Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
66 C 27/2026-27
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Kryštofem Novým ve věci
žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A
b) Jméno žalobce B, narozená Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B
c) Jméno žalobce C, narozená Datum narození žalobce C bytem Adresa žalobce C
všichni zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované Anonymizováno sídlem Adresa žalované Anonymizováno
o zaplacení částky 1 235,43 euro s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 400 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 400 EUR od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 400 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 400 EUR od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku 435,43 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 435,43 EUR od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 7 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 7 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení částku 7 688,88 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 400 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 400 EUR od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) částku 400 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 400 EUR od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) částku 435,43 EUR spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 435,43 EUR od 6. 11. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) na náhradě nákladů řízení částku 7 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni b) na náhradě nákladů řízení částku 7 534 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni c) na náhradě nákladů řízení částku 7 688,88 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.
1. Žalobci se žalobním formulářem A doručeným soudu dne 13. 4. 2026 domáhali po žalované jako provozujícím leteckém dopravci peněžitého plnění z důvodu zpoždění letu IBAN z Tel Avivu do Prahy dne datum. Po doplnění žaloby ze dne 30. 4. 2026 požadoval žalobce a) 400 EUR, žalobkyně b) 400 EUR a žalobkyně c) 435,43 EUR, vždy s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 6. 11. 2025 do zaplacení. Částka 35,43 EUR uplatněná žalobkyní c) představuje náklady na občerstvení vynaložené v souvislosti se zpožděním letu.
2. Jde o přeshraniční občanskou věc, jejíž hodnota bez příslušenství nepřesahuje 5 000 EUR, a proto se řízení řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 861/2007 ze dne 11. 7. 2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích (dále jen „nařízení č. 861/2007“). Mezinárodní pravomoc českých soudů a místní příslušnost tohoto soudu jsou dány podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, neboť místem poskytnutí podstatné části služeb ze smlouvy o letecké přepravě je vedle místa odletu také místo příletu; tím byla v projednávané věci Praha. Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 9. 7. 2009, Rehder, C-204/08, EU:C:2009:439.
3. Soud žalobce formulářem B vyzval k doplnění a upřesnění nároků jednotlivých žalobců; žalobci výzvě podáním ze dne 30. 4. 2026 vyhověli. Žalované byl následně dne 4. 6. 2026 doručen žalobní formulář a formulář C. Žalovaná ve lhůtě 30 dnů na žalobu neodpověděla a neoznačila žádné skutečnosti ani důkazy na svou obranu. Podle čl. 7 odst. 3 nařízení č. 861/2007 proto soud vydal rozsudek z podkladů obsažených ve spise. Samotné nevyjádření žalované soud nepovažoval za uznání nároku; důvodnost žaloby posoudil podle tvrzení žalobců a předložených listin.
4. Soud vzal za prokázané, že žalobci měli potvrzenou rezervaci na let IBAN z Tel Avivu do Prahy dne datum, jehož provozujícím dopravcem byla žalovaná, že plánovaný přílet do Prahy byl v 16:50 hod., zatímco skutečný přílet nastal dne datum v 00:59 hod., tedy se zpožděním 8 hodin a 9 minut, a že vzdálenost letu činila 2 636 km. Žalobkyně c) dále v souvislosti s čekáním na zpožděný let vynaložila 35,43 EUR na občerstvení. Tato zjištění soud učinil z rezervačního potvrzení, potvrzení o zpoždění letu, podkladu o vzdálenosti letu a dokladu o úhradě občerstvení založených ve spise.
5. Podle čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. 2. 2004 se toto nařízení použije na cestující odlétající z letiště ve třetí zemi na letiště na území členského státu, na který se vztahuje Smlouva, pokud je provozujícím leteckým dopravcem dopravce Společenství a cestujícím nebyly ve třetí zemi poskytnuty odpovídající výhody, náhrada nebo pomoc. Podle čl. 2 písm. c) tohoto nařízení se dopravcem Společenství rozumí letecký dopravce s platnou provozní licencí udělenou členským státem. Odkaz tohoto ustanovení na nařízení (EHS) č. 2407/92 je třeba podle čl. 27 nařízení (ES) č. 1008/2008 chápat jako odkaz na nařízení č. 1008/2008, které předchozí úpravu licencování nahradilo. Let IBAN odlétal z Tel Avivu v Izraeli, tedy ze třetí země, a jeho cílovým letištěm byla Praha na území České republiky, členského státu Evropské unie. Žalovaná Jméno žalované Anonymizováno je Anonymizováno leteckým dopravcem; Anonymizováno ji vede mezi aktivními Anonymizováno leteckými dopravci licencovanými podle nařízení (ES) č. 1008/2008, a to pod licencí č. Δ1/Δ/5707/708/24-02-2011. Je proto dopravcem Společenství ve smyslu čl. 2 písm. c) nařízení č. 261/2004. Ze spisu neplyne, že by žalobcům byly v Izraeli poskytnuty odpovídající výhody, náhrada nebo pomoc; žalobkyně c) naopak doložila vlastní výdaj na občerstvení a žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Podmínky čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení č. 261/2004 jsou proto splněny.
6. Podle čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení č. 261/2004 náleží cestujícím při letu delším než 1 500 km a nepřesahujícím 3 500 km paušální náhrada 400 EUR. Soudní dvůr v rozsudku ze dne 19. 11. 2009, Sturgeon a další, C-402/07 a C-432/07, EU:C:2009:716, dovodil, že právo na tuto náhradu mají i cestující, kteří dosáhnou cílového místa o tři nebo více hodin později oproti plánovanému času příletu, ledaže dopravce prokáže mimořádné okolnosti ve smyslu čl. 5 odst. 3 nařízení. V dané věci zpoždění přesáhlo tři hodiny a žalovaná žádné mimořádné okolnosti netvrdila ani neprokazovala. Každému ze žalobců proto vzniklo právo na 400 EUR.
7. Podle čl. 6 ve spojení s čl. 9 odst. 1 písm. a) nařízení č. 261/2004 má cestující při dlouhém zpoždění právo na bezplatnou stravu a občerstvení v rozsahu přiměřeném době čekání. Povinnost péče je samostatná a její trvání není omezeno paušálním stropem; srov. rozsudek Soudního dvora ze dne 31. 1. 2013, McDonagh, C-12/11, EU:C:2013:43. Částku 35,43 EUR vynaloženou žalobkyní c) na občerstvení při více než osmihodinovém zpoždění soud považoval za přiměřený a účelně vynaložený náklad, který žalovaná nenahradila. Žalobkyni c) tak náleží celkem 435,43 EUR.
8. Na příslušenství pohledávek se použije české právo. Podle čl. 5 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 (Řím I) se při absenci volby práva smlouva o přepravě cestujících řídí právem země obvyklého bydliště cestujícího, jestliže se v této zemi nachází také místo určení; všichni žalobci mají bydliště v České republice a místem určení byla Praha. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá zákonný úrok z prodlení repo sazbě ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Repo sazba činila k 1. 7. 2025 3,50 %, zákonný úrok z prodlení proto činí 11,50 % ročně. Žalobci žalovanou k plnění před podáním žaloby vyzvali a úrok požadovali až od 6. 11. 2025; od tohoto dne jej soud přiznal.
9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle čl. 16 nařízení č. 861/2007 ve spojení s § 142 odst. 1, § 149 odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 a 5 občanského soudního řádu. Každý ze žalobců byl se svým samostatně uplatněným nárokem plně úspěšný a má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které připadají na jeho nárok. Každý z žalobců zaplatil soudní poplatek 1 000 Kč. Výši nákladů soud v souladu s § 151 odst. 5 o. s. ř. určil až v písemném vyhotovení rozsudku.
10. Právní zástupce učinil čtyři společné úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 písm. a) a d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif: převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby na formuláři A a doplnění žaloby ze dne 30. 4. 2026. Tarifní hodnota se podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu určuje u každého žalobce samostatně podle hodnoty jeho peněžitého nároku v době započetí příslušného úkonu, bez příslušenství. U žalobce a) a žalobkyně b) odpovídá sazba za jeden úkon částce 1 500 Kč, u žalobkyně c) částce 1 540 Kč podle § 7 bodů 4 a 5 advokátního tarifu. Přepočet cizí měny ke dnům jednotlivých úkonů nemění uvedená tarifní pásma.
11. Protože advokát při všech uvedených úkonech společně zastupoval tři osoby, použil soud § 12 odst. 4 advokátního tarifu ve výkladu přijatém usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, publikovaným pod č. 28/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. U každého zastoupeného se plná odměna krátí o aritmetický průměr sazeb snížení pro tři osoby, tedy o 20 %. Odměna tak činí za jeden společný úkon 1 200 Kč za žalobce a), 1 200 Kč za žalobkyni b) a 1 232 Kč za žalobkyni c). Za čtyři úkony tedy připadá na žalobce a) odměna 4 800 Kč, na žalobkyni b) 4 800 Kč a na žalobkyni c) 4 928 Kč. Paušální náhrada hotových výdajů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu činí za čtyři společné úkony 1 800 Kč; na každého žalobce připadá jedna třetina, tedy 600 Kč. Zástupce je plátcem DPH, a proto se k odměně a paušálním náhradám připočítává DPH ve výši 21 %, u žalobce a) 1 134 Kč, u žalobkyně b) 1 134 Kč a u žalobkyně c) 1 160,88 Kč. Po připočtení soudního poplatku 1 000 Kč činí náklady žalobce a) 7 534 Kč, žalobkyně b) 7 534 Kč a žalobkyně c) 7 688,88 Kč. O jejich náhradě soud proto rozhodl samostatně ve výrocích IV., V. a VI.
12. Pro účely přípustnosti odvolání soud přepočetl jednotlivé jistiny kurzem devizového trhu České národní banky platným v den vyhlášení rozsudku 18. 8. 2026, tedy 24,180 Kč za 1 EUR. Nárok žalobce a) a žalobkyně b) tak jednotlivě činí 9 672 Kč, zatímco nárok žalobkyně c) činí 10 528,70 Kč. Při subjektivní kumulaci se bagatelnost posuzuje u každého samostatného nároku jednotlivě; srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 91 Co 461/2017, publikované pod č. 46/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Proti výrokům I. a II. proto odvolání podle § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné není, zatímco proti výroku III. přípustné je. Samostatně byly formulovány i nákladové výroky IV. až VI. Také přípustnost odvolání proti nim je třeba posuzovat ve vztahu k jednotlivým samostatným nárokům žalobců; srov. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2018, sp. zn. 91 Co 461/2017, publikované pod č. 46/2019 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž bylo jako nepřípustné odmítnuto odvolání žalované směřující právě proti samostatným výrokům o náhradě nákladů řízení ve vztahu k jednotlivým bagatelním nárokům více žalobců.
Poučení:
Proti výrokům I., II., IV. a V. tohoto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).
Proti výrokům III. a VI. tohoto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.