Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 135/2026-28

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně,

se sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

se sídlem Anonymizováno AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno,

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného,

bytem Adresa žalovaného,

o 18 149,36 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 928,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 928,23 Kč od 27.5.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 9 221,13 Kč a úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 13 649,36 Kč od 25.3.2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 649,36 Kč od 25.3.2026 do 26.5.2026, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 721,13 Kč od 27.5.2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 621,80 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 250,55 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 928,23 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 8 928,23 Kč od 27.5.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 9 221,13 Kč a úroku ve výši 13,9 % ročně z částky 13 649,36 Kč od 25.3.2026 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 13 649,36 Kč od 25.3.2026 do 26.5.2026, úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 4 721,13 Kč od 27.5.2026 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 1 621,80 Kč a kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 250,55 Kč, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 5.5.2026, doplněnou podáním ze dne 27.5.2026, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 18 149,36 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 30.11.2022 uzavřena Smlouva o osobní kreditní kartě č. tel. číslo, na jejímž základě byla žalovanému vydána kreditní karta a byl mu na kreditní kartě poskytnut úvěr (dohodnutá výše úvěrového limitu 30 000 Kč, snížená ke dni 25.7.2023 na 15 000 Kč). Žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení s vrácením úvěru a žalobkyně od smlouvy odstoupila a vyzvala jej k vrácení dluhu. Celkem žalovaný načerpal peněžní prostředky ve výši 213 250 Kč a vrátil žalobkyni pouze 204 321,077 Kč.

2. Žalovaný byl usnesením ze dne 12.5.2026 č. j. -13 vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení , (dále jen „“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o bankovních službách ze dne 6.3.2017 plyne, že se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného běžný účet č. č. účtu; tato je opatřena podpisem žalovaného. Z Dodatku ke smlouvě o přímém bankovnictví ze dne 16.8.2017 plyne, že žalobkyně se zavázala poskytovat žalovanému službu Anonymizováno, Anonymizováno banka k účtu č. hodnota-Anonymizováno. Ze Smlouvy o elektronickém podpisu ze dne 11.12.2020 ve spojení s Dodatkem ze dne 28.6.2021 plyne, že se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému službu právnická osoba.

6. Z Návrhu na rozhodnutí o poskytnutí-Kreditní plyne, že žalovaný měl být svobodný, měl být nájemník, jeho čistý průměrný měsíční příjem za posledních 12 měsíců měl činit 27 000 Kč. Měl mít základní vzdělání. Jeho výdaje spojené s bydlením měly činit 1 500 Kč měsíčně, výživné 0 Kč, ostatní výdaje 418 Kč, neměl žádné vyživované dítě, pojištění mělo činit 1 385 Kč a spoření 1 000 Kč. Měsíční splátka půjček a úvěrů měla činit 5 750 Kč. Žalovaný neměl mít negativní záznamy v registrech NRKI, SOLUS.

7. Z Odpovědi z ext. Registrů ze dne 25.11.2022 plyne, že žalovaný měl 2 existující obchody mimo Anonymizováno.

8. Ze Smlouvy o osobní kreditní kartě ze dne 30.11.2022 plyne, že byla žalovaným podepsaná elektronicky, prostřednictvím aplikace Anonymizováno Anonymizováno, a to dne 30.11.2022, v čase 09:11:38 hodin. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ke kreditní kartě – Anonymizováno Anonymizováno, v limitní výši 30 000 Kč, na dobu neurčitou. Sjednaná výše zápůjční úrokové sazby činila 13,90 % ročně. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit ve splátkách ve výši 3 % z vyčerpané jistiny, spolu s úroky.

9. Z Dodatku ze dne 25.7.2023 plyne snížení limitu úvěru na 15 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 16,90 % ročně.

10. Ze Všeobecných obchodních podmínek plyne úprava základních pravidel obchodních vztahů mezi bankou a klienty při poskytování bankovních služeb. Z Podmínek osobních kreditních karet plyne úprava práv a povinností vyplývajících z uzavřené smlouvy o osobní kreditní kartě.

11. Ze Standardních informací plyne popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, úprava nákladů spotřebitelského úvěru a dalších důležitých právních aspektů.

12. Z Výpisu z účtu ke kreditní kartě ze dne 9.2.2026 plyne, že dlužná částka činí 19 647,75 Kč.

13. Z Předžalobní výzvy ze dne 23.3.2026 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu 25 075,59 Kč. Tato výzva byla předaná k poštovní přepravě dne 23.3.2026, jak plyne ze Sledování zásilek.

14. Z Historického výpisu úvěru č. hodnota ze dne 24.3.2026 plyne, že žalovaný za období od 23.2.2023 do 28.10.2025 načerpal celkem částku 213 250 Kč a vrátil celkem částku 204 321,77 Kč.

15. Skutkový závěr: Žalovaný uzavřel se žalobkyní dne 30.11.2022 smlouvu na dobu neurčitou, na jejímž základě mu žalobkyně poskytla osobní kreditní kartu s limitem úvěru 30 000 Kč, který byl následně snížen na 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit žalobkyni spolu se sjednaným úrokem. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný za dobu trvání závazkového vztahu načerpal celkem peněžní prostředky ve výši 213 250 Kč a vrátil žalobkyni celkem 204 321,77 Kč. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 23.3.2026 vyzval právní zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě dluhu.

16. Podle , (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Podle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podaná důvodně jen z části.

20. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla v roce 2022 uzavřena smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému osobní kreditní kartu s úvěrovým limitem 30 000 Kč, který byl následně ke dni 25.7.2023 snížen na 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem.

21. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

22. V té souvislosti žalobkyně tvrdila, že příjem žalovaného u společnosti právnická osoba měl činit v průměru částku 28 684 Kč. Jeho výdaje měly činit 10 000 Kč, ostatní a jiné výdaje 2 200 Kč, jiného jeho závazky u jiných poskytovatelů úvěrů měly činit 7 200 Kč, u žalobkyně 1 367 Kč. Žalovaný měl bydlet v nájmu s náklady 5 750 Kč měsíčně. Zároveň měla žalobkyně lustrovat žalovaného v různých databázích.

23. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami, dále např. nájemní smlouvou či výpisem z katastru nemovitostí (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (včetně energií), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě žalobkyně sice doložila výše deklarovaný měsíční příjem žalovaného, avšak již nedoložila délku trvání jeho pracovního poměru. Zároveň žalobkyně nedoložila, že by ověřovala způsob uspokojování bytové potřeby (nájem) a náklady žalovaného na bydlení, včetně energií (ostatně jejich konkrétní výši ani netvrdila). Navíc nahlížení do různých databází je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby nejen zjistil příjmy a výdaje žalovaného, ale zároveň všechny jeho poměry také náležitě ověřil. Pokud totiž žalobkyně vycházela z pouhých neověřených informací o příjmech a výdajích žalovaného, zcela zjevně rezignovala na zjišťování a ověřování jeho poměrů (zejména výdajových poměrů), a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí.

24. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětných smluv o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C-679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

25. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětné úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

26. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 213 250 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Historický výpis z účtu, z něhož má soud za prokázané, že žalovaný za trvání závazkového vztahu načerpal celkem částku 213 250 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu ( ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila ( ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 204 321,77 Kč, jak bylo prokázáno Historickým výpisem. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 928,23 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky). Co do částky 9 221,13 Kč s úrokem pak nezbylo než žalobu pro nedůvodnost zamítnout (výrok II. rozsudku).

27. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ( ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po něm i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaná bezdůvodně obohatila), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu ( ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde ( ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 23.3.2026, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu ( ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 25.5.2026. Žalovaný pak byla povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 26.5.2026. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 127.5.2026, do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení tak, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

28. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

29. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 8 929,23 s příslušenstvím specifikovaným v i. výroku tohoto rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 9 221,13 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve II. výroku rozsudku. Je tak zřejmé, že to byl žalovaný, kdo byl ve věci více úspěšný, a měl by právo na poměrnou část nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by mu vznikly jakékoliv náklady řízení, soud rozhodl tak., jak je uvedeno ve II. výroku tohoto rozsudku.

30. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s část věty před středníkem , když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.