Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
19 C 149/2026-25
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Okresní soud v Domažlicích rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Foltýnem, Ph.D., ve věci
žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta
proti
žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované
o 27 500,05 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 27 500,05 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 554,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 022,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 142,10 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 11 142,10 Kč od datum do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.
II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalované zaplacení částky 27 500,05 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 554,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 022,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 142,10 Kč od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 11 142,10 Kč od , datum, do zaplacení, se v plném rozsahu zamítá.II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky 27 500,05 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 554,79 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 022,75 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 11 142,10 Kč od datum do zaplacení a úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 11 142,10 Kč od datum do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru, uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně.
2. Žalobkyně v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vyslovila souhlas s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání.
3. Usnesením Okresního soudu v Domažlicích ze dne datum č. j. 19 C 149/2026 -19 byla žalovaná vyzvána, aby se ve lhůtě sedmi dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřila k věci samé a aby uvedla, zda souhlasí s tím, že soud rozhodne ve věci bez nařízení ústního jednání. Současně byla poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím soudu bez nařízení ústního jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě (ani později) nevyjádřila, byly tak (byť toliko fikcí) splněny zákonné podmínky pro vydání rozhodnutí bez nařízení ústního jednání podle ustanovení § 115a ve spojení s ustanovením § 101 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. ”).
4. Soud na základě žalobkyní předložených listinných důkazů (a v kontextu procesní pasivity žalované, jež v řízení neuplatnila žádnou procesní obranu) dospěl k následujícím skutkovým závěrům.
5. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, v prvé řadě smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne datum, uzavřenou mezi obchodní společností právnická osoba a žalovanou.
6. Na základě těchto listinných důkazů dospěl soud k závěru, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru, podle které se jí právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 20 000 Kč, za což měla žalovaná v rámci jednadvaceti měsíčních splátek právní předchůdkyni žalobkyně zaplatit celkem částku 40 829 Kč s tím, že částku 1 500 Kč představoval poplatek za zpracování spotřebitelského úvěru a částku 3 184 Kč poplatek za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení; samotné úroky pak měly představovat částku 12 806 Kč.
7. Po právní stránce soud posoudil právní vztah mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně jako právní vztah založený smlouvou o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení se zákonem č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
8. Soud přitom dospěl k závěru, že předmětnou úvěrovou smlouvu je možno považovat za platnou, a to v tom smyslu, že není důvod ji hodnotit – jako celek – jako (absolutně) neplatnou, zvláště když žalobkyně v dostatečné míře (vzhledem k výši poskytnutého úvěru) prokázala, že její právní předchůdkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované.
9. Platným ovšem bez dalšího nemohl soud shledat ujednání o (kapitalizovaném) úroku, jenž byl sjednán ve výši, kterou je nutno označit za nepřiměřeně vysokou, soud proto v souladu se závěry přijatými v odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 60/2021 („v případě závěru o neplatnosti ujednání o úrocích pak soud určí zápůjční úrokovou sazbu podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako repo sazbu uveřejněnou Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru“) přikročil k modifikaci daného právního vztahu v tom smyslu, že je možno aplikovat právní fikci, na jejímž základě si žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně v předmětné úvěrové smlouvě ujednaly úrok ve výši repo sazby uveřejněné Českou národní bankou platnou v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru.
10. Jde-li o ujednání o poplatku „za zpracování spotřebitelského úvěru“, shledal jej soud – v daném kontextu – za platné, neboť zohlednil skutečnost, že v případě, kdy si spotřebitel půjčuje relativně nízkou finanční částku (přičemž současně vstupuje do „hry“ i fakt, že žádná bankovní instituce by žalované v dané době úvěr patrně neposkytla), reálně nemusí pouze úrok, jenž je úrokem nepříčícím se právnímu řádu, pokrýt veškeré skutečné (resp. účelně vynaložené) náklady poskytovatele úvěru. Ujednání o poplatku za zpracování spotřebitelského úvěru tak podle mínění soudu není namístě považovat – bez dalšího – za neplatné, neboť sjednaný poplatek není nepřiměřeně vysoký.
11. Jde-li pak o shora označenou „doplňkovou službu“, shledal soud příslušné „ujednání“ absolutně neplatným, neboť z textu smlouvy vůbec nevyplývá, jakého – nadstandardního – protiplnění se žalovanému má za sjednaný poplatek dostat. Žádnou argumentaci v tomto ohledu ostatně neobsahuje ani předmětný návrh žalobkyně.
12. Obdobně shledal soud neplatným ujednání o smluvní pokutě (v nárokované výši 10 000 Kč), když v tomto případě soud zvolil pro žalobkyni příznivější výklad práva – v opačném případě by se musel zabývat otázkou, zda není nutno na danou smlouvu hledět jako na smlouvu absolutně neplatnou (nelze totiž ztrácet ze zřetele, že žalobkyně po žalované tři roky po poskytnutí úvěru žádá částku ve výši 155 % poskytnuté jistiny (za situace, kdy žalovaná již uhradila 115 % poskytnuté jistiny), tedy ve výši, které nelze poskytnout právní ochranu. Jinak řečeno, poukazuje-li žalobkyně na ustanovení § 211 trestního zákoníku , dovoluje si podepsaný soud připomenout, že trestní zákoník u obsahuje rovněž ustanovení o lichvě, přičemž inkriminovaná smlouva se lichevní smlouvě pojmově velmi blíží.
13. Při zohlednění všech potenciálně relevantních skutečností je tak podle mínění soudu v projednávané věci nutno vyjít z premisy, že žalovaná vstoupila s právní předchůdkyní žalobkyně do právního vztahu, v jehož rámci se – platně – zavázala zaplatit částku 21 500 Kč s úrokem ve výši 7 % ročně.
14. Z údajů o platbách žalované, obsažených v žalobě, přitom vyplynulo, že žalovaná v rozhodné době celkem zaplatila částku 23 100 Kč.
15. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaná svůj dluh již před podáním žaloby (resp. dříve, než žalobkyně nabyla nárokovanou pohledávku) splatila.
16. Pro pořádek je vhodné zdůraznit, že soud nepovažoval za nutné poskytnout žalobkyni před rozhodnutím ve věci poučení podle § 118a o. s. ř. o. s. ř. , neboť a) závěr o neplatnosti dílčích ujednání je závěrem právním (nikoliv skutkovým, pročež tento závěr nemůže být zvrácen doplněním tvrzení či důkazních návrhů), a b) tento (či obdobný) závěr je žalobkyni znám z celé řady jiných jejích právních věcí, pročež pro ni nemůže být závěrem „překvapivým“ ve smyslu konstantní judikatury Ústavního soudu.
17. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení má pak oporu v ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. s tím, že žalované dosud žádné náklady řízení nevznikly
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Domažlicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.