Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 118/2026-34

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek společnosti Jméno žalobkyně. na Anonymizováno, případně v mobilní aplikaci společnosti Jméno žalobkyně. v chráněném internetovém prostředí, které je přístupné jen na základě zvoleného hesla, případně mobilní aplikace Anonymizováno, která stejně jako internetové stránky funguje pouze na základě zvoleného hesla. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Žalovanému byl zaslán podpisový SMS kód. Zadáním kódu byla následně smlouva uzavřena. Při uzavírání první smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele, v případě vyplacení úvěru na bankovní účet, musí být klientem odeslána částka na bankovní účet společnosti Jméno žalobkyně. Pokud je bankovní účet veden na jméno, které se shoduje se jménem žadatele o úvěr, je následně na daný účet schválená výše úvěru převedena. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí ve výši částka do 24 měsíců. adresaAnonymizovánoAnonymizováno Kč byla zaslána dne datum na č. ú. uvedené v úvěrové smlouvě: č. účtu. Sjednaný poplatek za bezpečnou splátku činil částka měsíčně. V rámci druhé až osmé splátky se vynáší úrok pevnou částkou ve výši částka, který byl sjednán ve Smlouvě v části „Náklady úvěru“. Rovněž byl sjednán poplatek za prodloužení splatnosti aktuálně splatné splátky o jeden měsíc ve výši částka. Žalovaný za trvání smlouvy uhradil celkem částka. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván prostřednictvím SMS a e-mailu, který zadal při uzavírání první smlouvy. V souladu se smluvními ujednáními byla žalovanému účtována smluvní pokuta dne datum, datum, datum a datum po částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, byly mu dne datum, datum, datum a datum účtovány účelně vynaložené náklady po částka a dne datum mu byly účtovány účelně vynaložené náklady ve výši částka. Jelikož žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně a ničeho nehradil, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši částka, sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka, poplatku za bezpečnou splátku ve výši částka, úroků v celkové výši částka, účelně vynaložených nákladů v celkové výši částka a smluvní pokuty ve výši částka.

3. Podáním ze dne datum doplnila žalobkyně žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaný bude schopen předmětný úvěr splácet, užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (MLS). Hlavním účelem tohoto výpočtu je zjistit, zda i po úhradě nezbytných měsíčních výdajů (bydlení, strava, doprava apod.) včetně případných výdajů na již existující závazky, bude žadatel schopný úvěr splácet. Ve výpočtu MLS byly zohledněny jak příjmy, tak výdaje žalovaného, včetně jeho výdajů na již existující závazky. Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR, kde žalovaný neměl evidován žádný negativní záznam. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopného splácet předmětný úvěr.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

5. K jednání se účastníky nedostavili a soud jednal bez jejich přítomnosti dle

6. Z provedených důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:

7. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vyplývají informace o předmětném úvěru poskytnuté žalovanému předsmluvně.

8. Ze smlouvy o úvěru a sazebníku poplatků, který byl nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že byla žalobkyní jako úvěrujícím a žalovaným jako úvěrovaným elektronicky podepsána dne datum. Žalobkyně se v ní zavázala poskytnout žalovanému úvěr částka převodem na bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal uhradit tuto částku, poplatek za poskytnutí úvěru částka, poplatek za službu „Anonymizováno splátka“ částka měsíčně a úrok dle přiloženého splátkového kalendáře ve formě 24 měsíčních splátek. Rovněž byl sjednán poplatek za prodloužení splatnosti aktuálně splatné splátky o jeden měsíc ve výši částka. Pro případ prodlení s platbou jakékoliv splátky si smluvní strany sjednaly smluvní pokutu ve výši částka a oprávnění žalobkyně účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši částka za měsíc vymáhání.

9. Z opisu výpisu proplacení smlouvy soud zjistil, že žalobkyně vyplatila na účet č. č. účtu s VS var. symbol dne datum částku částka. Z výpisu z účtu žalobkyně soud zjistil, že dne datum odešla platba částka ve prospěch účtu č. účtu. Z dotazu soudu na společnost právnická osoba. bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem bankovního účtu č. č. účtu, a že ve prospěch tohoto účtu byla dne datum vyplacena částka částka pod VS var. symbol.

10. Z dokladu totožnosti byly zjištěny osobní údaje žalovaného, jakož i jeho podoba. Tedy bylo ověřeno, s kým je na dálku jednáno.

11. Z karty klienta soud zjistil, že žalobkyně v této uvedla, že čistý měsíční příjem žalovaného činí částka, že nemá žádné děti a bydlí v podnájmu, že příjem ostatních členů domácnosti činí částka, že splátky jiným společnostem činí částka, a že provedla lustraci žalovaného v registrech ISIR, SOLUS, CRIBIS s negativním výsledkem a v registru NRKI s pozitivním výsledkem.

12. Z posouzení úvěruschopnosti klienta bylo zjištěno, jak žalobkyně obecně zkoumá úvěruschopnost žadatelů o spotřebitelský úvěr. Soud se zajímal o konkrétní ověření u dané žalované, zůstalo u doložení karty klienta s prohlášením klienty, zejména bez doložení ověření příjmů. Jiné obdobné závazky byly ověřeny v příslušné databázi (k tomu výpis NRKI, BRKI).

13. Z výpisu NRKI, BRKI k evidenci jiných úvěrů (dle označení bankovních a nebankovních) vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty další úvěry, přičemž měsíční splátka věřitelům činila částka, z toho část měla být dle žaloby v Anonymizováno zaplacena. Dle zůstatku a výše splátek by se mohlo jednat o osobní úvěr se zbývající splátkou částka, doložení ověření příjmu by prokázalo, zda jsou takové úvahy relevantní. U žalovaného bylo evidováno Anonymizováno existujících úvěrů, AnonymizovánoAnonymizovánoodmítnutý úvěr, Anonymizováno odvolané úvěry a Anonymizováno ukončených úvěrů.

14. Doložení ověření úvěruschopnost neměl soud za dostatečné zejména po příjmové stránce, marně s poučením o neúspěchu k doložení žalobu písemně a při jednání vyzýval.

15. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá, že žalovanému byla poskytnuta částka částka, přičemž žalovaný uhradil celkem částku částka.

16. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši částka. Dle podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne datum.

17. Ze zesplatňujícího dopisu ze dne datum v souladu s ujednáním ve smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyně úvěr k tomuto dni zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši částka nejpozději do 14 dnů od sepsání tohoto dopisu. Dle podacího archu byl dopis žalovanému odeslán dne datum.

18. Z předžalobní výzvy ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného k zaplacení celkové dlužné částky ve výši částka nejpozději do datum a upozornila jej na možnost soudního vymáhaní pohledávky v případě jejího neuhrazení v takto stanovené lhůtě. Dle podacího archu byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne datum.

19. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. , o spotřebitelském úvěru (dále též „z. s. ú.“). Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení a z. č. , o spotřebitelském úvěru. Předpokladem uzavření je písemná forma ( z. s. ú.). Ta je dle o. z. zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

21. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. s účinností od datum).

22. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

23. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne datum (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno ze dne Anonymizováno a Okresního soudu Anonymizováno sp. zn. Anonymizováno Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR . To je v souladu s eurokonformním výkladem naposledy potvrzeným v odpovědi na rozhodnutí NS ČR ze dne datum v ESD C – 755/22 z datum. Rozhodnutí ESD plně odkázalo na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojilo s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování povinnosti věřiteli.

24. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

25. Podle z. č. : Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. Dle rozhodnutí NS ČR sp. zn. ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp. zn. v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle z. č. , o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp. zn. , podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , či ze dne datum, sp. zn. pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR , , . Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne datum, Radlingerovi v. právnická osoba. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle o. z., oproti staré úpravě v z. č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

27. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. z. č. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka ( cit. zákona).

28. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

29. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda , spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle z. č. , o spotřebitelském úvěru.

30. Podle z. č. , o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

31. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

32. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a další poplatky. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr, z dokazování nevyplynulo, že by došlo na ověření bez důvodných pochybností, a to zejména po příjmové stránce. Karta klienta, kterou žalobkyně soudu doložila, sama o sobě k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného nepostačuje, i prohlášení klienta je třeba ověřit, žádné poklady zde ani specifikovány nejsou. Soud žádal s řádným poučením o neúspěchu doložení alespoň příjmů žalovaného, když základní výdaje na živobytí a bydlení by bylo možné statisticky předpokládat a srovnat s životním minimem a normativními náklady bydlení, příjem sám však je specifickou záležitostí, stejně jako ověření jiných obdobných dřívějších závazků, těžko lze předpokládat nějaké obvyklé naplnění. Žalobkyni přitom ničeho nebránilo ověřit si příjem žalovaného například výpisy z účtu žalovaného, pracovní smlouvou, potvrzením o zaměstnání, výplatními páskami. Tento nedostatek nezhojí ani doložení výše jiných splátek v NRKI, BRKI, nebo předpoklad odpadnutí jedná splátky zde. Žalobkyně proto dle soudu nedostála zákonné povinnosti ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností a smlouvu nelze mít za platnou a je možné přiznat jen dosud nezaplacenou jistinu, zde částka (poskytnutých částka – zaplacených částka), jako zákonem o spotřebitelském úvěru předpokládané zvláštní bezdůvodné obohacení žalovaného.

33. Shledání této neplatnosti je rozhodují pro zamítnutí zbytku žaloby. Samotnou nepřiměřenost úroku, poplatků či smluvní pokuty by soud neshledal. Úroky byly sjednány ještě v přiměřené výši, stejně poplatky, smluvní pokuta je sjednána v rámci zákonem předpokládaného limitu.

34. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když právo na náhradu nákladů řízení by měl mít žalovaný, který měl převážný úspěch ve věci vůči žalobkyni. Tomu však v řízení žádné náklady nevznikly, a proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.