Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 851/2021

27 Cdo 851/2021-289

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Marka Doležala a soudců JUDr. Filipa Cilečka a JUDr. Petra Šuka v právní věci žalobce P. R., narozeného XY, bytem XY, s adresou pro doručování XY, proti žalované České republice – Energetickému regulačnímu úřadu, se sídlem v Jihlavě, Masarykovo náměstí 91/5, PSČ 586 01, identifikační číslo osoby 70894451, o zaplacení 210.000 Kč s příslušenstvím, o žalobách pro zmatečnost podaných žalobcem proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 10. 10. 2018, č. j. -123, a proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2019, č. j. -133, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 14. 5. 2019, č. j. -145, a proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2020, č. j. -212, takto:

se zastavuje

.

II. Dovolání proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 3. 2020, č. j. -212,

se odmítá

.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud v Brně usnesením ze dne 14. 5. 2019, č. j. -145, vyloučil „řízení o žalobě pro zmatečnost“ podané z důvodů podle , f), odst. 2 , (dále též jen „ “), k samostatnému řízení (výrok I.), vyzval účastníky řízení, aby se vyjádřili k záměru Krajského soudu v Brně předložit vyloučenou věc podle Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné a místní příslušnosti (výrok II.), zamítl žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků pro řízení o žalobě pro zmatečnost, „pokud má být podávána z důvodů podle a 4 “ (výrok III.), zamítl návrh žalobce na odklad právní moci a vykonatelnosti usnesení napadených žalobou pro zmatečnost, „pokud má být podávána z důvodů podle a 4 “ (výrok IV.), přerušil řízení o žalobě pro zmatečnost, „pokud má být podávána z důvodů podle a 4 “ (výrok V.), a vyrozuměl žalobce, že jeho dovolání ze dne 25. 4. 2019 se zasílá Okresnímu soudu v Jihlavě k provádění úkonů podle (výrok VI.).

[2] Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 30. 3. 2020, č. j. -212, odmítl odvolání žalobce, „pokud směřovalo“ i do výroků I., II. a VI. usnesení soudu prvního stupně (první výrok), a ve výrocích III., IV. a V. usnesení soudu prvního stupně potvrdil (druhý výrok).

[3] Proti usnesení soudu prvního stupně a proti usnesení odvolacího soudu podal žalobce dovolání.

[4] Opravným prostředkem pro přezkoumání rozhodnutí soudu prvního stupně je podle odvolání, pokud to zákon nevylučuje. proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti takovému rozhodnutí. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o „dovolání“ proti rozhodnutí soudu prvního stupně, které touto vadou trpí, podle zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2003, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 47/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu na něj navazující).

[5] Dovolání žalobce proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud odmítl jako objektivně nepřípustné podle a j) a , aniž se zabýval splněním podmínky povinného zastoupení dovolatele podle ( ).

[6] Učinil tak proto, že usnesení ze dne 30. 1. 2019, č. j. -133, jímž Krajský soud v Brně potvrdil usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 10. 10. 2018, č. j. -123 (kterým soud nepřiznal dovolateli osvobození od soudních poplatků pro dovolací řízení a zamítl návrh dovolatele na ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení), je rozhodnutím o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce. Žaloba pro zmatečnost podaná proti takovému usnesení je (jen) mimořádným opravným prostředkem proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, takže i rozhodnutí soudu prvního stupně a odvolacího soudu o takové žalobě pro zmatečnost jsou (stále) rozhodnutími o návrhu na osvobození od soudního poplatku a o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, u nichž přípustnost dovolání vylučuje ustanovení a j) (srov. obdobný závěr uvedený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. ).

[7] Okolnost, že odvolací soud poskytl účastníkům v napadeném usnesení nesprávné poučení o tom, že dovolání (při splnění dalších podmínek) přípustné být může, možnost podat dovolání tam, kde to zákon nepřipouští, nezakládá. Srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 51/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a nález Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2008, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 210/2008 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu.

[8] O náhradě nákladů dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, když rozhodnutí Nejvyššího soudu není rozhodnutím, kterým se řízení končí, a řízení nebylo již dříve skončeno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2002, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 48/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. 9. 2021

JUDr. Marek Doležal

předseda senátu