Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
43 C 314/2024-97
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní Mgr. Monikou Tupou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro určení vlastnictví k nemovitosti
takto:
I. Žaloba, podle které by soud určil, že žalobkyně Jméno žalobkyně je vlastníkem podílu ve výši jedné poloviny na bytové jednotce číslo Anonymizováno v budově č.p. Anonymizováno - bytový dům stojící na pozemcích parc. číslo Anonymizováno, Anonymizováno a spoluvlastnického podílu o velikosti Anonymizováno, na společných částech budovy č.p. Anonymizováno stojící na pozemcích parc. číslo Anonymizováno, Anonymizováno a spoluvlastnického podílu Anonymizováno na pozemcích parc. číslo Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno nemovitostí zapsaných v katastrálním území adresa, obec adresa u Katastrálního úřadu adresa, Katastrální pracoviště adresa, se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení, ve výši 48 012,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta, Jméno advokáta B.
Odůvodnění:
I. Žaloba, podle které by soud určil, že žalobkyně , Jméno žalobkyně, je vlastníkem podílu ve výši jedné poloviny na bytové jednotce číslo , Anonymizováno, v budově č.p. , Anonymizováno, - bytový dům stojící na pozemcích parc. číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu o velikosti , Anonymizováno, , na společných částech budovy č.p. , Anonymizováno, stojící na pozemcích parc. číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a spoluvlastnického podílu , Anonymizováno, na pozemcích parc. číslo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nemovitostí zapsaných v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náklady řízení, ve výši 48 012,80 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta, , Jméno advokáta B, .
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala určení, že je vlastníkem podílu ve výši ½ na bytové jednotce č. Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno, v bytovém domě stojícím na pozemcích parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno a spoluvlastnického podílu, o velikosti Anonymizováno na společných částech budovy č. p. Anonymizováno stojící na pozemcích parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno a spoluvlastnického podílu Anonymizováno, na pozemcích parc. č. Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno, nemovitostí zapsaných pro katastrální území adresa, obec adresa u Katastrálního úřadu adresa, Katastrální pracoviště adresa na LV Anonymizováno. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že žalobkyně a žalovaná jsou sestry. Účastnice uzavřely, dne datum, darovací smlouvu, na jejímž základě žalobkyně bezplatně převedla svůj podíl id. ½ na bytové jednotce na žalovanou. Žalobkyně tvrdila, že důvodem, proč k bezplatnému převodu podílu došlo, byla obava rodiny, zejména otce účastnic, pana jméno FO a žalované, že tento podíl na bytové jednotce, bude ohrožen finančními problémy tehdejšího manžela žalobkyně, pana jméno FO. Žalobkyně tvrdila, že tehdy podlehla naléhání ze strany svého otce a žalované, obavě o rodinný majetek. Žalobkyně tvrdila, že při převodu vlastnického práva, bylo mezi účastnicemi ujednáno, že jakmile bude problém se závazky pana jméno FO vyřešen, případně dojde k ukončení souvisejících řízení, vrátí žalovaná podíl na bytové jednotce žalobkyni. Převod vlastnického práva byl učiněn formou darovací smlouvy, notářským zápisem, ze dne datum, č. spisová značka, spisová značka. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná podíl na bytové jednotce žalobkyni nevrátila, ani poté, co po rozvodu manželství žalobkyně a pan jméno FO, dle názoru žalobkyně, veškerá nebezpečí postihu rodinného majetku pominula. Dále žalobkyně tvrdila, že následně, v blíže neuvedené době, došlo mezi účastnicemi k dohodě, že žalovaná daruje podíl na bytové jednotce své neteři, dceři žalobkyně, jméno FO, poté, co dovrší 18 let věku, což se stalo datum. Žalobkyně podíl na bytové jednotce nepřevedla, ani po výzvě dopisy z datum a datum. Dále žalobkyně tvrdila, že zde existují důvody na straně žalobkyně, pro odstoupení od darovací smlouvy, které viděla v tom, že účastnice jsou také podílovými spoluvlastnicemi pozemku parcelní číslo Anonymizováno, jehož součástí je nemovitost, rodinný dům a pozemku Anonymizováno, Anonymizováno v katastrálním území adresa, každá vlastní id. ½. Suterén domu užíval otec účastnic, pan jméno FO, který zemřel datum. Přízemí domu užívá žalovaná se svým manželem a dvěma nezletilými syny a první patro užívá žalobkyně, se svou rodinou, dcerou jméno FO a přítelem jméno FO. Žalobkyně tvrdila, že v posledních letech dochází mezi účastnicemi a jejich rodinami k vážným neshodám, naschválům ohledně společného soužití v domě. Žalobkyně tvrdila, že rodina žalované, zejména pan jméno FO, ukládá odpad na zahradě, čímž dochází k zahrazení přístupové cesty k části domu užívané žalobkyní. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná a pan jméno FO žalobkyni opakovaně a dlouhodobě šikanují, zasílají na ni udání, stížnosti na stavební úřad městské části. Dále žalobkyně tvrdila, že, žalovaná jí dlouhodobě neposkytuje vyúčtování služeb z domu, případně ji obviňuje z toho, že dluží prostředky za tyto služby. jméno FO a žalovaná, měli v domě výlučný přístup ke kotli a poskytovali žalobkyni nedostatek tepla, pro jí užívanou část domu. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaná s žalobkyní nekomunikuje, nereaguje na výzvy k smírnému řešení sporu, nekomunikuje ve vážných věcech, jako je vážný zdravotní stav jejich otce. Toto chování žalované a pana jméno FO, dle tvrzení žalobkyně, způsobuje žalobkyni a její rodině i psychické problémy. Žalobkyně tvrdila, že jednak existují důvody pro vrácení daru, dle ustanovení § 2072 zákona č. 89/2012 Sb. , obč.zák., z důvodu porušení dobrých mravů. Zároveň tvrdila, že existují i důvody pro možnost odstoupení žalobkyně od darovací smlouvy, podle § 2002 zák. č. 89/2012 Sb. obč. zák., z tohoto důvodu žalobkyně, dle ust. § 2072 odst. 1 zákona 89/2012 Sb. , pro nevděk od darovací smlouvy odstoupila, tedy odvolala svůj dar spoluvlastnického podílu ideální ½ k bytové jednotce, doporučeným dopisem, z datum a vyzvala žalovanou k bezplatnému převodu podílu zpět, na žalobkyni. To, že žalovaná žalobkyni podíl nevrátila nebo nepřevedla na ni zpět, považovala žalobkyně za podstatné porušení darovací smlouvy, dle § 2002 zákona č. 89/2012 Sb. proto, jak uvedla, z opatrnosti, i z tohoto důvodu odstoupila od darovací smlouvy, doporučeným dopisem ze datum a znovu vyzvala žalovanou k vrácení daru. Dle názoru žalobkyně, odstoupením od darovací smlouvy, došlo k obnovení vlastnického práva žalobkyně, k id. ½ předmětné nemovitosti. Stala se opět spoluvlastnicí ideální ½ bytové jednotky, proto podala žalobu na určení, protože se domnívá, že na tomto určení má naléhavý právní zájem, protože v katastru nemovitostí, je jako jediný vlastník bytové jednotky, nadále vedena žalovaná.
2. V průběhu řízení, žalobkyně začala tvrdit, že žalobkyně nechtěla id. ½ bytu darovat žalované a žalovaná nechtěla dar přijmout, protože se jednalo o akt „odklonění“ majetku, z důvodu obavy jeho postižení exekucí, pro dluhy manžela žalobkyně. Takže žalobkyně začala tvrdit, že darovací smlouva je od počátku úkonem absolutně neplatným, simulovaným, bez ohledu na to, že bylo zřejmé, že tento majetek do exekuce manžela žalobkyně nespadá, ale byly zde obavy o rodinný majetek.
3. K výzvě soudu žalobkyně skutková tvrzení žaloby doplnila tak, že dohoda o tom, že podíl na bytové jednotce bude žalovanou vrácen žalobkyni poté, co dojde k vyřešení problémů s exekucemi manžela žalobkyně, byla uzavřena ústní formou, při osobním jednání, konaném mezi účastnicemi v jejich bydlišti, počátkem března roku 2010, tedy několik dní před uzavřením darovací smlouvy. U tohoto jednání byly přítomny pouze účastnice, ale žalobkyně tvrdila, že o existenci této dohody, věděli i rodinní příslušníci, jako matka účastnic, dcera žalobkyně jméno FO a tehdejší manžel žalobkyně, pan jméno FO. Žalobkyně doplnila, že tuto bytovou jednotku, jako i další nemovitosti, zakoupili účastnicím jejich rodiče, z jejich úspor byly koupeny dva byty. Jednak bytová jednotka v Krči, které je předmětem tohoto řízení a dále bytová jednotka v katastrálním území adresa. Na obou jednotkách měly obě účastnice ideální podíl ½.
4. Po výzvě k upřesnění tvrzení žalobkyně, že k vrácení ideální poloviny nemovitosti, mělo dojít poté, kdy budou vyřešeny problémy jejího bývalého manžela s exekucemi, žalobkyně doplnila, že že první část exekučních řízení, byla vyřešena smírem s exekutorkou, dne datum, avšak následně byla zahájena ještě další exekuce a k definitivnímu vyřešení problémů jejího bývalého manžela s exekucemi, došlo až datum. K té době, kdy mělo dojít k dohodě, že žalovaná převede svoji polovinu na dceru žalobkyně, jméno FO, žalobkyně doplnila, že po skončení exekucí v roce 2019, odmítla žalovaná převést podíl na žalobkyni s odůvodněním, že není zřejmé, zda nebude nařízena nějaká další exekuce proti majetku žalobkyně, a tvrdila, že žalovaná v roce 2019 souhlasila, na naléhání pana jméno FO, že převede podíl ½ k bytové jednotce na jméno FO, jakmile dovrší věku 18 let. K této dohodě mělo dojít ústně, mezi účastnicemi, v jejich společném bydlišti. Závadové jednání žalované, které mělo být důvodem pro vrácení daru, specifikovala žalobkyně tak, že se žalovaná dlouhodobě chová vůči žalobkyni a jejím rodinným příslušníkům tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy a tyto problémy se stupňují. Žalobkyně doplnila, že žalovaná žalobkyni a její dceři sprostě nadává výrazy jako „jsi nenormální, jsi kráva, jsi svině“. K takovému chování mělo dojít opakovaně v letech 2022-2023, například při incidentech z datum a datum. Při konfliktu z datum nebo 2023, mělo dojít k neshodě ohledně plateb za inkaso. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná jí neposkytuje vyúčtování služeb, naopak požaduje po ní nepodložené platby za energie. Dále ke konfliktům dochází ohledně nastavení teploty na kotli, ke kterému měla přístup jen žalovaná a otec účastnic. Protože teplota v bytě žalobkyně byla nedostatečná, žalobkyně tvrdila, že byla nucena instalovat do své jednotky krbová kamna a komín. Do konfliktů mezi žalobkyní a žalovanou se opakovaně zapojoval i otec účastnic, opakované konflikty byly, dle tvrzení žalobkyně řešeny jako přestupky, před Úřadem městské části adresa.
5. Pokud původně na straně žalobkyně vystupovala i dcera žalobkyně, jméno FO, po výzvě soudu k odstranění vad žaloby, žalobkyně b) žalobu vzala zpět ve vztahu k žalované v celém rozsahu a řízení bylo zastaveno usnesením č. j. spisová značka.
6. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že je mezi účastnicemi nesporné, že byla datum, ve formě notářského zápisu, uzavřena darovací smlouva, ke sporné bytové jednotce. Žalovaná jednak namítla promlčení práva žalobkyně na podání žaloby na určení vlastnického práva, jakož i promlčení tvrzeného odstoupení od darovací smlouvy. Žalovaná popřela veškerá tvrzení žalobkyně, ohledně skutečností, pro které žalobkyně odstupovala od darovací smlouvy. Za prvé tvrdila, že darovací smlouva nebyla uzavřena ze strany žalované pod nějakým nátlakem, ani ze strany žalované ani ze strany otce účastnic, jméno FO. Darovací smlouva nebyla uzavřena s jakoukoli podmínkou, pro kterou by žalovaná měla podíl na nemovitosti vracet, případně popírala, že by jí vznikl nějaký pozdější nový závazek, žalované převést id. ½ jednotky, na dceru žalobkyně. V době nezletilosti dcery žalobkyně, neprobíhalo žádné jednání u opatrovnického soudu, kterým by toto muselo být schváleno. Zároveň žalovaná namítala, že darovací smlouva nebyla uzavřena s žádnou podmínkou, že by žalovaná měla vracet dar poté, co se vyřeší problém se závazky pana jméno FO. Žalovaná dále poukazovala na to, že pokud jde o možnost odstoupení od darovací smlouvy, respektive její odvolání pro nevděk, dle ustanovení § 2072 odst. 1 , zákona 89/2012 Sb. , tak žalobkyně nemohla odstupovat od darovací smlouvy, která byla uzavřena v režimu zákona č. 40/64 Sb., podle § 2072 , odst. 1 zákona 89/2012 Sb. Zde žalovaná odkazovala na rozsudek Nejvyššího soudu ČR, ve věci 33 Cdo 2339/2019 . Toto rozhodnutí se především zabývalo právě otázkou, podle jakého právního předpisu, by soud měl posuzovat možnost vrácení daru, byla-li darovací smlouva uzavřena, podle zákona č. 40/64 Sb., byť k nějakému nemravnému jednání obdarovaného, by mělo dojít až za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že by odstupování muselo být provedeno podle zákona č. 40/64 Sb., ve znění účinném do datum. Proto, dle názoru žalované, z těchto důvodů nemohla žalobkyně odvolat dar pro nevděk, dle zákonné úpravy zák. č. 89/2012 Sb. , jak učinila. Zároveň žalovaná namítala, že není pravdou, že by se vůči žalobkyni chovala nějak nevděčně nebo nemravně, ať už pokud šlo o tvrzené nakládání s odpadem, který měla žalovaná umožnit otci účastnic ukládat na zahradě domu. Popírala, že by nekomunikovala ohledně zdravotním stavu jejich otce. K tomu naopak žalovaná tvrdila, že žalobkyně se o otce nestarala, dlouhodobě se o něj nezajímala a neposkytovala mu péči, kterou by mu měla jako dcera poskytovat. K otázce neshod účastnic, ohledně vyúčtování služeb spojených s užíváním nemovitosti, rodinného domu, namítala, že v domě byly od počátku evidovány služby na jméno otce účastnic, pana jméno FO. Z právního hlediska, žalovaná nemá žádnou zákonnou povinnost, provádět žalobkyni nějaké vyúčtování. Dále žalovaná namítala, že darovací smlouva neobsahuje žádný budoucí závazek žalované, s odkazem na ust. § 50a odst. 1 , zákona č. 40/64 Sb., ve znění účinném do datum, když podle této úpravy, budoucí smlouva ohledně nemovitosti, by musela být uzavřena v písemné formě, jinak by byla neplatná. Jestliže zároveň žalobkyně tvrdí, že k vyřešení problémů s exekucemi pana jméno FO došlo v září, roku 2019, toto žalovaná zpochybňovala, protože k rozvodu manželství žalobkyně a jejího bývalého manžela, došlo již v roce 2014. Zároveň datum, uzavřela žalobkyně darovací smlouvu s matkou účastnic, která jí darovala ideální spoluvlastnický podíl ½, na rodinném domě, v katastrálním území adresa. Dle názoru žalované, v tuto dobu žalobkyně neměla žádné pochybnosti o tom, že by její majetek mohl být ještě nějak ohrožen, exekucemi jejího bývalého manžela. Pokud šlo o běžné odstoupení od darovací smlouvy, tak žalovaná uplatnila námitku promlčení, i odstoupení od darovací smlouvy, dle zákona č. 40/ 64, kde platila obecná tříletá promlčecí doba ode dne, kdy právo mohlo být učiněno poprvé. Žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení daru, až výzvou ze dne datum, tedy po uplynutí tříleté promlčecí doby.
7. Pokud jde o námitku promlčení, žalobkyně namítala, že by soud neměl k této námitce promlčení přihlížet, protože žalobkyně byla ujišťována žalovanou, že k převodu ½ jednotky dojde na dceru žalobkyně poté, co jí bude 18 let, což se nestalo.
8. Po provedeném dokazování má soud za prokázány následující skutečnosti.
9. Z informace z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště, adresa, katastrální území adresa bylo zjištěno, že je zde jako vlastník jednotky č. Anonymizováno evidovaná žalovaná, s podílem na společných částech.
10. Z notářského zápisu spisová značka, spisová značka, bylo zjištěno, že byl sepsán datum, notářkou jméno FO, v přítomnosti účastnic. Žalobkyně zde je uvedena jako dárkyně, žalovaná jako obdarovaná, předmětem daru je id. ½ polovina nemovitostí - jednotky č. Anonymizováno a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemcích. Ve smlouvě bylo uvedeno, že na nemovitostech neváznou žádné dluhy, ani faktické či právní závady, na které by měla dárkyně obdarovanou výslovně upozornit.
11. Z výzvy k vrácení daru id. ½ bytové jednotky, z datum, bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení id. ½ sporné bytové jednotky. Žádala, aby žalovaná převedla bezplatně polovinu bytové jednotky na žalobkyni, případně, dle její volby, na dceru žalobkyně. Dále zde bylo uvedeno, že žalovaná neposkytuje žalobkyni řádné vyúčtování služeb a umožňuje panu jméno FO, ukládat odpad na zahradě, případně zasílá udání na příslušný stavební Anonymizováno. Proto žalobkyně odstoupila od darovací smlouvy, dle ust. § 2072 odst. 1 , zák. č. 89/2012 Sb. a žádala o vrácení ideálního podílu na nemovitosti a poskytnutí nezbytné součinnosti ze strany žalované, k zápisu vlastnického práva žalované, do katastru nemovitostí.
12. Z výzvy k vrácení daru, ze datum, bylo zjištěno, že zde opakuje zástupkyně žalobkyně, že protože žalovaná neučinila žádné kroky, směřující k převodu podílu na jednotce, v dodatečné lhůtě, odstoupila žalobkyně od darovací smlouvy, dle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. a dále odstoupila od darovací smlouvy, s odkazem na § 630 zák. č. 89/2012 Sb. , pro hrubé porušení dobrých mravů ze strany žalované, dar odvolala ze stejných důvodů, jako při prvé výzvě.
13. Z prohlášení jméno FO, matky účastnic, předloženého žalobkyní, datovaného datum, s ověřením podpisu až dne datum, bylo zjištěno, že paní jméno FO zde prohlásila, že v rámci porozvodového vypořádání SJM, se s bývalým manželem, jméno FO, rozhodli tak, že příjmy z pronájmu společné nemovitosti v Anonymizováno ulici, měly být použity na koupi, po jednom bytě, pro jejich dcery s tím, že zbylá částka z pronájmu, se měla použít na opravy domů, případně měla být rozdělena mezi obě dcery, rovným dílem. Dům v Anonymizováno ulici měl být přepsán na obě dcery. jméno FO měl darovat polovinu jméno FO a paní jméno FO polovinu Jméno žalobkyně. Bylo domluveno, že pan jméno FO se o své ubytování postará sám, stejně jako paní jméno FO, která si zajistí vlastní bydlení. Dohoda byla splněna částečně, nebyla rozdělena zbylá částka, k využití peněz na opravy rovným dílem mezi dcery. jméno FO si nezajistil náhradní bydlení a dál bydlel v rodinném domě. Dále zde paní jméno FO uvedla, že přepis ideální poloviny bytu dcery Jméno žalobkyně na dceru Jméno žalované byl proveden z důvodu rozvodového řízení, nátlaku pana jméno FO a druhé dcery, z obav, že byt bude postižen exekucí. Po přepisu jedné poloviny bytu v Anonymizováno, tedy jméno FO, zůstala jen Anonymizováno tohoto bytu a po rozvodu na žádost dcery jméno FO měla dcera Jméno žalované vrátit tuto polovinu bytu dceři zpět, aby každá z dcer měla jeden svůj vlastní byt, což se nestalo.
14. Z výpovědi svědkyně, jméno FO, matky účastnic, bylo zjištěno, že si pamatuje, že v roce 2009, když začaly exekuce na pana jméno FO, bývalého manžela dcery, tak se druhá dcera i svědkyně s manželem obávali, že by mohlo dojít i k postižení dalšího majetku, bytů nebo jejich domu. V rámci tohoto procesu byla uzavřena darovací smlouva, na základě které dcera (žalobkyně), darovala polovinu nemovitosti v Anonymizováno druhé dceři (žalované), která do té doby byla spoluvlastnicí id. druhé poloviny. Svědkyně uváděla, že v té době to v rámci rodiny bylo takto komunikováno, z důvodu obavy, že by mohlo dojít k postižení nemovitosti v Anonymizováno, protože se tak stalo u nemovitosti, bytu, v Anonymizováno. Svědkyně dále uváděla, že dohoda v rámci širší rodiny byla taková, že až pominou exekuce nebo nebezpečí, ohledně dluhů manžela žalobkyně, ohrožující nemovitosti, že dcera (žalovaná), vrátí druhé dceři (žalobkyni) tu id. polovinu nazpět. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že původně s manželem pronajímali dům na adresa. Z těchto prostředků chtěli dcery zabezpečit tak, aby nakonec každá pro sebe měla byt nebo i nějaké vozidlo. Takže nejprve koupili byt v Anonymizováno, každá z dcer tam měla id. ½. Později byl zakoupen byt v Anonymizováno, každá z dcer tam původně také měla id. ½. Z výpovědi svědkyně dále bylo zjištěno, že cílem bylo, aby nakonec každá z dcer, měla pro sebe jeden byt. Dcery v těch bytech nebydlely, ale pronajímaly je a měly prostředky z těch pronájmů. Z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že ona nebyla osobně přítomna sepisu darovací smlouvy u notáře. Následně pak svědkyně vyzývala žalovanou, aby tu polovinu žalobkyni vrátila. Nebyla přítomna u nějakého jednání dcer, kde by mělo dojít k dohodě, že osud té id. ½ jednotky v Anonymizováno, bude nějaký jiný. Ale svědkyně byla informována, že se uvažovalo i o tom, že by mohlo dojít k převodu té ideální poloviny na její vnučku, až by byla zletilá. Z výpovědi svědkyně bylo zjištěno, že vyzývala druhou žalovanou k vrácení té id. ½ i prostřednictvím SMS zpráv. Touto situací v rodině pak byly vztahy navzájem narušeny. Svědkyně se domnívala, že nebezpečí exekucí pana jméno FO, pominulo až někdy v roce 2019. Původně byla dohoda mezi svědkyní a jejím bývalým manželem taková, že darují dcerám každý ½ polovinu domu v adresa, a oni si pořídí vlastní bydlení, což svědkyně udělala, koupila si chatu v Anonymizováno, odstěhovala se. Bývalý manžel se napřed odstěhoval do bytu, který měl původně po rodičích, ale potom se zase k dceři do domu vrátil, takže tuto svoji část dohody nedodržel. Z výpovědi svědkyně dál bylo zjištěno, že v době, kdy bydleli v rodinném domě všichni dohromady, nemovitost byla užívána vlastně jako jedna bytová jednotka, když v současné době každá z dcer užívá v podstatě polovinu té nemovitosti. Svědkyně nemá informace o tom, jak si dcery přeúčtovávají náklady na dům, ale má informace o tom, že tam jsou kvůli tomu nějaké neshody. V době občasné návštěvy v nemovitosti, svědkyně neviděla nějaký nepořádek v podobě odpadků, který by měl vytvářet její bývalý manžel. S ohledem na vzniklou situaci, vztahy svědkyně s žalovanou ochladly, několik let se nestýkají. K písemnému prohlášení, které bylo založeno do spisu svědkyně uvedla, že ho sepsala v kulturním domě, později si ho nechala ověřit, ověřit podpis, a uložila si ho doma s tím, že neví, jak se dostalo k soudu. Nepamatovala si, že by ji o pořízení toho prohlášení někdo žádal. O tom, že bývalý manžel svědkyně vytvořil nějakou listin u o vydědění dcery jméno FO se dozvěděla zřejmě v době, kdy byl hospitalizován u Anonymizováno. A uváděla, že se domnívá, že ho k tomu dcera jméno FO přesvědčila. S tím, že potom ty listin y po operaci hlavy neměl k dispozici. Když svědkyně se z té nemovitosti z rodinného domu na adresa odstěhovala už v roce 2000. Z výpovědi svědkyně dál bylo zjištěno, že v tomto řízení podporuje, nebo vnímá to tak, dceru jméno FO, ale před jednáním s ní nehovořila o tom, jak by měla v řízení vypovídat. V dědickém řízení, které probíhá, uplatnila svoji pohledávku a tvrdí, že jí bývalý manžel dlužil nějaké finanční prostředky, ale to je tedy řešeno v tom dědickém řízení.
15. Z výpovědi svědka, jméno FO, bylo zjištěno, že potvrdil, že měl problémy s exekucemi, před 15 až 17 lety, že z tohoto důvodu, jeho bývalá manželka, převedla na sestru polovinu bytu, svědek se neúčastnil žádného jednání v přítomnosti obou účastnic, byl o tom informován až několik měsíců poté, kdy k tomu převodu došlo. Bylo mu to zdůvodněno tak, že jediným důvodem je obava o majetek, z důvodu jeho exekucí. Z výpovědi svědka bylo zjištěno, že o tom hovořil i s otcem účastnic, který mu to takto vysvětloval, že se obává, aby dcera o ten majetek nepřišla, protože on dal každé z dcer jednu ideální polovinu. Svědek dostal takovou informaci, že až skončí jeho exekuce nebo obava o postižení majetku, žalovaná převede polovinu bytu, na sestru zpět. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že jeho exekuce z té doby, i období kolem rozvodu jeho manželství se žalobkyní, byly ukončeny zpětně asi až před pěti nebo šesti lety. Protože měl i další dluhy, běžely exekuce další, takže to upřesnil tak, že nejzazší termín od ukončení těch prvních exekucí byl po 10 letech, pokud se nic nevymohlo. Tyto otázky především řešila bývalá manželka svědka, s exekutory. Z výpovědi svědka dále bylo zjištěno, že prvotní informaci o probíhajícím řízení zřejmě získal od dcery, ale nevěděl, že v řízení původně vystupovala také jako žalobkyně. Svědek po rozvodu manželství s žalobkyní, hned opustil dům, kde původně všichni spolu bydleli. Do té doby dělení nákladů na provoz domu probíhalo tak, že otec účastnic vždy provedl nějaký výpočet, až byly známy náklady za jednotlivé položky a nějak to mezi ně rozdělil, ale nevěděl, podle jakého klíče. Svědek uváděl, při telefonickém hovoru s žalovanou mu tato potvrdila, že případně převede tu ideální polovinu bytu na jeho dceru. Nevěděl přesně, kdy to bylo, ale měla to být delší doba. Nějakou proceduru, jak by to mělo být provedeno tehdy neřešili, v době nezletilosti jeho dcery.
16. Žalovaná popírala, že by si někdy se svědkem, bývalým manželem žalobkyně, na toto téma telefonovala.
17. Z výpovědi svědkyně, jméno FO, dcery žalobkyně, bylo zjištěno, že odmalička věděla, že její otec měl exekuce, od babičky i dědy. Uváděla, že ví o tom, že pod nátlakem, který byl činěn na její matku, došlo k převodu id. ½ sporného bytu. Svědkyně vnímala to, že dědeček hovořil o jejím otci tak, že nic nemá, že má jenom samé exekuce nebo dluhy, což vnímala i ve svém nízkém věku. Svědkyně uváděla, že v určité době jí žalovaná řekla, že na ni převede tu polovinu bytu, jako dárek k jejím 18. narozeninám, ale k tomu nedošlo. Nepamatovala si, že by se řešilo, z jakých prostředků se bude byt platit nebo podobně. V současné době svědkyně bydlí s matkou v domě na Anonymizováno, studuje vysokou školu. Svědkyně byla matkou informována o průběhu soudního řízení. Jinak o věci hovořila s předchozí právní zástupkyní, jméno FO, když byla původně účastníkem řízení. Teď již jako žalobkyně nevystupuje, k čemuž se vyjádřila tak, že tomu příliš nerozumí.
18. Z Kupní smlouvy uzavřené mezi právnická osoba a jméno FO a Jméno žalobkyně, ze datum, bylo zjištěno, že předmětem byla koupě jednotky č. Anonymizováno v domě č. p. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, jde o jednotku 1+kk, včetně podílu na společných částech domu a pozemku.
19. Z Kupní smlouvy ze datum, bylo zjištěno, že jejím předmětem byla smlouva na koupi jednotky 1+1 v katastrálním území adresa, zapsané u Katastrálního úřadu adresa, Katastrální pracoviště adresa, na LV Anonymizováno a Anonymizováno. Jednalo se o byt 1+1. Prodávající byla paní jméno FO, kupující jméno FO a Jméno žalobkyně. Ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí došlo datum.
20. Z usnesení jméno FO, z Exekutorského úřadu adresa, č. j. spisová značka, ze dne datum, bylo zjištěno, že byla nařízena dražba nemovitosti- spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny, jednotky č. Anonymizováno, v k.ú. Anonymizováno, ve vlastnictví manželky povinného, jméno FO na návrh oprávněného, jméno FO, pro částku 370 000 Kč s příslušenstvím.
21. Z usnesení adresa, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně Jméno žalobkyně se v tomto řízení domáhala vyloučení uvedených nemovitostí z exekuce, nakonec byl soudem schválen smír mezi Jméno žalobkyně a jméno FO, že z exekuce nařízené Anonymizováno pod sp. zn. spisová značka, prováděné exekutorem Anonymizováno, Exekutorským úřadem Anonymizováno, na návrh oprávněné jméno FO, byla vyloučena bytová jednotka číslo Anonymizováno v budově č. p. Anonymizováno v k. ú. Anonymizováno.
22. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu adresa, Katastrální pracoviště adresa LV Anonymizováno k. ú. adresa, bylo zjištěno, že žalobkyně vlastní každá id. ½ nemovitostí - domu čp. Anonymizováno stojícího na pozemku p. č. Anonymizováno, pozemků Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno, na základě darovací smlouvy ze dne datum pro Jméno žalované a ze dne datum pro Jméno žalobkyně.
23. Z nepravomocného rozsudku zdejšího soudu č.j. spisová značka ze dne datum, bylo zjištěno, že byla zamítnuta žaloba žalobkyně Jméno žalobkyně proti jméno FO, o nahrazení souhlasu žalované se stavební úpravou dokončené stavby – domu čp. Anonymizováno v k. ú. adresa, spočívající v instalaci ocelového komína, umístěného na fasádě rodinného domu, který je vyveden z obývacího pokoje ve 2. NP na balkon a dále nad střechu rodinného domu. Důvodem pro zamítnutí žaloby byla především skutečnost, že žalobkyně již stavbu komína provedla, dle stavebního úřadu adresa se jedná o neoprávněnou stavbu. Žalobkyně si před započetím stavby neobstarala potřebná stanoviska sousedů, další stanoviska dotčených orgánů, nepředložila potřebnou technickou dokumentaci a především neměla souhlas druhé spoluvlastnice. Soud v rámci tohoto řízení konstatoval, že z komunikace účastnic pouze vyplývá naprostá nevraživost obou sester a je otázkou, zda má smysl v takovém spoluvlastnictví setrvávat.
24. I v tomto řízení soud z komunikace účastnic na WhatsApp nezjistil žádné skutečnosti, použitelné v tomto řízení, především pro nemožnost ověřit původ té komunikace, případně konkrétní souvislosti, pouze z ní lze dovodit, že vztahy mezi sestrami jsou opravdu vážně narušeny i neshodami ohledně užívání rodinného domu, kde každá vlastní id. ½, do současné doby neprovedly taková opatření, která by např. umožňovala zjištění spotřeb v části nemovitosti, kterou každá ze sester užívá, nedošlo ani např. k rozdělení na jednotky (pokud je to technicky proveditelné, nebo s jakými náklady). Takže namísto projevu vděčnosti sester rodičům, nyní již jen jejich matce, za jejich zajištění, tyto spory vztahy v rodině zcela narušily.
25. Soud nehodnotil notářský zápis spisová značka, spisová značka s vyděděním žalobkyně jejím otcem, pro neprojevování opravdového zájmu žalobkyně a její dcery o otce, protože tato otázka je stále řešena v dědickém řízení vedenému u právnická osoba sp. zn. spisová značka.
26. Po zhodnocení provedených důkazů především soud dospěl k takovému závěru o skutkovém stavu věci, že mezi účastnicemi byla uzavřena platná darovací smlouva, na základě které žalobkyně na žalovanou převedla id. ½ bytové jednotky v Anonymizováno. Nebylo prokázáno, že by žalobkyně darovací smlouvu uzavřela pod nějakým nátlakem, v tísni, když bylo jednoznačně zjištěno, i ze shodných tvrzení účastnic, z jakého důvodu žalobkyně darovací smlouvu uzavřela. Žalobkyně, pokud se obávala postižení jejího podílu na bytové jednotce, vlastně zamýšlela zkrátit věřitele jejího tehdejšího manžela, byť, pokud by skutečně její podíl na nemovitosti patřil do SJM, věřitel by se mohl proti takovému jednání bránit odporovatelností takovému úkonu. Naopak, dle názoru soudu, s ohledem na doložitelný způsob pořízení bytové jednotky, původ finančních prostředků od rodičů účastnic, bylo reálné se domnívat, že i pokud by v první chvíli exekutor např. zakázal žalobkyni s jejím podílem disponovat, protože zápis v katastru nemovitostí nemusel odpovídat skutečnosti, bude možno prokázat, že tato nemovitost do SJM žalobkyně a jejího manžela nepatřila. Ze samotných žalobních tvrzení, vyjádření žalované, tedy má soud za prokázané, že zde byla svobodná vůle žalobkyně, darovací smlouvu uzavřít a vůle žalované dar přijmout. Proto pokud v závěru řízení žalobkyně začala tvrdit, že takovou vůli žalobkyně neměla, soud to za prokázané nemá, i proto, že kromě jiného žalobkyně tvrdí, že existují důvody pro vrácení daru, což samozřejmě předpokládá nejprve platnou darovací smlouvu. Jak namítl zástupce žalované, důvody pro vrácení daru soud musel posuzovat dle zákona č. 40/1964 Sb. ust. § 630 . Soud především žalobkyni vyzval, aby konkrétně specifikovala jednání, která měla dosahovat takové intenzity, že by soud mohl dospět k závěru, že se jedná o jednání, kterým se žalovaná k žalobkyni nebo členům její rodiny chová tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy. Zároveň, s ohledem na uplatněnou námitku promlčení, měla žalobkyně tvrdit, kdy k takovým jednáním, ze strany žalované, došlo. Žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že žalovaná se takového jednání dopouští řadu let a tato jednání se stupňují. Opakovaně mělo dojít k incidentům, např. dne datum a datum, kdy měla žalovaná ve vztahu k žalobkyni a její dceři použít výrazy, že je „nenormální, kráva, svině“, dále žalobkyně tvrdila, že jí žalobkyně dne datum vysypala popelnici s odpadem. Dne datum pak mělo dojí k neshodám ohledně rozpočítání úhrad – nákladů za rodinný dům, žalobkyně tvrdila, že jí žalovaná neposkytuje vyúčtování služeb. Především žalobkyně ke svým tvrzením ohledně jednání žalované, v podobě urážek neoznačila žádné důkazy, natož k jejich časovému vymezení, tato by navíc zjevně nedosahovala intenzity předvídané ust. § 630 zák. č. 40/1964 Sb. Věcí obou účastnic, jako spolumajitelek stejných částí nemovitostí, je, že se dosud nepostaraly o opatření, jak měřit jednotlivé spotřeby a rozdělovat náklady na dům mezi ně, jestliže následně mezi nimi dochází k neshodám, nebo si dělají naschvály, pokud jde o topení v domě. V každém případě dům je zatím jeden rodinný dům, nerozdělený na bytové jednotky, žalovaná rozhodně nemá žádnou zákonnou povinnost, provádět žalobkyni jakékoli vyúčtování nákladů na dům. Do budoucna samozřejmě lze provést taková opatření, aby žádná z účastnic neměla dojem, že na druhou nebo členy její rodiny doplácí, což bude samozřejmě spojeno s nějakými investicemi, na kterých se musí spoluvlastníci dohodnout, případně zvážit, když k dohodě nedojde, zda v takovém spoluvlastnictví setrvávat a řešit neshody prostřednictvím soudů a správních úřadů. Případná závadová jednání otce účastnic, (navíc v letech 2021 a 2022), která žalobkyně tvrdí, pak nelze přičítat žalované, ani tato však nebyla ničím prokázána. Neshody spoluvlastníků pak jistě nelze řešit nepovolenými stavebními úpravami, které provedla žalobkyně, které generují další problémy s úřady. Ohledně řešení přestupků adresa, žalobkyně nedoložila žádná konkrétní rozhodnutí. Proto soud nemohl dospět ani k závěru, že zde existují nějaké důvody, pro které mohla žalobkyně od smlouvy odstoupit, pro porušení smlouvy podstatným způsobem. Nebylo prokázáno ani to, že by darovací smlouva byla uzavřena s nějakou podmínkou, např. rozvazovací, nebo že by žalovaná s žalobkyně uzavřela nějakou smlouvu o smlouvě budoucí, dle ust. § 50a zák.č. 40/1964 Sb. , která by navíc v případě nemovitosti vyžadovala písemnou formu. Prokázáno nebylo ani to, že by se žalovaná někdy později, nějakým právně závazným způsobem zavázala převést id. ½ jednotky na dceru žalobkyně. S ohledem na věk žalobkyně, i její svědeckou výpověď u soudu, se nelze domnívat, že v okamžiku uzavření darovací smlouvy mohla zcela chápat její smysl, pouze považovala za hezké, pokud by ten byt mohla užívat. Dceři žalobkyně lze pouze uvěřit, že mohla vnímat atmosféru, která v domě byla, s ohledem na dluhy jejího otce. V řízení se žalobkyni především nepodařilo ani prokázat, kdy měla pominout její obava o postižení jejího podílu na nemovitosti, když z výpovědi svědka, jejího bývalého manžela, bylo zjištěno, že těch exekucí na něho bylo vedeno více, v různých obdobích, domníval se, že ta obava jeho bývalé manželky mohla pominout po 10 letech vedení exekucí, i když nic nebylo vymoženo. I dle názoru soudu, pokud v květnu 2019 žalobkyně přijala dar, ½ rodinného domu, lze to vnímat tak, že se již žádné exekuce na svůj majetek neobávala. Výzva k vrácení daru pak byla učiněna až dopisem ze dne datum a odstoupení ze dne datum. Protože však konkrétní závadová jednání žalované vůči žalobkyni nebyla prokázána, nelze ani posuzovat počátek běhu promlčecí doby pro odstoupení od smlouvy z obecných důvodů nebo počátek běhu promlčecí doby pro úkon výzvy k vrácení daru. Z výpovědi svědkyně, paní jméno FO, bylo zjištěno, že cílem rodičů účastnic bylo, aby nakonec každá z dcer, měla pro sebe jeden byt, takže důvody pro uzavření darovací smlouvy by bylo možno hledat i zde, pouze nebyl proveden další krok, převodem id. ½ bytu v Anonymizováno, ze žalované na žalobkyni. Pokud bylo tvrzeno, že účastnice mají i neshody, ohledně rozdělení zisků z pronájmu těchto bytů, tak se krok směřující k tomu, aby byty účastnice neměly ve spoluvlastnictví, ale každá jeden byt, jeví jako vhodný. Jako nevěrohodnou soud posoudil výpověď svědkyně, paní jméno FO, pokud jde o její vyjádření, že písemné prohlášení ze dne datum, vyhotovila v tom roce 2022 v kulturním domě a uložila si ho doma a podpis si nechala ověřit až v červnu 2025, a neví, jak se prohlášení dostalo k soudu, nebo kdo ji o něj požádal. Svědkyně zároveň vypověděla, že to vnímá tak, že v tomto řízení podporuje žalobkyni, zároveň v dědickém řízení uplatnila svoji pohledávku za bývalým manželem, takže může mít zájem i na výsledku tohoto řízení.
27. Po právní stránce soud věc posoudil především podle těchto zákonných ustanovení.
28. Dle ust. § 628 odst. 1 , zák. č. 40/1964 Sb. , darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá. Dle odst. 2, darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost, a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování.
29. Např. dle rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 2339/2019 , byla-li darovací smlouva uzavřena za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. , ve znění účinném do 31.12.2013, i když k „nemravnému“ chování obdarovaného, pro které dárce žádá vrácení daru, došlo až po 1.1.2014, je třeba nárok na vrácení daru posuzovat, dle zákona č. 40/1964 Sb.
30. Dle ust. § 630 zák. č. 40/1964 Sb. , dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.
31. Předpokladem úspěšného uplatnění práva dárce není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného nebo pouhý nevděk, ale takové chování, které s ohledem na všechny okolnosti konkrétního případu, lze kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů. Jde buď o porušení značné intenzity , nebo porušování soustavné, ať již fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci. Rozhodující je objektivní hledisko. Dárce se může domáhat vrácení daru v kterémkoliv časovém odstupu od uzavření darovací smlouvy. Délka doby mezi darováním a závadným chováním obdarovaného není omezena. Protože však jde o majetkové právo, promlčuje se ve lhůtě podle § 101, která počíná běžet od doby, kdy chování obdarovaného naplnilo znaky jednání hrubě porušujícího dobré mravy.
32. Například dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 33 Cdo 3760/2008 k naplnění skutkové podstaty pro vrácení daru směřuje pouze takové závadné jednání obdarovaného vůči dárci nebo členům jeho rodiny, které z hlediska svého rozsahu a intenzity a při zohlednění vzájemného jednání účastníků právního vztahu nevzbuzuje z hlediska společenského a objektivizovaného pochybnosti o kolizi s dobrými mravy.
33. Dále např. dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci 33 Cdo 2444/2007 , přesto ,že občanský zákoník ani jiný právní předpis nedefinuje pojem dobré mravy, lze jím rozumět souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních. Obvykle jednání v rozporu s dobrými mravy je porušení značné intenzity nebo se jedná o porušování soustavné a to ať už fyzickým násilím, hrubými urážkami, neposkytnutím potřebné pomoci. Za členy rodiny dárce se pak považují kromě rodičů a dětí i další příbuzní v řadě přímé a sourozenci.
34. Dle ust. § 101 zák. č. 40/1964 Sb. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Dle názoru soudu, by nemohlo být počítáno s desetiletou promlčecí dobou, jak uváděl zástupce žalobkyně, s tím, že by na straně žalované mělo jít o bezdůvodné obohacení, nebo by věc měla být posouzena jako škoda žalobkyně.
35. Protože tedy soud darovací smlouvu posoudil jako platnou a nemá za prokázané, že by došlo k obnovení vlastnického práva žalobkyně, ať již z důvodu naplnění zákonných podmínek pro vrácení daru, nebo pro odstoupení od smlouvy ze strany žalobkyně, žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.
36. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. , plným úspěchem žalované ve sporu. Náklady byly představovány odměnou za právní zastoupení advokátem, dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (a.t.), dle ust. § 9 ost. 4 písm. a) a.t., z tarifní hodnoty 113 000 Kč, hodnota úkonu 3 100 Kč, za převzetí zastoupení, dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a.t., za vyjádření k žalobě ze dne datum, dle ust. § 11 odst. 1 písm. d) a.t., za účast u jednání soudu dle ust. § 11 odst. 1 písm. g) a.t., dne datum, datum, datum (2 úkony jednání trvalo déle než 2 hodiny) a ½ úkonu dle ust. § 11 odst. 2 písm. f) a.t. za účast u jednání, kde došlo pouze k vyhlášení rozsudku, 7x paušál po 450 Kč, dle ust. § 13 odst. 4 a.t., tj. částka 39 680 Kč a DPH 21% 8 332,80 Kč, celkem 48 012,80 Kč. Platební místo pro náklady řízení bylo stanoveno dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.