Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

52 C 271/2026-28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného AnonymizovánoAnonymizováno AnonymizovánoAnonymizováno,

o zaplacení 15 790 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba v části, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 7 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 190 Kč od 28. 10. 2024 do 12. 12. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 3 990 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 200 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba v části, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 7 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 190 Kč od 28. 10. 2024 do 12. 12. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 3 990 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, se zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 200 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném v žalobě ze dne 17. 3. 2026 domáhala zaplacení částky 15 790 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 5. 10. 2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto na bankovní účet č. č. účtu celkem 9 200 Kč a žalovaný se zavázala tuto částku vrátit do 27. 10. 2024 společně s poplatkem ve výši 2 990 Kč. Žalovaný však na svůj dluh doposud uhradil 1 000 Kč. Žalobkyně dále po žalovaném žádala v souladu s čl. 2.3 smlouvy částku 2 500 Kč, jakožto náklady vynaložené při vymáhání pohledávky v podobě písemných výzev k úhradě, a částku 3 600 Kč (původně 4 600 Kč poníženou o uvedenou dílčí úhradu ze strany žalovaného) z titulu smluvní pokuty ve výši 0,10 % denně z částky 9 200 Kč ode dne 28. 10. 2024 do sepisu žaloby dne 13. 3. 2026. Žalovanému byla dne 4. 12. 2025 zaslána právním zástupcem žalobkyně předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval dle , , ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „“) neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 4. 6. 2026, s doložkou dle v soudem určené lhůtě nevyjádřil, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Z Exportů ze systému České národní banky ARAD byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru v říjnu 2024 ve výši 8,53 % ročně a RPSN ve výši 8,85 %.

6. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 10. 2024 soud zjistil, že předmětem této smlouvy bylo poskytnutí „zápůjčky“ žalovanému ve výši 9 200 Kč, přičemž žalovaný se tuto částku zavázal vrátit nejpozději do 27. 10. 2024 společně s poplatkem 2 990 Kč. RPSN dle smlouvy činila 740 %. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet označený žalovaným č. č. účtu.

7. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně soud zjistil, že dne 5. 10. 2024 převedla na účet označený žalovaným částku 9 200 Kč.

8. Z Předžalobní výzvy ze dne 4. 12. 2025 a podacího lístku ze dne 4. 12. 2025 soud zjistil, že žalovaný byl zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě částky 18 435 Kč a nákladů právního zastoupení „do tří dnů“.

9. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému dne 5. 10. 2024 na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 9 200 Kč. Žalovaný se pak zavázal žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky do 27. 10. 2024 vrátit, a to společně s poplatkem ve výši 2 990 Kč a „RPSN“ ve výši 730 %. V období, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, tj. říjen 2024, činila průměrná úroková sazba u úvěru pro spotřebu 8,53 % ročně a RPSN 8,85 %. Žalobkyně zaslala dne 4. 12. 2025 žalovanému předžalobní výzvu se třídenní lhůtou k plnění (jíž je nutno vykládat jako třídenní počítanou ode dne doručení výzvy).

10. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících zákonných ustanovení.

11. Podle , , (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

12. Dle o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále „“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

14. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 5. 10. 2024 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 9 200 Kč, a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úvěrovaná částka 9 200 Kč byla poskytnuta žalovanému toliko na 22 dní a žalovaný měl po takto krátké době společně s vrácením této částky zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 2 990 Kč, tj. fakticky o třetinu více, než kolik mu bylo poskytnuto. Ačkoli se pak účastníci (žalovaný jakožto spotřebitel, viz shora) rozhodli částku 2 990 Kč nazývat „poplatkem“, odpovídá v přepočtu přibližně 44 % úroku p. m., jenž je dle soudu nutno považovat za zcela zjevně excesivní, obzvláště přihlédne-li se k obvyklým (ročním) hodnotám spotřebitelského úroku uvedeným shora. Dále soud znovu opakuje, že úvěr měl být žalovaným vrácen společně s poplatkem do 22 dní, a také z tohoto důvodu (a s ohledem na výši předmětu úvěru) je nutné pohlížet na celkovou vratnou částku jako zcela zjevně neúměrnou částce úvěrované. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši poplatku je v rozporu s dobrými mravy (k tomu analogicky srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ), a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož však poplatek za poskytnutí úvěru (tj. de facto smluvní úrok) představuje podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou (analogicky srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2021, č. j. -598, proti němuž byla ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. , odmítnuta). Z tohoto důvodu pak pozbylo smyslu zabývat se také žalobou vzneseným nárokem na smluvní pokutu a na ujednanou náhradu nákladů spojených s vymáháním pohledávek.

15. Dle § 2993 věty prvé o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

16. Vzhledem k výše uvedenému závěru tak byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze to, co od ní získal, tj. 9 200 Kč, a dle žalobních tvrzení doposud zaplatil toliko 1 000 Kč, soud mu výrokem II. rozsudku uložil zaplatit žalobkyni výsledný rozdíl 8 200 Kč. Zároveň soud žalovanému uložil zaplatit z této částky též zákonný úrok z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.) s tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval den 13. 12. 2025, neboť dne 4. 12. 2025 byla poštovnímu doručovateli předána předžalobní výzva, jež byla dle fikce v o. z. doručena žalovanému dne 9. 12. 2025, a splatnost dle lhůty k plnění v předžalobní výzvě, tak nastala 12. 12. 2025. Výše úroku z prodlení je pak stanovena dle o. z. ve spojení s , ode dne 13. 12. 2025 do zaplacení (výrok II.).

17. Ve zbývajícím rozsahu, pro částku 7 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 190 Kč od 28. 10. 2024 do 12. 12. 2025, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 3 990 Kč od 13. 12. 2025 do zaplacení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, soud žalobu zamítl, neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok po právu (výrok I.). Částečné zamítnutí pak soud mohl učinit bez nařízení jednání v souladu s , neboť nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene kterékoli ze stran řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. ).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému (ve výši 59,06 %, přičemž úroky z prodlení soud pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku) v souvislosti s tímto řízením dosud žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.