Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
9 Azs 96/2026 - 30.pdf
PDF · 0 B
No categories available
9 Azs 96/2026 - 30
9 Azs 96/2026 - 31
pokračování
USNESENÍ
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Tomáše Herce v právní věci žalobce: K. S. T., zast. Mgr. Pavlínou Zámečníkovou, advokátkou sídlem Moravské náměstí 754/13, Brno proti žalovanému: Ředitelství služby cizinecké policie, sídlem Olšanská 2176/2, Praha 3, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 4. 2026, č. j. CPR36456/ČJ2026930310V230, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. 5. 2026, č. j. 32 A 13/202617,
takto:
I. Kasační stížnost se odmítá pro nepřijatelnost.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
[1] Žalobce se kasační stížností domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného. Žalovaný tímto rozhodnutím zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí správního orgánu prvního stupně o jeho správním vyhoštění. Současně byla žalobci rozhodnutím správního orgánu prvního stupně stanovena doba jednoho roku, po kterou mu nelze umožnit vstup na území, a doba 10 dnů k vycestování.
[2] Důvodem správního vyhoštění byl neoprávněný pobyt žalobce na území. Správní orgány zjistily, že jeho maďarské pobytové oprávnění bylo zneplatněno, přičemž žalobce nedisponoval žádným jiným platným pobytovým oprávněním.
[3] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobce bránil žalobou. Městský soud žalobu zamítl. Správní rozhodnutí shledal přezkoumatelnými a skutkový stav za dostatečně zjištěný. Správní orgány si opatřily informace od maďarských orgánů, z nichž vyplynulo, že žalobcovo pobytové oprávnění bylo zneplatněno. Žalobce své tvrzení o podání žádosti o prodloužení pobytu v Maďarsku nijak nedoložil, ačkoliv tak učinit mohl. Podle městského soudu nelze po správních orgánech požadovat neomezené zjišťování skutečností, které jsou primárně známy samotnému účastníkovi řízení a které může doložit. Městský soud nepřisvědčil ani námitce týkající se překážek vycestování, neboť samotná existence finančních závazků ve Vietnamu bez dalšího nezakládá skutečné nebezpečí ve smyslu § 179 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“).
II. Kasační stížnost a vyjádření k ní
[4] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku městského soudu kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s.
[5] Stěžovatel především namítá, že žalovaný nedostatečně zjistil skutkový stav ohledně jeho pobytového oprávnění v Maďarsku. Žalovaný neověřoval jeho tvrzení, že požádal o prodloužení pobytového oprávnění, ani nezjišťoval, zda o této žádosti bylo rozhodnuto a případně jaké právní účinky s jejím podáním spojuje maďarské právo. Odpověď maďarských orgánů navíc podle stěžovatele ve spise chybí. Dále namítá nesprávné právní posouzení rozsahu povinnosti správních orgánů zjistit skutkový stav a rozložení důkazního břemene podle § 3 a § 50 správního řádu. Městský soud na něj nepřípustně přenesl důkazní břemeno, když vyžadoval, aby prokázal svá tvrzení. Stěžovatel rovněž namítá, že správní vyhoštění nepřiměřeně zasahuje do jeho soukromého a rodinného života podle čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a že se městský soud dostatečně nezabýval jeho obavami o bezpečnost v případě návratu do Vietnamu, kde má finanční dluhy a hrozí mu fyzické napadení. Napadený rozsudek je nepřezkoumatelný pro nesrozumitelnost a nedostatek důvodů, jelikož se městský soud nedostatečně vypořádal s jeho žalobními námitkami.
[6] Stěžovatel navrhl napadený rozsudek zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení městskému soudu.
[7] Žalovaný se ztotožnil se závěry městského soudu. Odkázal na své vyjádření k žalobě a navrhl kasační stížnost zamítnout.
III. Posouzení Nejvyšším správním soudem
[8] Nejvyšší správní soud se po posouzení přípustnosti kasační stížnosti zabýval její přijatelností podle § 104a s. ř. s. tedy otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Neníli tomu tak, odmítne ji jako nepřijatelnou. Nepřijatelnost NSS podrobně vyložil v usnesení z 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS, v němž interpretoval neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“. O přijatelnou kasační stížnost se může jednat v typových případech: (1) kasační stížnost se dotýká právních otázek, které dosud nebyly vůbec či plně řešeny judikaturou NSS; (2) kasační stížnost se týká právních otázek, které jsou judikaturou řešeny rozdílně; (3) kasační stížnost bude přijatelná pro potřebu učinit judikatorní odklon; (4) pokud by bylo v napadeném rozhodnutí krajského soudu shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotně právního postavení stěžovatele.
[9] Kasační stížnost je nepřijatelná.
[10] Napadený rozsudek městského soudu vychází z právních závěrů, které mají základ v judikatuře NSS, žádná z otázek není nová. Městský soud uvedená východiska respektuje a nijak z nich nevybočuje. Stejně tak nelze konstatovat, že by se dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Kasační stížnost proto svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele.
[11] K problematice nepřezkoumatelnosti soudních rozhodnutí se NSS již mnohokrát vyjádřil. Podle ustálené judikatury je soudní rozhodnutí přezkoumatelné, jeli z něj patrné, z jakého skutkového stavu soud vyšel, jak jej právně posoudil a proč nepřisvědčil podstatné argumentaci účastníků řízení (viz rozsudky NSS ze dne 4. 12. 2003, č. j. 2 Azs 47/2003130, č. 244/2004 Sb. NSS, a ze dne 29. 7. 2004, č. j. 4 As 5/200352, jakož i usnesení rozšířeného senátu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 8 Aps 6/2007247, č. 1773/2009 Sb. NSS). Městský soud se jednotlivými žalobními námitkami postupně vypořádal ve svém rozhodnutí, které NSS považuje za dostatečné a srozumitelné. Konkrétně námitkou obav z návratu do Vietnamu se městský soud zabýval v bodech 27 až 32 napadeného rozsudku. Poukázal na to, že samotná existence dluhů a obecné obavy z jednání věřitelů bez dalších konkrétních okolností nepostačují k závěru o relevantním ohrožení v zemi původu. Zdůraznil také, že stěžovatel při výslechu rovněž uvedl, že mu v zemi původu nehrozí přímé nebezpečí, a ani v žalobě neuvedl konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit existenci skutečného nebezpečí ve smyslu § 179 zákona o pobytu cizinců.
[12] Také otázkou rozsahu povinnosti správních orgánů zjišťovat skutkový stav v řízeních zahajovaných z moci úřední se NSS již zabýval. V rozsudku ze dne 17. 8. 2017, č. j. 2 Azs 115/201745, v bodech 17 až 19 zdůraznil, že správní orgán je povinen zjistit skutkový stav v rozsahu nezbytném pro vydání rozhodnutí, tato povinnost však není neomezená. Nelze po něm požadovat, aby bez dalšího vyhledával a prokazoval skutečnosti, které jsou známy především samotnému účastníkovi řízení a jejichž doložení je v jeho možnostech (obdobně viz rozsudky NSS ze dne 30. 5. 2018, č. j. 10 Azs 301/201644, body 11 až 14, a ze dne 21. 6. 2018, č. j. 3 Azs 309/201731, bod 15). V nyní projednávané věci si správní orgány vyžádaly informace od maďarských orgánů ohledně pobytového oprávnění stěžovatele a maďarských orgánů se výslovně dotázaly také na to, zda stěžovatel požádal o prodloužení pobytového oprávnění. Z jejich odpovědi vyplynulo, že jeho pobytové oprávnění bylo zneplatněno a žádné jiné platné oprávnění nemá. Správní orgány proto důvodně vycházely z toho, že stěžovateli nesvědčilo pobytové oprávnění ani z titulu tvrzené žádosti o jeho prodloužení. Stěžovatel navíc podání této žádosti nijak nedoložil, ačkoli k tomu měl dostatečný prostor. Ani v žalobě svou argumentaci v tomto směru podstatně nerozvinul, nýbrž setrval na námitkách uplatněných již v odvolacím řízení. Závěr městského soudu (body 25 a 26 rozsudku), že správní orgány zjistily skutkový stav v dostatečném rozsahu, nevybočuje z ustálené judikatury NSS.
[13] Námitka absence důkazů ve spisovém materiálu je nepřípustná. Stěžovatel ji uplatnil až v rámci kasační stížnosti a NSS k ní dle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřihlížel. Nad rámec výše uvedeného NSS upozorňuje, že ve správním spise je založena informace, že dle sdělení maďarských orgánů (NCC) stěžovatel nemá platné pobytové oprávnění a předchozí bylo zneplatněno.
[14] Námitka nepřiměřeného zásahu správního vyhoštění do soukromého a rodinného života je také podle § 104 odst. 4 s. ř. s. nepřípustná. Stěžovatel ji uplatnil poprvé až v kasační stížnosti, ačkoli tak mohl učinit již v řízení před městským soudem (srov. rozsudek NSS ze dne 25. 9. 2008, č. j. 8 Afs 48/2006155). Stěžovatel neuvedl žádné okolnosti, které by mu v jejím dřívějším uplatnění bránily, a takové okolnosti nevyplývají ani ze spisu. NSS se proto touto námitkou věcně nezabýval.
IV. Závěr a náklady řízení
[15] Nejvyšší správní soud odmítl kasační stížnost jako nepřijatelnou podle § 104a s. ř. s.
[16] O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle úspěchu ve věci v souladu s § 60 odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. Stěžovatel v řízení úspěch neměl, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovanému žádné náklady v řízení o kasační stížnosti nevznikly. Žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 5. listopadu 2026
JUDr. Barbara Pořízková
předsedkyně senátu