Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
22 Az 15/2026 - 25.pdf
PDF · 0 B
No categories available
22 Az 15/2026 - 25
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci
žalobce: M. P. (X)
st. příslušnost: X
t. č. pobytem: X
zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem
se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1
proti
žalovanému: Ministerstvo vnitra
sídlem P.O.Box 21/OAM, Praha 7
o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 23. 4. 2026, č. j. OAM-449/ZA-ZA11-ZA01-2026,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodl, že žádost žalobce o mezinárodní ochranu se zamítá dle § 16 odst. 1 písm. a) zákona č. 325/1999 Sb. , o azylu (dále jen „zákon o azylu “) jako nedůvodná.
II. Vyjádření účastníků
2. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný žádost zamítl pro údajně ryze ekonomické důvody, což je dle něj chybná právní kvalifikace, neboť obavy žalobce z návratu do vlasti se nedotýkaly toliko ekonomického strádání, nýbrž u něj byly dány důvody dle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu . Uvedl, že na území ČR pobývá jeho bratr a má zde vybudované zázemí. Dále žalobce namítá, že správní orgán při posouzení situace v domovském státě žalobce čerpá z nepřípustného podkladu, který zpracoval žalovaný a který je opřen o zdroje, která nejsou součástí spisového materiálu, a proto o ně nelze opírat rozhodnutí ve věci samé.
3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce v průběhu správního řízení neuvedl jakékoli skutečnosti svědčící o hrozbě nebezpečí pronásledování nebo vážné újmy. Žádost o mezinárodní ochranu opírá pouze o nepříznivé ekonomické podmínky a omezené možnosti pracovního uplatnění v Moldavsku. Netvrdil žádné skutečnosti, které by osvědčovaly, že se nachází v mimořádně zranitelném postavení, ani že by se po návratu ocitl v situaci absolutní materiální nouze dosahující intenzity nelidského nebo ponižujícího zacházení.
III. Posouzení věci krajským soudem
4. Při splnění podmínek řízení soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s § 75 odst. 1 , 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.
5. Žaloba není důvodná.
6. Pokud jde o azylový příběh žalobce, ten je shrnut jednak v rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu a v protokolu o pohovoru k této žádosti.
7. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce jako hlavní důvod odchodu ze země původu uvedl, že v Moldavsku není co dělat a nechce zneužívat dobroty matky. V ČR má bratrance (nikoliv bratra, jak tvrdí žaloba). Uvedl, že do ČR jezdil na tříměsíční návštěvy od roku 2021, jinde v EU nepobýval, je zdravý, bez politické příslušnosti, pravoslavný. Do ČR cestoval na návštěvy za bratrancem a prací, má základní školu, pracovní vízum nemá (chtěl by si ho vyřídit). Práci v Moldavsku by mu místní agentury našly, ale je placená tak, že by mu to stačilo jen na oběd, práce v X je placená lépe, ale jsou tam vysoké náklady. Na rekvalifikaci je už starý. V případě návratu do země by mu nic nehrozilo, jen tam není co dělat. Výslovně souhlasil s tím, že důvodem žádosti jsou ekonomické důvody. Ve vlasti neměl žádné problémy z azylově relevantních důvodů.
8. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení. Je především na něm, aby v rámci pohovoru věrohodně tvrdil a v rámci svých možností prokázal skutečnosti, které mohou mít relevanci z hlediska některé z forem mezinárodní ochrany. Žalovaný mu k tomu zejména musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru.
9. Úkolem žalovaného bylo především opatřit takové informace o zemi původu, z nichž bude možné posoudit, zda by žalobci v případě návratu do země původu hrozilo pronásledování nebo vážná újma. Této povinnosti žalovaný dle krajského soudu dostál.
10. Žalovaný krom azylového příběhu žalobce vycházel z listin y OAMP „Moldavsko – základní přehled o zemi“, stav k 7. 5. 2025, dále z Informace OAMP Moldavsko – Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí.
11. Před samotným posouzením věci je vhodné zdůraznit, že institut azylu slouží osobám, které jsou v zemi původu pronásledovány ze zákonem stanovených důvodů, a současně není prostředkem pro řešení jakýchkoliv jiných problémů (osobních, rodinných či ekonomických) v zemi původu.
12. Pro nyní projednávanou věc je relevantní ustanovení § 16 odst. 1 písm. a) zákona o azylu , podle kterého se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v § 12 nebo že mu hrozí vážná újma podle § 14a , a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.
13. Jak soud uvedl výše, ze správního spisu nevyplývá, že by žalobce žádal o mezinárodní ochranu z jiných, než ekonomických důvodů. Výslovné popření politických aktivit a existence pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví ani příslušnosti k sociální skupině vylučuje aplikaci § 12 zákona o azylu . Nadto žalobce dám připustil, že o mezinárodní ochranu žádá z ryze ekonomických důvodů.
14. Žalobní argumentace se na prvním místě opírá o tvrzení, že obavy žalobce z návratu do vlasti naplňují podmínky pro udělení doplňkové ochrany, neboť žalobci v případě návratu hrozí vážná újma specifikovaná dle žaloby v § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu .
15. Podle § 14a odst. 2 písm. c) zákona o azylu se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Dle doložené dokumentace v Moldavsku neprobíhá žádný ozbrojený konflikt, tudíž žalobní námitka není důvodná.
16. Pokud jde o hrozbu ekonomického strádání a v důsledku toho ohrožení lidské důstojnosti, azylový systém není prostředkem na odstranění ekonomické nerovnováhy. Ekonomická migrace není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce může požádat o pracovní vízum a legalizovat svůj pracovní pobyt prostřednictvím zákona o pobytu cizinců. Z provedeného dokazování neplyne, že by byl život žalobce v případě návratu do země ohrožen z ekonomických důvodů.
17. Nedůvodná je i námitka, že má žalobce na území ČR bratra, neboť nic takového sám žalobce netvrdil a ani nebylo prokázáno jinak.
18. Pokud jde o druhou námitku použití nepřípustných podkladů, které vytvořil sám žalovaný, ani ta není důvodná. Jak soud uvedl výše, žadatel musí v řízení o udělení mezinárodní ochrany nejprve tvrdit existenci důvodů relevantních z hlediska mezinárodní ochrany a správní orgán je následně povinen zjistit skutečný stav věci v rozsahu důvodů, které žadatel uvedl, přičemž není jeho úkolem za žadatele tyto důvody domýšlet (viz usnesení NSS ze dne 17. 12. 2024, čj. 1 Azs 270/2024 -33). Podklady pro vydání rozhodnutí upravuje § 23c písm. a) až d) zákona o azylu .
19. Rozsah a obsah informací zjišťovaných o zemi původu se odvíjí od sdělení žadatele o mezinárodní ochranu (viz např. usnesení NSS ze dne 16. 12. 2021, čj. 3 Azs 118/2021 -39, bod 11). Judikatura Nejvyššího správního soudu se již v minulosti zabývala i otázkou kvalitativních nároků na informace o zemi původu, jakožto jedním z podkladů pro rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008 -81, č. 1825/2009 Sb. NSS, dle kterého „informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné.“). Ministerstvo vnitra ČR tak ve věcech azylu nese odpovědnost za náležité zjištění reálií o zemi původu (viz rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2005, čj. 5 Azs 116/2005 -58, či ze dne 30. 9. 2008, čj. 5 Azs 66/2008 -70, č. 1749/2009 Sb. NSS). Tyto podklady zajišťuje prostřednictvím svého Odboru azylové a migrační politiky, resp. Oddělení zahraničních a evropských záležitostí, do jehož působnosti tato oblast spadá. Tato situace je dána dlouhodobě a soudu je z úřední činnosti známo, že v rámci žalovaného jsou jednotky rozhodující ve správních řízeních a zjišťující informace o zemích původu personálně a organizačně odděleny.
20. Námitkou, že součástí správního spisu nejsou podkladové dokumenty pro vypracování zprávy o zemi původu se Nejvyšší správní soud zabýval opakovaně. V usnesení ze dne 16. 7. 2026, č. j. 6 Azs 90/2026 -31 uvedl: „městský soud správně vycházel z ustálené judikatury vztahující se k požadavkům na informace o zemi původu, dle které musejí být tyto podklady „v maximální možné míře 1. relevantní, 2. důvěryhodné a vyvážené, 3. aktuální a ověřené z různých zdrojů, a 4. transparentní a dohledatelné“ (viz k tomu již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. 5 Azs 55/2008 ‑71, nebo rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008‑81, č. 1825/2009 Sb. NSS). Rovněž samotná okolnost, že autorem tohoto podkladu je žalovaný správní orgán, nezpůsobuje dle judikatury Nejvyššího správního soudu jeho nepoužitelnost, jestliže taková informace vychází z široké škály nejrůznějších důvěryhodných zdrojů a tyto zdroje jsou transparentně identifikovány. Rešerše o situaci v zemi původu jsou v rámci azylového řízení běžně používány a jejich relevanci nesnižuje skutečnost, že byly zpracovány samotným žalovaným (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2021, č. j. 6 Azs 327/2020‑29, bod 8).
[8] Namítá‑li stěžovatel v kasační stížnosti, že informace OAMP je pouze „sběrným dokumentem“ a jeho zdroje nejsou součástí správního spisu, je nutno konstatovat, že informace obsažené ve správním spisu jsou založeny na řadě externích mezinárodních informačních zdrojů. Seznam konkrétních zdrojů, z nichž žalovaný při zpracování informací OAMP (konkrétně Postavení dlužníků v Kazachstánu, Bezpečnostní a politická situace v zemi – vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Výjezd a návrat občanů Kazachstánu z/do vlasti, Kazachstán – zahraniční mobilita a návraty do země, Kazachstán – Policie – struktura, kapacity, běžná kriminalita, ochranné mechanismy) vycházel, je v těchto podkladech obsažen, přičemž je zřejmé, že se jedná o zdroje objektivní, důvěryhodné, nezávislé a veřejně dostupné (např. Evropská unie – Agentura EU, Amnesty International, MZV USA, Freedom House, Kazašský mezinárodní výbor k lidským právům a dodržování zákonnosti ad.). Podklady shromážděné žalovaným tak požadavky judikatury naplňují, nadto nepředstavovaly jediný podklad o situaci v zemi původu (viz žalovaným vyžádané doplnění informací od Ministerstva zahraničních věcí).“ (obdobně viz usnesení NSS ze dne 23. 7. 2026, č. j. 5 Azs 86/2026 -29).
21. V nyní projednávané věci žalobce kvalitu podkladových zpráv nezpochybnil, pouze formálně brojil proti způsobu jejich použití. Tato námitka ale i s ohledem na shora uvedené nemůže být úspěšná. Seznam konkrétních zdrojů, z nichž žalovaný při zpracování informací OAMP vycházel, je v těchto podkladech obsažen, přičemž je zřejmé, že se jedná o zdroje objektivní, důvěryhodné, nezávislé a většinově veřejně dostupné. Žalobce měl k dispozici odkazy, na kterých se mohl s obsahem podkladových informací seznámit a relevantně proti nim brojit. To neučinil.
22. Žalobní námitky proto soud neshledal jako důvodné.
IV. Závěr a náklady řízení
23. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s.
24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.
Brno, 31. srpna 2026
Petr Sedlák, v. r.
samosoudce