Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
52 C 296/2026-24
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky
proti
žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno,
o zaplacení 61 751,12 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 18 366,64 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 911,51 Kč od 8. 1. 2026 do 27. 4. 2026 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 527,03 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 384,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 384,48 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 789 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, Jméno advokátky, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku ve výši 18 366,64 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 911,51 Kč od 8. 1. 2026 do 27. 4. 2026 a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 527,03 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, se zamítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 43 384,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 384,48 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 789 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, , Jméno advokátky, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném v žalobě ze dne 27. 5. 2026 domáhala zaplacení částky 61 751,12 Kč (59 905,07 + 1 846,05) s příslušenstvím. K odůvodnění žaloby uvedla, že uzavřela se žalovaným dne 12. 9. 2024 smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě bylo žalovanému poskytnuto na bankovní účet č. č. účtu celkem 70 598 Kč (5 598 Kč dne 8. 8. 2025 a 65 000 Kč dne 12. 9. 2024) a žalovaný se zavázal tuto částku v ujednané době vrátit společně se smluvním úrokem ve výši 0,42 % denně a poplatky (1,99 % za vyplacení tranše úvěru). Žalovaný však na svůj dluh doposud uhradil toliko 27 213,52 Kč, proto žalobkyně dne 7. 1. 2026 smlouvu vypověděla a žalovaný se dostal do prodlení se splacením celého zbytku úvěru ode dne 8. 1. 2026. Žalobkyně dále žádala v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž žalovaný se měl dostat do prodlení s řádným placením splátek již 8. 10. 2025, a pokuta tak byla žalobou kapitalizována na částku 1 846,05 Kč za období od 9. 10. 2025 do 7. 1. 2026. Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka právní zástupkyní žalobkyně dne 23. 4. 2026.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaný se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 1. 7. 2026, s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřil, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.
4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:
5. Z Exportů ze systému České národní banky ARAD byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru v září 2024 ve výši 8,70 % ročně a RPSN ve výši 9,13 %.
6. Ze Smlouvy „o revolvingovém spotřebitelském úvěru“ č. hodnota soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným dne 12. 9. 2024. Předmětem této smlouvy byl úvěrový limit 80 000 Kč, jehož vyčerpanou část se žalovaný zavázal žalobkyni vrátit v pravidelných denních splátkách do 6. 3. 2026, a to společně s úrokem 0,418 % z úvěrované částky denně, poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99 % z čerpané částky a roční procentuální sazbou nákladů („RPSN“) ve výši 281,93 %. Finanční prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet označený žalovaným IBAN č. IBAN.
7. Z Potvrzení o provedených platbách soud zjistil, že žalobkyně poskytla na základě této smlouvy na bankovní účet č. č. účtu dne 13. 9. 2024 částku 65 000 Kč a dne 8. 8. 2025 částku 5 598 Kč. Žalovaný naopak v období od 12. 10. 2024 do 11. 12. 2025 žalobkyni zaplatil 27 213,52 Kč.
8. Z Předžalobní výzvy ze dne 19. 4. 2026 soud zjistil, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k její úhradě do 3 dnů od data doručení listin. Z Podacího lístku k této výzvě soud zjistil, že listina byla předána k poštovní přepravě dne 21. 4. 2026.
9. Na základě výše uvedených skutkových zjištění z jednotlivých písemných důkazů předložených žalobkyní soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému v období od 13. 9. 2024 do 8. 8. 2025 na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 70 598 Kč a žalovaný se jí je zavázal do 6. 3. 2026 vrátit společně s denními úroky 0,418 % a poplatky s RPSN ve výši 281,93 %. V období, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, tj. září 2024, činila průměrná úroková sazba u úvěru obdobného typu 8,70 % ročně a RPSN pak 9,13 %.
10. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
11. Dle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému na jeho žádost a v jeho prospěch peněžní prostředky ve výši 70 598 Kč a v níž se žalovaný zavázal poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že RPSN tohoto úvěru (poskytovaného na dobu delší jednoho roku) činila 281,93 % a smluvní úrok byl ujednán s četností denní ve výši 0,418 %. Z přehledu ČNB přitom bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v září 2024, byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 8,70 % ročně a RPSN 9,13 %. Sjednaný úrok a poplatky tak tuto úroveň mnohonásobně převyšují. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši úroků je zjevně v rozporu s dobrými mravy (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož však úrok a poplatky představují podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2021, č. j. 24 Cdo 1611/2021-598, proti němuž byla ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 3142/21, odmítnuta). Z tohoto důvodu pak pozbylo smyslu zabývat se také žalobou vzneseným nárokem na smluvní pokutu, z titulu neplatné smlouvy o úvěru.
15. Dále soud nárok posuzoval, dle § 2993 věty prvé o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. A vzhledem k výše uvedenému závěru (v odstavci 14) tak byl žalovaný povinen žalobkyni vrátit pouze to, co od ní získal, tj. částku 70 598 Kč. Přičemž dle žalobních tvrzení a prokázaného stavu z transakční historie žalovaného, soud zjistil, že žalovaný doposud zaplatil částku ve výši 27 213,52 Kč. Soud proto žalovanému uložil povinnost, zaplatit žalobkyni výsledný rozdíl 43 384,48 Kč (70 598 – 27 213,52), dle výroku II. rozsudku. Zároveň soud žalovanému uložil zaplatit z této částky též zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 384,48 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení (§ 1968 a § 1970 o. z.). S tím, že za počátek prodlení s plněním uvedeného peněžitého dluhu soud považoval den 28. 4. 2026, neboť smluvně ujednaný okamžik splatnosti, zejména s ohledem na neplatnost této smlouvy, nemůže nabývat větší relevance. Dne 21. 4. 2026 byla poštovnímu doručovateli předána předžalobní výzva, jež byla dle fikce v § 573 o. z. doručena žalovanému dne 24. 4. 2026, a splatnost dle lhůty k plnění ve výzvě stanovené tak nastala 27. 4. 2026. Výše úroku z prodlení je pak stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok II.).
16. Ve zbývajícím rozsahu, pro zaplacení částky 18 366,64 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 43 911,51 Kč od 8. 1. 2026 do 27. 4. 2026 a zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 527,03 Kč od 28. 4. 2026 do zaplacení, soud žalobu zamítl. Neboť s ohledem na absolutní neplatnost uzavřené smlouvy není uplatněný nárok ve výši 18 366,64 Kč (61 751,12 – 43 384,48) po právu (výrok I.). Stejně tak je nedůvodná i zbývající část zákonného úroku z prodlení, když žalobkyně požadovala úrok z částky 43 911,51 Kč, avšak za důvodnou částku soud shledal výši 43 384,48 K, tudíž rozdíl z částky 527,03 Kč je nedůvodný (43 911,51 – 43 384,48). Částečné zamítnutí pak soud mohl učinit bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., neboť nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene kterékoli ze stran řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, či nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I. ÚS 3271/09).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. podle § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. rozsudku tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 789 Kč (před zaokrouhlením 5 788,42 Kč), přičemž tato částka představuje 38,76 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 69,38 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 30,62 %, přičemž úroky z prodlení soud pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 471 Kč. A nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 751,12 Kč, činí výši 8 950 Kč (2,5 x 3 580 Kč), sestávající z částky 3 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 790 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 3 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t.. Včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši 1350 Kč (3 x 450 kč) dle § 13 odst. 4 a. t.. A daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 300 Kč ve výši 2 163 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V případě plného úspěchu by žalobkyni náležela odměna ve výši 14 934 Kč.
18. O lhůtách k plnění rozhodl soud v souladu s § 160 odst. 1 větou před středníkem o. s. ř. a neshledal důvod k jejich prodloužení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.