Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 150/2026-21

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o 79 272,74 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 450 Kč, úrok ve výši 7 % ročně z částky 24 950 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 450 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 52 822,74 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 450 Kč, úrok ve výši 7 % ročně z částky 24 950 Kč od , datum, do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 450 Kč od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 52 822,74 Kč, a zbývajícího žalovaného příslušenství, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení částky 79 272,74 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 657,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 910,27 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 649,43 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 12 % ročně z částky 28 649,43 Kč od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně.

2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.

3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum č. j. -18 byl žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřil k věci samé a aby uvedl, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřil, byly tak splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení ve spojení s ustanovením (dále jen „ ”).

4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalovaného, jenž v řízení neuplatnil žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům.

5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum, uzavřenou mezi společností právnická osoba a žalovaným.

6. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které se mu právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 30 000 Kč, za což měl žalovaný v jednadvaceti měsíčních splátkách právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 70 008 Kč s tím, že částku 1 500 Kč představoval poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru a částku 6 246 Kč poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení; samotné úroky pak měly představovat částku 28 923 Kč.

7. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu a násl. ve spojení se , o spotřebitelském úvěru.

8. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětnou úvěrovou smlouvu je možno považovat za platnou, a to v tom smyslu, že není důvod ji hodnotit – jako celek – jako (absolutně) neplatnou, zvláště když žalobkyně v dostatečné míře (vzhledem k výši poskytnutého úvěru) prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

9. Platným ovšem bez dalšího nemohl soud shledat ujednání o (kapitalizovaném) úroku, jenž byl sjednán ve výši, kterou je nutno označit za nepřiměřeně vysokou, soud proto v souladu se závěry přijatými v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. („v případě závěru o neplatnosti ujednání o úrocích pak soud určí zápůjční úrokovou sazbu podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako repo sazbu uveřejněnou Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru“) přikročil k modifikaci daného právního vztahu v tom smyslu, že je možno aplikovat právní fikci, na jejímž základě si žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně v předmětné úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši repo sazby uveřejněné Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.

10. Jde-li o ujednání o poplatku „za zpracování spotřebitelského úvěru“, shledal jej soud – v daném kontextu – za platné, neboť zohlednil skutečnost, že v případě, kdy si spotřebitel půjčuje relativně nízkou finanční částku (přičemž současně vstupuje do „hry“ i fakt, že žádná bankovní instituce by žalované v dané době úvěr patrně neposkytla), reálně nemusí pouze úrok, jenž je úrokem nepříčícím se právnímu řádu, pokrýt veškeré skutečné (resp. účelně vynaložené) náklady poskytovatele úvěru. Ujednání o poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru tak podle mínění soudu není namístě považovat – bez dalšího – za neplatné, neboť sjednaný poplatek není nepřiměřeně vysoký.

11. Jde-li pak o shora označenou „doplňkovou službu“, shledal soud příslušné „ujednání“ absolutně neplatným, neboť z textu smlouvy vůbec nevyplývá, jakého – nadstandardního – protiplnění se žalovanému má za sjednaný poplatek dostat. Žádnou argumentaci v tomto ohledu ostatně neobsahuje ani předmětný návrh žalobkyně.

12. Obdobně shledal soud neplatným ujednání o smluvní pokutě (v nárokované výši 15 000 Kč), když v tomto případě soud zvolil pro žalobkyni příznivější výklad práva – v opačném případě by se musel zabývat otázkou, zda není nutno na danou smlouvu hledět jako na smlouvu absolutně neplatnou (nelze totiž ztrácet ze zřetele, že žalobkyně po žalovaném dva a půl roku po poskytnutí úvěru žádá (nehledě na deklarovaných nákladech řízení ve výši 21 000 Kč) částku ve výši 293 % poskytnuté jistiny, tedy ve výši, které nelze poskytnout právní ochranu. Jinak řečeno, poukazuje-li žalobkyně na ustanovení , dovoluje si podepsaný soud připomenout, že u obsahuje rovněž ustanovení o lichvě, přičemž inkriminovaná smlouva se lichevní smlouvě pojmově velmi blíží.

13. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaný vstoupil s právní předchůdkyní žalobkyně do právního vztahu, v jehož rámci se – platně – zavázal zaplatit v ujednaných splátkách částku 31 500 Kč s úrokem ve výši 7 % ročně.

14. Z údajů o platbách žalovaného, obsažených v žalobě, přitom vyplynulo, že žalovaný v rozhodné době zaplatil toliko částku 5 050 Kč.

15. Podepsaný soud tak má za to, že po žalovaném je nutno požadovat, aby žalobkyni zaplatil částku 26 450 Kč, a to – v souladu s ustanovením – včetně v prvním výroku tohoto rozsudku specifikovaného příslušenství.

16. Pro pořádek je vhodné taktéž zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem „překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.

17. Druhým výrokem tedy soud z výše uvedených důvodů žalobu v části, ve které žalovaný nárok nepožívá právní ochrany, zamítl.

18. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení , neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dosud žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.