Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 44/2025-145
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Ondřejem Chalupou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B
pro zaplacení částky 463 978,38 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 223 534 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 159 310 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, 11,5 % ročně z částky 56 510 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 7 714 Kč od 28. 7. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení dalších 240 444,38 Kč a dalšího zákonného úroku z prodlení nad rámec uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 134 594,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení ve výši 780,54 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 223 534 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 159 310 Kč od 15. 11. 2024 do zaplacení, 11,5 % ročně z částky 56 510 Kč od 26. 9. 2025 do zaplacení, 11,75 % ročně z částky 7 714 Kč od 28. 7. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, v níž se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení dalších 240 444,38 Kč a dalšího zákonného úroku z prodlení nad rámec uvedený ve výroku I. tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 134 594,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalovaná je povinna zaplatit státu České republice náhradu nákladů řízení ve výši 780,54 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Obvodního soudu pro Prahu 6.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 22. 11. 2024 domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 347 352 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 11. 2024 do zaplacení a nahradit náklady řízení. Uplatněný nárok odůvodnila tvrzením, že žalované vzniklo na její úkor bezdůvodné obohacení užíváním společné nemovité věci nad rozsah odpovídající spoluvlastnickému podílu žalované. Žalobkyně uvedla, že od 14. 3. 2022 je spoluvlastnicí pozemku parc. č. hodnota, zastavěná plocha a nádvoří o výměře 413 m² v katastrálním území adresa, jehož součástí je stavba pro bydlení č.p. hodnota, a to v rozsahu ideálního podílu 7/8 vzhledem k celku, zatímco žalovaná je vlastnicí zbývajícího spoluvlastnického podílu ve výši 1/8. Tvrdila, že žalovaná v období od 14. 3. 2022 do 7. 10. 2024 předmětnou nemovitost užívala výhradně sama, přestože jí vzhledem k rozsahu jejího spoluvlastnického podílu náleželo právo užívání pouze v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu. Tím měla žalovaná užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického oprávnění, aniž by žalobkyni poskytovala odpovídající peněžitou náhradu. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně dovozovala z obvyklého nájemného zjištěného znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO ze dne 24. 10. 2022, podle něhož obvyklé nájemné za užívání předmětné nemovitosti činilo 40 000 Kč měsíčně, resp. 258 Kč za 1 m² měsíčně. Žalobkyně vycházela z toho, že žalovaná užívá byt o výměře 61 m², zatímco podílu žalované odpovídá užívání pouze 19,4 m² z podlahové plochy bytů v domě. Podle žalobkyně tak žalovaná nad rozsah svého spoluvlastnického podílu užívala 41,6 m².
2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Namítala, že se na úkor žalobkyně v rozhodném období bezdůvodně neobohatila, neboť předmětnou nemovitost neužívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Popřela tvrzení žalobkyně, že by žalobkyni bylo jakkoli bráněno ve výkonu jejích spoluvlastnických práv, a tvrdila, že žalobkyně měla po celou dobu možnost nemovitost užívat v rozsahu odpovídajícím jejímu spoluvlastnickému podílu a získávat z ní odpovídající užitky. Dále uvedla, že žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitosti pouze spekulativně, bez úmyslu jej fakticky užívat nebo vykonávat práva spoluvlastníka. Namítala proto, že žalobkyni nevznikla žádná majetková újma, jejíž náhrady by se mohla domáhat. Současně zpochybnila dostatečnost skutkových tvrzení a důkazů předložených žalobkyní na podporu uplatněného nároku. Poukázala rovněž na to, že mezi účastníky probíhá u zdejšího soudu řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví předmětné nemovitosti.
3. Podáním ze dne 23. 9. 2025 (doručeným soudem žalované dne 25. 9. 2025), žalobkyně rozšířila svou žalobu o částku 107 665 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za období od 22. 11. 2024 do 23. 9. 2025. Usnesením ze dne 7. 10. 2025, č.j. 4 C 44/2025 -52 soud tuto změnu žaloby připustil.
4. Podáním ze dne 20. 5. 2026 (doručeným soudem žalované dne 27. 7. 2026), pak žalobkyně svou navrhovala svou žalobu rozšířit o částku 8 961,38 Kč za období od 8. 10. 2024 do 21. 11. 2024, a dále o částku 55 085,10 Kč za období od 22. 11. 2024 do 31. 5. 2026. Usnesením ze dne 14. 7. 2026, č.j. 4 C 44/2025 -132 soud připustil změnu (rozšíření) žaloby o nárok za období od 8.10.2024 do 21. 11. 2024, neboť toto období bylo předmětem posouzení v té době již zpracovaným znaleckým posudkem soudem ustanoveného znalce tituly před jménem jméno FO, a nepřipustil rozšíření za období navazující, neboť toto období závěry již zpracovaného znaleckého posudku kryto nebylo, a posouzení takto rozšířeného nároku by si již vyžadovalo doplnění dokazování.
5. Po připuštění dvojího rozšíření žaloby, jak shora uvedeno, byl předmětem řízení nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 463 978,38 Kč s příslušenstvím za období od 14. 3. 2022 do 23. 9. 2025.
6. Soud na základě shodných tvrzení účastníků, které vzal za svá skutková zjištění (srov. § 101 odst. 3 o.s.ř. ) a provedeného dokazování, učinil následující skutková zjištění.
7. Na základě nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že účastníci v žalovaném období byli podílovými spoluvlastníky dotčené nemovitosti (domu), a to žalobkyně se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 7/8 vzhledem k celku, žalovaná se spoluvlastnickým podílem ve výši id. 1/8 vzhledem k celku. Mezi účastníky bylo rovněž nesporné, že v domě se nacházejí dva byty, přičemž menší byt je užíván výlučně žalovanou.
8. Z místního šetření soud zjistil, že v předmětném domě se nacházejí dva byty. Menší byt je obýván žalovanou, druhý byt byl k datu místního šetření obýván jméno FO, a to na základě souhlasu žalobkyně. Vyjma dvou bytů jsou v domě další společné prostory, které jsou neomezeně přístupné pro oba účastníky řízení.
9. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO, soudem ustanoveného znalce (na základě usnesení ze dne 20. 11. 2025, č.j. 4 C 44/2025 -73), soud zjistil, že v domě se nachází dva byty, a to větší byt užívaný výlučně (na pronájem) žalobkyní o výměře 107,6 m2, a menší byt užívaný žalovanou o výměře 60,6 m2. Znalec stanovil obvyklou (tržní) výši nájemného u bytu užívaného žalobkyní (dále jen byt č. 1) částkou 140 Kč/m2 pro rok 2025, částkou 128 Kč/m2 pro rok 2024, částkou 127Kč/m2 pro rok 2023 a částkou 125 Kč/m2 pro rok 2022, a dále u bytu užívaného žalovanou (dále jen byt č. 2) částkou 126 Kč/m2 pro rok 2025, částkou 116 Kč/m2 pro rok 2024, částkou 115 Kč/m2 pro rok 2023 a částkou 113 Kč/m2 pro rok 2022. Na podkladě takto stanovených výši obvyklého (tržního) nájemného pak znalec provedl vyčíslení hodnoty nadužívání a str. 13 svého posudku (č.l. 97). Takto stanovil, že žalovaná se výlučným užíváním bytu č. 2 (při zohlednění shora uvedených výší obvyklého nájemného a skutečnosti, že žalobkyně výlučně užívá – tedy i v rozsahu spoluvlastnického podílu žalované – byt č. 1) obohatila na úkor žalobkyně v období (dle žaloby a jejího prvního rozšíření) od 14. 3. 2022 do 7. 10. 2024 a v období od 22. 11. 2024 do 23. 9. 2025 v souhrnné částce 215 820 Kč. Na tomto místě soud doplňuje, že proti závěrům znaleckého posudku účastníci řízení ničeho nenamítali a nepožadovali ani výslech znalce.
10. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 11. 2024 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení za období uplatněné žalobou. Z doručenky datové zprávy soud zjistil, že předžalobní výzva byla žalované doručena 13. 11. 2024.
11. Z dalších provedených důkazů soud žádné podstatné skutečnosti nezjistil, a další dokazování neprováděl, neboť měl za to, že důkazy shora uvedenými jsou prokázány všechny právně významné skutečnosti potřebné pro právní posouzení uplatněného nároku. Takový názor ostatně sdíleli i účastníci řízení po poučení podle § 119a o.s.ř. Provedené listinné důkazy soud hodnotí jako věrohodné, neboť proti jejich věrohodnosti žádný z účastníků ničeho nenamítal a ani soud nezaznamenal nic, co by mohlo jejich věrohodnost jakkoliv snižovat. Na základě shora uvedených zjištění pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
12. Žalobkyně a žalovaná byly v žalovaném období podílovými spoluvlastnicemi předmětného pozemku, jehož součástí je stavba pro bydlení, a to žalobkyně s podílem ve výši 7/8 vzhledem k celku a žalovaná s podílem ve výši 1/8 vzhledem k celku. V domě se nachází dva byty, a to byt č. 1 a byt č. 2 (viz. shora), přičemž menší byt je užíván výlučně žalovanou, vetší byt je užíván výlučně žalobkyní, která jej pronajímá třetím osobám. Mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda spoluvlastníků (účastníků řízení) o tom, kdo v jakém rozsahu bude nemovitosti užívat. V období od 14. 3. 2022 do 7. 10. 2024 a v období od 22. 11. 2024 do 23. 9. 2025 se žalovaná užívající menší byt č. 2, při zohlednění výlučného užívání bytu č. 1 žalobkyní, obohatila nad rámec svého spoluvlastnického podílu v souhrnné částce 215 820 Kč. Za období od 8. 10. 2024 do 21. 11. 2024 se pak žalovaná obohatila o částku 7 714 Kč, celkem se tak v žalovaném období obohatila o částku 223 534 Kč. Žalovaná obohacení žalobkyni nevydala, a to ani přesto, že jí ve vztahu k období uplatněnému žalobou byla doručena předžalobní výzva žalobkyně dne 13. 11. 2024, první připuštění rozšíření žaloby jí bylo doručeno dne 25. 9. 2025 a druhé připuštění rozšíření žaloby jí bylo doručeno dne 27. 7. 2026.
13. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
14. Podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen o.z.) Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
15. Podle § 1968 a 1970 o.z. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.
16. V rozsudku ve věci sp.zn. 28 Cdo 2726/2016 , ze dne 16. 2. 2017 Nejvyšší soud uzavřel, že užívá-li spoluvlastník nemovitost nad rozsah podílu, poskytne ostatním peněžitou náhradu odpovídající hodnotě užívání. Výjimkou je pouze prokázaná dohoda o bezúplatném užívání nad rámec podílu. Stejně tak v rozhodnutí ve věci sp. zn. 28 Cdo 4162/2014 , ze dne 19. 2. 2015 Nejvyšší soud uzavřel, že užívání nad podíl bez právního důvodu (zejména bez dohody, rozhodnutí většiny nebo soudu) zakládá povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Závěr se uplatní i při zadržení výnosů ze společné věci. Náhrada náleží spoluvlastníkovi, jemuž existující poměry neumožňují plně realizovat právo užívat společnou věc v rozsahu jeho podílu, jak uvedl Nejvyšší soud ve věci 28 Cdo 1950/2016 , v usnesení ze dne 8. 8. 2016. Nadužívání však nelze určit jen podle výměry užívaných prostor; hodnotí se též jejich kvalita a užitná hodnota, tomu musí odpovídat i výše peněžité náhrady (k tomu srovnej NS ČR ve věci sp. zn. 28 Cdo 2999/2012 , rozsudek ze dne 7. 11. 2012).
17. Nejvyšší soud dále vysvětlil např. v rozsudku sp. zn. 28 Cdo 2093/2016 , výše bezdůvodného obohacení za užívání cizí věci (nemovitosti) se určí finančním obnosem odpovídajícím částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných věcí (nemovitostí), zpravidla formou nájmu, a které by byl nájemce tedy povinen plnit dle nájemní smlouvy. Bylo-li by pak nájemné v posuzovaném období cenou regulovanou, nemůže výše bezdůvodného obohacení přesáhnout částku vymezenou cenovými předpisy (viz též rozsudky Nejvyššího soudu z 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98 , či z 2. 9. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2777/2009 , a z 14. 4. 2011, sp. zn. 30 Cdo 2063/2009 ).
18. V rozsudku ze dne 28. 1. 2011, sp. zn. 33 Cdo 2634/2008 , Nejvyšší soud uzavřel, že „Splatnost závazku je určena buď dobou, ve které je dlužník povinen podle smlouvy, právního předpisu nebo rozhodnutí splnit svůj závazek, nebo, není-li takto určena, vyvolá ji věřitel tím, že dlužníka o plnění požádá. Okamžik splatnosti práva na plnění má rozhodující význam zejména pro posouzení, zda a kdy nastává actio nata. Uvedené právní závěry se uplatní i v poměrech o.z.
19. Na základě shora citované právní úpravy a judikatury Nejvyššího soud pak soud dospěl k následujícím právním závěrům.
20. Skutečnost, že žalovaná užívá výlučně menší byt č. 2 v domě bez dohody nebo rozhodnutí spoluvlastníků, a to nad rámec svého spoluvlastnického podílu, zakládá na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z., neboť nad rámec svého spoluvlastnického podílu na domě realizuje majetkový prospěch na úkor žalobkyně.
21. Pokud jde o výši majetkového prospěchu, jeho stanovení je otázkou odbornou, kdy výše takového obohacení musí ve smyslu shora odkazované judikatury vycházet z obvyklého nájemného v místě a čase, nelze však dále vyjít pouze z výměry dotčených prostor, ale i z jejich kvality a užitné hodnoty. Proto je zcela na místě, pokud znalecky bylo stanoveno zvlášť obvyklé nájemné za byt č. 1 užívaný výlučně žalobkyní a zvlášť za byt č. 2 užívaný výlučně žalovanou (ostatní prostory domu jsou volně přístupné všem). Pokud však jde o vyčíslení výše bezdůvodného obohacení, tu je třeba s ohledem na spoluvlastnické podíly účastnic, jež se váží k domu jako celku, potřeba stanovit též s přihlédnutím k domu jako celku, nikoliv jen ve vztahu k bytu užívanému výlučně žalovanou, tedy i s přihlédnutím ke skutečnosti, že i žalobkyně výlučně užívá byt č. 1 v rozsahu spoluvlastnického podílu žalované. Vycházeje z těchto úvah, soud dospěl k závěru, že žalovaná se na úkor žalobkyně v žalovaném období bez právního důvodu obohatila celkem o částku 223 534 Kč, která odpovídá součtu znalcem stanoveného bezdůvodného obohacení ve výši 215 820 Kč za období od 14. 3. 2022 do 7. 10. 2024 a od 22. 11. 2024 do 23. 9. 2025 (= 159 310 Kč + 56 510 Kč) a soudem dopočtené částky 7 714 Kč za období od 8. 10. 2024 do 21. 11. 2024, vycházející z odborných závěrů znaleckého posudku o obvyklé výši nájemného obou bytů v předmětném domě. Tyto úvahy soudu pak zcela korespondují s vyčíslením výše obvyklé úplaty za nadužívání dotčené nemovitosti žalovanou nad rámec jejího spoluvlastnického podílu, jak jej stanovil v posudku znalec tituly před jménem jméno FO na str. 13 (č.l. 97).
22. Pokud jde o požadované příslušenství, na něj má žalobkyně právo podle § 1968 a § 1970 o.z., a to ode dne následujícího po dni, v němž žalovanou vyzvala k úhradě příslušného nároku, neboť toho dne nastala splatnost takového závazku, co by závazku splatného na výzvu věřitele, u nějž není stanovena jeho splatnost zákonem nebo dohodou účastníků. Pokud jde o první období (uplatněné žalobou), zde je splatnost odvozena od doručení předžalobní výzvy, tedy ode dne 13. 11. 2024, žalobkyně však požaduje žalobou úrok až od 15. 11. 2024. Pokud jde o první rozšíření žaloby, to bylo žalované doručeno soudem s usnesením o rozšíření žaloby dne 25. 9. 2025 a toho dne pak nastala splatnost nároku za období prvního rozšíření žaloby a konečně pokud jde druhé rozšíření žaloby, to bylo žalované doručeno soudem s usnesením o rozšíření žaloby dne 27. 7. 2026, a toho dne pak nastala splatnost nároku za období druhého rozšíření žaloby. Ode dne následujícího po shora uvedených dnech je žalovaná v prodlení s placením příslušné části bezdůvodného obohacení stanovené znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO.
23. Ze shora rozvedených důvodů proto soud žalobě vyhověl v rozsahu uvedeném ve výroku I. tohoto rozsudku. Ve zbývajícím rozsahu (až do výše částky 463 978,38 Kč s přísl.) pak soud výrokem II. žalobu zamítl.
24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla sice v řízení úspěšná jen částečně, avšak výše plnění závisela na posudku znalce, nárok na plnou náhradu nákladů řízení z přisouzených částek.
25. Náklady řízení sestávají ze
a. zaplaceného soudního poplatku v částce 13 895 Kč
b. nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 159 310 Kč sestávající z částky 7 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (žaloba) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 7 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 8. 9. 2025, dále z tarifní hodnoty ve výši 215 820 Kč sestávající z částky 9 180 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (první rozšíření žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 180 Kč za účast na místním šetření dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. a z tarifní hodnoty 223 534 Kč sestávající z částky 9 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (druhé rozšíření žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 9 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne 7. 9. 2026, včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., a dále cestovní náhrada v celkové výši 12 822,70 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 9. 2025 náhrada 4 204,64 Kč za 416 ujetých km v částce 3 004,64 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 10. 11. 2025 náhrada 4 204,64 Kč za 416 ujetých km v částce 3 004,64 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 9. 2026 náhrada 4 413,39 Kč za 416 ujetých km v částce 3 213,39 Kč (44,50 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 4,1 l/100 km a 5,90 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 573/2025 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 8 × 30 minut v částce 1 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Celkem tak náhrada nákladů právního zastoupení činí 100 699,50 Kč.
c. zálohy složené žalobkyní na zpracovaný znalecký posudek ve výši 20 000 Kč.
26. Celkem tak náhrada žalobkyní účelně vynaložených nákladů činí částku 134 594,50 Kč.
27. O náhradě nákladu státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že procesně neúspěšné žalované uložil k náhradě částku 780,54 Kč, kterou byl stát nucen vynaložit ze svých rozpočtových prostředků na přiznané znalečné, neboť v uvedené rozsahu nebylo přiznané znalečné kryto žalobkyní složenou zálohou.
28. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř. , o místě plnění náhrady nákladů řízení pak podle § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.