Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

43 C 156/2025-111

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci

žalobce:Anonymizováno., IČO Anonymizováno,

sídlem Anonymizováno,

zastoupený advokátem Jméno advokáta,

sídlem Adresa advokáta

proti

žalované:Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované,

trvalý pobyt Anonymizováno

o 17 167,14 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 812,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 4 257,14 Kč

s úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 167,14 Kč od 4.1.2022 do 13.3.2023,

s úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 166,40 Kč od 14.3.2023 do 20.4.2023,

s úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 107,36 Kč od 21.4.2023 do 17.4.2025 a

s úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 069,52 Kč od 18.4.2025 do zaplacení,

s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 167,14 Kč od 1.12.2021 do 13.3.2023,

s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 166,40 Kč od 14.3.2023 do 20.4.2023,

s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 107,36 Kč od 21.4.2023 do 17.4.2025 a

s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 069,52 Kč od 18.4.2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12 812,38 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 4 257,14 Kčs úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 167,14 Kč od 4.1.2022 do 13.3.2023,s úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 166,40 Kč od 14.3.2023 do 20.4.2023,s úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 107,36 Kč od 21.4.2023 do 17.4.2025 as úrokem ve výši 9,87 % ročně z částky 17 069,52 Kč od 18.4.2025 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 167,14 Kč od 1.12.2021 do 13.3.2023,s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 166,40 Kč od 14.3.2023 do 20.4.2023,s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 107,36 Kč od 21.4.2023 do 17.4.2025 as úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 17 069,52 Kč od 18.4.2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se po žalované domáhal (poté, co bylo řízení pro částečné zpětvzetí žaloby z důvodu plnění žalovanou po podání žaloby částečně zastaveno) zaplacení 17 069,52 Kč s úroky a úroky z prodlení uvedenými ve výroku II s odůvodněním, že právní předchůdce žalobce Anonymizováno právnická osoba (dále též jen „právní předchůdce žalobce“) žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 28.4.2020 poskytl úvěr ve výši 20 990 Kč. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, a vznikl jí tak dluh, který je předmětem žaloby. Žalovaná uhradila celkem 8 177,62 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení souhlasili.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Právní předchůdce žalobce a žalovaná sjednali smlouvu o klasickém úvěru, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr na nákup zboží ve výši 20 990 Kč, který se žalovaná zavázala splatit v 45 měsíčních splátkách ve výši 587 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci počínaje 17.6.2020 (žádost/smlouva o klasickém úvěru, dopis ze dne 13.5.2020, produktové podmínky, přehled transakcí). Právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 25.10.2021 od smlouvy o úvěru pro prodlení žalované odstoupil a vyzval žalovanou k úhradě celého dluhu z úvěru (dopis ze dne 25.10.2021). Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci smlouvou ze dne 10.12.2021 (oznámení o postoupení). Zástupce žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě (dopis ze dne 12.1.2022, poštovní podací arch).

5. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

6. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení , (dále jen „ “) a ve smyslu ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

7. Poskytovatel spotřebitelského úvěru má podle ustanovení povinnost posoudit schopnost žadatele úvěr splácet a spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Tato činnost představuje kvalifikovanou činnost profesionála v příslušném oboru, jejímž obsahem je individuální posouzení konkrétní situace každého jednotlivého spotřebitele žádajícího o úvěr. Jedná se o institut, jehož smyslem je odpovědný přístup věřitelů, kteří mají předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet a v případě, že je výsledek posouzení negativní, spotřebitele nezadlužovat. Primárním cílem je ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním, sekundárně je chráněn i věřitel před vznikem v budoucnu nedobytných pohledávek. V neposlední řadě je pak chráněna společnost jako celek před různými sociopatologickými jevy. Schopnost žadatele úvěr splácet je poskytovatel povinen posoudit na základě dostatečných informací, nespoléhá se pouze na údaje tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit, na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady (srov. nálezy Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ze dne 26.1.2012, sp. zn. , rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 25.7.2018, sp. zn. , ze dne 20.3.2019, sp. zn. ).

8. Ohledně splnění uvedené povinnosti žalobce uvedl, že posouzení úvěruschopnosti žalované provedl jeho právní předchůdce na základě údajů uvedených žalovanou, a to z příjmu 14 861 Kč s tím, že žalovaná uvedla, že pracovala v soukromém sektoru jako prodavač, pokladní, dále nákladů domácnosti 5 000 Kč, ostatních finančních závazků 2 500 Kč, žalovaná uvedla, že bydlí u rodičů. Právní předchůdce žalobce počítal s těmito příjmy a výdaji a provedl lustrum v registru SOLUS.

9. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce nedostál své povinnosti vyplývající z ustanovení , neboť postupoval zcela formálně, spolehl se jak ohledně příjmů, tak ohledně výdajů žalované pouze na údaje sdělené žalovanou, tyto si nenechal nijak doložit ani je sám nijak neprověřil. Uzavřená smlouva je proto neplatná dle ustanovení a podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o.z.“), neboť též zjevně narušuje veřejný pořádek, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží z úřední povinnosti; smlouva je neplatná bez ohledu na to, že spotřebitel případně v důsledku nesplnění výše uvedené povinnosti poskytovatele úvěru neutrpěl škodlivé následky (srov. opět shora uvedené nálezy Ústavního soudu a rozsudky Nejvyššího soudu, jakož i rozsudky Soudního dvora ze dne 5.3.2020 ve věci C-679/18 a ze dne 11.1.2024 ve věci C-755/22).

10. Při vypořádání plnění z neplatné smlouvy je třeba v obecné rovině vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.4.2022, sp. zn. ).

11. Se zřetelem ke shora uvedenému výkladu má žalobce, jehož aktivní věcná legitimace vyplývá ze smlouvy uzavřené dle , právo na vrácení nesplacené jistiny 12 812,38 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou částkou 20 990 Kč a úhradami žalované ve výši 8 177,62 Kč. Soud proto žalobě co do částky 12 812,38 Kč vyhověl a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení, neboť žalovaná se dosud nedostala do prodlení. Mezi účastníky nebyla dohodnuta nová doba splatnosti nevrácené jistiny, soud tak určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku ( ).

12. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení Žalovaná byla v řízení při zohlednění kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2017, sp. zn. ) procesně úspěšnější, podle obsahu spisu jí však žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.

Nebude-li povinnost stanovená vykonatelným rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.