti firmě právnická osoba., realizovala rovněž společnost právnická osoba., viz vyjádření jednatelky firmy, jméno FO, zaslané právnímu zástupci žalované. Není zřejmé, proč zprostředkovatelskou smlouvu realitní makléřka uzavřela s dlužnicí v insolvenčním řízení, ale kupní smlouva byla již uzavřena s insolvenčním správcem. Ve zprostředkovatelské smlouvě žádala jméno FO po realitní společnosti právnická osoba. za prodej nemovitostí minimálně částka, dle téže smlouvy bylo možné snížení kupní ceny jen s předchozím souhlasem prodávajícího, jméno FO. Nemovitosti ale byly prodány se souhlasem insolvenčního správce jméno FO za 3 150 000 Kč představující částku svou výší fakticky odpovídající výši doposud nesplacených dluhů jméno FO. Částka, za níž byly nemovitosti prodány, byla o více než 50 % nižší, než cena dle znaleckého posudku. Jsou situace, kdy dosažená kupní cena je nižší než dle znaleckého posudku, ale z kontextu věci je zřejmé, že kupní cena 3 150 000 Kč byla s nejvyšší pravděpodobností úmyslně krácena v neprospěch jméno FO. To, že byly nemovitosti prodány za méně než polovinu reálné tržní hodnoty v rozporu s podmínkami uzavřenými s realitní společností právnická osoba., se snažila vysvětlit jednatelka této společnosti ve sdělení zaslaném právnímu zástupci žalované tak, že dle tvrzení jméno FO tento za nemovitost zaplatil jméno FO tak, že za ni zaplatil „většinu dluhů, což bylo odečteno z nabídkové kupní ceny.“, dále uvádí, že „zbývající dluhy, které vyšly najevo po vyčíslení, jsme platili my, nebo si paní jméno FO půjčila na více místech“. Z dokumentů insolvenčního rejstříku ale jednoznačně vyplývá, že veškeré zbývající dluhy jméno FO byly v rámci insolvenčního řízení ve výši 100 % uhrazeny právě z prodeje rodinného domu. Tedy informace poskytnutá údajně jméno FO je v rozporu se skutečností, neboť je evidentní, že tento za jméno FO žádné dluhy, o které by bylo možné snížit nabídkovou cenu nemovitostí, hradit nemohl. Informace o „zbývajících dluzích, které vyšly najevo po vyčíslení“, které měla dle tvrzení jednatelky jméno FO platit realitní kancelář právnická osoba., není pravdivá. Z dokumentů insolvenčního rejstříku je zřejmé, že H. jméno FO procházela oddlužením, všichni její známí věřitelé byli cca tři roky se svými pohledávkami přihlášeni v insolvenčním řízení, ostatní případné pohledávky jiných údajných věřitelů lze považovat s ohledem na pravidla insolvenčního řízení za bezpředmětné. Žalovaná tedy shrnuje, že každá nastíněná pochybnost sama o sobě zakládá úvahu, že právní jednání související s poskytnutím zápůjčky není dobrých mravů. Tím spíše, tvoří-li v souhrnu důvodné a konkrétními důkazy a fakty podpořené podezření, že dané právní jednání odporuje nejen dobrým mravům, ale i zákonu. Uzavřel-li by soud, že mezi žalovaným a žalovanou sic nebyla uzavřena smlouva o zápůjčce, ale žalovaná je povinna žalobci cokoli hradit z jiného právního důvodu (např. bezdůvodné obohacení), žalovaná zdůrazňuje, že dle samotným žalobcem poskytnutých dokladů k jím tvrzenému plnění došlo datum a datum. Ke dni podání žaloby došlo datum, zákonná tříletá subjektivní promlčecí lhůta stanovená k uplatnění nároku uplynula. Žalovaná vznáší námitku promlčení. Je přesvědčena, že žalobci ničeho nedluží, údajný předmět zápůjčky jí nikdy nebyl poskytnut, smlouva o zápůjčce, reálný kontrakt předpokládající předání předmětu zápůjčky vydlužiteli zapůjčitelem nikdy v tvrzené podobě nevznikla. Uzavře-li by soud, že písemná smlouva je dostatečný důkaz existence závazku smlouvy o zápůjčce, jiného obdobného kontraktu, odkazuje § 580 občanského zákoníku prohlašující za absolutně neplatná ujednání v rozporu se zákonem, veřejným pořádkem, dobrými mravy. Dle žalované průběh událostí, viz výše, dostatečně odůvodňuje závěr, že jednání provázející sepsání smlouvy o zápůjčce vykazuje znaky ne-li přímo podvodného jednání, minimálně odporujícího dobrým mravům. Žalovaná si byla vědoma rizika, snaha zachovat dům ale byla tak zásadní, že její obezřetnost tím byla otupena, mysleli si, že horší, než prodej domu v dražbě už situace být nemůže.
6. Skutková zjištění:
7. Dne datum byla žalovanou signována Smlouva o zápůjčce dle § 239 a násl. NOZ , v níž je uvedeno, že žalobce poskytne žalované částku 3 150 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, v. s. Anonymizováno, částku částka bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, v. s. Anonymizováno, částku 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet dle faktury, která bude doložena do 10 dnů ode dne podpisu této smlouvy a částku 270 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Úrok byl uveden 2,5 % měsíčně za každý započatý kalendářní měsíc od podpisu smlouvy po celou dobu trvání zápůjčky, nejméně pět měsíců, bude-li zápůjčka poskytnuta dříve, plněno bude nejpozději do datum na účet u právnická osoba., č. ú. Anonymizováno, nebude-li plněno, smluvní pokuta činí 0,1 % denně za každý započatý den prodlení. (smlouva o zápůjčce na čl. 7-8; 68-69 + čl. 143 spisu)
8. Z účtu č. Anonymizováno vedeném ke jménu majitele Jméno žalobce byla dne datum zúčtována částka 30 000 Kč na účet č. č. účtu, dne datum částka 50 000 Kč na účet č. č. účtu a dne datum částka částka na účet č. č. účtu. (potvrzení o platbě na čl. 4 spisu, potvrzení o platbě na čl. 5 spisu, potvrzení o platbě na čl. 6 spisu, sdělení právnická osoba. na čl. 180 spisu) Ze sdělení Anonymizováno, a. s. na čl. 125 spisu bylo zjištěno, že k účtu č. č. účtu má oprávnění společnost Anonymizováno, k účtu č. č. účtu má dispoziční oprávnění jméno FO, a k účtu č. č. účtu má dispoziční oprávnění společnost právnická osoba.
9. Žalobce k prokázání té skutečnosti, že žalované předal v hotovosti částku 270 000 Kč doložil výdajový platební doklad na čl. 144 spisu, který na druhé straně obsahu doložku o ověření podpisu žalované ze dne datum, je na něm uvedeno, že uvedeného dne byla Jméno žalované předána částka 270 000 Kč. Ve vztahu k této listin ě jsou hodnocena skutková zjištění uvedená níže, zejména slyšení svědků a žalované, kdy nebylo uzavřeno, že prokazuje předání hotovosti žalované.
10. Právním zástupcem žalobkyně byla žalované adresována předžalobní upomínka dopisem ze dne datum. (předžalobní upomínka na čl. 10 spisu)
11. Ke jménu jméno FO, narozené rodné přijmení datum, bylo vedeno Krajským soudem v jméno FO insolvenční řízení pod sp. zn. právnická osoba, úpadek dlužníka zjištěn dne datum, oddlužení povoleno usnesením ze dne datum. Insolvenčním správcem jméno FO byla jmenována společnost právnická osoba. Jako věřitel tel. číslo byla uvedena společnost právnická osoba, přihláška částka (uspokojeno 100 %). (usnesení právnická osoba čj. právnická osoba na čl. Anonymizováno, Anonymizováno, seznam věřitelů v insolvenčním řízení na čl. Anonymizováno spisu)
12. Dne datum insolvenční správce jméno FO, právnická osoba. adresoval Anonymizováno soudu v jméno FO návrh na rozvrh finančních prostředků z mimořádné splátky dlužníka, s tím, že žádá o rozvrh částky 132 643,25 Kč, hyperocha zpeněženého majetku, mezi věřitele ve stejném poměru jako v distribučním seznamu aktuálně schváleného splátkového kalendáře. právnická osoba odměnu správce. Usnesením čj. spisová značka ze dne datum uložil soud insolvenčnímu správci provést rozvrh výtěžku z majetkové podstaty dlužnice, povolil vyplacení zálohy na odměnu a provést výplatu mimořádné splátky. (dopis na čl. Anonymizováno spisu, datová zpráva na čl. Anonymizováno spisu usnesení čj. spisová značka na čl. Anonymizováno spisu)
13. Dne datum podal insolvenční správce právnická osoba. Zprávu o splnění oddlužení s tím, že navrhuje přiznat osvobození od placení zbývajících pohledávek, byl zpeněžen veškerý majetek dlužníka, za 35 měsíců oddlužení plněním splátkového kalendáře bylo uhrazeno 100 % z celkové výše nezajištěných zjištěných pohledávek. Dle Přehledu podílů věřitelů v oddlužení v březnu 2022 celková částka nároku celkem za všechny věřitele činila 410 989,85 Kč, podíl 100,0000 %, vyplaceno 100,0000 %, deponováno 0,0000 %, vyplaceno 410 989,85 Kč, v depozitu 0,00 Kč, uspokojení u každého z věřitelů 100,0000 %. Doručeno datum. Usnesením čj. spisová značka ze dne datum soud vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice jméno FO. (zpráva o splnění oddlužení na čl. Anonymizováno spisu, přehled podílů věřitelů v oddlužení na čl. Anonymizováno spisu, datová zpráva na čl. Anonymizováno spisu, usnesení čj. spisová značka na čl. Anonymizováno spisu)
14. V průběhu insolvenčního řízení byly realizovány níže uvedené úkony.
15. právnická osoba dne datum adresovala právnická osoba., insolvenční správce jméno FO, pokyn zástavního věřitele ke zpeněžení zajištění, nemovitých věcí pozemku č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, součástí je stavba rodinného domu čp. Anonymizováno, pozemku č. Anonymizováno, zahrada Anonymizováno m2, v katastrálním území adresa, obec adresa, právnická osoba pro adresa, list vlastnictví Anonymizováno, formou dobrovolné dražby u soudního exekutora jméno FO (pokyn zástavního věřitele ke zpeněžení zajištění na čl. Anonymizováno/ spisu, datová zpráva na čl. Anonymizováno. strana spisu)
16. Přípisem ze dne datum bylo jméno FO sděleno, že pokud doručila soudu podání označené jako návrh na vydání předběžného opatření, kdy se domáhá toho, aby insolvenční soud zastavil dobrovolnou dražbu nemovitých věcí, tak se dle obsahu nejedná o návrh na vydání předběžného opatření. Dále odkázal insolvenční soud na § 11 , odst. 1, § 293 insolvenčního zákona . Dispoziční oprávnění k zajištěnému majetku dlužníka v oddlužení plněním splátkového kalendáře má insolvenční správce, jenž je vázán při zpeněžení pokyny zajištěného věřitele, kdy tento pokyn zajištěného věřitele neodmítl, ani nežádal insolvenční soud o přezkum v rámci jeho dohlédací činnosti, nemovitost tak bude zpeněžena dle pokynu zajištěného věřitele. (dopis na čl. Anonymizováno spisu)
17. jméno FO jako zájemce a právnická osoba. jako realitní zprostředkovatel signovaly dne datum Poučení dle § 1811 , odst. 2 a § 1820 , odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , o právním režimu smlouvu o zprostředkování, možnost odstoupit od smlouvy, podat stížnost, mimosoudním řešení věci. (poučení na čl. Anonymizováno spisu, žádost o vydání předběžného opatření – zastavení dobrovolné dražby – spisová značka na čl. Anonymizováno spisu)
18. Dne datum signovaly právnická osoba. a jméno FO Zprostředkovatelkou smlouvu o zprostředkování prodeje, kdy žalovaná prohlásila, že je výlučným vlastníkem nemovitých věcí, Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, právnická osoba pro adresa, list vlastnictví Anonymizováno, na nichž vázne věcné břemeno Anonymizováno, zemřelá, zástavní právo smluvní pro právnická osoba, související zákaz zcizení a zatížení, podzástavní právo pro právnická osoba, zahájení exekuce a exekuční příkaz k prodeji spisová značka, exekutor tituly před jménem jméno FO, kdy realitní zprostředkovatel se zavázal zprostředkovat uzavření kupní smlouvy s třetí osobou za cenu požadovanou zájemcem 6 500 000 Kč. (zprostředkovatelská smlouva o zprostředkování prodeje na čl. Anonymizováno spisu)
19. právnická osoba., insolvenční správce jméno FO, jakožto prodávající, a společnost právnická osoba. jakožto prodávající uzavřeli dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byly nemovité věci, pozemek č. st. Anonymizováno, zastavěná plocha a nádvoří o výměře Anonymizováno m2, součástí je stavba rodinného domu čp. Anonymizováno, pozemku č. Anonymizováno, zahrada Anonymizováno m2, v katastrálním území adresa, obec adresa, právnická osoba pro adresa, list vlastnictví Anonymizováno, kupní cena byla uvedena ve výši 3 150 000 Kč. (kupní smlouva na čl. Anonymizováno spisu)
20. Dne datum, téhož dne doručeno jméno FO, učinil právnická osoba., insolvenční správce jméno FO, návrh na vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli. Žádal o souhlas s vydáním výtěžku zpeněžení nemovitosti dlužnice, a to nemovitých věcí, Anonymizováno, v katastrálním území adresa, obec adresa, právnická osoba pro adresa, list vlastnictví Anonymizováno, kdy předmětnými nemovitostmi byla zjištěna pohledávka věřitele právnická osoba ve výši 2 798 338,31 Kč. Znaleckým posudkem právnická osoba byly uvedené nemovitosti ohodnoceny částkou 5 000 000 Kč. Dle pokynu zajištěného věřitele bylo realizováno zpeněžení prodejem mimo dražbu kupní smlouvou ze dne datum za částku 3 150 000 Kč. Dne datum pod čj. spisová značka byla vydána vyhláška o zveřejnění návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku. (návrh na rozdělení výtěžku na čl. Anonymizováno spisu, doručenka datová zpráva na čl. Anonymizováno spisu, vyhláška o zveřejnění návrhu insolvenčního správce na vydání výtěžku zpeněžení zajištěného majetku na čl. Anonymizováno spisu)
21. Ve vztahu ke kupní smlouvě uzavřené právnická osoba., insolvenčním správcem jméno FO a společností právnická osoba. dne datum je hodnoceno sdělení právnická osoba. na čl. Anonymizováno spisu, z nějž bylo zjištěno, že jedinou částku ve výši 3 150 000 Kč, která byla na účet insolvenčního správce poukázána je částka poukázaná žalobcem, která měla být poukázána žalované k jejímu užití. Namísto jakéhokoliv užití žalovanou však částka poukázaná žalobcem byla užita společností právnická osoba. na kupní cenu za jí nabývanou nemovitost ve vlastnictví jméno FO. Za rozhodné je ve věci hodnoceno právě toto skutkové zjištění. Protože, pokud by nebyla užita částka poukázaná žalobcem na úhradu kupní ceny dle shora uvedené kupní smlouvy, musely by být poukázány dvě tyto částky, tedy dvě částky shodné výše na účet insolvenčního správce, což se však nestalo. Jednou takovouto částkou by byla částka převedená žalobcem dle jím dovolávané smlouvy o zápůjčce, druhou takovouto částkou by byla částka kupní ceny uhrazené společnosti právnická osoba. Zde je významným i znění shora uvedené kupní smlouvy v té části, v níž je uveden způsob úhrady kupní ceny, který je definován velmi vágně, nepřesně, zavádějícím způsobem, kdy v tomto směru je, tedy z hlediska toho, že finanční na úhradu kupní ceny byly plněny ze zdrojů uvedené společnosti, velmi nedůvěryhodná. A to i s ohledem k tomu, že uvedená společnost, a toto uváděl i její statutární orgán, svědek jméno FO, se zaobírá obchodováním s nemovitostmi. Lze tak předpokládat, že jako osoba v tomto segmentu trhu se pohybující by nepochybně definovala způsob úhrady kupní ceny přesněji a pečlivěji. Ve smlouvě je v čl. IV., bodu 1. uvedeno, že kupní cena činí 3 150 000 Kč. V témže článku, bodu 2. je bez jakékoliv bližší specifikace uvedeno, že „záloha na kupní cenu dle odst. 1 tohoto článku již byla kupující v plné výši uhrazena před podpisem smlouvy prodávajícím na účet vedený prodávajícím pro účely insolvenčního řízení“, tento je dále označen číslem. Výše zálohy ovšem vůbec uvedena. Je zcela nepochybným že touto „zálohou“, složenou na účet insolvenčního správce je právě částka převedená žalobcem, která je předmětem tohoto sporu ve výši 3 150 000 Kč. Konstrukce kupní smlouvy, podle níž je složena záloha již dříve, aniž by bylo uvedeno, z jakého účtu, za jakých okolností, jak byla sjednána, v jaké výši, když výše „zálohy“ zcela odpovídá výši kupní ceny a zároveň výši částky převedené žalobcem, za situace, kdy žádná jiná částka v této výši na účet insolvenčního správce složena nebyla, jednoznačně vede k závěru, že takto byla užita částka, která měla dle tvrzení žalobce být předmětem smlouvy o zápůjčce. Protože, pokud by se nemělo jednat o tuto částku, zcela nepochybně by způsob úhrady nebyl uveden takto vágně a bylo by zcela přesně uvedeno, jakým způsobem, z jakého účtu, kdy, za jakých podmínek bude částka kupní ceny kupujícím složena. Navíc za situace, kdy kupní smlouvu uzavírala osoba, která je osobou odbornou v oboru obchodování s nemovitostmi, k čemuž se výslovně svědek jméno FO přihlásil.
22. Pro skutkový děj ve sporu je za rozhodné hodnoceno to, že na účet insolvenčního správce, na němž by, pokud by skutková tvrzení žalobce byla pravdivá, měly být složeny dvě částky ve výši 3 150 000 Kč, a to jedna z účtu žalobce a jedna z účtu společnosti právnická osoba., byla připsána pouze jedna částka 3 150 000 Kč z účtu žalobce, která však zcela mimo dispozici a vůli žalované byla užita na úhradu kupní cena shora označenou společností.
23. V kontextu všech ve věci učiněných skutkových zjištění je i kupní smlouva na čl. Anonymizováno spisu ze dne datum, z níž bylo zjištěno, že společnost právnická osoba. uzavřela ve velmi krátké časové návaznosti jako prodávající kupní smlouvu s kupujícími právnická osoba, narozeným datum, a jméno FO, narozenou dne datum, jejímž předmětem byly totožné nemovitosti, jako v kupní smlouvě na čl. Anonymizováno spisu, přičemž částka kupní ceny činila 7 000 000 Kč, kdy je nade vší pochybnost, že situace na trhu, byť dochází k navyšování cen nemovitostí, se za období několika měsíců nepochybně nezměnila tak, aby došlo k navýšení kupní ceny dané nemovitosti o více 100 %. Pokud bylo shora uvedeno, že kupní smlouva uzavřená s insolvenčním správcem jméno FO je, co se ujednání o ceně týká, velmi vágní a neodpovídající tomu, že smlouvu uzavírá odborník působící v obchodu s nemovitostmi, tak v případě této smlouvy, je situace velmi odlišná. Ujednání o ceně jsou podrobná, je zcela přesně rozepsáno, jaká konkrétní část kupní ceny bude, v jaké přesně uvedené době, uhrazena, na jaký účet, toto je přesně popsáno.
24. To, že smyslem a účelem poskytnutí částky 3 150 000 Kč nebylo uzavření smlouvy o zápůjčce s žalovanou, ale využití této částky za účelem financování nabytí nemovitosti do vlastnictví společnosti právnická osoba. za cenu, která navíc není odpovídající hodnotě dané nemovitosti na trhu, je zřejmé též z té skutečnosti, že insolvenčním správcem byl zadán znalecký posudek k vypracování tržení, obvyklé, ceny nemovitosti, který byl právnická osoba, který byl vypracován po číslem Anonymizováno dne datum, tedy přibližně jeden a půl roku před uzavřením kupní smlouvy, kdy je všeobecně známým faktem, že za toto období nedošlo k zásadnímu poklesu cen nemovitostí, přičemž hodnota nemovitosti byla určena částkou 5 000 000 Kč. To znamená, že kupní cena dle kupní smlouvy uzavřené se společností právnická osoba. byla výrazně nižší, nežli byla cena, za níž dle znaleckého posudku bylo možným prodej nemovitosti realizovat, a ničeho na tom nemění pokyn zajištěného věřitele k přímému prodeji uvedené společnosti ze dne datum. (znalecký posudek o ceně obvyklé č. Anonymizováno, faktura – daňový doklad na čl. Anonymizováno daňový doklad na čl. Anonymizováno spisu, zpětvzetí pokynu zajištěného věřitele ke zpeněžení a souhlas s přímým prodejem na čl. Anonymizováno, doručenka datové zprávy na čl. Anonymizováno spisu)
25. Skutečnost, že bylo upuštěno od dražby a byl realizován přímý prodej se podává i z faktury – daňový doklad č. hodnota na čl. Anonymizováno spisu, která byla vystavena Exekutorským úřadem adresa, jméno FO, soudní exekutor, insolvenčnímu správci jméno FO. dne datum ve věci jméno FO, odměna za provedení dobrovolné dražby, smlouva uzavřena dne datum, mezi exekutorem a uvedeným insolvenčním správcem v řízení sp. zn. spisová značka, podání návrhu objednatele na upuštění od dražby ze dne datum.
26. Následně, usnesením adresa čj. insolvenční spisová značka ze dne datum na čl. Anonymizováno spisu, bylo uděleno insolvenčnímu správy jméno FO. souhlas k vydání výtěžku zpeněžení pozemku Anonymizováno, v katastrálním území adresa, obec adresa, právnická osoba pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, list vlastnictví Anonymizováno zajištěnému věřiteli právnická osoba, k čemuž insolvenční správce sdělil dopisem ze dne datum, že toto bylo učiněno (dopis - zpráva o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli č. hodnota – právnická osoba na čl. Anonymizováno spisu)
27. Z výpovědi žalované a svědkyně jméno FO, kteréžto výpovědi jsou hodnoceny jako podstatné a důvěryhodné, se podává, že k podpisu smlouvy žalovaná přistoupila z toho důvodu, aby nedošlo realizaci prodeje nemovitosti svědkyně jméno FO v rámci řízení o insolvenci, kdy předpoklad byl takový, že z částky poukázané žalobcem na účet insolvenčního správce budou plněny závazky svědkyně, nebude třeba přistoupit k realizaci prodeje nemovitosti v jejím vlastnictví. Z výpovědi žalované a svědkyně jméno FO je zřejmé, že svědkyně jméno FO tu skutečnost, že pro plnění jejích závazků bude muset být realizován prodej domu, přijala až v době, kdy začalo být komunikováno o podpisu předmětné smlouvy. To, jak svědkyně jméno FO a žalovaná popsaly jimi předpokládaný sled jednotlivých úkonů působilo logicky a smysluplně. Obě shodně popsaly, že předpoklad byl takový, že z částky poskytnuté žalobcem žalované budou plněny závazky v rámci insolvenčního řízení svědkyně jméno FO, nebude tak muset být realizován prodej nemovitosti ve vlastnictví svědkyně v rámci insolvenčního řízení a svědkyně tak následně sama realizuje prodej nemovitosti s tím, že z takto získané částky poté bude uhrazena dlužná částka z dané smlouvy. Podstatným zde je, zdali vůle žalované, potažmo svědkyně jméno FO, mohla směřovat k jim vnímanému záměru, který se z jejich pohledu jevil jako řešící situaci, což je zde dáno. Nebylo ničeho nelogického na tom, když líčily, potažmo svědkyně jméno FO, že důležité pro ni bylo, aby dům nebyl prodán v rámci insolvenčního řízení. Nejdříve jej vůbec nechtěla prodat, posléze přijala myšlenku, že je to nevyhnutelné, avšak chtěla jej prodat sama, protože je zcela nepochybným, že v rámci rozhodovacích procesů má velký vliv emoční nastavení, které výrazným způsobem ovlivňuje úsudek, kdy to, že by měl být prodán dům, v němž svědkyně jméno FO zajišťovala svoji bytovou potřebu, její rozhodování bezpochyby výrazně ovlivnilo. Pakliže tedy svědkyně jméno FO a žalovaná popisovaly rozhodovací proces, který vedl k podpisu dané listin y, tak jejich výpovědí nebyly zjištěny žádné rozpory ani nelogičnosti. Výpovědi žalované a svědkyně jméno FO jsou hodnoceny jako důvěryhodné, obě vypovídaly spontánně, popisovaly situaci, jejich výpovědi nepůsobily naučeným dojmem. Pokud byl v řízení slyšen svědek jméno FO, s nímž žalovaná sdílí rodinnou domácnost, tak tento žádného jednání o uzavření smlouvy nebyl přítomen, nicméně i jeho výpověď dotvořila skutkový děj tak, jak je líčily shora jmenované. Svědek popisoval, že s žalovanou dlouhodobě řešili neuspokojivou ekonomickou situaci svědkyně jméno FO, k čemuž popsal, a v tomto jeho výpověď působila taktéž věrohodně, že z tohoto důvodu se svědkyní jméno FO v zásadě vůbec nekomunikoval, jeho vztah k ní byl z tohoto důvodu negativně determinován. V důsledku ekonomické zátěže, kterou i na soužití svědka s žalovanou situace matky žalované měla, docházelo mezi svědkem a žalovanou ke sporům. Ačkoliv se žádných jednání o uzavření smlouvy neúčastnil, popisoval, že ani žalovanou v zásadě nebyla vedena, pouze mu bylo žalovanou oznámeno řešení, které vymyslela svědkyně jméno FO, kdy podpis dané smlouvy vnímal jako řešení již neúnosné situace. Taktéž shodně se svědkyněmi popsal, že předmětného dne se obě odebraly na poštu v Mnichovicích k podpisu listin y, kdy on hlídal nezletilé děti ze vztahu s žalovanou narozené. Pokud poté uváděl, jak mu průběh podpisu smlouvy vylíčila žalovaná, i zde výpověď svědka působila autenticky, když popisoval pocity, s nimiž se mu žalovaná svěřovala, kdy se vyjádřila tak, že z toho nemá dobrý pocit, ale doufá, že celá situace se tím vyřeší. Z hlediska důvěryhodnosti jednotlivých stran sporu, potažmo jejich skutkových tvrzení, je hodnocena i ta skutečnost, že žalobce změnil svá skutková tvrzení po provedení výpovědi svědkyně jméno FO a žalované. Žalobce podal žalobní návrh s tím, že byla uzavřena jím dovolávaná smlouva o zápůjčce, kdy výslovně uvedl, že její znění, týkalo se to i výdajového platebního dokladu pro částku částka, připravila žalovaná, po provedení slyšení jmenovaných svá skutková tvrzení změnil tak, že znění těchto listin připravil svědek jméno FO. Uvedenou skutečnost nelze opomenout, protože již samotná skutková tvrzení zakládají úvahu o jejich důvěryhodnosti. Pokud žalobce uzavírá s druhou smluvní stranou takovouto smlouvu a uvádí ke kontraktačnímu procesu svá tvrzení, nepochybně musí vědět, jak proběhl kontraktační proces, kým byla smlouva sepsána, za jakých okolností. Případný argument, že žalobce uzavírá větší množství smluv a již si to, kdo smlouvu podepsal, nevybavuje, neobstojí. Žalobce je tím účastníkem řízení, který podává žalobu, disponuje jí a nese břemeno tvrzení. A pokud výslovně tvrdí, že smlouvu o zápůjčce, potažmo výdajový pokladní doklad, sepsala žalovaná, nese za takto uplatněná skutková tvrzení procesní odpovědnost. Protože, pokud by i si již nevybavoval, kdo listin y připravil, jevilo by se logickým, že toto v rámci svých skutkových tvrzení uvedl. Žalobce však výslovně uvedl, že uvedené listin y připravovala žalovaná, aby následně, po provedení jejího slyšení, kdy bylo evidentní, že žalovaná není do té míry právně zdatná, aby takovouto listin u sepsala, a toto tvrzení žalobce nemůže obstát, svá skutková tvrzení změnil tak, že to byl svědek jméno FO. Již prvotní tvrzení žalobce zakládají úvěru o nedůvěryhodnosti tohoto tvrzení. Vůbec se nejeví logickým, že by žalovaná připravila listin u, jíž jest výdajový pokladní doklad na částku 270 000 Kč, kterou měla obdržet v hotovosti, tedy že by vypracovávala výdajový pokladní doklad pro účetnictví žalobce, takovýto doklad vždy vypracovává ten, z jehož finančního portfolia je výdaj činěn. Žalovaná neměla žádný zájem na tom vytvářet pokladní doklad pro žalobce, takovéto její počínání by nedávalo žádnou logiku, zejména v kontextu toho, když žalobce tvrdil, že se žalovanou nesetkal, jednal s ní o uzavření smlouvy svědek jméno FO. Logickým a důvěryhodným se ale především nejeví, že by žalovaná sama připravila znění smlouvy o zápůjčce tak, že bude na účet svědka jméno FO na základě faktury poukázáno 50 000 Kč, na účet společnosti právnická osoba. poukázáno 30 000 Kč, když tyto se dle smlouvy o zápůjčce měly dostat do její dispozice, tedy tvrzení, že by sama žalovaná vyhotovila ujednání o tom, že tyto částky žalobce vyplatí jiným osobám, nežli je žalovaná, přičemž tato je bude muset následně vracet. Nadto se nejeví logickým, že by žalovaná sama smlouvu o své vůli koncipovala tak, že do ní zakotví sankční platby ve svůj neprospěch tak, jak ve smlouvě jsou uvedeny. A pokud by již takto mělo být stranami ujednáno, musel by žalobce zcela přesně popsat, jak proběhl kontraktační proces, jakým způsobem se strany dohodly na tom, že žalovaná takto smlouvu sepíše. Jak již však bylo uvedeno, žalobce následně svá skutková tvrzení změnil tak, že text smlouvy a výdajového pokladního dokladu připravil svědek jméno FO a žalobci tyto listin y pouze předložil. Tedy již tato samotná skutečnost zakládá úvahu o nedůvěryhodnosti tvrzení žalobce. Pakliže následně žalobce tvrdil, že tyto listin y sepsal svědek jméno FO, tak tento v rámci svého slyšení nebyl schopen kontraktační proces popsat. Z výpovědi jmenovaného svědky bylo patrné, že se vyjadřuje pouze velmi obecně, v zásadě ani jeho výpověď nepotvrzuje skutková tvrzení žalobce. K osobě jméno FO uvedl, že s ní v zásadě nebyl a ní v kontaktu, realizoval s ní pouze tento jeden obchod, který se týkal nemovitosti svědkyně jméno FO. Nepopsal však, jak došlo k ujednání o tomto obchodu, nebyl ani s to popsat mechanismus obchodu, který měl být ve vztahu k nemovitosti žalované uzavřen. Pokud žalobce tvrdil, že v zásadě smlouvu uzavřel s tím, že veškeré listin y a podklady mu připravil svědek jméno FO, který mu je předložil pouze k podpisu, tak se vůbec nejeví logickým, že by žalobce (navíc jako osoba, která je v obchodním světě orientována, což jednak sám tvrdil, když uváděl, že se svědkem jméno FO uzavíral obchody, jednak to tvrdil i svědek jméno FO, tudíž velmi dobře si vědoma rizik právních jednání týkajících se majetkových transakcí) uzavíral smlouvu o zápůjčce s žalovanou, kterou před tím vůbec neznal, přičemž by jí poskytl poměrně vysokou částku ve výši 3 500 000 Kč, aniž by s ní vedl jakýkoliv kontraktační proces. Kontraktační proces žalobce v rámci svých tvrzení popsal tak, že v zásadě smlouvu uzavřel na základě doporučení svědka jméno FO. Ani svědek jméno FO však způsob uzavření smlouvy srozumitelně nepopsal, když ve své výpovědi uvedl, že ve věci působil, když mělo dojít k následnému prodeji nemovitosti svědkyně jméno FO, k čemuž byl osloven jméno FO, s níž nikdy před tím ani nikdy potom nejednal, v žádném obchodním kontaktu s ní nebyl, žádné jiné obchody s ní neuzavíral. Tedy není důvěryhodným, že by žalobce bez jakéhokoliv zajištění poskytl žalované takto vysokou částku, aniž by jakkoli ověřoval, že tuto částku bude žalovaná schopna vrátit. Pokud měl svědek jméno FO popsat své působení v rámci celého jednání, tak výslovně uvedl, že do věci vstoupil, potažmo jeho společnost, s tím, že nemovitost svědkyně jméno FO bude prodána jeho společnosti, což líčila tato svědkyně a žalovaná, že k tomuto došlo, ale především se toto podává z kupní smlouvy na čl. 80-86 spisu. Pakliže byla shora hodnocena tato smlouva, tak výpověď svědka jméno FO byla podstatnou v rámci hodnocení toho, jak společnost, jíž je statutárním orgánem, uhradila kupní cenu z této kupní smlouvy. K tomuto svědek uvedl, že to byla plněna z financí žalobce, ale mechanismus toho financování si již nepamatuje. Je zřejmým, že činí-li společnost více obchodů nemůže si její statuární orgán pamatovat každý jednotlivý obchod, nicméně měl by být schopen popsat mechanismus, na jehož základě si společnost zajišťuje prostředky k úhradě kupní ceny za nemovitosti, které v rámci své obchodní činnosti nabývá. Svědek jméno FO však k tomuto pouze uvedl, že se jednalo o prostředky žalobce, aniž by byl stavu jakkoli toto sdělení rozvinout. Jak již bylo shora uvedeno, již ta skutečnost, že žalobce měnil skutková tvrzení, a jednalo se o poměrně základní parametr skutkových tvrzení, svá tvrzení, zakládá úvahu o jejich nedůvěryhodnosti. Pakliže ale následně uvedl, že listin y k uzavření smlouvy o zápůjčce připravil svědek jméno FO, potažmo jeho společnost, tak ani k tomuto se nebyl svědek jméno FO stavu přesně vyjádřit, tedy tak, aby popsal, proč vyhotovoval listin y pro jiný subjekt, zejména když společnosti právnická osoba., potažmo svědek, nebyli nijak účastni právního jednání žalobce a žalované, proč vůbec jel na poštu k podpisu těchto listin. Na veškeré dotazy směřující k tomuto právnímu jednání odpovídal obecně, vágně, odkazoval se na to, že byly učiněny v rámci obchodní činnosti. Neosvětlil však, což nepochybně mohl, proč v rámci obchodní činnosti uvedená společnost vypracovává listin y pro jiné subjekty jiných právních vztahů. Svědek se pouze dovolával toho, že jednali pro jméno FO, jakožto klienta. Z žádného z důkazů v řízení provedených se však nepodává, že by jméno FO byla klientem shora uvedené společnosti. Pokud by svědek dotazován na to, v jakém konkrétně právním vztahu byla uvedená společnost a žalovaná, tak ani toto nebyl schopen jakkoliv osvětlit. Velmi vágně a neurčitě se vyjádřil i ke spolupráci se společností právnická osoba., potažmo jméno FO, když uvedl, že s touto byl v kontaktu v zásadě pouze v rámci tohoto obchodu týkajícího se jméno FO, aniž by opět k dotazu osvětlil, kdo konkrétně koho, proč, k tomuto obchodu oslovil, proč k tomuto obchodu bylo přistoupeno, když uvedl, že jinak s uvedenou společností není obchodováno. Pokud je v řízení uzavřeno, že finanční prostředky nebyly žalobcem převedeny za účty uvedené v listin y signované žalovanou za účelem jejich libovolné dispozice touto, tak nelze vzít ani za prokázané, že vůbec částka v hotovosti ve výši 270 000 Kč byla této předána. Pokud žalobce tvrdil, a toto tvrdila i žalovaná, že na poštovním úřadu při podpisu předmětné smlouvy byl přítomen svědek jméno FO, a měl to tedy být tento svědek, který měl být přítomen předání finanční částky v hotovosti žalované, tak z výpovědi svědka tuto skutečnosti nebylo možným zjistit. Nadto ta skutečnost, že uvedená částka nebyla žalované předána je zcela v kontextu všech ostatních ve věci zjištěných skutečností.
28. V kontextu shora uvedených skutkových zjištění, a v souladu s výpovědí svědkyně jméno FO je i listin listina na čl. Anonymizováno spisu sdělení – dopis právnická osoba. ze dne datum, který je adresován výslovně ke jménu jméno FO, kde je uvedeno, že adresátce může tato společnost pomoci, přičemž je zvýrazněna pomoc v podobě zabránění nedobrovolné dražby. Uvedená listin listina samostatně skutkový děj nestaví, při jejím hodnocení s ostatními ve věci provedenými důkazy je však zcela v souladu a odpovídá tomu, že jméno FO byla jmenovitě oslovena s tím, že její situace může být vyřešena, aniž by bylo třeba realizovat prodej nemovitostí v jejím vlastnictví v dražbě nařízené insolvenčním správcem. Statutárním orgánem jmenované společnosti je jméno FO, s níž výhradně jednala jméno FO.
29. Blíže nespecifikovanou zprávou sdělovala jméno FO, že pro informaci zasílá usnesení o insolvenci p. jméno FO. Uvádí, že je-li známo, kupující za tuto uhradil většinu dluhů, což bylo odečteno od nabídkové kupní ceny, zbývající dluhy, které vyšly najevo po vyčíslení „jsme platili my“ nebo si pí. jméno FO pravděpodobně půjčila na jejich uhrazení na dalších místech. (sdělení na čl. Anonymizováno spisu) V kontextu s jednáním uvedené společnosti je i vyjádření k prodeji nemovitého majetku ze dne datum na čl. Anonymizováno spisu, kdy je evidentní, že svědkyně jméno FO jednala v souladu s pokyny shora jmenované.
30. Samostatné hodnocení jednání a motivace jméno FO a insolvenčního správce, potažmo jméno FO je nadbytečným, protože najisto postaveno bylo, že žalobcem poukázané finanční prostředky byly užity na kupní cenu společnosti právnická osoba.
31. Co se týká důkazů, jimiž jsou doručenka datové zprávy na čl. Anonymizováno – insolvenční správce – jméno FO – znalecký posudek, doručenka datové zprávy na čl. Anonymizováno – insolvenční správce – Krajský jméno FO – kupní smlouvy, náklady na zpeněžení, doručenka datové zprávy na čl. Anonymizováno – insolvenční správce, jméno FO – souhlas dlužníka s použitím hyperochy; doručenka datové zprávy na čl. Anonymizováno spisu – insolvenční správce, jméno FO – zpráva o vydání výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli, podání odesílatele právnická osoba. – právnická osoba. ze dne datum - podací lístek na čl. Anonymizováno, doručenka na čl. Anonymizováno – jméno FO – Anonymizováno, tak tyto dokládají doručení jednotlivých listin, což v řízení nebylo sporným. Skutkový děj byl ze shora uvedených důkazů postaven najisto, není tak samostatně hodnocena elektronická komunikace a dopis ze dne datum, neboť uvedené listin y samostatně a jednotlivě hodnocené by nemohly vést k odlišným skutkovým závěrům.
32. Pakliže byla předložena fotografie na čl. Anonymizováno spisu k doložení toho, že v době podpisu smlouvy s žalovanou se žalobce nacházel jinde, nežli na poště v Mnichovicích, tak tento důkaz není relevantním k prokázání pohybu žalobce v určité době. Nadto v době vyspělých technologií není vůbec způsobilým prokazovat pohyb určité osoby tímto způsobem, když lze za užití prostředků umělé inteligence provést v zásadě jakoukoliv montáž obrazového materiálu, k prokázání pobytu žalobce mimo území ČR jsou nepochybně jiné prokazatelnější důkazy. Žalovaná navíc k této listin ě podotkla, že věk osoby, s níž byla na poště a která je zobrazena na fotografii, neodpovídá. Vzhledem k tomu, že skutkový děj je postaven najisto na základě provedených důkazů, nebylo dále přistoupeno k slyšení svědků jméno FO a jméno FO, jejich výpověď by za situace, kdy bylo zjištěno, že na účet insolvenčního správce nebyla připsána částka kupní ceny 3 150 000 Kč kupujícím právnická osoba., a byla plněna z prostředků zaslaných na tento účet žalobcem, nemohla na skutkovém závěru změnit ničeho.
33. Skutkový závěr:
34. Dne datum byla žalovanou signována Smlouva o zápůjčce dle § 239 a násl. NOZ . V této listin ě je uvedeno, že žalobce poskytne žalované 3 150 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, v. s. Anonymizováno, částku 30 000 Kč bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, v. s. Anonymizováno, částku 50 000 Kč bezhotovostním převodem na účet dle faktury předložené do 10 dnů ode dne podpisu této smlouvy a částku 270 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále byl uveden úrok 2,5 % měsíčně za každý započatý kalendářní měsíc od podpisu smlouvy po celou dobu trvání zápůjčky, nejméně pět měsíců, bude-li zápůjčka poskytnuta dříve, plněno bude nejpozději do datum a smluvní pokuta 0,1 % denně za každý započatý den prodlení. Bezhotovostní platby byly realizovány z účtu č. Anonymizováno, veden ke jménu Jméno žalobce, dne datum 30 000 Kč na účet č. č. účtu, dne datum 50 000 Kč na účet č. č. účtu, dne datum 3 150 000 Kč na účet č. č. účtu. K účtu č. č. účtu má oprávnění společnost Anonymizováno, k účtu č. č. účtu má dispoziční oprávnění jméno FO, k účtu č. č. účtu má dispoziční oprávnění společnost právnická osoba., která byla jmenována insolvenčním správcem jméno FO rozhodnutím jméno FO čj. právnická osoba, úpadek dlužníka zjištěn dne datum, oddlužení povoleno usnesením ze dne datum.
35. V rámci uvedeného insolvenčního řízení byl jako věřitel č.Anonymizovánotel. čísloveden zajištěný věřitel právnická osoba.
36. Dlužnice byla vlastníkem nemovitých věcí, Anonymizováno v katastrálním území adresa, obec adresa, právnická osoba pro Anonymizováno kraj, Katastrální pracoviště adresa, list vlastnictví Anonymizováno, kdy insolvenční správce rozhodl o prodeji těchto nemovitých věcí v dražbě, kdy uzavřel smlouvu o provedení dražby s Exekutorským úřadem adresa, soudní exekutor, která následně byla zrušena, zajištěný věřitel dal souhlas přímým prodejem uvedených nemovitých věcí.
37. právnická osoba se dlužnice jméno FO, matka žalované, snažila zabránit. V této době byla oslovena společností právnická osoba., jejímž statutárním orgánem byla jméno FO, která byla v obchodním kontaktu se svědkem jméno FO, s nímž byl v obchodním kontaktu i žalobce. jméno FO následně oslovila žalovanou s tím, že tato by uzavřela smlouvu o zápůjčce, kdy takto by získala k dispozici finanční prostředky, které by poukázala na účet insolvenčního správce, z nichž by byly uhrazeny závazky jméno FO, která následně by sama přistoupila k realizaci prodeje nemovitých věcí ve svém vlastnictví a ze získaných prostředků by tak byla uhrazena zápůjčka, když hodnota nemovitosti na trhu byla vyšší nežli výše zápůjčky. Dle znaleckého posudku vypracovaného k zadání insolvenčního správce činila hodnota shora uvedených nemovitostí částku 5 000 000 Kč.
38. Žalovaná smlouvu o zápůjčce signovala za situace, kdy insolvenční správce rozhodl o prodeji nemovitostí ve vlastnictví jméno FO mimo dražbu, za tímto účelem nechal vypracovat znalecký posudek, jímž byla určena hodnota nemovitostí ve výši 5 000 000 Kč, přičemž žalovaná a jméno FO takto hodlaly zabránit prodeji nemovitosti v rámci insolvenčního řízení a předpokládaly, že z finanční částky získané zápůjčkou budou plněny závazky jméno FO přihlášené v insolvenčním řízení, tudíž k prodeji nemovitosti v rámci insolvenčního řízení nedojde, následně bude tato prodána samotnou vlastnicí a uhrazen dluh ze zápůjčky, k čemuž nedošlo.
39. Ta skutečnost, že uvedená listin listina byla signována žalobcem a žalovanou nebyla spornou, nadto se podávala z té skutečnosti, že listin listina byla opatřena podpisy s úředním ověřením. Sporným však bylo, zdali dle uvedené listin y bylo žalobcem plněno, zdali dle této listin y byla žalované poskytnuta částka 3 150 000 Kč a částkaAnonymizováno270 000 Kč. Co se týká částek 30 000 Kč a 50 000 Kč, tak ve vztahu k těmto ani nebylo tvrzeno, že by měly být poskytnuty žalované k libovolnému užití, nepodává se to ani z listin y, jíž se žalobce dovolává, uvedené částky byly poukázány na účet společnosti právnická osoba. a účet svědka jméno FO. Předání částky 270 000 Kč žalované nebylo vzato za prokázané. Částka 3 150 000 Kč byla poukázána na účet společnosti UbrIS, v. s. o., insolvenčního správce matky žalované jméno FO. Částky 30 000 Kč a 50 000 Kč neměly být poskytnuty k užití žalované, měly být poukázány do dispozice shora uvedených subjektů, aniž by s těmito částkami jakkoliv žalovaná mohla nakládat.
40. Částka 3 150 000 Kč byla užita na úhradu kupní ceny z kupní smlouvy uzavřené insolvenčním správcem a společnosti právnická osoba. dne datum, kdy tato společnost dne datum uzavřela kupní smlouvu s kupujícími právnická osoba a jméno FO, přičemž částka kupní ceny činila 7 000 000 Kč.
41. Smyslem a účelem převodu částky 3 150 000 Kč tedy nebyl převod této částky do dispozice žalované za účelem jejího volného nakládání žalovanou, nýbrž převedení na účet insolvenčního správce jméno FO, který tento následně uzavřel kupní smlouvu se společností právnická osoba., jejímž předmětem byly nemovitosti ve vlastnictví jméno FO, přičemž kupní cena touto společností právnická osoba. nebyla plněna z jejích prostředků, nýbrž z prostředků na účet poukázaných žalobcem.
42. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník v platném znění, o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
43. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.
44. V projednávané věci žalobce tvrdí, že žalované poskytl finanční prostředky ve výši 3 500 000 Kč v částkách 30 000 Kč bezhotovostním převodem, 50 000 Kč bezhotovostním převodem, 3 150 000 Kč bezhotovostním převodem, zbylá částka 270 000 Kč není tvrzena ani prokazována, že byla poskytnuta bezhotovostním převodem, a to právě jako zápůjčku.
45. Žalobce tedy tvrdí, k čemuž dokládá listin u, jíž se dovolává jakožto právního titulu, že žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva dne datum, jíž bylo sjednáno, že žalované bude poskytnuta finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu ve výši 2,5 % měsíčně, kdy plnit bude nejpozději do datum.
46. Z listin, jež jsou obsahem spisu, lze vzít za prokázané, že částky 30 000 Kč, 50 000 Kč a 3 150 000 Kč byly bezhotovostně převedeny na účty uvedené ve smlouvě. Ke zbylé částce žalovaná namítá, že jí nebyla vůbec předána.
47. Pokud bylo v řízení zjištěno, že částky 30 000 Kč, 50 000 Kč, 3 150 000 Kč byly převedeny na účty označené ve smlouvě, tak toto je třeba hodnotit dle § 1954 o. z., dle nějž k řádnému splnění se vyžaduje, aby byl dluh splněn ve stanoveném místě; nelze-li místo plnění zjistit ze smlouvy, povahy závazku nebo z účelu plnění, plní se v místě stanoveném zákonem a dle § 1957, odst. 1 o. z., dle nějž plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. Platí tudíž, že místo, kam má být plněno, zde na zápůjčku žalobcem, tedy platební místo, je dle úpravy občanského zákoníku primárně určováno smluvním ujednáním, a není-li tomu tak, stanoví zákon pravidla pro plnění. Zde smlouvou jsou jako místo plnění pro shora uvedené částky označeny účty uvedené ve smlouvě, tedy platební místo je smlouvou zcela jednoznačně specifikováno, rozhodným je připsání peněžní částky na označený účet, což také bylo splněno.
48. Tato samotná skutečnost však bez dalšího nezakládá úvahu o tom, že řádně byla uzavřena smlouvy o zápůjčce a žalovaná je povinna uvedené částky plnit. Jak již bylo shora uvedeno, předmětem plnění z titulu smlouvy o zápůjčce je předání finančních prostředků s tím, že vydlužitel je užije dle libosti, čemuž nebrání poukázání finančních prostředků na účet jiné osoby, nežli je vydlužitel. V souzené věci se však v případě částek 30 000 Kč a 50 000 Kč nemělo jednat o finanční prostředky předložené žalované, aby tato s nimi naložila dle svého uvážení. Částka 30 000 Kč byla poukázána bezhotovostně na účet společnosti právnická osoba., aniž by bylo zjištěno, že byla dána jakákoliv vůle žalovaná získat tyto finanční prostředky, aby s nimi naložila tak, že je předá uvedené společnosti. Co se týká částky 50 000 Kč, která měla dle smlouvy o zápůjčce být plněna „bezhotovostním převodem na účet dle faktury“ tak, zde již samotná tato konstrukce vylučuje, aby se jednalo o smlouvu o zápůjčce, potažmo předání finančních prostředků žalované k libovolnému užití. Není zřejmé, kdo má fakturu vystavit, komu, za jaké „plnění“, proč má být faktura vystavována. Co se týká částky 3 150 000 Kč, tak bylo prokázáno, že tato byla převedena na účet insolvenčního správce jméno FO, přičemž byla použita na úhradu kupní cena z titulu kupní smlouvy, kterou uzavřela společnost právnická osoba., jakožto insolvenční správce jmenované jakožto prodávající a právnická osoba. jakožto kupující, tedy uvedená částka nebyla vůbec převedena do dispozice žalované ani k užití dle vůle žalované, neboť vůlí žalované nepochybně nebylo její užití za kupní cenu shora uvedené společnosti.
49. Nedošlo tak k uzavření smlouvy o zápůjčce, když finanční prostředky nebyly žalované předány k jejímu libovolnému užití, účel, za nímž byly žalobcem vyplaceny, nebyl dle vůle žalované. Její vůlí bylo uzavřít smlouvu o zápůjčce, finanční prostředky ve výši 3 150 000 Kč užít za účelem úhrady závazků přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení jméno FO, s tím, že nedojde k prodeji nemovité věci ve vlastnictví dlužnice, což nenastalo. Oproti tomu vůle žalobce od počátku byla s vědomím jméno FO převést finanční prostředky na účet insolvenčního správce s tím, že tato částka bude použita k úhradě kupní ceny, jíž tato společnost uhradila z titulu kupní smlouvy uzavřené s insolvenčním správcem jméno FO. adresa 000 Kč, která byla bezhotovostně převedena na účet společnosti právnická osoba. nebyla žádným způsobem předána do dispozice žalované, tato ve vztahu k této částce neprojevila jakoukoliv vůli s těmito finančními prostředky naložit. Stejně tak ve vztahu k částce, která měla být dle textu smlouvy převedena na základě faktury ve výši 50 000 Kč.
50. Jak uvádí rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2338/2020 , ze dne 20. 10. 2021 uvádí: „O právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby, nebo nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Závěr, zda vůle jednající osoby chybí nebo nebyla-li zjevně projevena vážná vůle, bude možné učinit tehdy, bude-li podle objektivních okolností konkrétního případu zřejmé, že jednající nechtěl svým projevem vůle způsobit právní následky, které s takovým projevem vůle normy občanského práva spojují.“. Na straně žalobce od počátku chyběla vážná vůle poskytnout žalované finanční prostředky uvedené ve smlouvě s tím, že tato je libovolně užije a následně je vrátí.
51. Co se týká aplikace ustanovení § 555, odst. 2 o. z., dle nějž platí, že pokud určitým právním jednáním má být zastřeno právní jednání jiné, posoudí se podle jeho pravé povahy, k čemuž rozhodnutí vydané ve věci sp. zn. 21 Cdo 2989/2018 uvádí: „Posouzení, zda určitý právní úkon je simulovaný nebo disimulovaný, nezáleží na tom, co jednající osoby (zejména v zájmu „úspěšné“ simulace nebo disimulace) projevily nebo jak svůj právní úkon označily, ale na obsahu právního úkonu a jeho pravé (skutečné) povaze;..“, tak právní jednání zjištěné ve věci nelze podřadit ani pod skutkovou podstatu toho zákonného ustanovení, neboť vůlí žalobce nebylo simulovat jiné právní jednání, nýbrž zneužít právní institut smlouvy o zápůjčce dle § 2390 o. z.
52. Dle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu, k čemuž konkrétně soud odkazuje rozsudek vydaný dne 28. 5. 2026, sp. zn. 23 Cdo 1270/2026 , je zákaz zneužití práva institutem ztělesňujícím korigující funkci principu poctivosti. Slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, ale který je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný. Za zneužití práva je přitom nutno považovat výkon práva v rozporu s jeho účelem, projevující se jako rozpor mezi užitkem oprávněného, ke kterému výkon práva skutečně směřuje, a užitkem oprávněného, pro který je právo poskytnuto (bod 18 uvedeného rozhodnutí). V citovaném rozhodnutí sp. zn. 23 Cdo 1270/2026 Nejvyšší soud potvrdil odepření ochrany právu žalobce. V daném případě byly finanční prostředky poskytnuty jako zápůjčka sice formálně byly vázány účelem smlouvy, ale fakticky byly obratem vyvedeny ve prospěch subjektu majetkově či osobně propojeného se žalobcem, kdy dále žalobce nesplnil související mimosmluvní sliby a závazky. Nejvyšší soud uzavřel, že takové jednání představuje zjevné zneužití práva, kterým se žalobce snaží těžit z poměrů, jež sám vyvolal svým nepoctivým a protiprávním jednáním, což s ohledem na § 6 odst. 2 a § 8 o. z. nepožívá ochrany. Situace v projednávané věci vykazuje naprosto identické znaky nepoctivého jednání, jaké popsal Nejvyšší soud. Formálně deklarovaným účelem a smyslem smlouvy o zápůjčce bylo poskytnutí finančních prostředků žalované za účelem řešení majetkové situace její matky a zachování rodinného majetku. Reálným užitkem, ke kterému nakonec ale byly finanční prostředky využity bylo profinancování akvizice této nemovitosti do vlastnictví společnosti právnická osoba. ovládané svědkem jméno FO, a to právě za finanční prostředky zapůjčené žalobcem, který však nepochybně byl se svědkem jméno FO v minimálně obchodním vztahu. Žalobce se nemůže úspěšně zaštiťovat postavením „dobrověrné třetí osoby“, která pouze půjčila peníze. Výkon práva žalobce, vymáhání finančních prostředků dle signované smlouvy o zápůjčce, je tak v takové situaci v přímém rozporu s principem poctivosti. Takový výkon práva je ve smyslu § 8 o. z. zcela nepřijatelný a soud mu ochranu odepřel.
53. Co se týká 270 000 Kč tak zcela pro úplnost k argumentaci žalované, že ujednání smlouvy nemůže být řádným, protože dle smlouvy bylo ujednáno její plnění předáním, smlouvou se ovšem toto nemůže řídit, když k předání mělo dojít ještě před tím, nežli smlouva byla uzavřena, je třeba uvést, že na tento výklad není možným přistoupit, jedná se o zcela formalistický výklad, který zákon nepodporuje, když výslovně stanoví, že na jednání má být pohlíženo jako na platné nežli na neplatné, § 574 o. z. I zde platí, že rozhodující je vůle účastníků (§ 551 o. z.), a pokud by touto vůlí bylo, aby žalobce žalované předal finanční prostředky, které měla užít dle libosti, zakládá toto ujednání uzavření smlouvy o zápůjčce bez toho, jak byla listin listina sepsána či formulována, když pro toto právní jednání zákon nepředepisuje písemnou formu (§ 560 o. z.). Nicméně v řízení nebylo vzato za prokázané, že tato částka byla žalované předána, tedy zde tak nárok není možný hodnotit jako důvodný bez dalšího.
54. Protože uplatněný nárok žalobce představuje zjevné zneužití práva, které podle § 8 o. z., nepožívá právní ochrany, nadto nebylo prokázáno předávní finanční částky ve výši 270 000 Kč v hotovosti žalované, žaloba byla v celém rozsahu jako nedůvodná zamítnuta.
55. Na straně žalované vznikly náklady na právní zastoupení. Tyto v nekrácené výši sestávají z odměny za právní zastoupení za úkony právní služby á 22 300 Kč, a to za úkony, jimiž jsou převzetí a příprava zastoupení, vyjádření na čl. 56-61 spisu, účast při jednání soudu dne datum od 9.00 hodin do 13.45 hodin (3x úkon), účast při jednání dne datum od 9.00 hodin do 11.12 hodin (2x úkon) dle § 7 , bodu 6, § 11 , odst. 1, písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů. A dále za úkony á 11 150 Kč dle § 7 , bodu 6, § 11 , odst. 2, písm. f), h), odst. 3 citované vyhlášky za podání na čl. 49-50 spisu a za účast při jednání soudu dne datum, při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku. A dále z náhrady hotových výloh á 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle § 137 , odst. 4 o. s. ř. o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 38 220 Kč. Náhradu nákladů řízení ve výši 220 220 Kč je žalobce povinen uhradit k rukám právního zástupce žalované (§ 149 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ) v zákonné pariční lhůtě (§ 160 , odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. )
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.
Nesplní-li osoba povinná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se osoba oprávněná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.