Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 Azs 96/2026 - 30

- 31

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: K. S. T., zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2026, č. j. CPR36456/ČJ2026930310V230, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2026, č. j. ,

takto:

I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

[1] Žalobce se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o jeho správním vyhoštění. Současně byla žalobci rozhodnutím správního orgánu prvního stupně stanovena doba jednoho roku, po kterou mu nelze umožnit vstup na území, a doba 10 dnů k vycestování.

[2] Důvodem správního vyhoštění byl neoprávněný pobyt žalobce na území. Správní orgány zjistily, že jeho maďarské pobytové oprávnění bylo zneplatněno, přičemž žalobce nedisponoval žádným jiným platným pobytovým oprávněním.

[3] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou. Městský soud žalobu zamítl. Správní rozhodnutí shledal přezkoumatelnými a skutkový stav za dostatečně zjištěný. Správní orgány si opatřily informace od maďarských orgánů, z nichž vyplynulo, že žalobcovo pobytové oprávnění bylo zneplatněno. Žalobce své tvrzení o podání žádosti o prodloužení pobytu v Maďarsku nijak nedoložil, ačkoliv tak učinit mohl. Podle městského soudu nelze po správních orgánech požadovat neomezené zjišťování skutečností, které jsou primárně známy samotnému účastníkovi řízení a které může doložit. Městský soud nepřisvědčil ani námitce týkající se překážek vycestování, neboť samotná existence finančních závazků ve Vietnamu bez dalšího nezakládá skutečné nebezpečí ve smyslu , o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „“).

II. Kasační stížnost a vyjádření k ní

[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů podle , b) a d)

[5] Stěžovatel především namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav ohledně jeho pobytového oprávnění v Maďarsku. Žalovaný neověřoval jeho tvrzení, že požádal o prodloužení pobytového oprávnění, ani nezjišťoval, zda o této žádosti bylo rozhodnuto a případně jaké právní účinky s jejím podáním spojuje maďarské právo. Odpověď maďarských orgánů navíc podle stěžovatele ve spise chybí. Dále namítá nesprávné právní posouzení rozsahu povinnosti správních orgánů zjistit skutkový stav a rozložení důkazního břemene podle a . Městský soud na něj nepřípustně přenesl důkazní břemeno, když vyžadoval, aby prokázal svá tvrzení. Stěžovatel rovněž namítá, že správní vyhoštění nepřiměřeně zasahuje do jeho soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a že se městský soud dostatečně nezabýval jeho obavami o bezpečnost v případě návratu do Vietnamu, kde má finanční dluhy a hrozí mu fyzické napadení. Napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, jelikož se městský soud nedostatečně vypořádal s jeho žalobními námitkami.

[6] Stěžovatel navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení městskému soudu.

[7] Žalovaný se ztotožnil se závěry městského soudu. Odkázal na své vyjádření k žalobě a navrhl kasační stížnost zamítnout.

III. Posouzení Nejvyšším správním soudem

[8] Nejvyšší správní soud se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabýval její přijatelností podle tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Neníli tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. Nepřijatelnost NSS podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006, č. j. , č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.

[9] Kasační stížnost je nepřijatelná.

[10] Napadený rozsudek městského soudu vychází z právních závěrů, které mají základ v judikatuře NSS, žádná z otázek není nová. Městský soud uvedená východiska respektuje a nijak z nich nevybočuje. Stejně tak nelze konstatovat, že by se dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Kasační stížnost proto svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.

[11] K problematice nepřezkoumatelnosti soudních rozhodnutí se NSS již mnohokrát vyjádřil. Podle ustálené judikatury je soudní rozhodnutí přezkoumatelné, jeli z něj patrné, z jakého skutkového stavu soud vyšel, jak jej právně posoudil a proč nepřisvědčil podstatné argumentaci účastníků řízení (viz rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. , č. NSS, a ze dne 29. 7. 2004, č. j. , jakož i usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 12. 2008, č. j. , č. 1773/2009 Sb. NSS). Městský soud se jednotlivými žalobními námitkami postupně vypořádal ve svém rozhodnutí, které NSS považuje za dostatečné a srozumitelné. Konkrétně námitkou obav z návratu do Vietnamu se městský soud zabýval v bodech 27 až 32 napadeného rozsudku. Poukázal na to, že samotná existence dluhů a obecné obavy z jednání věřitelů bez dalších konkrétních okolností nepostačují k závěru o relevantním ohrožení v zemi původu. Zdůraznil také, že stěžovatel při výslechu rovněž uvedl, že mu v zemi původu nehrozí přímé nebezpečí, a ani v žalobě neuvedl konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit existenci skutečného nebezpečí ve smyslu § 179 zákona o pobytu cizinců.

[12] Také otázkou rozsahu povinnosti správních orgánů zjišťovat skutkový stav v řízeních zahajovaných z moci úřední se NSS již zabýval. V rozsudku ze dne 17. 8. 2017, č. j. , v bodech 17 až 19 zdůraznil, že správní orgán je povinen zjistit skutkový stav v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, tato povinnost však není neomezená. Nelze po něm požadovat, aby bez dalšího vyhledával a prokazoval skutečnosti, které jsou známy především samotnému účastníkovi řízení a jejichž doložení je v jeho možnostech (obdobně viz rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. , body 11 až 14, a ze dne 21. 6. 2018, č. j. , bod 15). V nyní projednávané věci si správní orgány vyžádaly informace od maďarských orgánů ohledně pobytového oprávnění stěžovatele a maďarských orgánů se výslovně dotázaly také na to, zda stěžovatel požádal o prodloužení pobytového oprávnění. Z jejich odpovědi vyplynulo, že jeho pobytové oprávnění bylo zneplatněno a žádné jiné platné oprávnění nemá. Správní orgány proto důvodně vycházely z toho, že stěžovateli nesvědčilo pobytové oprávnění ani z titulu tvrzené žádosti o jeho prodloužení. Stěžovatel navíc podání této žádosti nijak nedoložil, ačkoli k tomu měl dostatečný prostor. Ani v žalobě svou argumentaci v tomto směru podstatně nerozvinul, nýbrž setrval na námitkách uplatněných již v odvolacím řízení. Závěr městského soudu (body 25 a 26 rozsudku), že správní orgány zjistily skutkový stav v dostatečném rozsahu, nevybočuje z ustálené judikatury NSS.

[13] Námitka absence důkazů ve spisovém materiálu je nepřípustná. Stěžovatel ji uplatnil až v rámci kasační stížnosti a NSS k ní dle nepřihlížel. Nad rámec výše uvedeného NSS upozorňuje, že ve správním spise je založena informace, že dle sdělení maďarských orgánů (NCC) stěžovatel nemá platné pobytové oprávnění a předchozí bylo zneplatněno.

[14] Námitka nepřiměřeného zásahu správního vyhoštění do soukromého a rodinného života je také podle nepřípustná. Stěžovatel ji uplatnil poprvé až v kasační stížnosti, ačkoli tak mohl učinit již v řízení před městským soudem (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2008, č. j. ). Stěžovatel neuvedl žádné okolnosti, které by mu v jejím dřívějším uplatnění bránily, a takové okolnosti nevyplývají ani ze spisu. NSS se proto touto námitkou věcně nezabýval.

IV. Závěr a náklady řízení

[15] Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle

[16] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s ve spojení s Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 5. listopadu 2026

JUDr. Barbara Pořízková

předsedkyně senátu