Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 793/2026

28 Cdo 793/2026-85

USNESENÍ

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a soudců Mgr. Petra Krause a Mgr. Zdeňka Sajdla ve věci oprávněných a) K. K. a b) R. P., proti povinným 1. P. R. a 2. D. H., o žalobě pro zmatečnost, o osvobození od soudních poplatků, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání povinného 1 proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 24. listopadu 2025, č. j. -66, a proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. října 2025, č. j. -61, takto:

Odůvodnění:

1. Krajský soud v Praze usnesením ze dne 7. 10. 2025, č. j. -61, zastavil pro nezaplacení soudního poplatku řízení o dovolání povinného 1, kterým brojil proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 8. 2023, č. j. -16, jímž bylo potvrzeno usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 6. 2023, č. j. -11, v němž právní předchůdkyni povinných nebylo v řízení o žalobě pro zmatečnost přiznáno osvobození od soudních poplatků.

2. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 24. 11. 2025, č. j. -66, k odvolání povinného 1 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil.

3. Proti rozhodnutím vrchního i krajského soudu podal povinný 1 dovolání. Současně požádal o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce. Kromě zrušení obou jmenovaných usnesení navrhuje také provedení odkladu jejich právní moci a vykonatelnosti.

4. Při rozhodování o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „ “).

5. Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle odvolání, pokud to zákon nevylučuje. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyššímu soudu nezbývá než řízení o „dovolání” proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 7. 10. 2025, č. j. -61, které touto vadou trpí, dle ustanovení , části věty před středníkem, a , věty první, zastavit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč., a judikaturu na něj navazující, včetně například usnesení stejného soudu ze dne 15. 9. 2021, sp. zn. , ve věci téhož dovolatele).

6. Při podání dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolatel nebyl zastoupen advokátem, ani nedoložil, že má sám odpovídající právnické vzdělání (srov. ), a nesplňuje tak podmínku povinného zastoupení pro dovolací řízení.

7. Nejvyššímu soudu je přitom z jeho rozhodovací činnosti známo, že dovolatel podává mimořádně vysoký počet žalob a ve věcech jím iniciovaných nebo se jej týkajících nadužívá opravné prostředky, ať už se jedná o odvolání, dovolání, či žaloby pro zmatečnost. Výsledkem tohoto jeho dlouhodobého počínání, jež lze jednoznačně označit za obstrukční a sudičské, je pak mimo jiné to, že si musí být i bez dalších upozornění vědom své povinnosti být v dovolacím řízení kvalifikovaně zastoupen, jelikož v jiných řízeních, v nichž vystupoval jako účastník, byl již mnohokrát k odstranění nedostatku povinného zastoupení pro dovolací řízení bezúspěšně vyzýván (srov. namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2019, sp. zn. , ze dne 23. 6. 2020, sp. zn.30 Cdo 1303/2020, a ze dne 15. 4. 2021, sp. zn. ; k samotnému postupu Nejvyššího soudu pak viz například jeho usnesení ze dne 15. 1. 2026, sp. zn. ).

8. Dovolací soud dále nepřehlédl, že dovolatel nezaplatil soudní poplatek z dovolání. Přestože podle ustálené judikatury má před zastavením dovolacího řízení pro nesplnění podmínky povinného zastoupení zásadně přednost zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku (srov. kupříkladu usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2012, sen. zn. , uveřejněné pod č. rozh. obč.), v nynějším případě dovolací soud k zaplacení soudního poplatku dovolatele již nevyzýval, neboť z jeho postoje v tomto a dalších řízeních je zřejmé, že i této povinnosti si je vědom, avšak zjevně soudní poplatek platit nehodlá a pouze opakovaně (ostatně i ve věci projednávané) podává neúspěšné žádosti o osvobození od soudních poplatků (obdobně viz též z mnoha usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2024, sp. zn. , či ze dne 15. 12. 2025, sp. zn. ).

9. K dovolatelově žádosti o ustanovení zástupce a osvobození od soudních poplatků, jež byla znovu zahrnuta do podaného dovolání, přitom dovolací soud nepřihlédl, neboť se za daných okolností jedná o zjevné zneužití daných procesních institutů, které dle a nepožívá právní ochrany (srov. namátkou usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 4. 2024, sp. zn. a sp. zn. ). Je také třeba mít na zřeteli, že dovolání v této věci směřující proti usnesení odvolacího soudu potvrzujícímu usnesení soudu prvního stupně o zastavení dovolacího řízení pro nezaplacení soudního poplatku je sice objektivně přípustné (oproti opačnému mínění soudů nižších stupňů; k tomu srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 11. 2025, sp. zn. ), nicméně Nejvyšší soud má za to, že v případě nynějšího dovolání se jedná o zjevně bezúspěšné uplatňování práva (srov. zejména ), jestliže by dovolatelem dříve podané dovolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudních poplatků, každopádně muselo být odmítnuto jako objektivně nepřípustné [viz ]. Je-li totiž určité dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu objektivně nepřípustné, nemohou představovat navazující (řetězící se) opravné prostředky směřující proti rozhodnutí o zastavení daného dovolacího řízení – ať už jde o odvolání, nebo právě návazně podané (další) dovolání – účinné uplatňování práva (a to samozřejmě bez ohledu na to, je-li ono pozdější dovolání objektivně přípustné), což samo o sobě prima facie vylučuje závěr o možnosti přiznání osvobození od soudních poplatků či ustanovení zástupce pro danou fázi řízení (opětovně srov. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. ).

10. Vzhledem k výše uvedenému dovolací soud uzavírá, že kvůli nedostatku povinného zastoupení dovolatele nejsou splněny podmínky pro pokračování v posléze zmíněném dovolacím řízení, které proto Nejvyšší soud podle , věty třetí, zastavil.

11. Rozhodl-li Nejvyšší soud o dovolání v přiměřené lhůtě, nevypořádal již samostatně návrh na odklad právní moci a vykonatelnosti napadených usnesení,jenž sdílí osud dovolání (k ústavní konformitě takového postupu srovnej nález Ústavního soudu ze dne 23. 8. 2017, sp. zn. , bod 34).

12. Výrok o náhradě nákladů tohoto dovolacího řízení se neodůvodňuje ( , věta druhá, ).

Poučení: Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 25. 9. 2026

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D. předseda senátu