Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 123/2023-250
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Svobodovou ve věci
žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, 438 01 Žatec
zastoupený advokátkou Jméno advokátky
sídlem Adresa advokátky
proti
žalovaným: 1. Jméno žalované., IČO: 278 45 541
sídlem Adresa žalované
zastoupená advokátem Jméno advokáta A
sídlem Adresa advokáta B
2. Jméno advokáta C., IČO: 278 40 689
sídlem Adresa advokáta C
o vydržení věcného břemene doživotního bezplatného užívání
takto:
I. Určuje se, že Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce, adresa, je oprávněným ze služebnosti doživotního bezplatného užívání váznoucí na
Anonymizovaný odstavec
Anonymizovaný odstavec
Anonymizovaný odstavec
Anonymizovaný odstavec
přičemž je oprávněn dle vlastního uvážení a potřeb přijímat zde v kteroukoli dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo.
II. Žalovaná Jméno žalované., IČO: IČO, sídlem Adresa žalované, je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 422 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
III. Žalovaná Jméno advokáta C., IČO: IČO, sídlem Adresa advokáta C, je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 422 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Určuje se, že , Jméno žalobce, , narozený , Datum narození žalobce, , , adresa, , je oprávněným ze služebnosti doživotního bezplatného užívání váznoucí naAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecAnonymizovaný odstavecpřičemž je oprávněn dle vlastního uvážení a potřeb přijímat zde v kteroukoli dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo.II. Žalovaná , Jméno žalované, ., IČO: , IČO, , sídlem , Adresa žalované, , je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 422 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.III. Žalovaná , Jméno advokáta C, ., IČO: , IČO, , sídlem , Adresa advokáta C, , je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 25 422 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právní zástupkyně žalobce.
1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že je oprávněným z věcného břemene doživotního bezplatného užívání ve výroku tohoto rozsudku specifikovaných nemovitostí. Uvedl, že dne datum uzavřel s jméno FO, narozenou datum, a jméno FO, narozeným datum, darovací smlouvu, na jejímž základě převedl na později jmenované vlastnické právo k nemovitostem a bylo mu (a jeho již zemřelé manželce) zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání jedné místnosti, WC a koupelny v prvním nadzemním podlaží, jedné místnosti, WC a koupelny v druhém nadzemním podlaží, jedné místnosti, WC a koupelny v podkroví domu č. p. hodnota a vedlejších staveb. Věcné břemeno zahrnovalo právo volného pohybu, vjezdu, výjezdu a parkování osobních automobilů na stavební parcele parc. č. hodnota a pozemkové parcele parc. č.hodnota, to v kteroukoli dobu, právo dle vlastního uvážení a potřeb přijímat v kteroukoli dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo. Žalovaná 1. nemovitosti nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. j. číslo jednací, a dne datum podala žalobu na vyslovení neplatnosti právního jednání – části darovací smlouvy ze dne datum, kterou bylo zřízeno věcné břemeno. Řízení bylo vedeno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, který rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, žalobě vyhověl. S ohledem na skutečnost, že žalobce dotčené nemovitosti užívá od datum v dobré víře, že je oprávněným z věcného břemene, domnívá se, že břemeno k datum mimořádně vydržel. Naléhavý právní zájem spatřuje ve skutečnosti, že nemovitosti užívá k bydlení.
2. Žalovaná 1. potvrdila, že se stala vlastníkem nemovitostí parc. č. st. hodnota a parc. č. hodnota na základě usnesení o příklepu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ze dne datum, č. j. číslo jednací, přičemž ke dni vydražení vázlo na nemovitostech věcné břemeno doživotního bezplatného užívání z darovací smlouvy ze dne datum. Žalovaná byla přesvědčena, že věcné břemeno bylo zřízeno neplatně, podala proto k Okresnímu soudu v adresa žalobu na určení jeho neexistence. Okresní soud se s uvedeným názorem ztotožnil a rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, určil, že věcné břemeno žalobce na nemovitostech nevázne. Po tomto neúspěchu podal žalobce k nadepsanému soudu žalobu, kterou opřel o tvrzení, že právo odpovídající věcnému břemeni z darovací smlouvy vydržel, přitom nesplnil jednu ze základních podmínek, a to podmínku dobré víry (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 4. 2015, sp. zn. 22 Cdo 5372/2014). Žalobce nemohl právo odpovídající věcnému břemeni vydržet, neboť vymezení věcného břemene v darovací smlouvě je nejasné, neurčité, a tedy objektivně nezjistitelné, resp. žalované coby „třetí osobě“ není zřejmé, jaké části předmětné stavby (jakých místností) se věcné břemeno týká, tím spíše, když budova má v každém patře více místností. Vycházela-li by žalovaná z darovací smlouvy ze dne datum, žalobci by nic nebránilo v tom, aby začal fakticky užívat jiné části předmětné stavby a následně tvrdil, že právě na tyto se věcné břemeno vztahuje. Ve vyjádření ze dne datum žalovaná vznesla podezření, že neurčité ujednání darovací smlouvy ze dne datum bylo jako takové sepsáno záměrně, aby žalobci umožnilo nejasný způsob užívání, s cílem zabránit nebo alespoň znesnadnit užívání nemovitostí novým vlastníkem. Tento názor má sdílet i Okresní soud v adresa ve věci sp. zn. spisová značka, v níž bylo rozsudkem ze dne datum opětovně rozhodnuto ve prospěch žalované. Nadto je žalovaná přesvědčena, že v daném případě nebyla splněna ani podmínka vydržecí doby – žalobce předmětné nemovitosti užíval od datum, zatímco žalovaná je nabyla na základě usnesení o příklepu soudního exekutora tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. j. číslo jednací, a ze dne datum, č. j. číslo jednací, tj. ke dni datum začala žalobci běžet vydržecí doba nová. Uvedený závěr sdílí Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 8. 2023, č. j. 22 Cdo 2251/2023-149. Navrhla tedy, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl a žalované 1. přiznal náhradu nákladů řízení.
3. S ohledem na skutečnost, že žalovaná 1. v průběhu řízení převedla část svých projednávaných práv a povinností na žalovanou 2., připustil soud usnesením ze dne datum, č. j. číslo jednací, aby do řízení na straně žalované přistoupila žalovaná 2. Usnesení nabylo právní moci dne datum.
4. Žalovaná 2. se k věci nevyjádřila.
5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.
6. Z listiny nazvané „Darovací smlouva se zřízením věcného břemene“ ze dne datum sepsané mezi žalobcem jako dárcem a oprávněným z věcného břemene, jméno FO, narozenou datum, jako oprávněnou z věcného břemene, a jméno FO, narozenou datum, a jméno FO, narozeným datum, jako obdarovanými a povinnými z věcného břemene, soud zjistil, že žalobce převedl na obdarované stavební parcelu parc. č. hodnota, zastavěnou plochu a nádvoří, a pozemkovou parcelu parc. č. hodnota, zahradu, to včetně vedlejších staveb, přípojky vody, kanalizace a elektřiny, oplocení, bazénu a okrasných a ovocných dřevin, a žalobci a jméno FO, narozené datum, bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání jedné místnosti, WC a koupelny v prvním nadzemním podlaží, jedné místnosti, WC a koupelny v druhém nadzemním podlaží a jedné místnosti, WC a koupelny v podkroví domu č. p. hodnota a vedlejších staveb, včetně práva volného pohybu po stavební parcele parcelní číslo hodnota a pozemkové parcele parcelní číslo hodnota, vjezdu a výjezdu na tyto parcely, parkování osobních automobilů na těchto parcelách v kteroukoliv dobu, práva dle vlastního uvážení a potřeb přijímat v kteroukoliv dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo.
7. Z rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, soud zjistil, že jím bylo mj. určeno, že část shora uvedené darovací smlouvy, kterou bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání pozemku parc. č. st. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, části této stavby a pozemku parc. č. hodnota, je neplatná. Rozsudkem Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, byl uvedený výrok změněn tak, že se žaloba na určení neplatnosti části darovací smlouvy, kterou bylo zřízeno věcné břemeno doživotního bezplatného užívání, zamítá. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozsudek Okresního soudu v adresa i Krajského soudu v adresa zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v adresa k dalšímu řízení. Ten ve věci nařídil jednání, což vyplynulo z protokolu o jednání před soudem prvního stupně ze dne datum ke sp. zn. spisová značka a rozsudkem ze dne datum, č. j. číslo jednací, rozhodl tak, že věcné břemeno doživotního bezplatného užívání na pozemku parc. č. st. hodnota, jehož součástí je stavba č. p. hodnota, na části této stavby a na pozemku parc. č. hodnota nevázne. Rozsudek dosud nenabyl právní moci.
8. Z usnesení tituly před jménem jméno FO, soudního exekutora Exekutorského úřadu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, bylo zjištěno, že žalované 1. byl udělen příklep na vydraženém spoluvlastnickém podílu dlužníka jméno FO, narozeného datum, ve výši ideální hodnota na nemovitých věcech – nemovitost zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa. Z usnesení tituly před jménem jméno FO, soudního exekutora Exekutorského úřadu adresa ze dne datum, č. j. číslo jednací, pak, že jím byl žalované 1. udělen příklep na vydraženém spoluvlastnickém podílu dlužnice jméno FO, narozené datum, ve výši ideální hodnota na stejných nemovitostech. Dle vyrozumění o právní moci tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, soudního exekutora Exekutorského úřadu adresa, nabyla obě uvedená usnesení o příklepu právní moci dne datum.
9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že žalovaná 1. byla k tomuto datu evidována jako výlučný vlastník nemovitost, obou evidovaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa.
10. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum, jakož i z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum a ze dne datum, již vyplývá, že jako vlastníci pozemku nemovitost, zapsané na LV č. hodnota, jsou vedeny žalovaná 1. a žalovaná 2. (podíl žalované 1. činí hodnota, podíl žalované 2. hodnota). Žalovaná 1. byla na LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa, dále vedena jako vlastník nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota) a nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota), nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota) a nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota), zatímco žalovaná 2. byla na LV č. hodnota pro k.ú. adresa, obec adresa, vedena jako vlastník nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota), nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota), nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota), nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota) a nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota), nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota) a nemovitost (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši hodnota). Uvedené bytové a nebytové prostory byly v nemovitost vymezeny na základě listiny sepsané žalovanou 1., nazvané „Prohlášení o rozdělení práva k nemovitost, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro adresa kraj, Katastrální pracoviště adresa, k.ú. adresa a obec adresa“ ze dne datum, v souladu se schématy nemovitost.
11. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne datum soud zjistil, že žalovaná 1. je vedena jako vlastník nemovitost zapsaného na LV č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa.
12. Z ručního nákresu budovy č.p. hodnota žalobce byl zjištěn rozsah, v jakém žalobce budovu užívá, tj. v rozsahu odpovídajícím v budově vymezeným bytovým jednotkám hodnota.
13. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že obývá upřesnění část domu, upřesnění. Dům byl již jednou v „adresa“ vydražen, to tam nebydlel. Když dům daroval upřesnění a bylo zřízeno věcné břemeno, bydlel v upřesnění části. V upřesnění praskla voda a s manželkou, než zemřela, tam měli uloženy věci. Koupelny tam nefungují, žalobce vyndal jeden radiátor. Topí si krbovými kamny. V domě bydlí od chvíle, kdy jej koupil od města, tj. asi od roku rok. Přibližně před hodnota lety zrušil plyn a topení, „neutáhl“ hodnota Kč za rok.
14. Soud shora uvedené důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, načež dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
15. Žalované jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. St. 1488, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba č. p. 1301, rodinný dům, zapsaného na LV č. hodnota (podíl žalované 1. činí 1164/3029 a podíl žalované 2. 1865/3029). V rodinném domě jsou vymezeny bytové a nebytové jednotky tak, že žalovaná 1. je vedená jako vlastník bytové jednotky č. 1301/5 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 1582/6058) a nebytových prostor č. 1301/9 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 95/6058), 1301/10 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 78/6058) a 1301/11 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 573/6058), zatímco žalovaná 2. je vlastníkem bytových jednotek č. 1301/1 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 598/6058), 1301/2 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 1031/6058), 1301/3 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 637/6058), 1301/4 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 914/6058) a nebytových jednotek č. 1301/6 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 167/6058), 1301/7 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 89/6058) a 1301/8 (s podílem na společných částech nemovitosti ve výši 294/6058). Bytové jednotky č. 1301/1, č. 1301/2 se nacházejí v přízemí domu (první jmenovaná vpravo, druhá vlevo), bytové jednotky č. 1301/3 a č. 1301/4 v prvním patře domu (první jmenovaná vpravo, druhá vlevo) a bytová jednotka č. 1301/5 v druhém patře domu. Nebytové prostory č. hodnota-11 se nachází v prvním podzemním podlaží domu. Žalovaná 1., coby předcházející výlučný vlastník uvedených nemovitostí, tyto nabyla k datum z exekuce vedené za dlužníky jméno FO, narozeným datum, a jméno FO, narozenou datum.
16. Žalovaná 1. je výlučným vlastníkem nemovitost, zapsaného na LV č. hodnota, k. ú. adresa, obec adresa.
17. Žalobce uzavřel dne datum s jméno FO, narozenou datum, a jméno FO, narozeným datum, darovací smlouvu. Na jejím základě se oba posléze jmenovaní stali vlastníky nemovitostí a žalobce se stal oprávněným z věcného břemene, spočívajícím v doživotním bezplatném užívání jedné místnosti, WC a koupelny v prvním nadzemním podlaží, jedné místnosti, WC a koupelny v druhém nadzemním podlaží a jedné místnosti, WC a koupelny v podkroví domu č. p. hodnota a vedlejších staveb, včetně práva volného pohybu po stavební parcele parcelní číslo hodnota a pozemkové parcele parcelní číslo hodnota, vjezdu a výjezdu na tyto parcely, parkování osobních automobilů na těchto parcelách v kteroukoliv dobu, práva dle vlastního uvážení a potřeb přijímat v kteroukoliv dobu návštěvy a na svůj náklad odebírat vodu, elektřinu, plyn a teplo. Platnost ujednání darovací smlouvy o zřízení věcného břemene je předmětem řízení vedeného u Okresního soudu v adresa pod sp. zn. spisová značka, které dosud nebylo pravomocně skončeno.
18. Žalobce užívá dům a přilehlé pozemky v souladu s darovací smlouvou ze dne datum, v domě konkrétně jeho upřesnění část, odpovídající upřesnění, a to nejpozději od datum doposud. I mimo uvedenou část má v domě uloženy věci.
19. Podle § 80 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.
20. Žaloba na určení je preventivního charakteru, má místo tam, kde lze s její pomocí eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, resp. nejlépe dosáhnout odpovídající nápravy a vytvoření právního rámce, který bude zárukou odvrácení budoucích sporů mezi účastníky. Nelze-li v konkrétním případě očekávat, že určovací žaloba bude uvedený cíl plnit, nebude na určení, které sleduje, naléhavý právní zájem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013).
21. Naplnění požadavku naléhavého právního zájmu soud v projednávané věci shledal, neboť prostřednictvím žaloby na určení lze (objektivně) dosáhnout odstranění nejistoty v právních vztazích mezi žalobcem a žalovanými, a tím i do budoucna eliminovat jejich spory.
22. Podle § 1257 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také „o.z.“), věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.
23. Podle § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.
24. Podle § 1091 odst. 2 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let.
25. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.
26. Jinými slovy ten, kdo se mimořádného vydržení služebnosti domáhá, musí prokázat, že toto právo po dvacet let držel, tj. fakticky vykonával jeho obsah (corporalis possessio) s úmyslem mít ho pro sebe (animus possidendi) bez ohledu na to, zda mu takové právo náleží či nikoli. Nejedná se nutně o držbu fyzickou, ale o výkon tzv. právního panství nad věcí: „Po nabývacím aktu se již nevyžaduje k zachování držby další manifestace této moci: držba např. trvá, i když držitel na pozemek, byť neohrazený, léta nevstoupil. Zaniká teprve způsoby uvedenými v § 1009 o. z., tedy například pokud se držby chopí někdo jiný (…). (…) Držba není totožná s užíváním věci“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2025, sp. zn. 22 Cdo 1310/2025).
27. Žalobce se chopil držby služebnosti užívání ve výroku specifikovaných nemovitostí nejpozději dne datum a služebnost drží doposud. Vydržecí doba tak dosahuje již více než 24 let, z toho za účinnosti o.z. více než 5 let, jak vyžaduje jeho § 3066 („Do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou“). Nepanují pochybnosti o tom, že žalobce služebnost držel v úmyslu mít ji pro sebe a vykonával tzv. právní panství nad věcí (věcným právem) ve shora uvedeném smyslu, ani o rozsahu, v jakém tak činil, neboť byl přesně vymezen žalobcovým nákresem a posléze stvrzen jeho výpovědí. Uvedené závěry ostatně žalované nesporovaly, resp. netvrdily, že by se žalobce v domě a na přilehlých pozemcích nezdržoval (v žalobcem tvrzeném rozsahu), příp. je opustil, a tyto okolnosti nevyplývají ani z provedeného dokazování. Soud dal proto za pravdu tvrzením žalobce, o nichž neměl důvod pochybovat.
28. Argumentovala-li žalovaná 1. přerušením vydržecí doby, soud se s jejím argumenty neztotožnil. K přerušení nemohlo dojít v důsledku změny vlastníka nemovitostí, tj. k datum, neboť služebnost je věcným právem, tj. vázne na věci, nikoli na osobě vlastníka. Lichý je též argument rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 30. 8. 2023, č. j. 22 Cdo 2251/2023-149, jelikož ten se zabýval plynutím vydržecí doby při změně právní úpravy, což v projednávané věci problémem nebylo (viz bod 27. odůvodnění tohoto rozsudku). O přerušení držby konečně nehovoří ani zmínka samotného žalobce, kterou učinil v rámci své výpovědi (tj. v rámci dokazování), totiž, že v blíže neurčeném období v domě nebydlel, neboť jednak nebylo řádně tvrzeno, že k přerušení došlo a kdy, jednak ještě krátkodobé vzdálení se z místa držby nehovoří o přerušení vydržecí doby (viz bod 26. odůvodnění tohoto rozsudku).
29. Podstatná část argumentace žalované 1. konečně spočívala v (ne)existenci dobré víry žalobce, ta nicméně u mimořádného vydržení nehraje roli – rozhodná je držba v tzv. nikoli nepoctivém úmyslu. Nepoctivý úmysl žalobce (ve vztahu k držbě služebnosti, nikoli k darovací smlouvě ze dne datum) žalované netvrdily, soud se jím proto nezabýval a v souladu se zákonnou domněnkou § 1095 o. z. pouze konstatuje, že žalobce v nepoctivém úmyslu nebyl.
30. V návaznosti na veškeré shora uvedené skutečnosti rozhodl soud tak, jak uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, a žalobě vyhověl.
31. O nákladech řízení rozhodne soud i bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí (§ 151 odst. 1 o. s. ř.). V projednávaném případě byl plně úspěšným účastníkem žalobce, náleží mu tudíž právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva (§ 142 odst. 1 o.s.ř.). Soud proto rozhodl tak, že žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v částce 50 844 Kč (před zaokrouhlením 50 843,77 Kč), sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, z nákladů zastoupeného účastníka za 3 úkony právní služby po 2 500 Kč, 1 úkon právní služby po 1 250 Kč (za období do datum) a 5 úkonů právní služby po 5 620 Kč (za období po datum), kdy odměna za jeden úkon právní služby byla stanovena podle § 9 odst. 3 písm. a) (do datum), resp. § 9 odst. 4 (od datum) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“), tj. ve výši 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., ve výši 2 500 Kč za podání žaloby dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., ve výši 1 250 Kč za účast na jednání dne datum (10:1511:10) podle § 11 odst. 1 g) a.t., které však právní zástupkyně žalobce požadovala pouze ve výši ½, ve výši 2 500 Kč za návrh na přistoupení účastníka ze dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t., ve výši 5 620 Kč za sepis odvolání dne datum podle § 11 odst. 1 k) a.t., ve výši 5 620 Kč za sepis žádosti o osvobození od soudních poplatků ze dne datum podle § 11 odst. 1 písm. d) a.t. a ve výši 16 860 Kč za účast na jednání dne datum (8:30-13:20) podle § 11 odst. 1 g) a.t., to včetně 4 režijních paušálů à 300 Kč (za období do datum) a 5 režijních paušálů à 450 Kč (za období po datum) podle § 13 odst. 1, odst. 4 a.t., náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 2 a. t. ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny za účast na jednáních dne datum a datum, která byla odročena bez projednání věci, tj. 1x 1 250 Kč a 1 x 2 810 Kč, náhrady za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. ve výši 8 x 100 Kč (do datum) a 8 x 150 Kč (po datum), odpovídající šestnácti půlhodinám stráveným na cestě ze sídla právní zástupkyně žalobce do sídla soudu (1 cesta = 39 minut), a náhrady cestovného za tyto cesty podle § 13 odst. 1 a. t. ve spojení s § 157 zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v celkové výši 2 483,77 Kč, tj. 2 x 621,91 Kč [do datum, při 77 km, spotřebě 6,4 l/100 km (aritmetický průměr) a ceně paliva 38,70 Kč, vč. amortizace], 1 x 617,60 Kč [za cestu dne datum, při 77 km, spotřebě 6,4 l/100 km a ceně paliva 34,70 Kč, vč. amortizace] a 1 x 622,34 Kč [za cestu dne datum, při 77 km, spotřebě 6,4 l/100 km a ceně paliva 34,10 Kč, vč. amortizace].
32. S ohledem na skutečnost, že společenství účastníků na straně žalované bylo společenstvím samostatným ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř., neboť předmět řízení bylo možné ve vztahu ke každému z nich posoudit nezávisle, rozhodl soud o poměru žalovaných k náhradě nákladů řízení tak, že každý z nich zaplatí žalobci jednu polovinu – žalovaná 1. byla neúspěšná, pokud jde o pozemek parc. č. hodnota1, zatímco bytové jednotky se jí netýkaly, u žalované 2. tomu bylo naopak.
33. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné neshledal důvodu, místo plnění pak podle § 149 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce zastupoval advokát.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.