Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 148/2026-64

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud v Chomutově rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou ve věci

žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO: IČO žalobkyně

se sídlem Adresa žalobkyně,

zastoupené Jméno Zástupce, advokátem

se sídlem Adresa žalobkyně,

proti

žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného,

bytem Adresa žalovaného,

o 34 760,28 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 333 Kč od 10.6.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se, co do částky 25 427,28 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 061,02 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 32 860,28 Kč od 17.3.2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 887,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 760,28 Kč od 17.3.2026 do 9.6.2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 427,28 Kč od 10.6.2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 333 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 9 333 Kč od 10.6.2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se, co do částky 25 427,28 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 061,02 Kč, s úrokem ve výši 11,5 % ročně z částky 32 860,28 Kč od 17.3.2026 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 887,11 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 34 760,28 Kč od 17.3.2026 do 9.6.2026, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 427,28 Kč od 10.6.2026 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 16.3.2026, doplněnou podáním ze dne 26.6.2026, se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 34 760,28 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 1.7.2022 uzavřena distančním způsobem Smlouva o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaný načerpal peněžní prostředky ve výši 58 383 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 49 050 Kč. Zbytek řádně a včas nevrátil.

2. Žalovaný byl usnesením ze dne 1.6.2026 č. j. -19 vyzván, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení výzvy vyjádřil k připojené žalobě a aby ve vyjádření uvedl, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, případně v jakém rozsahu, dále aby vylíčil rozhodné skutečnosti ve věci a aby označil důkazy k prokázání tvrzených skutečností. Dále byl žalovaný usnesením vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil ani k žalobě, ani k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a soud proto jeho souhlas předpokládal. Žalobkyně rovněž s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasila.

3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní, postupoval soud podle ustanovení , (dále jen „“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Soud učinil tato skutková zjištění:

5. Ze Smlouvy o úvěru ze dne 1.7.2022 plyne, že se měla žalobkyně zavázat poskytnout žalovanému úvěr ve výši úvěrové rámce 33 095 Kč s úrokovou sazbou 26,28 % ročně. Žalovaný se měl zavázat vrátit poskytnuté peněžní prostředky. je opatřena v jejím závěru v kolonce „podpis klienta“ číselným kódem 611976.

6. Z Úvěrových podmínek žalobkyně plyne, že tato není opatřena podpisem žalovaného.

7. Ze Zprávy společnosti právnická osoba, adresa, IČO: IČO, ze dne 2.7.2026 ve spojení s Dokladem č. hodnota ze dne 4.7.2022 plyne, že žalobkyně uhradila této společnosti dne 4.7.2022 za nákup žalovaného (mobilní telefon Apple iPhone 13 Pro Max) částku 33 095 Kč.

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného plynou osobní údaje žalovaného.

9. Z Karty klienta ze dne 16.3.2026 plyne, že žalovaný je svobodný, bydlí v podnájmu, nemá děti, je zaměstnancem s výdělkem 21 000 Kč. Příjem ostatních členů domácnosti činí 25 000 Kč. Žalobkyně měla ověřovat žalovaného v registrech ISIR, NRKI, SOLUS, MVCR, CEE.

10. Z Ověřování bonity MLS plyne, že žalobkyně vycházela při ověřování úvěruschopnosti žalovaného z jeho příjmu 21 000 Kč, životního minima 3 910 Kč, splátek jiným společnostem 1 792 Kč, z příjmu ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, normativních nákladů na bydlení 13 629 Kč.

11. Z Úvěrové zprávy žalovaného plyne, že žalovaný měl 2 žádosti o splátkový kontrakt, 2 odvolané žádosti o splátkový kontrakt, 1 existující splátkový kontrakt a 1 existující kreditní kartu.

12. Z Výpisu z běžného účtu č. č. účtu ve spojení s Opisem výpisu proplacení smlouvy Anonymizováno plyne, že dne 18.7.2023 byla na účet, jehož majitelem je žalovaný, připsaná od žalobkyně, pod VS var. symbol, částka 2 596 Kč, dne 4.9.2023 částka 754 Kč, dne 27.10.2023 částka 3 000 Kč, dne 20.11.2023 částka 1 000 Kč, dne 27.11.2023 částka 515 Kč, dne 27.12.2023 částka 1 750 Kč, dne 26.3.2024 částka 4 400 Kč, dne 22.4.2024 částka 935 Kč, dne 22.5.2024 částka 880 Kč, dne 13.6.2024 částka 854 Kč, dne 19.8.2024 částka 1 200 Kč, dne 11.9.2024 částka 595 Kč, dne 19.10.2024 částka 604 Kč, dne 21.11.2024 částka 585 Kč, dne 27.12.2024 částka 622 Kč, dne 21.1.2025 částka 618 Kč, dne 17.2.2025 částka 630 Kč, dne 17.3.2025 částka 711 Kč, dne 23.4.2025 částka 665 Kč, dne 7.5.2025 částka 703 Kč, dne 10.7.2025 částka 929 Kč a dne 10.8.2027 částka 742 Kč.

13. Z Přehledu pohybů na účtu č. č. účtu plyne, že dne 10.6.2022 byla na účet připsaná od společnosti právnická osoba, částka 21 210 Kč, dne 9.5.2022 částka 19 664 Kč a za měsíc duben 2022 nebyla žádná částka připsaná.

14. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad plyne, že žalovaný načerpal v době od 18.7.2022 do 10.8.2025 celkem částku 58 33 095 Kč a celkem vrátil 49 050 Kč.

15. Z Předžalobní výzvy ze dne 29.1.2026 plyne, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 30.1.2026, jak plyne z Poštovního podacího archu.

16. Skutkový závěr: Žalovaný obdržel od žalobkyně celkem peněžní prostředky ve výši 58 383 Kč, a to na účet č. č. účtu, jehož je majitelem. Vráceno bylo žalobkyni celkem 49 050 Kč. Výzvou předanou k poštovní přepravě dne 30.1.2026 právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k vrácení dluhu.

17. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle až 108 a uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

18. Podle , (dále jen „“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednáním učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

19. Podle písemná forma je zachována i při právním jednání učiněnými elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu nebo určení jednající osoby.

20. Podle je na každém, kdo se dovolává soukroméy, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá použita proti osobě, kteráu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnosty byla uznána.

21. Podle soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

22. Dle smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Po provedeném řízení a dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze z části.

24. , o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, definuje uznávaný elektronický podpis jako zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Prostý elektronický podpis je zbytkovou kategorií.

25. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že mezi ní a žalovaným byla v červenci 2022 uzavřena smlouva, na jejímž základě se měla zavázat poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši sjednaného úvěrového rámce a žalovaný se měl zavázat poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit. Předložená smlouva o úvěru není opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného; je opatřena číselným kódem. I další žalobkyní předložené listinné důkazy nejsou opatřeny vlastnoručním podpisem žalovaného (Úvěrové podmínky). Pokud v daném případě mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, je zřejmé, že žalobkyně ve skutečnosti nevěděla (vědět nemohla), kdo skutečně s ní „na dálku“ komunikoval, kdo údaje zadával (zda žalovaný sám, či osoba od žalovaného odlišná, která osobní údaje žalovaného „pouze“ použila) a kdo úvěrovou smlouvu elektronicky podepsal.

26. U vlastnoručního podpisu (popř. elektronického podpisu vyššího ověření) lze vycházet z vyvratitelné domněnky podle věty druhé v tom smyslu, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost, tak i správnost (pravdivost) soukroméy. Není-li pravost podpisu zpochybněna, předpokládá se, že pochází od toho, kdo ji podepsal, a že text, který podepsal, odpovídá skutečnosti. U prostého elektronického podpisu však z této zákonné domněnky vycházet nelze a skutečnost, že úvěrovou smlouvu podepsal žalovaný, musí prokázat ten, kdo tuto skutečnost tvrdí, tedy v daném případě žalobkyně. Uvedenou skutečnost bylo možno prokázat např. prohlášením žalovaného, ten však v řízení zůstal nečinný. Nepřímé důkazy v podobě prokázání vlastnictví účtu, vyplacení peněžních prostředků na tento účet, jakož i případné splácení úvěru sice mohou vést k závěru, že smlouvu pravděpodobně uzavřel žalovaný, ale jistotu (přesvědčení) z nich nabýt nelze. Vždy bude existovat možnost, že doklady žalovaného k uzavření smlouvy bez jeho vědomí použila třetí osoba (např. člen domácnosti), od níž se žalovaný (dlužník) po přijetí finančních prostředků dozvěděl o podmínkách úvěrové smlouvy (a tedy i o výši splátky). A jestliže lze usuzovat pouze na pravděpodobnost prokazované skutečnosti, nelze mít danou skutečnost za prokázanou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 26. 6. 2014). Protože presumpce pravosti a správnosti soukroméy v daném případě z právní úpravy nevyplývá, bylo na žalobkyni, aby v řízení prokázala, že smlouvu podepsal právě žalovaný. Žalobkyně však ničeho neprokázala. S ohledem na uvedené skutečnosti soud uzavřel, že v daném případě nebyla jednoznačně a nezaměnitelně určena osoba jednající se žalobkyní o uzavření úvěrové smlouvy ani nebyla splněna písemná forma vyžadována k zachování platnosti právního jednání, tedy nebyly splněny podmínky zakotvené v ustanovení věta první , ani .

27. V případě úvěrové smlouvy uzavírané se spotřebitelem zákon vyžaduje písemnou formu ( ). Z pohledu veřejného pořádku a ochrany slabší strany je nepřijatelné, aby taková smlouva byla uzavřena v jiné než písemné formě. Proto soud uzavřel, že účastníci při uzavření úvěrové smlouvy nedodrželi písemnou formu stanovenou zákonem, což má za následek její absolutní neplatnost ( ve spojení s ), a nároky vyplývající ze smluvních ujednání (poplatky, úroky…) tak nelze považovat za důvodné.

28. Zároveň soud, pokud odhlédne od výše odůvodněné neplatnosti smlouvy pro nedostatek písemné formy, konstatuje, že žalobkyně důsledně v souladu s ustanovením § 86 odst. 1 spotřebitelského zákona neposoudila úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet.

29. Žalobkyně tvrdila, že příjem žalovaného od společnosti právnická osoba měl činit 19 664 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 25 000 Kč, splátky jiným společnostem měly činit 1 792 Kč, Zároveň měla žalobkyně provést lustraci žalovaného v registru SOLUS, NRKI, CEE, ISIR, MVCR.

30. Odborná péče předpokládá jednak řádně zjistit veškeré poměry žalovaného (příjmy a výdaje) a zároveň veškeré zjištěné údaje ověřit, resp. objektivně podložit minimálně např. pracovním smlouvou nebo aktuálním potvrzením zaměstnavatele dlužníka o tom, že žalovaný byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán, na jakou dobu byl zaměstnán a s jakým výdělkem. Dále například výpisem z katastru nemovitostí, nájemní smlouvou k doložení způsobu uspokojování bytové potřeby, výše nájemného včetně energií, smlouvami o jiných závazcích žalovaného, atd. V daném případě sice žalobkyně doložila příjem žalovaného za dva měsíce před uzavřením smlouvy, však již nedoložila, zda ověřovala, na jakou dobu byl žalovaný u společnosti právnická osoba. zaměstnán, když za měsíc duben 2022 již na předloženém účtu žalovaného není zaznamenaná žádná příchozí platba od tohoto zaměstnavatele. Rovněž žalobkyně nedoložila, že by ověřovala způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného (podnájem), zcela konkrétní náklady na bydlení včetně energií. Lustrace žalovaného v různých databázích, je sice důležitá, ale sama o osobě nedostačující, tím spíše, když nahlížení do různých databází žalobkyně ani nepředložila.

31. Soud v daném případě uzavřel, že s ohledem na chybějící důkazy o prověřování poměrů žalovaného (jeho příjmů a výdajů), žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v rozporu s , aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy prověřila schopnost žalovaného poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěry poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v , což je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu, a takové porušení povinností je stiženo absolutní neplatností smluv, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

32. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 58 383 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Výpis z účtu žalovaného č. č. účtu a Výpis čerpání, z nichž má soud za prokázané, že žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 58 383 Kč. Žalovaný žalobkyni vrátil pouze 49 050 Kč, jak plyne z Výpisu splátek. Zbytek dosud nevrátil, čímž porušil svou povinnost vyplývající mu z ustanovení a soud uzavřel, že se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Proto mu soud uložil v I. výroku tohoto rozsudku povinnost zaplatit žalobkyni nevydané bezdůvodné obohacení ve výši 9 333 Kč (rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky). Co do částky 25 427,28 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

33. Dále má soud za prokázané, že žalovaný byl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ( ) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i úroky z prodlení. Protože zákon neupravuje splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele (toho, na jehož úkor se žalovaný bezdůvodně obohatil), přičemž dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu ( ). Vůči nepřítomné osobě působí projev vůle od okamžiku, kdy jí dojde ( ), tedy od chvíle, kdy se projev vůle dostane do sféry dispozice adresáta a ten má objektivní možnost se s ním seznámit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 1. 2004 sp. zn. nebo usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2010 sp. zn. ). Právní zástupce žalobkyně sice vyzval žalovaného k zaplacení dluhu výzvou ze dne 30.1.2026, předanou k poštovní přepravě téhož dne, avšak žalobkyně nedoložila, že by tato výzva byla žalovanému doručena, resp. kdy se žalovaný mohl s výzvou seznámit. Za první řádnou výzvu k plnění je tak nutné považovat až žalobu ( ), s níž měl žalovaný objektivní možnost seznámit se až dne 8.6.2026. Žalovaný pak byl povinen uhradit dlužnou částku bez zbytečného odkladu, tedy dne 9.6.2026. Jelikož tak neučinil, dostal se dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem 10.6.2026 do prodlení. K prvnímu dni prodlení činila sazba úroku z prodlení 11,5 % ročně (nař. vlády č. ). Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od data dřívějšího, než požadovat mohla. Proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení v požadované výši 11,5 % ročně z částky 9 333 Kč od 10.6.2026 do zaplacení (výrok I. rozsudku). Co do zbytku žalobkyní požadovaného úroku z prodlení soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II. rozsudku).

34. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou výše tohoto odůvodnění výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

35. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle Žalobkyně byla úspěšná co do částky 9 333 Kč s příslušenstvím specifikovaným v I. výroku rozsudku, žalovaný byl úspěšný co do částky 25 427,28 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve II. výroku rozsudku. Je zřejmé, že žalovaný byl ve věci více úspěšný a měl by tak právo na poměrnou část nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by mu vznikly jakékoliv náklady řízení, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve III. výroku rozsudku.

36. Lhůta k plnění ve výroku ve věci samé byla stanovena v souladu s část věty před středníkem , když nebyly shledány důvody k uložení delší lhůty ke splnění uložené povinnosti, popř. povolení plnění ve splátkách.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna řádně a včas, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.