Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 163/2025-76

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Mgr. Lukášem Kučerou ve věci

žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce anonymizováno Datum narození žalobce Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta anonymizováno

proti

žalované: Anonymizováno

o zaplacení 277 500 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 277 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 277 500 Kč od datum do zaplacení se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 350 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žaloba o uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 277 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 277 500 Kč od , datum, do zaplacení se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 1 350 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení částky 277 500 Kč s příslušenstvím z titulu neoprávněného omezení osobní svobody výkonem vazby. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum v 17:02hod byl žalobce zadržen jako osoba podezřelá a usnesením Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, sp. zn. anonymizováno, byl vzat do vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) trestního řádu, vazba byla započítána od datum, 17:02hod. Usnesením policejního orgánu Policie ČR, Krajské ředitelství policie Ústeckého kraje, Služby kriminální policie a vyšetřování, Územního odboru anonymizováno, OOK – 3. oddělení anonymizováno, č. j. Anonymizováno ze dne datum, byl stíhán pro trestný čin zvlášť závažného zločinu znásilnění podle , 2 písm. a) , který byl posléze překvalifikován na přečin znásilnění podle a v konečném důsledku toliko přečin sexuálního útoku podle . Dne datum došlo k vydání příkazu státního zástupce k propuštění žalobce z vazby, a to v souvislosti se změnou právní kvalifikace jednání žalobce, když na chybnou právní kvalifikaci bylo žalobcem upozorňováno od samého počátku řízení, přičemž ke změně názoru státního zástupce ve vztahu k užité právní kvalifikaci došlo až na základě učiněného dohledu vyšším státním zástupcem. Okresní soud v anonymizováno dne datum vyhlásil rozsudek č. j. anonymizováno-495, kterým uznal žalobce vinným a žalobce byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody a vzhledem k tomu, že se státní zástupkyně na místě vzdala práva na odvolání, bylo tak najisto postaveno, že v předmětné věci již nemůže být ukládán nepodmíněný trest odnětí svobody. Žalobce byl ve vazbě od datum do datum, tedy celkem hodnota dní, kdy vazba žalobci nemohla být započtena, když mu byl uložen podmíněný trest. Současně žalobce uvedl, že eventuální maximální doba vazby po změně právní kvalifikace mohla činit 4 měsíce, nicméně žalobce byl ve vazbě 185 dní. Žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil dne datum.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že nárok žalobce neuznává a navrhla, aby žaloba byla zcela zamítnuta. Učinila nesporným, že žalobce u ní nárok uplatnil dne datum. Stanoviskem ze dne datum žalovaná žalobci sdělila že neshledala odpovědností titul, přičemž na daném závěru žalovaná setrvává. Žalovaná uvedla, že podle má na náhradu újmy způsobené vazbou právo žalobce, na kterém byla vykonána vazba, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Mimosoudně žalobce uplatnil nárok ještě před pravomocným skončením trestního řízení, argumentujíc tím, že po rozsudku soudu prvního stupně již bylo zřejmé, že v řízení nebude uložen takový trest, aby vazba mohla být započtena; tato argumentace byla sice v základu správná, nevypořádala se ovšem s tím, že před pravomocným skončením trestního řízení nelze s jistotou konstatovat, zda je v případě žalobce vůbec dán odpovědnostní titul. Lze konstatovat, že žalobce byl v řízení pravomocně odsouzen a žádnou z výše citovaných podmínek tedy jeho kauza nenaplňuje; právo na náhradu podle tedy žalobci nevzniklo. Tento závěr podporuje i judikatura – viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , který sice řešil situaci ne zcela totožnou, aplikovat jej nicméně podle názoru žalované lze – Nejvyšší soud řešil kvalifikaci změněnou v konečném rozhodnutí, kdy ovšem to, že v případě žalobce se tak stalo překvalifikací ještě v průběhu řízení, roli nehraje, a dále Nejvyšší soud řešil situaci, kdy nová kvalifikace vazbu vůbec neumožňuje, zatímco v případě žalobce byla okamžikem překvalifikace překročena maximální možná délka vycházející z nové kvalifikace, což žalovaná považuje za přiměřeně aplikovatelné i na žalobcovu kauzu.

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne datum.

4. Účastníci řízení rovněž učinili nesporným, že dne datum v 17:02hod byl zadržen žalobce, následně dne datum bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro dva skutky kvalifikované jako znásilnění podle , odst. 2 písm. a) . Dne datum byl žalobce usnesením Okresního soudu v anonymizováno, č. j. anonymizováno-44 vzat do vazby se započtením od okamžiku zadržení (předstižná). Dne datum státní zástupkyně překvalifikovala věc žalobce na znásilnění podle . Současně nařídila jeho propuštění, neboť po předkvalifikaci činila maximální možná délka vazby 4 měsíce; k propuštění žalobce z vazby fakticky došlo dne datum v 10:45 hod. Dne datum byla k Okresnímu soudu v anonymizováno podána obžaloba. Dne datum Okresní soud v anonymizováno rozhodl rozsudkem č. j. anonymizováno-495 tak, že žalobce byl uznán vinným a byl mu uložen podmíněný trest odnětí svobody na 2 roky s odkladem na 3 roky a trest vyhoštění na dobu 6 let. Proti rozsudku si podal žalobce odvolání, o kterém Krajský soudu v adresa rozhodl usnesením ze dne datum, č. j. anonymizováno-548, a to tak, že odvolání žalobce bylo zamítnuto. Proti rozhodnutí bylo následně podáno dovolání, o kterém doposud nebylo rozhodnuto.

5. Z usnesení Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-10, bylo zjištěno, že žalobce byl podle § 68 odst. 1 trestního řádu z důvodu uvedeného v § 67 písm. c) vzat do vazby, vazba počala běžet okamžikem zadržení žalobce, tj. od datum v 17:02hod. Z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. anonymizováno-31, bylo zjištěno, že stížnost žalobce proti usnesení Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-10, byla zamítnuta.

6. Z vyrozumění o vykonaném dohledu Krajským státním zastupitelství v adresa ze dne datum bylo zjištěno, že žalobce se podáním ze dne datum obrátil na dohledové státní zastupitelství, kdy dohledový státní zástupce dospěl k závěru, že skutečnosti zjištěné ze spisu nenasvědčují tomu, že by byly naplněny znaky kvalifikované skutkové podstaty dle druhého odstavce písm. a) . Dozorová státní zástupkyně se dostatečně nezabývala právní kvalifikací jednání obviněného, které bude uloženo, aby se právní kvalifikací opětovně zabývala.

7. Z příkazu o propuštění obviněného z vazby ze dne datum bylo zjištěno, že státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v anonymizováno dala příkaz, aby žalobce byl ihned propuštěn z vazby, neboť stejného dne, tj. datum, byl žalobce upozorněn na změnu právní kvalifikace svého jednání s tím, že jednání, pro které bylo zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin znásilnění podle , 2 písm. a) , bude v obžalobě právně kvalifikováno jako přečin znásilnění podle . V souvislosti se změnou právní kvalifikace již nelze obviněného ponechat nadále ve vazbě, neboť od dnešního dne lhůta trvání vazby uvedená v § 72a odst. 1 písm. a) trestního řádu činí 4 měsíce pro přípravné řízení.

8. Z rozsudku Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-495, bylo zjištěno, že žalobce byl uznán vinným ze spáchání přečinu sexuálního útoku podle ve znění účinném od datum a byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 2let, který byl podmíněně odložen na zkušební dobu 3let, vedle toho mu byl uložen trest vyhoštění ve výměře 6 roků. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že ke změně právní kvalifikace jednání žalobce, a to oproti podané obžalobě, soud přistoupit v souvislosti se změnou právní úpravy, která vstoupila v účinnost dne datum a byla tak pro žalobce příznivější. Rozsudek nabyl právní moci dne datum ve spojení s usnesením Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. anonymizováno-548.

9. Z usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. anonymizováno-548, bylo zjištěno, že odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v anonymizováno ze dne datum, č. j. anonymizováno-495, bylo zamítnuto. Z odůvodnění usnesení bylo zjištěno, že odvolací soud zcela souhlasí se závěry soudu I. stupně, pročež odvolání žalobce zamítl. Usnesení nabylo právní moci dne datum.

10. Z výpisu z InfoSoudu ze dne datum k řízení vedeného u Okresního soudu v anonymizováno sp. zn. anonymizováno bylo zjištěno, že proti usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, č. j. anonymizováno-548, bylo podáno dovolání, kdy spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne datum, přičemž o dovolání doposud nebylo rozhodnuto.

11. Soud z provedených listinných důkazů učinil níže rozvedená skutková zjištění rozhodná pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku.

12. Soud pak pro nadbytečnost zamítl ostatní důkazy, když na základě provedených důkazů byl schopen učinit dostatečný skutkový závěr, na základě kterého neshledal odpovědností titul.

13. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení.

14. Podle ustanovení , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, dále jen „OdpŠk“, platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle ustanovení § 9 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu.

16. Podle ustanovení § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

17. Podle ustanovení § 13 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle ustanovení § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

19. Podle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

20. Podle ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 ustanovení platí, že náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

21. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že žalobce předběžně nárok u žalované uplatnil dne datum. Podmínka stanovená v § 15 OdpŠk tak byla naplněna.

22. Mezi účastníky ani nebylo sporu o tom, že žalobce byl pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody.

23. Základní podmínkou pro vznik práva na náhradu škody (újmy) způsobené rozhodnutím o vazbě je takový výsledek trestního řízení, při němž nedochází k odsouzení dotyčné osoby, resp. k pravomocnému vyslovení jeho viny za skutek (v souvislosti s nímž byl vzat do vazby). Této situaci odpovídá zastavení trestního stíhání, zproštění obžaloby či postoupení věci jinému orgánu (§ 9 odst. 1 OdpŠk). K tomu je dále nutné zmínit, že rozhodnutí o vazbě nebylo zrušeno ani pro nezákonnost, kdy nezákonnosti se lze domáhat i před Ústavním soudem, tudíž pokud se žalobce domníval, že vazba byla nezákonná, měl se domáhat jejího zrušení (§ 8 OdpŠk). V případě jejího zrušení by tak bylo možné posoudit uplatněný nárok právě i z hlediska ustanovení § 7 odst. 1 uvedeného zákona, podle nějž právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda. K tomu soud dále uvádí, že nezákonnost vazby pak nebyla ani výslovně v jiném rozhodnutí deklarována.

24. Při řešení otázky, zda pravomocně odsouzenému pachateli trestného činu přísluší odškodnění za vykonanou vazbu podle , pokud rozhodnutí o vzetí do vazby nebylo pro nezákonnost zrušeno, změněno nebo jeho nezákonnost nebyla jinak deklarována, se soud neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, když soud odkazuje na závěr uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2015, sp. zn. , proti kterému byla ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 26. 11. 2015, sp. zn. , ze kterého vyplývá, že i v případě, že byl-li skutek, pro který byl obviněný vzat do vazby, posouzen při konečném rozhodnutí tak, že by takové posouzení vzetí do vazby neumožňovalo, nepřísluší odškodnění za vykonanou vazbu pravomocně odsouzenému pachateli trestného činu dle , pokud rozhodnutí o vzetí do vazby nebylo zrušeno, když i zákonodárce měl v úmyslu odškodnit pouze ty obviněné, kteří v trestním řízení nebyli shledáni vinnými, tudíž se žádného trestného činu nedopustili. Rovněž lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 12. 3. 2020, sp. zn. nebo Ústavního soudu ze dne 12. 8. 2020, sp. zn. , která navazují na shora zmíněné rozhodnutí.

25. Daný závěr je i aplikovaný na daný případ, když v případě žalobce došlo k překvalifikaci ještě v průběhu řízení, to však nehraje žádnou roli, když je i třeba zmínit, že v případě žalobce bylo i možné po překvalifikaci na žalobci vykonat vazbu nicméně v kratší době, pročež dozorová státní zástupkyně přistoupila následně k vydání příkazu o propuštění obviněného z vazby. Na základě shora uvedeného tak nezbylo soudu než žalobu zcela zamítnout.

26. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení a , (dále jen „“), podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

27. V souladu s ustanovením proto žalované náleží náhrada hotových výdajů v paušální výši stanovené zvláštním právním předpisem. Zmíněným předpisem je , o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle a podle exekučního řádu, jejíž stanoví, že má tato náhrada činit 300 Kč.

28. Nelze ovšem přehlédnout, že paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka zákonodárce zavedl, aby bylo odstraněno – Ústavním soudem kritizované (srovnej nález pléna Ústavního soudu ze dne 7. 10. 2014, sp. zn. ) – nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými [viz důvodová zpráva k , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a , o katastru nemovitostí (katastrální zákon)]. Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka byla přitom stanovena ve výši 300 Kč proto, že právě takovou náhradu za hotové výdaje dříve přiznával ve spojení s advokátního tarifu (ve znění účinném do datum), respektive advokátního tarifu (ve znění účinném od datum do datum), účastníku zastoupenému advokátem.

29. Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od datum stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu Nejvyšší soud, jenž se v souladu s y cítí nadále vázán nosnými důvody plenárního nálezu , proto pokládá datum–8, s. 229).

30. Tyto úvahy vedly zdejší soud k závěru, že je žalované nutno přiznat na základě paušální náhradu hotových výdajů za jeden úkon ve výši 450 Kč, ostatně k obdobným závěrům dospěl i Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. .

31. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 režijních paušálů po 450 Kč, tedy celkem 1 350 Kč, dle ustanovení , a to za písemné vyjádření k žalobě a účast na jednání a příprava na první jednání. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení části věty před středníkem , když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se domáhat nuceného splnění povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.