Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

3 Azs 137/2026 - 44

[15] Odvíjel-li tedy stěžovatel své obavy z návratu do země původu právě z toho, že podléhá jako voják v záloze, který sloužil před svým odchodem do ciziny v armádě, probíhající mobilizaci, tedy spojoval své obavy o život s nasazením na frontě, postupoval krajský soud plně v souladu s citovanou judikaturou, pokud uzavřel, že se na situaci stěžovatele § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu nevztahuje. Jeho obavy totiž zřetelně nepramenily z toho, že by se jako civilista vracel do města I. v Charkovské oblasti. Odkaz krajského soudu na usnesení č. j. -68 je proto zcela případný, neboť shrnuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany dle citovaného ustanovení, navíc se týkal srovnatelné situace (obava z nucené mobilizace do války probíhající na Ukrajině).

[16] K odkazu stěžovatele na rozsudek ve věci Elgafaji a povinnost prokazovat cílenou hrozbu, lze připomenout, že tato povinnost neplatí pouze v situaci tzv. „totálního konfliktu“. V takovém případě totiž „hrozí vážná újma ve smyslu § 14a odst. 2 písm. c) azylového zákona v zásadě každému žadateli přicházejícímu z této země původu či postiženého regionu, neboť pouhá přítomnost na území této země nebo regionu jej vystavuje reálnému nebezpečí ohrožení života a tělesné integrity“ (rozsudek č. j. -68). V případě konfliktu nedosahujícího intenzity totálního konfliktu naopak žadatel o mezinárodní ochranu musí prokázat dostatečnou míru individualizace, tj. důvody pro udělení mezinárodní ochrany se musí týkat jeho vlastního postavení a musí tedy odrážet jemu hrozící nebezpečí či újmu (dále viz např. rozsudky ze dne 13. 10. 2022, č. j. -38, nebo ze dne 19. 6. 2023, č. j. -30). Podle aktuální judikatury ozbrojený konflikt na Ukrajině v současnosti stále nemá charakter „totálního konfliktu“ (např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 10. 2024, č. j. -48, či ze dne 16. 7. 2026, č. j. -23). Obavy stěžovatele, vyplývající pro něj z plnění branné povinnosti, pak nepředstavují individualizované nebezpečí. Jedná se o legitimní povinnost občana vůči domovskému státu, akceptovanou i v mezinárodním měřítku: „samotné plnění branné povinnosti nelze bez dalších souvislostí považovat za důvod pro udělení mezinárodní ochrany, pokud se ovšem jedná o plnění takové povinnosti v regulérní armádě demokratického právního státu, které je v souladu s vnitrostátním i mezinárodním právem, a pokud případné odpírání výkonu takové vojenské služby z důvodu svědomí není trestáno nepřiměřenými sankcemi.“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 12. 2021, č. j. -45, č. 4304/2022 Sb. NSS).

[17] Lze proto uzavřít, že stěžovatelem vyjádřené obavy nejsou relevantní z hlediska možného udělení některé z forem mezinárodní ochrany. Tou pak samozřejmě není ani snaha o legalizaci pobytu (např. rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2004, č. j. -44, č. NSS, ze dne 16. 2. 2005, č. j. -69, ze dne 24. 2. 2005, č. j. -94, nebo ze dne 20. 10. 2005, č. j. -81).

[18] Nejvyšší správní soud neshledal kasační stížnost přijatelnou ani z důvodu tvrzené procesní vady spočívající v nevypořádání návrhu stěžovatele na ustanovení zástupce. Jednak je třeba uvést, že tento návrh spočíval v prostém nadpise „Žádost o ustanovení zástupce“ uvedeném pod nadpisem „Žaloba proti rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany“, přičemž se zjevně jedná o jakýsi předvyplněný „formulář“ žaloby, který je individualizován teprve na následujících stranách (aniž by pak již vlastní text žaloby obsahoval jakýkoliv skutečný požadavek na ustanovení zástupce s vysvětlením důvodů, či navržením konkrétní osoby, jak stěžovatel učinil v kasační stížnosti). Pochybení krajského soudu tak mohlo teoreticky spočívat toliko v tom, že stěžovatele nevyzval ke sdělení, zda se jedná o vážně míněnou žádost a k jejímu eventuálnímu doplnění. Aby taková procesní vada dosáhla intenzity požadované z hlediska , muselo by se jednat o zásadní pochybení, jež mohlo mít významný dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Takovou intenzitu Nejvyšší správní soud v posuzované věci neshledal. Žaloba obsahovala všechny náležitosti včetně projednatelných žalobních bodů, přičemž se jednalo o věcnou argumentaci připravenou osobou orientující se v oblasti azylového práva. Dovozuje-li stěžovatel v kasační stížnosti, že ustanovený zástupce mohl uplatnit či blíže rozvést námitku týkající se pojmu „civilista“, nejedná se s ohledem na výše uvedené o skutečnost, která by byla z hlediska postavení stěžovatele relevantní.

[19] Lze uzavřít, že Nejvyšší správní soud neshledal žádné důvody přijatelnosti kasační stížnosti, proto ji podle jako nepřijatelnou odmítl. Při tom nerozhodoval samostatně o návrhu stěžovatele na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, jelikož rozhodl o samotné kasační stížnosti bez zbytečného prodlení po provedení nezbytných procesních úkonů (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2019, č. j. -32).

[20] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s , protože neshledal důvod k jinému postupu ve smyslu usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2021, č. j. -28, věty II., č. 4219/2021 Sb. NSS, které na základě usnesení rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , část III. 4., připouští možnost přiznat náhradu nákladů řízení „úspěšnému“ účastníkovi. Stěžovatel v řízení úspěch neměl a žalovanému v řízení žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti ani nevznikly.

[21] Nejvyšší správní soud stěžovateli ustanovil zástupce Mgr. Tomáše Verčimáka, advokáta. V takovém případě platí hotové výdaje a odměnu za zastupování stát ( ve spojení s ). Ustanovenému zástupci náleží v souladu s , , , d) a , o odměnách a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v řízení o kasační stížnosti odměna za dva úkony právní služby, tj. poradu s klientem přesahující jednu hodinu a písemné podání soudu, v celkové výši 9 240 Kč, odměna ve výši jedné poloviny za sepis návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ve výši 2 310 Kč a dále náhrada hotových výdajů ve výši paušální částky 1 350 Kč za celkově tři úkony právní služby podle advokátního tarifu. Protože je advokát plátcem daně z přidané hodnoty, zvyšují se náklady řízení o částku 2 709 Kč, odpovídající dani, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a z náhrad hotových výdajů odvést ( ). Celkem tedy přísluší zástupci stěžovatele za jeho zastupování v řízení o kasační stížnosti částka 15 609 Kč, která mu bude vyplacena ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady zastoupení žalobce nese podle stát.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné ( ).

V Brně dne 11. listopadu 2026

Mgr. Lenka Krupičková

předsedkyně senátu