Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
32 A 3/2026 - 29.pdf
PDF · 0 B
No categories available
32 A 3/2026 - 29
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivonou Šubrtovou ve věci
žalobce:
M. D.
zastoupený JUDr. Martinou Tesařovou, advokátkou
se sídlem Hořelická 1230/39, 252 19 Rudná
proti
žalovanému:
Krajský úřad Královéhradeckého kraje, IČO 70889546
Pivovarské náměstí 1245/2, 500 03 Hradec Králové
o přezkum rozhodnutí ze dne 9. 2. 2026, č. j. KUKHK-DS-2026-689-3 RK
takto:
I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 9. 2. 2026, č. j. KUKHK-DS-2026-689-3 RK, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 270 Kč, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
Odůvodnění:
I. Vymezení věci
1. Žalovaný zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Městského úřadu Vrchlabí ze dne 17. 1. 2025, č. j. MUVR/5352/2025/SCHJI (dále jen „prvostupňové rozhodnutí”) jako opožděné. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku dle § 125c odst. 1 písm. f) bod 2 zákona č. 361/2000 Sb. , o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu ”). Přestupku se měl žalobce dopustil v nedbalosti tím, že dne 18. 10. 2024 v 10:32 hod. na silnici číslo I/14 poblíž domu čp. 161 v obci Rudník-Javorník, okr. Trutnov, ve směru jízdy na obec Trutnov, řídil motorové vozidlo značky Audi, registrační značky 9AP 0179, přičemž při jízdě bylo vozidlo zaměřeno silničním laserovým rychloměrem typu LTI 20/20 TruCAM II, přičemž byla naměřena rychlost jízdy vozidla 94 km/h. Při zvážení možné odchylky rychloměru +/-3 km/h byla rychlost jízdy vozidla stanovena na 91 km/h, čímž překročil nejvyšší dovolenou rychlost jízdy vozidla v obci o 41 km/h. Žalobci byl dne 18. 10. 2024 Policií ČR na místě zadržen řidičský průkaz.
2. Prvostupňové rozhodnutí správní orgán prvního stupně doručil fikcí zmocněnci žalobce Dominiku Polešovi (dále jen „zmocněnec”). Dle údajů na dodejce byla zásilka připravena k vyzvednutí dne 21. 1. 2025 a doručena fikcí dne 31. 1. 2025, protože si ji adresát ve stanovené úložní době nevyzvedl. Prvostupňové rozhodnutí nabylo právní moci dne 18. 2. 2025. Žalobce podal odvolání až 23. 12. 2025, žalovaný jej tak vyhodnotil jako opožděné.
II. Podání účastníků
3. Žalobce namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Žalovaný se nevypořádal s odvolací námitkou ohledně řádného doručení prvostupňového rozhodnutí. Do domovní schránky adresáta písemnosti byla vložena pouze výzva k vyzvednutí zásilky, nikoli však poučení o následcích jejího nevyzvednutí, zejména o nastoupení fikce doručení. Žalobce již ke svému odvolání přiložil fotokopii výzvy k vyzvednutí zásilky, ze které je patrné, že neobsahovala vyznačení o zanechání poučení. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí tak není zřejmé, na základě jakých úvah žalovaný dospěl k závěru, že byly splněny podmínky pro doručení fikcí ve smyslu § 24 zákona č. 500/2004 Sb. , správního řádu (dále jen „správní řád správní řád “), ačkoliv tato skutečnost byla žalobcem konkrétně a důkazně zpochybněna.
4. Napadené rozhodnutí je dále nezákonné, neboť nebyly splněny podmínky pro doručení fikcí. Lhůta pro podání odvolání proto ani nezačala běžet, tudíž odvolání nemohlo být podáno opožděně.
5. Žalobce navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a aby uložil žalovanému povinnost nahradit mu náklady řízení.
6. Žalovaný ve vyjádření ze dne 20. 4. 2026 shrnul dosavadní průběh řízení a navrhl zamítnutí žaloby. Žalobce situaci řešil až po téměř 11 měsících, co měl prvostupňové rozhodnutí k dispozici.
7. V replice ze dne 1. 6. 2026 žalobce zopakoval žalobní argumentaci a uvedl, že skutečnost, že jeho zmocněnec disponoval výzvou k vyzvednutí zásilky, neprokazuje, že byly splněny zákonné podmínky pro nastoupení fikce doručení. Ani následné vložení písemnosti do domovní schránky není skutečností, od níž by bylo možno odvíjet vznik fikce doručení nebo okamžik doručení rozhodnutí. Dodal však, že prvostupňové rozhodnutí jeho zmocněnec ve schránce vložené neměl.
III. Posouzení věci krajským soudem
8. Krajský soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu žalobních námitek v řízení podle části třetí hlavy druhé dílu prvního zákona č. 150/2002 Sb. , soudního řádu správního (dále jen “s. ř. s. “). Ve věci soud rozhodoval bez nařízení jednání za splnění podmínek § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. Dospěl přitom k následujícím skutkovým zjištěním a právním závěrům.
9. Žaloba je důvodná.
A. Skutkový stav
10. Z předloženého správního spisu, respektive z doručenky vztahující se k prvostupňovému rozhodnutí, která je součástí č. l. 45 správního spisu, vyplynulo, že při doručování zásilky nebyl adresát zastižen. Z uvedené doručenky dále vyplynulo, že zásilka byla připravena k vyzvednutí dne 21. 1. 2025. Ohledně výzvy k vyzvednutí uložené zásilky s poučením o důsledcích nevyzvednutí nebo odmítnutí převzetí zásilky je na doručence zaškrtnutá možnost, že výzva zanechána „byla”. Na č. l. 62 správního spisu ve výzvě k vyzvednutí zásilky zanechané doručovatelem v domovní schránce adresáta však není zaškrtnuto políčko „K této výzvě je připojeno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky.” Odvolání žalobce doručené správnímu orgánu prvního stupně dne 23. 12. 2025, které je na č. l. 59 správního spisu, zahrnuje odvolací námitku zpochybňující řádné doručení rozhodnutí.
B. Právní posouzení
11. Dle ustanovení § 23 odst. 4 správního řádu platí, že adresát se vyzve vložením oznámení o neúspěšném doručení písemnosti do domovní schránky nebo na jiné vhodné místo, aby si uloženou písemnost ve lhůtě 10 dnů vyzvedl; současně se mu sdělí, kde, odkdy a v kterou denní dobu si lze písemnost vyzvednout.
12. Dle ustanovení § 23 odst. 5 správního řádu platí, že zároveň s oznámením podle odstavce 4 se adresát písemně poučí o právních důsledcích, které by jeho případné jednání podle § 24 odst. 1 , 3 a 4 vyvolalo nebo o možnosti postupu podle § 24 odst. 2 . Toto poučení musí obsahovat i označení správního orgánu, který písemnost odesílá, a jeho adresu.
13. Podmínkami fikce náhradního doručení se zabýval Nejvyšší správní soud již v rozhodnutí ze dne 20. 12. 2016, čj. 3 As 241/201441 , (všechna zde citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu jsou dostupná na www.nssoud.cz), v němž shrnul podmínky tak, že „jsou jimi (i) doručování na správnou adresu, (ii) výzva adresátovi k vyzvednutí písemnosti včetně řádného poučení a (iii) marné uplynutí 10denní úložní doby, tedy nevyzvednutí doručované písemnosti na příslušné poště“.
14. Z navazující judikatury Nejvyššího správního soudu pak vyplývá, že „pokud by společně s výzvou k vyzvednutí zásilky (tj. tiskopisem „Výzva k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky“) nebylo v domovní schránce adresáta zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky, nemohlo by být rozhodnutí doručeno zákonem stanoveným způsobem, a nemohla by tak ani nastat fikce jeho doručení (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 9. 2021, č. j. 10 As 423/201982 , nebo ze dne 16. 1. 2024, č. j. 1 As 191/2023 -26).
15. V nyní projednávané věci tak bylo nutno ověřit, zda byly podmínky fikce náhradního doručení při doručování prvostupňového rozhodnutí žalobci prostřednictvím jeho zmocněnce skutečně dodrženy, tj. v tomto případě konkrétně podmínka, že společně s výzvou k vyzvednutí zásilky (tj. tiskopisem „Výzva k vyzvednutí zásilky/Potvrzení o převzetí zásilky“) bylo v domovní schránce zmocněnce žalobce zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky.
16. Právě splnění podmínek náhradního doručení žalobce v odvolacím řízení konkrétně zpochybnil. Neomezil se na prosté popření data doručení, nýbrž uvedl, že nebylo zanecháno zákonem vyžadované písemné poučení, a k tomuto tvrzení předložil kopii výzvy k vyzvednutí zásilky, na které není zaškrtnuto políčko, že bylo v domovní schránce zmocněnce žalobce zanecháno poučení o právních důsledcích souvisejících s obsahem zásilky. Tato námitka byla pro posouzení včasnosti odvolání rozhodná, neboť na závěru o nastoupení fikce doručení žalovaný založil celý výrok o opožděnosti odvolání.
17. Napadené rozhodnutí však pouze uvádí data uložení zásilky, domnělého doručení fikcí a podání odvolání. Neobsahuje žádnou úvahu o námitce absence poučení, žádné hodnocení žalobcem předložené výzvy ani vysvětlení, z jakých podkladů žalovaný zjistil, že požadované poučení bylo zanecháno. Není proto seznatelné, zda se žalovaný uvedenou odvolací námitkou skutečně zabýval a jakými úvahami se při závěru o splnění předpokladů fikce doručení řídil.
18. Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 20. 10. 2022, č. j. 25 A 176/2021 -38, zrušil pro nepřezkoumatelnost napadené rozhodnutí, kterým bylo jako opožděné posouzeno odvolání žalobce, aniž by odvolací správní orgán vypořádal stěžejní námitku, že nebyly splněny podmínky fikce doručení, a z ní plynoucí námitku včasnosti odvolání. Za nedostatečné označil pouhé obecné konstatování správního orgánu, že podmínky fikce byly splněny.
19. Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 26. 10. 2021, č. j. 6 Azs 66/2021 -41, taktéž zdůraznil, že nevypořádání relevantní odvolací námitky, ať výslovně či alespoň implicitně, může vést k nepřezkoumatelnosti rozhodnutí.
20. Závěr o nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatek důvodů se zde uplatní tím spíše, že žalovaný v napadeném rozhodnutí na námitku absence poučení ani na důkaz předložený žalobcem nereagoval vůbec.
21. Dodatečné poukazy žalovaného ve vyjádření k žalobě na údaje dodejky a na následné vložení písemnosti do schránky nemohou tento nedostatek odůvodnění napadeného rozhodnutí zhojit. Soud přezkoumává zákonnost a přezkoumatelnost správního rozhodnutí na základě důvodů v něm uvedených; správní orgán nemůže absentující důvody svého rozhodnutí nahrazovat až v soudním řízení (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2004, č. j. 3 As 51/2003 -58).
22. Soud nepředjímá, zda v daném případě byly materiální podmínky pro fikci doručení splněny. To bude na žalovaném, aby se v dalším řízení zabýval odvolací námitkou žalobce, řádně vyhodnotil všechny rozhodné podklady k doručování a své závěry přesvědčivě odůvodnil. Teprve poté může učinit zákonný závěr o včasnosti či opožděnosti odvolání.
IV. Závěr a náklady řízení
23. Z výše uvedených důvodů krajský soud shledal žalobu důvodnou a napadené rozhodnutí zrušil podle § 76 odst. 1 písm. a) s. ř. s. s. ř. s. a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
24. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 60 s. ř. s. s. ř. s. Dle něj má účastník, který měl ve věci plný úspěch, právo na náhradu nákladů řízení před soudem, které důvodně vynaložil, proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalobce, krajský soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v náhradě zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 000 Kč a náhradě nákladů právní služby poskytnuté advokátkou, jejíž odměna vychází z vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů. Ta učinila ve věci dva úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žalobního návrhu) po 4 620 Kč, k tomu má nárok na úhradu 2 režijních paušálů po 450 Kč (§ 9 odst. 4 písm. d) a § 13 odst. 3 advokátního tarifu). Zástupkyni žalobce jako plátkyni DPH byla odměna včetně náhrad povýšena o hodnotu této daně ve výši 21 % (§ 14a advokátního tarifu), tj. o 2 129,40 Kč. Celkem tedy činí důvodně vynaložené náklady řízení žalobce před krajským soudem částku 15 269,4 Kč zaokrouhlenou na celé koruny nahoru, tj. 15 270 Kč (viz § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb. , daňového řádu).
25. Krajský soud nepřiznal žalobci náhradu nákladů řízení za sepsání repliky, neboť její sepsání nepovažuje za účelně vynaložený náklad, protože šlo o zopakování žalobní argumentace a neobsahovala žádné zásadní nové skutečnosti.
26. Soud zavázal žalovaného povinností prokázané náklady řízení uhradit k rukám zástupkyně žalobce, která je advokátkou (§ 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu za použití § 64 s. ř. s. s. ř. s. ).
Poučení:
Toto rozhodnutí nabývá právní moci dnem doručení účastníkům (§ 54 odst. 5 s. ř. s. s. ř. s. ).
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, který o ní také rozhoduje.
Jestliže kasační stížnost ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce, svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost. (§ 12 odst. 1 , § 102 , § 104a odst. 1 , § 106 odst. 2 a 4 s. ř. s. s. ř. s. ).
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Hradec Králové 24. srpna 2026
JUDr. Ivona Šubrtová v. r.
samosoudkyně
Shodu s prvopisem potvrzuje E. S.