Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 1041/2026

30 Cdo 1041/2026-349

USNESENÍ

Zimmer s.r.o.

České republice – Ministerstvu spravedlnosti

, se sídlem v Praze, Vyšehradská 427/16, o zaplacení 1 713 000 Kč s příslušenstvím a o písemnou omluvu vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 12. 2025, č. j. -321, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 450 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 2 jako soud prvního stupně rozsudkem ze dne 14. 5. 2025, č. j. -184, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaslat žalobkyni písemnou omluvu konkrétního znění (výrok I), kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 713 000 s příslušenstvím (výrok II), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení (výrok III).

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 3. 12. 2025, č. j. -321, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I rozsudku odvolacího soudu) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadla žalobkyně v celém rozsahu včasným dovoláním, kterým se domáhala, aby Nejvyšší soud zrušil napadený rozsudek odvolacího soudu. Protože se dle žalobkyně kasační důvody vztahují na rozsudek soudu prvního stupně, navrhla žalobkyně i jeho zrušení.

Dovolání obsahuje celkem 55 bodů. Z bodů 5, 6 11, 36 až 39 a 42 až 55 nelze ani při maximální vstřícnosti dovodit žádnou dovolací otázku nebo vymezení předpokladů přípustnosti dovolání. Body 43 až 55 se ani netýkají dovoláním napadeného rozsudku odvolacího soudu, ale údajných pochybení soudu prvního stupně. Posuzované dovolání tak v bodech 5, 6 11, 36 až 39, 42 až 55 neobsahuje náležitosti vyžadované

Nejvyšší soud přitom ve svých rozhodnutích opakovaně uvedl, že k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení , aniž by bylo z dovolání zřejmé, od jaké (konkrétní) ustálené rozhodovací praxe se v rozhodnutí odvolací soud odchýlil, která konkrétní otázka hmotného či procesního práva má být dovolacím soudem vyřešena nebo je rozhodována rozdílně, případně od kterého (svého dříve přijatého) řešení se dovolací soud má odchýlit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2013, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2013, sp. zn. ). K ústavní konformitě požadavku na vymezení důvodů přípustnosti dovolání se Ústavní soud vyjádřil ve stanovisku pléna ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. .

Námitka tzv. opomenutých důkazů vznesená žalobkyní v bodech 1 až 4 dovolání přípustnost dovolání podle nezakládá. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soud vyplývá, že o tzv. opomenutý důkaz jde jen tehdy, jestliže soud o navržených důkazech nerozhodne, případně nevyloží, z jakých důvodů navržené důkazy neprovedl. Současně však platí, že nikoliv každé opomenutí důkazu nutně automaticky vede k porušení práva na spravedlivý proces, neboť v praxi se lze setkat s takovými důkazními návrhy účastníků řízení, které nemají k projednávané věci žádnou relevanci, nemohou vést k objasnění skutečností a otázek podstatných pro dané řízení, respektive mohou být dokonce i výrazem zdržovací taktiky (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2024, sp. zn. , ze dne 19. 12. 2019, sp. zn. , nebo ze dne 26. 11. 2020, sp. zn. , či nálezy Ústavního soudu ze dne 1. 3. 2017, sp. zn. , a ze dne 10. 1. 2024, sp. zn. ).

V řízení podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. , o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v platném znění, se soudy v případě pravomocně skončeného trestního řízení odložením věci mohou zabývat postupem a rozhodnutími orgánů činných v trestním řízení toliko z pohledu, zda nedošlo k porušení práva poškozeného na účinné vyšetřování. Tento základní předpoklad, jakož i závěry soudů obou stupňů o tom, kdy lze podle judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu v případě majetkové trestné činnosti o porušení práva na účinné vyšetřování hovořit, a že se v nynější věci o takový případ nejedná, žalobkyně nijak nezpochybňuje. Žalobkyně nenapadá řešení právní otázek, které byly zásadní pro rozhodnutí ve věci samé a které v podstatě byly vyřešeny již na základě žalobních tvrzení, které provedeným dokazováním byly doplněny o skutková zjištění týkající se toliko základního průběhu trestního řízení, učiněných podání a vydaných rozhodnutí či sdělení. Přípustnost dovolání nemohou založit další otázky týkající se postupu orgánů činných v trestním řízení v posuzovaném trestním řízení, neboť bez zpochybnění řešení základních právních otázek na nich napadené rozhodnutí nezáviselo a ani nemohlo záviset. Odvolací soud se tedy neodchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu či Ústavního soudu citované příkladmo v předchozím odstavci.

Otázky a námitky vznesené v bodech 7, 8 a 18 až 21 přípustnost dovolání podle nezakládají. Žalobkyně předkládá vlastní verzi skutkového stavu a s tím spojené právní úvahy, na nichž dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu není vůbec založeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 8. 2022, sen. zn. ).

Ani námitky ohledně zjištěného skutkového stavu obsažené v bodech 9, 10, 13, 14 a 20 až 25 přípustnost dovolání podle nezakládají. Dovolací přezkum je totiž ustanovením vyhrazen výlučně otázkám právním, nikoli ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 3. 2020, sp. zn. ).

Vady řízení (zejména nepřezkoumatelnost rozhodnutí obou stupňů) namítané žalobkyní zejména v bodech 12, 15 až 17, 40 a 41, rovněž nemohou založit přípustnost dovolání podle , neboť k takto namítaným vadám řízení dovolací soud přihlíží podle jen tehdy, je-li dovolání přípustné.

Nejvyšší soud vzhledem k výše uvedenému dovolání podle odmítl. Zčásti pro vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly žalobkyní v zákonné lhůtě odstraněny ( ), zčásti pro nepřípustnost.

Nákladový výrok netřeba odůvodňovat ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. 9. 2026

Mgr. Vít Bičák předseda senátu