Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

31 C 110/2026-37

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného

o zaplacení částky částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinen doplatit státu, České republice – Okresnímu soudu v Anonymizováno soudní poplatek částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.IV. Žalobkyně je povinen doplatit státu, České republice – Okresnímu soudu v , Anonymizováno, soudní poplatek , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, úrokem ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. Žalobkyně tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota. Nedílnou součástí smlouvy byly také Úvěrové podmínky. Sjednaný úvěrový rámec činil částka. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky, a to opakovaně, do výše nevyčerpaného zůstatku úvěrového rámce, a žalovaný se zavázal takto poskytnutý revolvingový úvěr žalobkyni vrátit a zaplatit úroky, a to formou pravidelných měsíčních splátek, kdy výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí revolvingového úvěru. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částka a uhradil částka. Žalovaný nehradil jednotlivé splátky řádně a včas, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila (čl. 7.1 Úvěrových podmínek) ke dni datum. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne datum. Žalovaná částka částka se skládá z neuhrazené jistiny ve výši částka, nákladů na vymáhání ve výši částka a smluvních pokut účtovaných ve výši částka. Náklady na vymáhání byly sjednány ve smlouvě a v Úvěrových podmínkách ve výši částka za každý měsíc vymáhání a částka, je-li v daném měsíci žalovanému zasílána výzva k úhradě formou doporučeného psaní, od datum nově částka za měsíc vymáhání. Žalovaný byl vždy o částce účtovaných nákladů na vymáhání a jejich výši vyrozuměn v rámci příslušné výzvy k zaplacení. Smluvní pokuta byla sjednána ve smlouvě v oddílu Důsledky nesplácení úvěru a v čl. 9.1 Úvěrových podmínek. Žalobkyně byla oprávněna v případech prodlení s úhradou splátky naúčtovat smluvní pokutu ve výši částka. Pro případ prodlení se splátkou nižší než částka, byla smluvní pokuta účtována ve výši splátky. S ohledem na opakující se prodlení žalovaného s úhradou splátek mu byla smluvní pokuta do zesplatnění naúčtována celkem ve výši částka.

3. Žalobkyně doplnila žalobu o následující tvrzení o skutkovém stavu věci. Žalobkyně uvedla, že ke zjištění skutečnosti, zda žalovaný bude schopen předmětný úvěr splácet, užila nejprve výpočtu maximálního limitu měsíční splátky (MLS). Hlavním účelem tohoto výpočtu je zjistit, zda i po úhradě nezbytných měsíčních výdajů (bydlení, strava, doprava apod.) včetně případných výdajů na již existující závazky, bude žadatel schopný úvěr splácet. Ve výpočtu MLS byly zohledněny jak příjmy, tak výdaje žalovaného, včetně jeho výdajů na již existující závazky. Dále žalobkyně zjistila z NRKI, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru měl závazky u jiných institucionálních věřitelů, kdy měsíční splátky těchto závazků činily částka, kdy tyto byly zahrnuty do výpočtu MLS. Žalobkyně z NRKI rovněž zjistila, že za dobu trvání závazků se žalovaný nedostal do prodlení se splácením svých závazků. Dále žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI, CEE a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl proveden s výsledkem „nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem „klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocení“, dotaz do registrů CEE a ISIR byl proveden s výsledkem – „v registru nenalezen“. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky shledala žalobkyně žalovaného schopným splácet předmětný úvěr. Co se týká kontraktačního procesu, žalobkyně uvedla, že žalovanému se zobrazil návrh smlouvy, vyplněný dle jím zadaných požadavků. Žalovaný s návrhem smlouvy souhlasil, na základě čehož mu byla zaslána potvrzovací SMS s kódem Anonymizováno na telefonní číslo tel. číslo, které žalovaný uvedl ve Smlouvě, a to dne datum v Anonymizováno hod. Tímto kódem byla Smlouva podepsána, kdy tento kód je uveden v kolonce Podpis klienta na samotné smlouvě o úvěru. Podpis smlouvy byl žalovaným proveden z IP adresy Anonymizováno

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný.

5. Z předložených listinných důkazů má soud za zjištěné následující skutečnosti o skutkovém stavu věci:

6. Z úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne datum vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový revolvingový úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet v pravidelných minimálních měsíčních splátkách ve výši 4 % z dlužné částky, tj. částka. Výše prvního čerpání byla sjednána na částku částka, kdy tato částka měla být poskytnuta na bankovní účet prodejce, právnická osoba, IČO: IČO, a to za účelem nákupu zařízení: Anonymizováno. Sjednána byla roční úroková sazba ve výši 26,28 %. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 20. den v kalendářním měsíci s tím, že první splátka se stala splatnou k 20. dni kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání, a tedy poskytnutí revolvingového úvěru. Přímo ve smlouvě, v Oddílu důsledky nesplácení úvěru byla sjednána smluvní pokuta ve výši částka pro prodlení se splátkou (byla-li výše splátky nižší, lze smluvní pokutu účtovat ve výši dlužné splátky). Náklady na vymáhání byly ve smlouvě sjednány ve výši částka za měsíc vymáhání, přičemž se tato částka mohla v budoucnu měnit. Nedílnou součástí smlouvy byly Úvěrové podmínky. Z Úvěrových podmínek vyplývá možnost zesplatnění v případě prodlení s úhradou dvou a více splátek a v případě prodlení se splátkou delším než tři měsíce.

7. Smlouva byla podepsána u úvěrovaného elektronicky kódem Anonymizováno, ovšem k vyplněným údajům žalovaným včetně jeho jména jako úvěrovaného klienta, který s prostředkem uzavřením potvrzení kódem dle prohlášení ve smlouvě souhlasil. Doložena k ověření totožnosti právě úvěrovaného žalovaného byla kopie jeho občanského průkazu při kontraktačním procesu. Ve smlouvě byl vyplněn u žalovaného telefon tel. číslo, kam odešla sms zpráva s kódem k podpisu. To potvrzuje i evidence činnosti klienta na stránkách žalobkyně, kdy údaje podle doloženého občanského průkazu byly vyplněny na jméno žalovaného z IP adresy 10.42.17.0 a vedly k vygenerování potvrzujícího kódu Anonymizováno a jeho odeslání na uvedený telefon. Pro nadbytečnost soud neprováděl znalecký posudek o důvěryhodnosti kontraktačního procesu na dálku doložený žalobkyní, který pracuje se stejnými údaji k ověření totožnosti klienta a jeho kontraktačního procesu (klient vyplňuje smlouvu, generuje potvrzení o uzavření) a neověřoval již uvedený telefon, když totožnost byla ověřována občanským průkazem a byl to právě žalovaný, kdo na úvěr splácel. Ostatně první čerpání bylo spojeno s potvrzeným uzavřením smlouvy.

8. Ve smlouvě o úvěru žalovaný při uzavření smlouvy uvedl výši příjmu částka, příjem ostatních členů domácnosti částka, výdaje na bydlení částka, splátky všech úvěrů částka, ostatní výdaje částka, druh bydlení – u rodičů, počet vyživovaných dětí – 0, rodinný stav – svobodný, zdroj příjmu – zaměstnanec, zaměstnavatel – právnická osoba, adresa, IČO: IČO.

9. Z karty klienta a metodiky žalobkyně o ověření bonity (tzv. MLSU) bylo zjištěno, že se jedná o potvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bez jeho podpisu či uvedení uvedení a potvrzení pokladů ověření. Žalobkyně vycházela z údajů sdělených žalovaným a z výstupů z registrů SOLUS, NRKI, MVCR a interních registrů žalobkyně, výstupy jsou označeny slovem OK. Příjem žalovaného činil částka, výše příjmů ostatních členů domácnosti částka a měsíční výdaje částka, žalovaný byl bezdětný. Při zohlednění příjmu žalovaného částka měsíčně, při zjištěných splátkách mimo HC částka měsíčně, životním minimu částka, Buffer MLSu žadatele částka a výši splátky schváleného úvěru částka měsíčně, by zbývalo částka měsíčně.

10. Z opisu výpisu proplacení smlouvy Anonymizováno Jméno žalovaného soud zjistil, že žalobkyně vyplatila na účet č. č. účtu s VS var. symbol dne datum částku částka a na účet č. č. účtu s VS var. symbol, který se shoduje s číslem předmětné úvěrové smlouvy, celkem částku částka.

11. Z úvěrové zprávy bylo zjištěno, že žalovaný v době žádosti o poskytnutí předmětného úvěru neměl evidován žádný závazek po splatnosti. Rovněž bylo zjištěno z databáze NRKI jako výstupu doloženého žalobou ke zkoumání úvěruschopnosti, že žalovaný měl i další závazky z úvěrových smluv, kdy výše celkové měsíční splátky v době poskytnutí předmětného úvěru činila částka.

12. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku částka a uhradil částkaAnonymizováno

13. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru poskytnutého na základě úvěrové smlouvy č. hodnota nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy; dle podacího archu byla výzva odeslána dne datum.

14. Z předžalobní výzvy k zaplacení částky částka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně a že výzva byla právně odůvodněna. Dle podacího archu byla výzva odeslána dne datum.

15. Po právní stránce soud posoudil závazkový vztah stran jako smlouvu o úvěru podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Podle o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle ustanovení o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Smlouva s ohledem na povahu smluvních stran byla uzavřena v režimu spotřebitelského úvěru a dopadá na ni zvláštní úprava z. č. , o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost a důsledky porušení této povinnosti upravuje ustanovení a z. č. , o spotřebitelském úvěru. Dle cit. zákona vyplývá-li ze smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru pro spotřebitele určitá povinnost, vyžaduje taková smlouva písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem, jinak je neplatná.

17. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat, to vše v souladu s o. z. V případě právního jednání soukromých osob lze užít i prostý elektronický podpis dle , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Písemná forma je však zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby dle o. z.

18. Poskytne-li věřitel úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou (poskytovatel má poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (věta třetí vložena novelou z. č. s účinností od datum).

19. Dle ustanovení § 86 odst. 1 věty první je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. V souladu s odst. 2 věty první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Soud je povinen v souladu se závěry Ústavního soudu sp. zn. ze dne datum zkoumat ověření úvěruschopnosti, důkazní břemeno přitom nese věřitel, dle judikátu Nejvyššího správního soudu sp. zn. ze dne datum (obdobně rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, CA Consumer Finance proti jméno FO, rozsudek Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka): Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Důsledkem nesplnění povinnosti řádně ověřit úvěruschopnost (bez důvodných pochybností o schopnosti splácet) je absolutní neplatnost smlouvy, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek a ochrana spotřebitele má předcházet negativní celospolečenským dopadům jako je předlužení, sociální úpadek a nemožnost dostat se z dluhové pasti zvláště s přihlédnutím k tomu, že někteří spotřebitelé mají vnímání rizikovosti úvěrování značně posunuté. K takové neplatnosti smlouvy, a tedy k povinnosti soudu ji zkoumat (§ 588 o. z.), se vyslovily publikované právní věty z rozsudku Okresního soudu adresa sp. zn. spisová značka ze dne datum a Okresního soudu adresa sp. zn. OS adresa Anonymizováno ze dne datum, a to již před novelou § 87 odst. 1 citovaného zákona, která nyní stanoví jasně povinnost soudu zkoumat i bez návrhu ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Ustanovení má přitom procesní charakter, nedopadá na hmotně právní vztahy účastníků (nemění jejich práva a povinnosti), soud by ji měl aplikovat v soudním řízení. Nadto zákon transponoval unijní směrnici a výklad by jí měl podléhat, k absolutní neplatnosti se vyslovil rozsudek ESD z datum C-679/18. Krajský soud v adresa vyjádřil ve svém rozsudku č.j. spisová značka ze dne datum tyto závěry: „V rámci posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr je třeba ze strany poskytovatele úvěrů zjišťovat a prověřovat nejen jeho příjem, ale i skutečné výdaje, náklady a závazky. Nelze se spoléhat pouze na tvrzení žadatele o úvěr uváděná např. v žádosti o úvěr. Nesplnění této povinnosti zakládá neplatnost smlouvy o úvěru dle § 86 z.s.ú.“ Ověření úvěruschopnosti dlužníka dle nálezu Ústavního soudu je požadavek samozřejmý pro platnost smluvního ujednání, i kdyby neplynul ze zákona, odtud se rovněž podává ústavně konformní výklad posuzování úvěruschopnosti, zkoumání je třeba doložit k realizaci práva na soudní ochranu spotřebitele, což odpovídá citovanému rozhodnutí Nejvyššího správního soudu i ve Sbírce soudních rozhodnutí publikovanému NS ČR . Soud se proto nedomnívá, že materiální pojetí užité ve skutkově odlišné věci o vydání bezdůvodného obohacení pro tvrzení o neplatnosti spotřebitelského úvěru pro nedostatečné ověření úvěruschopnosti, ale při jeho dobrovolném splnění, v NS ČR ze dne datum lze vnímat jako ustálenou judikaturu, nadto v dané byl podán euro konformní výklad rozhodnutí z datum, který plně odkázal na potřebu zkoumat doložení úvěruschopnosti věřitelem, tedy na formální pojetí a ochranu spotřebitele spojil i s tím, že i při splnění závazku spotřebitelem lze takovou neplatnost vyslovit, jinak by nedošlo na splnění cílů úpravy a k naplňování dané povinnosti věřiteli.

21. Spotřebitel je dle § 87 odst. 1 věty třetí v případě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle judikátu NS ČR sp. zn. ze dne datum se jedná o zvláštní právní úpravu bezdůvodného obohacení se splatností, která nastane teprve rozhodnutím soudu či dohodou stran, nelze proto přiznat úroky z prodlení, k navrácení je zde pouze poskytnutá jistina.

22. Podle z. č. : Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. V souladu s odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

23. Dle rozhodnutí NS ČR sp.zn. ze dne datum se soud zabývá i výší sjednaných úroků: nepřiměřená, a proto neplatná pro rozpor s dobrými mravy, jsou ujednání o úrocích několikanásobně překračujících (nad dva až trojnásobek) obvyklé úrokové sazby bank, oddělitelnost obsahu ujednání je třeba zkoumat i z hlediska okolností uzavření. Dle judikátu NS ČR sp.zn. v případě oddělitelnosti této části smlouvy by úroky náležely ve výši dle z.č. , o spotřebitelské úvěru (repo sazba platná v době uzavření smlouvy). K oddělitelnosti ujednání o úroku v úvěrové smlouvě dospěl judikát sp.zn. , podle něhož neplatnost ujednání o úrocích nezpůsobuje sama o sobě (vzhledem k povaze takové smlouvy a k jejímu obsahu) neplatnost smlouvy o úvěru jako celku. Je zde však bohatá pozdější judikatura Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , ze dne datum, sp. zn. , či ze dne datum, sp. zn. pracující s neoddělitelností. Nadto k neoddělitelnosti lze uvážit i judikaturu k šikanózním a lichevním smlouvám hodnotícím hrubý nepoměr vzájemných plnění, například NS ČR , , . Zkoumání zájmu obou stran na ujednaném a neoddělitelnost obsahu, na kterém měla zájem právě silnější strana (na vysokém úroku, ten si prosadila) zastává unijní judikatura, k tomu rozhodnutí Soudního dvora EU, C-377/14 ze dne datum, Radlingerovi v. právnická osoba. o kumulativní zkoumání smluvních ujednání, i kdyby na nich silnější strana později netrvala, co do závaznosti vůči spotřebiteli. To dle soudu více odpovídá nové úpravě oddělitelnosti dle o.z., oproti staré úpravě v z.č. 40/1964, ten se zaměřoval jen na formální oddělitelnost, zatímco nová úprava směřuje i k materiálnímu pojetí, hodnotit se má zájem obou stran na sjednání.

24. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

25. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle ustanovení § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle ust. z. č. uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než částka a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše částka. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla hodnota a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však částka ( cit. zákona).

27. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1969 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

28. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda , spotřebitelské smlouvy nesmí ani při sjednání úroku z prodlení tuto výši přesáhnout dle z. č. , o spotřebitelském úvěru.

29. Podle z. č. , o spotřebitelském úvěru, má poskytovatel úvěru právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu.

30. Další poplatky jako plnění ze smlouvy mohou strany platně sjednat jako smlouvu nepojmenovanou dle ust. § 1746 odst. 2 o. z., ale ani taková ujednání by neměla dle § 1 odst. 2 o. z. porušovat dobré mravy a veřejný pořádek, odporovat zákonu (i ve smyslu jeho obcházení).

31. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně a žalovaný mezi sebou uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., neboť žalobkyně se zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky, které se žalovaný zavázal sjednaným způsobem vrátit a zaplatit smluvní úrok a další poplatky. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný smlouvu uzavíral mimo svoji podnikatelskou či jinou výdělečnou činnost, vystupuje v daných smluvních vztazích v postavení spotřebitele, a na smluvní vztahy je tedy třeba aplikovat též úpravu zákona o spotřebitelském úvěru. Tento zákon požaduje písemnou formu sjednání, ta je však dle § 561 odst. 1 o. z. zachována při učinění elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. V dané věci byl jasně zachycen obsah ujednání v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru a byla řádně ztotožněna osoba úvěrovaná jako žalovaný, byla ověřena totožnost dokladem, podle něj vyplněny údaje úvěrované osoby, a nakonec došlo i na potvrzující vůli uzavřít mechanickým prostředkem, kódem z sms, který je v dané věci přijatelným řešením souhlasu na dálku. Zákon pro písemná jednání požaduje podpis, ale zcela zvláštní jsou požadavky pro sjednání elektronické dálkové, které se za písemné požaduje, nic na to nemění zákonná úprava pro formy elektronického podpisu. Nadto mezi soukromými subjekty není žádán žádný kvalifikovaný podpis. Žalovaný byl uveden svým jménem, ztotožněn, potvrzuje to i získání/vygenerování potvrzení o uzavření a skutečně došlo na čerpání a plnění. To bylo v řízení doloženo. Soud měl proto smlouvu za řádně uzavřenou.

32. Z provedeného dokazování však vyplývá, že žalobkyně neprokázala, že s odbornou péčí posuzovala schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet poskytnutý úvěr, z dokazování nevyplynulo, že by došlo na ověření bez důvodných pochybností. K prokázání zkoumání úvěruschopnosti chybí podstatná příjmová stránka zkoumání. Karta klienta a ověření bonity MLS, které žalobkyně soudu doložila, samy o sobě k prokázání ověření úvěruschopnosti žalovaného nepostačují, není z nich zřejmé, zda a jak došlo na ověření úvěruschopnosti. Ničeho nebylo doloženo k ověření příjmu, nepraví to doložení ověření jiných obdobných úvěrů. Žalobkyně proto dle soudu nedostála zákonné povinnosti ověřit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr bez důvodných pochybností a smlouvu nelze mít za platnou a je možné přiznat jen dosud nezaplacenou jistinu, zde částka (poskytnutých částka – zaplacených částka), jako zákonem o spotřebitelském úvěru předpokládané zvláštní bezdůvodné obohacení žalovaného.

33. Shledání této neplatnosti je rozhodují pro zamítnutí zbytku žaloby. Samotnou nepřiměřenost úroku či smluvní pokuty by soud neshledal. Úroky byly sjednány ještě v přiměřené výši, stejně poplatky, smluvní pokuta je sjednána v rámci zákonem předpokládaného limitu.

34. Protože žalovaný nevznesl žádný návrh na jiné plnění nežli dle postupoval soud dle tohoto ustanovení.

35. Náklady řízení náleží zčásti úspěšné žalobkyni dle k náhradě, žalovaný nárok činil ke dni vyhlášení částka, odtud úspěch 63% pro přiznání částka, méně neúspěch 37%, je zde 26% nákladů k náhradě. Ty tvoří soudní poplatek částka a za tři úkony právní služby odměna po částka a tři paušální náhrady hotových výdajů po částka za již opakovanou jednoduchou žalobu dle vyhl.č. a DPH. Za doplňování žaloby soud náklady nepřiznal, nemá úkon za účelný, když doplnění se týkalo toho, což mělo být v žalobě obsaženo.

36. Pro vyřazení z CEPR pro nedostatky žaloby soud v rozhodl o doplacení soudního poplatku dle Položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků a z.č. , o soudních poplatcích.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.