Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2729/26

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Danielou Zemanovou o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. Čeňka Krase, zastoupeného JUDr. Zbyňkem Kašpárkem, LL.M., advokátem, se sídlem Pod Štěpem 707/5, Praha 15, proti části výroku I a výroku II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2026, č. j. 13 Co 130/2026-417, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení a 1) MUDr. Marie Chumové a 2) Josefa Chuma, jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Dosavadní průběh řízení

1. Obvodní soud uložil stěžovateli povinnost zaplatit vedlejším účastníkům částku 280 496 Kč s příslušenstvím (výrok I) a nahradit jim náklady řízení ve výši 355 867 Kč (výrok III rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 25. 11. 2025, č. j. -336).

2. Městský soud oba tyto výroky potvrdil (výrok I) a uložil stěžovateli povinnost nahradit vedlejším účastníkům náklady odvolacího řízení ve výši 34 956 Kč (výrok II rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. června 2026, č. j. -417). Městský soud zároveň poučil účastníky o tom, že je proti jeho rozhodnutí objektivně přípustné dovolání.

3. Stěžovatel podal ústavní stížnost proti nákladovým výrokům rozhodnutí městského soudu - tedy proti potvrzujícímu výroku o nákladech prvostupňového řízení (výrok I) a proti výroku o nákladech odvolacího řízení (výrok II). Stěžovatel zároveň podal proti rozhodnutí městského soudu o věci samé dovolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

II. Posouzení přípustnosti ústavní stížnosti

4. Ústavní soud se může věcně zabývat ústavní stížností pouze tehdy, pokud jsou splněny procesní podmínky stanovené ( zákona).

5. Jednou z těchto podmínek je, aby stěžovatel před podáním ústavní stížnosti vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje ( ). Ústavní soud dospěl k závěru, že tato podmínka není splněna, a ústavní stížnost je proto nepřípustná [ a zákona].

6. Ústavní soud zasahuje na ochranu ústavně zaručených práv a svobod až tehdy, když ostatní orgány veřejné moci nemají k dispozici prostředky, kterými by mohly případný protiústavní stav napravit. Ochrana ústavnosti totiž není jen úkolem Ústavního soudu, ale i soudů obecných ( ). Ústavní soud proto obecně není oprávněn zasahovat do řízení, která teprve probíhají a v nichž stěžovatel ještě nevyčerpal všechny možnosti, jak ochránit svá ústavně zaručená práva a svobody (stanovisko pléna sp. zn. , body 23 až 25).

7. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá, že ústavní stížnost proti nákladovým výrokům rozhodnutí odvolacího soudu je nepřípustná, pokud je proti rozhodnutí odvolacího soudu podáno i dovolání, o kterém dosud nebylo rozhodnuto (např. usnesení

sp. zn.

, bod 8; , body 10 až 11; IV. ÚS 2648/24, body 9 až 10).

8. Nejvyšší soud totiž může shledat dovolání přípustným a důvodným. V takovém případě může Nejvyšší soud zrušit nebo změnit rozhodnutí odvolacího soudu o věci samé a spolu s tím zrušit výroky o nákladech řízení nebo o nich sám znovu rozhodnout [ , a odst. 2 ]. Rozhodnutí Nejvyššího soudu tedy může mít na rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení zásadní vliv.

9. Pokud by Ústavní soud přezkoumal nákladové výroky rozhodnutí odvolacího soudu již nyní, nerespektoval by tím subsidiaritu ústavní stížnosti k jiným procesním prostředkům k ochraně práva a nepřímo by předjímal výsledek dovolacího řízení. Nic z toho však Ústavnímu soudu nepřísluší (např. usnesení

sp. zn.

, bod 11; , bod 10; , bod 13).

10. Popsaná situace nastala i v této věci. Stěžovatel totiž podal dovolání proti napadenému rozhodnutí městského soudu o věci samé. O tomto dovolání přitom dosud nebylo rozhodnuto. Ústavní soud tyto informace zjistil z aplikace InfoSoud a ověřil si je u informačního centra Obvodního soudu pro Prahu 3. Stěžovatel tyto skutečnosti ve své ústavní stížnosti nijak nezohledňuje.

11. V takové situaci je ústavní stížnost proti nákladovému rozhodnutí odvolacího soudu podle rozhodovací praxe Ústavního soudu nepřípustná (např. usnesení

sp. zn.

, bod 8; , body 10 až 11; IV. ÚS 2648/24, body 9 až 10).

12. Ústavní soud proto odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou. Stěžovatel dosud nevyčerpal všechny procesní prostředky k ochraně svých práv a zároveň nenastaly okolnosti, které by nepřípustnost ústavní stížnosti prolomily [ a ].

13. Ústavní soud dodává, že tímto rozhodnutím neodnímá stěžovateli právo na přístup k Ústavnímu soudu. Stěžovatel totiž může po skončení řízení před obecnými soudy podat novou ústavní stížnost. Dvouměsíční lhůta k podání této stížnosti začne běžet až po doručení konečného rozhodnutí v této věci - ať už jím bude rozhodnutí o dovolání, nebo případně jiné rozhodnutí vydané v navazujícím řízení. Pokud přitom stěžovatel podá ústavní stížnost včas a splní i další zákonné podmínky, Ústavní soud ji projedná a napadená rozhodnutí přezkoumá (usnesení

sp. zn.

, bod 14; , bod 7; , bod 9; , bod 8).

III. Závěr

14. Ústavní soud z těchto důvodů odmítl ústavní stížnost jako nepřípustnou [ a ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. října 2026

Daniela Zemanová v. r.

soudkyně zpravodajka