Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
C07B94A9DA4C1C2AC1258EAF0052BF90.html
HTML · 13.51 KB
No categories available
26 Cdo 2129/2026
26 Cdo 2129/2026-92
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lucie Jackwerthové a soudců JUDr. Jitky Dýškové a JUDr. Romana Šebka, Ph.D., ve věci navrhovatelky New Saint s.r.o., se sídlem v Praze 2, Odborů 289/10, IČO 26739950, zastoupené Mgr. Pavlem Chaloupkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Masarykovo nábřeží 250/1, proti účastníkovi Společenství vlastníků XY, zastoupenému Mgr. Tomášem Holubem, advokátem se sídlem v Mělníku, Kpt. Jaroše 317/24, o určení neplatnosti usnesení shromáždění vlastníků jednotek ze dne 25. 6. 2024, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 62 Cm 231/2024 , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 4. 2026, č. j. 11 Cmo 22/2025 -69, takto:
Odůvodnění:
1. Městský soud v Praze (soud prvního stupně) usnesením ze dne 4. 6. 2025, č. j. 62 Cm 231/2024 -32, zamítl návrh navrhovatelky na vyslovení neplatnosti usnesení shromáždění účastníka Společenství vlastníků XY přijatého pod bodem 2) mimo zasedání shromáždění dne 25. 6. 2024 (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok II).
2. Vrchní soud v Praze (odvolací soud) usnesením ze dne 16. 4. 2026, č. j. 11 Cmo 22/2025 -69, usnesení soudu prvního stupně potvrdil (výrok I) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II).
3. Dovolání navrhovatelky (dovolatelky) proti usnesení odvolacího soudu není přípustné podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), neboť dovoláním zpochybněnou otázku (ne)existence důležitého důvodu ve smyslu § 1209 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), odvolací soud posoudil v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, od níž není důvod se odchýlit.
4. Důležitý důvod pro přezkoumání usnesení přijatého shromážděním ve smyslu § 1209 odst. 1 o. z. je dán tehdy, jestliže dotčeným usnesením bylo rozhodnuto o záležitosti, která přímo zasahuje buď do samotného právního postavení vlastníků jednotek, nebo do podstaty předmětu jejich vlastnictví z hlediska účelu jeho využití (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2017, sp. zn. 26 Cdo 4567/2016 , nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2022, sp. zn. 26 Cdo 2275/2021 ). Takovým usnesením je (zejména s ohledem na technickou a finanční náročnost realizace takové záležitosti) např. usnesení o výměně výtahů, oken či stoupacího vedení v domě, jakož i schválení smlouvy o dílo, která stanoví konkrétní podmínky, za nichž bude výměna realizována, a jejích podstatných změn (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2025, sp. zn. 26 Cdo 1750/2025 , a v něm citovanou judikaturu).
5. Vzhledem k tomu, že schválením cenové nabídky projektových prací a inženýrských činností k opravě střešního pláště shromáždění (ještě) nerozhodlo o opravě a způsobu jejího provedení, není schválení takové nabídky – samo o sobě – způsobilé zasáhnout do právního postavení vlastníků jednotek (natož do podstaty předmětu jejich vlastnictví). Závěr odvolacího soudu o nedostatku důležitého důvodu pro přezkoumání usnesení shromáždění je tak ve skutečnosti výrazem standardní soudní praxe.
6. Protože nebyly splněny podmínky stanovené v § 1209 odst. 1 o. z. pro přezkum (ne)platnosti napadeného usnesení shromáždění (nebyl dán důležitý důvod), nebylo třeba se (pro nadbytečnost) zabývat otázkou stanovami požadované většiny pro přijetí usnesení.
7. Námitky dovolatelky, že hlasování bylo uspořádáno „profesionálním“ předsedou společenství a že zpracování projektu na opravu střechy domu není vůbec podle předpisů stavebního práva k realizaci opravy střechy nutné, nejsou pro právní posouzení určující a napadené rozhodnutí tak na vyřešení těchto otázek nezávisí (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 7. 2013, sen. zn. 29 NSČR 53/2013 , či ze dne 26. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2376/2013 , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 16. 1. 2014, sp. zn. III. ÚS 3773/13 ). Zákon nerozlišuje mezi „profesionálním“ a „neprofesionálním“ statutárním orgánem (srov. § 163, § 1205 o. z.); rozhodnutí stavebníka zadat zpracování projektové dokumentace pak není podmíněno tím, že to vyžadují předpisy stavebního práva (dokumentace může být podkladem pro nacenění prací a sestavení rozpočtu).
8. Dovolání proti výroku II o nákladech řízení není přípustné podle § 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. o. s. ř.
9. Nejvyšší soud proto dovolání odmítl podle § 243c odst. 1 o. s. ř. o. s. ř.
10. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).
V Brně dne 4. 11. 2026
Mgr. Lucie Jackwerthová
předsedkyně senátu