Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Az 15/2026 - 25

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem Petrem Sedlákem ve věci

žalobce: M. P. (X)

st. příslušnost: X

t. č. pobytem: X

zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem

se sídlem Václavské náměstí 21, 110 00 Praha 1

proti

žalovanému: Ministerstvo vnitra

sídlem P.O.Box 21/OAM, Praha 7

o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 23. 4. 2026, č. j. OAM-449/ZA-ZA11-ZA01-2026,

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Vymezení věci

1. Žalovaný napadeným rozhodnutím rozhodl, že žádost žalobce o mezinárodní ochranu se zamítá dle , o azylu (dále jen „ “) jako nedůvodná.

II. Vyjádření účastníků

2. Žalobce v podané žalobě namítal, že žalovaný žádost zamítl pro údajně ryze ekonomické důvody, což je dle něj chybná právní kvalifikace, neboť obavy žalobce z návratu do vlasti se nedotýkaly toliko ekonomického strádání, nýbrž u něj byly dány důvody dle . Uvedl, že na území ČR pobývá jeho bratr a má zde vybudované zázemí. Dále žalobce namítá, že správní orgán při posouzení situace v domovském státě žalobce čerpá z nepřípustného podkladu, který zpracoval žalovaný a který je opřen o zdroje, která nejsou součástí spisového materiálu, a proto o ně nelze opírat rozhodnutí ve věci samé.

3. Žalovaný ve svém vyjádření navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalobce v průběhu správního řízení neuvedl jakékoli skutečnosti svědčící o hrozbě nebezpečí pronásledování nebo vážné újmy. Žádost o mezinárodní ochranu opírá pouze o nepříznivé ekonomické podmínky a omezené možnosti pracovního uplatnění v Moldavsku. Netvrdil žádné skutečnosti, které by osvědčovaly, že se nachází v mimořádně zranitelném postavení, ani že by se po návratu ocitl v situaci absolutní materiální nouze dosahující intenzity nelidského nebo ponižujícího zacházení.

III. Posouzení věci krajským soudem

4. Při splnění podmínek řízení soud přezkoumal napadené rozhodnutí v souladu s , 2 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), v mezích žalobních bodů, včetně řízení předcházejícího jeho vydání, přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu.

5. Žaloba není důvodná.

6. Pokud jde o azylový příběh žalobce, ten je shrnut jednak v rámci poskytnutí údajů k žádosti o mezinárodní ochranu a v protokolu o pohovoru k této žádosti.

7. Ze správního spisu vyplývá, že žalobce jako hlavní důvod odchodu ze země původu uvedl, že v Moldavsku není co dělat a nechce zneužívat dobroty matky. V ČR má bratrance (nikoliv bratra, jak tvrdí žaloba). Uvedl, že do ČR jezdil na tříměsíční návštěvy od roku 2021, jinde v EU nepobýval, je zdravý, bez politické příslušnosti, pravoslavný. Do ČR cestoval na návštěvy za bratrancem a prací, má základní školu, pracovní vízum nemá (chtěl by si ho vyřídit). Práci v Moldavsku by mu místní agentury našly, ale je placená tak, že by mu to stačilo jen na oběd, práce v X je placená lépe, ale jsou tam vysoké náklady. Na rekvalifikaci je už starý. V případě návratu do země by mu nic nehrozilo, jen tam není co dělat. Výslovně souhlasil s tím, že důvodem žádosti jsou ekonomické důvody. Ve vlasti neměl žádné problémy z azylově relevantních důvodů.

8. Krajský soud předesílá, že žadatele o mezinárodní ochranu stíhá břemeno tvrzení. Je především na něm, aby v rámci pohovoru věrohodně tvrdil a v rámci svých možností prokázal skutečnosti, které mohou mít relevanci z hlediska některé z forem mezinárodní ochrany. Žalovaný mu k tomu zejména musí vytvořit prostor vhodně kladenými otázkami během pohovoru.

9. Úkolem žalovaného bylo především opatřit takové informace o zemi původu, z nichž bude možné posoudit, zda by žalobci v případě návratu do země původu hrozilo pronásledování nebo vážná újma. Této povinnosti žalovaný dle krajského soudu dostál.

10. Žalovaný krom azylového příběhu žalobce vycházel z y OAMP „Moldavsko – základní přehled o zemi“, stav k 7. 5. 2025, dále z Informace OAMP Moldavsko – Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí.

11. Před samotným posouzením věci je vhodné zdůraznit, že institut azylu slouží osobám, které jsou v zemi původu pronásledovány ze zákonem stanovených důvodů, a současně není prostředkem pro řešení jakýchkoliv jiných problémů (osobních, rodinných či ekonomických) v zemi původu.

12. Pro nyní projednávanou věc je relevantní ustanovení , podle kterého se žádost o udělení mezinárodní ochrany zamítne jako zjevně nedůvodná, jestliže žadatel o udělení mezinárodní ochrany neuvádí skutečnosti svědčící o tom, že by mohl být vystaven pronásledování z důvodů uvedených v nebo že mu hrozí vážná újma podle , a zároveň uvádí pouze ekonomické důvody.

13. Jak soud uvedl výše, ze správního spisu nevyplývá, že by žalobce žádal o mezinárodní ochranu z jiných, než ekonomických důvodů. Výslovné popření politických aktivit a existence pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství, pohlaví ani příslušnosti k sociální skupině vylučuje aplikaci . Nadto žalobce dám připustil, že o mezinárodní ochranu žádá z ryze ekonomických důvodů.

14. Žalobní argumentace se na prvním místě opírá o tvrzení, že obavy žalobce z návratu do vlasti naplňují podmínky pro udělení doplňkové ochrany, neboť žalobci v případě návratu hrozí vážná újma specifikovaná dle žaloby v .

15. Podle se za vážnou újmu podle tohoto zákona považuje vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. Dle doložené dokumentace v Moldavsku neprobíhá žádný ozbrojený konflikt, tudíž žalobní námitka není důvodná.

16. Pokud jde o hrozbu ekonomického strádání a v důsledku toho ohrožení lidské důstojnosti, azylový systém není prostředkem na odstranění ekonomické nerovnováhy. Ekonomická migrace není důvodem pro udělení mezinárodní ochrany. Žalobce může požádat o pracovní vízum a legalizovat svůj pracovní pobyt prostřednictvím zákona o pobytu cizinců. Z provedeného dokazování neplyne, že by byl život žalobce v případě návratu do země ohrožen z ekonomických důvodů.

17. Nedůvodná je i námitka, že má žalobce na území ČR bratra, neboť nic takového sám žalobce netvrdil a ani nebylo prokázáno jinak.

18. Pokud jde o druhou námitku použití nepřípustných podkladů, které vytvořil sám žalovaný, ani ta není důvodná. Jak soud uvedl výše, žadatel musí v řízení o udělení mezinárodní ochrany nejprve tvrdit existenci důvodů relevantních z hlediska mezinárodní ochrany a správní orgán je následně povinen zjistit skutečný stav věci v rozsahu důvodů, které žadatel uvedl, přičemž není jeho úkolem za žadatele tyto důvody domýšlet (viz usnesení NSS ze dne 17. 12. 2024, čj. -33). Podklady pro vydání rozhodnutí upravuje až d) .

19. Rozsah a obsah informací zjišťovaných o zemi původu se odvíjí od sdělení žadatele o mezinárodní ochranu (viz např. usnesení NSS ze dne 16. 12. 2021, čj. -39, bod 11). Judikatura Nejvyššího správního soudu se již v minulosti zabývala i otázkou kvalitativních nároků na informace o zemi původu, jakožto jedním z podkladů pro rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 2. 2009, č. j. -81, č. 1825/2009 Sb. NSS, dle kterého „informace o zemi původu použité ve věci mezinárodní ochrany musí být v maximální možné míře (1) relevantní, (2) důvěryhodné a vyvážené, (3) aktuální a ověřené z různých zdrojů, a (4) transparentní a dohledatelné.“). Ministerstvo vnitra ČR tak ve věcech azylu nese odpovědnost za náležité zjištění reálií o zemi původu (viz rozsudek NSS ze dne 25. 7. 2005, čj. -58, či ze dne 30. 9. 2008, čj. -70, č. 1749/2009 Sb. NSS). Tyto podklady zajišťuje prostřednictvím svého Odboru azylové a migrační politiky, resp. Oddělení zahraničních a evropských záležitostí, do jehož působnosti tato oblast spadá. Tato situace je dána dlouhodobě a soudu je z úřední činnosti známo, že v rámci žalovaného jsou jednotky rozhodující ve správních řízeních a zjišťující informace o zemích původu personálně a organizačně odděleny.

20. Námitkou, že součástí správního spisu nejsou podkladové dokumenty pro vypracování zprávy o zemi původu se Nejvyšší správní soud zabýval opakovaně. V usnesení ze dne 16. 7. 2026, č. j. -31 uvedl: „městský soud správně vycházel z ustálené judikatury vztahující se k požadavkům na informace o zemi původu, dle které musejí být tyto podklady „v maximální možné míře 1. relevantní, 2. důvěryhodné a vyvážené, 3. aktuální a ověřené z různých zdrojů, a 4. transparentní a dohledatelné“ (viz k tomu již rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, č. j. ‑71, nebo rozsudek ze dne 4. 2. 2009, č. j. 1 Azs 105/2008‑81, č. 1825/2009 Sb. NSS). Rovněž samotná okolnost, že autorem tohoto podkladu je žalovaný správní orgán, nezpůsobuje dle judikatury Nejvyššího správního soudu jeho nepoužitelnost, jestliže taková informace vychází z široké škály nejrůznějších důvěryhodných zdrojů a tyto zdroje jsou transparentně identifikovány. Rešerše o situaci v zemi původu jsou v rámci azylového řízení běžně používány a jejich relevanci nesnižuje skutečnost, že byly zpracovány samotným žalovaným (shodně viz např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 1. 2021, č. j. 6 Azs 327/2020‑29, bod 8).

[8] Namítá‑li stěžovatel v kasační stížnosti, že informace OAMP je pouze „sběrným dokumentem“ a jeho zdroje nejsou součástí správního spisu, je nutno konstatovat, že informace obsažené ve správním spisu jsou založeny na řadě externích mezinárodních informačních zdrojů. Seznam konkrétních zdrojů, z nichž žalovaný při zpracování informací OAMP (konkrétně Postavení dlužníků v Kazachstánu, Bezpečnostní a politická situace v zemi – vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, Výjezd a návrat občanů Kazachstánu z/do vlasti, Kazachstán – zahraniční mobilita a návraty do země, Kazachstán – Policie – struktura, kapacity, běžná kriminalita, ochranné mechanismy) vycházel, je v těchto podkladech obsažen, přičemž je zřejmé, že se jedná o zdroje objektivní, důvěryhodné, nezávislé a veřejně dostupné (např. Evropská unie – Agentura EU, Amnesty International, MZV USA, Freedom House, Kazašský mezinárodní výbor k lidským právům a dodržování zákonnosti ad.). Podklady shromážděné žalovaným tak požadavky judikatury naplňují, nadto nepředstavovaly jediný podklad o situaci v zemi původu (viz žalovaným vyžádané doplnění informací od Ministerstva zahraničních věcí).“ (obdobně viz usnesení NSS ze dne 23. 7. 2026, č. j. -29).

21. V nyní projednávané věci žalobce kvalitu podkladových zpráv nezpochybnil, pouze formálně brojil proti způsobu jejich použití. Tato námitka ale i s ohledem na shora uvedené nemůže být úspěšná. Seznam konkrétních zdrojů, z nichž žalovaný při zpracování informací OAMP vycházel, je v těchto podkladech obsažen, přičemž je zřejmé, že se jedná o zdroje objektivní, důvěryhodné, nezávislé a většinově veřejně dostupné. Žalobce měl k dispozici odkazy, na kterých se mohl s obsahem podkladových informací seznámit a relevantně proti nim brojit. To neučinil.

22. Žalobní námitky proto soud neshledal jako důvodné.

IV. Závěr a náklady řízení

23. Krajský soud z výše uvedených důvodů žalobu jako nedůvodnou zamítl dle

24. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z Žalobce nebyl úspěšný, proto nemá právo na náhradu nákladů řízení. Procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady nad rámec běžné úřední činnosti nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu. V řízení o ní musí stěžovatele zastupovat advokát. To neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, právnické vzdělání, které se vyžaduje pro výkon advokacie.

Brno, 31. srpna 2026

Petr Sedlák, v. r.

samosoudce