Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Žiadne známe citácie.
29577B85F79A4D69C1258EAF0052BFA2.html
HTML · 12.82 KB
No categories available
24 Cdo 1936/2026
24 Cdo 1936/2026-892
USNESENÍ
Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Lubomíra Ptáčka, Ph.D., a soudců JUDr. Romana Fialy a JUDr. Davida Vláčila ve věci nezletilého AAAAA (pseudonym), zastoupeného kolizním opatrovníkem městskou částí Praha 7, se sídlem úřadu v Praze 7, U Průhonu č. 1338/38, syna matky M. V., zastoupené JUDr. Klárou Long Slámovou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Urbánkova č. 3360/47, a otce P. K., o návrhu otce na změnu úpravy péče a o vyúčtování výživného, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 7 pod sp. zn. 9 P 17/2025 , o dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. března 2026, č. j. 39 Co 390/2025 -820, takto:
I. Dovolání otce se odmítá.
Stručné odůvodnění (§ 243f odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ):
1.
Nejvyšší soud dovolání otce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 3. 2026, č. j. 39 Co 390/2025 -820, podle ustanovení § 243c odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř. “), odmítl, neboť dovolání není přípustné podle ustanovení § 30 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 zákona č. 292/2013 Sb. , o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů (dále jen: „z. ř. s.“); o nepřípustnosti dovolání byl dovolatel ostatně náležitě poučen v závěru napadeného rozsudku odvolacího soudu.
2. Podle ustanovení § 1 odst. 1 z. ř. s. projednávají a rozhodují soudy podle tohoto zákona právní věci stanovené v tomto zákoně. Nestanoví-li tento zákon jinak, použije se občanský soudní řád (§ 1 odst. 3 z. ř. s.).
3. Podle ustanovení § 30 odst. 1 z. ř. s. není dovolání přípustné proti rozhodnutí podle hlavy páté části druhé tohoto zákona, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské odpovědnosti, pozastavení nebo omezení jejího výkonu, o určení nebo popření rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.
4. Protože se v dané věci jedná o dovolání směřující proti rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto ve věci styku s nezletilým dítětem podle § 466 písm. d) z. ř. s. a ve věci týkající se výživy nezletilých dětí podle § 466 písm. c) z. ř. s., tedy proti rozhodnutí ve věcech upravených v části páté z. ř. s., a nejedná se přitom o žádnou z taxativně vymezených výjimek uvedených v ustanovení § 30 z. ř. s., dospěl dovolací soud k závěru, že dovolání otce proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 4. 2015, sp. zn. 21 Cdo 1049/2015 ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 6. 2015, sp. zn. 26 Cdo 1630/2015 ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2017, sp. zn. 21 Cdo 938/2017 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. 24 Cdo 2247/2023 ).
5. Rovněž Ústavní soud například v usnesení ze dne 6. 9. 2022, sp. zn. I. ÚS 1731/22 , mimo jiné dovodil, že princip právní jistoty, jak vyvěrá z příslušných aktů ústavního pořádku, má ve statusových věcech přednost před ochranou základních práv. Tato skutečnost se odráží také v tom, že ve věcech upravených ve druhé části platného občanského zákoníku není, až na výjimky, proti rozhodnutí odvolacího soudu přípustné dovolání jako mimořádný opravný prostředek.
6. Dovolací soud o dovolání otce rozhodl, aniž by zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř. o. s. ř. ), neboť ustanovení § 241b odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. sice stanoví, že není-li splněna podmínka uvedená v ustanovení § 241 o. s. ř. o. s. ř. , postupuje se obdobně podle ustanovení § 104 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , zároveň se však v části věty za středníkem dodává, že to neplatí, bylo-li dovolání podáno opožděně, někým, kdo k dovolání není oprávněn, nebo směřuje-li proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání podle § 238 o. s. ř. o. s. ř. přípustné.
7. S ohledem na ustanovení § 1 odst. 3 z. ř. s. je nicméně třeba aplikovat ustanovení § 241b odst. 2 část věty za středníkem o. s. ř. o. s. ř. i na dovolání, která nejsou přípustná podle ustanovení § 30 z. ř. s. (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 5325/2014 ; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2019, sp. zn. 24 Cdo 1391/2019 , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2021, sp. zn. 24 Cdo 258/2021 ).
8. Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se neodůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 14. 10. 2026
JUDr. Lubomír Ptáček, Ph.D. předseda senátu