Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
10 A 33/2026 - 33.pdf
PDF · 0 B
No categories available
10 A 33/2026 - 33
ROZSUDEK
JMÉNEM REPUBLIKY
Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše a soudců JUDr. Ing. Viery Horčicové a JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila v právní věci
žalobce: Školní sportovní klub Bílovec, z.s., IČO 266 26 161
sídlem Komenského 701/3, 743 01 Bílovec
zastoupen JUDr. Jaroslavou Šafránkovou, advokátkou,
sídlem Lublaňská 673/24, 120 00 Praha 2
proti
žalované: Národní sportovní agentura, IČO 074 60 121
sídlem Českomoravská 2420/15, 190 00 Praha 9
o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 4. 5. 2026, č. j. NSA-00012/2026/2618/3,
takto:
I. Žaloba se zamítá.
II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení.
III. Žalované se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění
I. Předmět věci
1. Žalovaná specifickou výzvou 18/2026 „REGIONY 2026 – INVESTICE NAD 10 MIL. KČ – TECHNICKÉ ZHODNOCENÍ“ z 14. 11. 2025, č. j. NSA-00000/2025/2618/1 (dále jen „výzva“), učinila výzvu k podávání žádostí o dotace v rámci programu 162 52 Regionální sportovní infrastruktura. Termín k podávání žádostí o dotaci byl stanoven od 15. 12. 2025 do 15. 1. 2026. Žalobce dne 14. 1. 2026 prostřednictvím svého zmocněnce podal žádost o poskytnutí dotace na projekt 26626161 – Školní sportovní klub Bílovec, z.s. – Výměna UT3G – Bílovec. Žádost byla evidována pod č. RVZ26-00059 (dále jen „žádost“).
2. Žalovaná usnesením ze dne 4. 5. 2026, č. j. NSA-00012/2026/2618/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“) řízení o žádosti zastavila podle § 14j odst. 4 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb. , o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění do 28. 8. 2026 (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) ve spojení s bodem 18.1 písm. f) Výzvy. Učinila tak, neboť žádost byla podána z datové schránky zmocněnce žalobce, společnosti BESTPROJEKT s.r.o., IČO: 177 29 378, avšak podle plné moci přiložené k žádosti byl k zastupování žalobkyně zmocněn jen M. R., jednatel společnosti BESTPROJEKT s.r.o. Žalovaná v tomto spatřovala neodstranitelnou vadu žádosti, kterou nebylo možné odstranit výzvou k opravě podání.
3. Proti napadenému rozhodnutí se nyní žalobce brání správní žalobou.
II. Podání účastníků řízení
4. Žalobce v žalobě uplatnil jediný žalobní bod – namítl, že postup žalované byl založen na nedostatečně zjištěném skutkovém stavu, který byl hodnocen formalisticky a nedostatečně, právní otázky žalovaná řešila nesprávným způsobem.
5. Upozornil na bod 18.2 Výzvy a bod 20. 1 Výzvy stran výzvy k odstranění vad podání a doporučení úprav žádosti. Připustil, že ačkoliv plná moc byla do jisté míry zavádějící a nepřesná, neboť neobsahovala výslovné zmocnění společnosti BESTPROJEKT s.r.o., ze způsobu formulace byl záměr plné moci zjevný. Zmocnitel i zmocněnec byli v plné moci definováni primárně odkazem na fyzické osoby, které za právnické osoby jednaly. Pan R. byl zmocňován jako jednatel společnosti, název společnosti byl ale nedopatřením opomenut. I v samotné žádosti je stanoveno, že je podávána panem R., zde byl uveden i jeho pracovní e-mail v této společnosti. Za zmocnitele přitom žalovaná nepovažovala PaedDr. Š., ale žalobce – je proto zjevné, že zmocněncem byla společnost BESTPROJEKT s.r.o., ne její jednatel.
6. Podle žalobce tedy byla žádost podána včas a včetně všech náležitostí. Nejde o neodstranitelné vady žádosti, neb plná moc byla k žádosti přiložena. Žalovaná měla postupovat podle bodu 18.2 Výzvy a žalobce vyzvat k opravě žádosti, tedy plné moci. To by nepředstavovalo novou žádost, ale odstranění opravitelné chyby. Tímto postupem nemohly být dotčeny zájmy ostatních přihlášených žadatelů o dotaci. Upozornil na stanovisko poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu stran odstranitelných vad podání, podle kterého by měl správní orgán neúplnosti a nepřesnosti pardonovat a podáními se zabývat, vyvarovat se formalismu. Podstatnou vadou je neurčitost návrhu, tedy vady natolik závažné, že podáním se správní orgán zabývat nemůže. Podle žalobce zde šlo spíše o vadu odstranitelnou, vady bylo možné odstranit drobným doplněním a opravou plné moci.
7. Ačkoliv na přiznání dotace není právní nárok, podle judikatury (žalobkyně odkázala na rozsudek sp. zn. 9 Ads 83/2014 ) však soudnímu přezkumu podléhá posouzení toho, zda byla žádost posouzena v řádném procesu. Žalobcova žádost byla zamítnuta právě na základě nesprávného a formalistického postupu, kdy žalovaná neposkytla prostor vadu odstranit. To je v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy. Datové schránky fyzických a právnických osob nelze směšovat, zde však o takovou vadu nešlo. Nezpochybnil důvodnost požadavku doložení plné moci, avšak zde byla plná moc řádně a včas doložena – její nepřesnost nemůže vést ke zmaření celé žádosti. Žalovaná sama připustila, že je jí známa rozhodovací praxe soudů stran přepjatého formalismu, takovou praxí se však neřídila. K tomu žalobce upozornil na nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 188/04 a rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 4 Ads 161/2008 .
8. Žalovaná ve vyjádření k žalobě soudu navrhovala, aby žalobu jako nedůvodnou zamítnul. Shrnula, že dne 14. 11. 2025 vyhlásila výzvu, konec příjmu a podání žádostí byl stanoven na 19. 1. 2026. Z formuláře žalobcovy žádosti se podává, že žadatelem je Školní sportovní klub Bílovec, z.s., oprávněnou osobou jednat za žadatele a kontaktní osobou je předseda PaedDr. Š. Jako zplnomocněná/pověřená osoba (na základě plné moci) je uveden M. R. jako „jednatel společnosti“, pole název právnické osoby v této části formuláře nebyl vyplněn. K žádosti byla přiložena plná moc z 18. 12. 2025, podle které PaedDr. Š. zmocnil pana M. R.; plná moc neobsahuje název společnosti BESTPROJEKT s.r.o., její IČO ani jiné jednoznačné označení. Z průvodky elektronického podání plyne, že dne 14. 1. 2026 byla žalované doručena žalobcova žádost o dotaci z datové schránky odesílatele, společnosti BESTPROJEKT s.r.o. Žádost tedy podle žalované nebyla podána z datové schránky žadatele, člena statutárního orgánu žadatele ani z datové schránky zmocněnce uvedeného v plné moci – byla podána z datové schránky odlišné právnické osoby, která v plné moci označena nebyla.
9. Žalovaná citovala body 16.2. až 16.4. Výzvy, zabývala se bodem 17.2 písm. b) a také obsahem bodu 18 Výzvy. Uvedla, že uvedená pravidla odpovídají §§ 14j – 14k zákona o rozpočtových pravidlech. Z judikatury plyne, že žadatel o dotaci nemá nárok na výsledek, nýbrž na řádný proces, přičemž Výzva představuje základní rámec úpravy.
10. Upřesnila, že napadené rozhodnutí nestojí na tom, že by nepřesnost plné moci byla automaticky neodstranitelnou vadou. Žádost nebyla podána v souladu s bodem 16 Výzvy, tj. nebyla podána z datové schránky žadatele, datové schránky osoby oprávněné za žadatele jednat a ani z datové schránky zmocněnce označeného v plné moci. Plná moc jako zmocněnce označuje M. R.; společnost BESTPROJEKT s.r.o. v plné moci označena není a skutečnost, že pan R. je jejím jednatelem, sama o sobě neznamená, že plná moc byla udělena této právnické osobě. Totéž plyne i z formuláře žádosti, kde je sice uveden e-mail na doméně bestprojekt.cz a pan R. je uveden jako jednatel společnosti, jako zmocněnec však není společnost BESTPROJEKT s.r.o. uvedena. V žádosti je uvedeno ID datové schránky pana R., podání však bylo učiněno z datové schránky společnosti. Žalobkyně směšuje tři různé osoby: tu uvedenou v plné moci, tu uvedenou v žádosti a subjekt, který podání fakticky učinil. Právě nesoulad těchto osob vedl žalovanou k hodnocení, že žádost nebyla podána způsobem vymezeným Výzvou.
11. Žalovaná dále uvedla, že požadavek na to, aby zmocněnec podání učinil ze své datové schránky, není samoúčelný formalismus – poskytovatel musí být schopen určit kdo podání učinil, zda tato osoba byla oprávněna takto jednat a komu mají být v řízení doručovány písemnosti. Datové schránky fyzických a právnických osob přitom nejsou zaměnitelné, jinak by totiž došlo k obcházení bodu 16.4 Výzvy. Vada nespočívala v pouhém doplnění chybějícího údaje v řádném podání – dodatečné doložení plné moci by nahrazovalo základní procesní skutečnost kdo a jak žádost podal.
12. Za nepřípadný považovala odkaz na bod 20.2 Výzvy, neboť ten není obecným nárokem žalobce na dodatečnou sanaci jakékoliv vady žádosti, slouží k odstranění nedostatků projednání způsobilých žádostí. Na řízení taktéž nelze mechanicky přenášet obecné závěry o přepjatém formalismu. Žalovaná totiž žádost neodmítla pro drobný nedostatek; učinila tak, protože ze spisu nevyplývalo, že osoba, která žádost učinila, byla k podání žádosti zmocněna. Svůj postup označila za legitimní, přiměřený a předvídatelný. Upozornila taktéž na hledisko rovného zacházení – jde o kolovou soutěžní výzvu, u které poskytovatel není oprávněn po uplynutí lhůty zmírňovat závazné procesní podmínky – pokud by žalobci vyhověla, zvýhodnila by tak žalobce, protože podmínku, která měla být splněna již při podání žádosti, by bylo možné splnit dodatečně. Tím by byli znevýhodněni žadatelé, kteří podmínky Výzvy dodrželi, a došlo by k omezení předvídatelnosti procesu. Upozornila na to, že žádosti jsou posuzovány ve vzájemné konkurenci a zdroje jsou omezené, proto je dodržení pravidel zvlášť významné.
13. Na vyjádření žalované reagovala žalobkyně replikou, ve které setrvala na důvodnosti podané žaloby.
14. Konstatovala, že argumentace žalované je v zásadě rekapitulací napadeného rozhodnutí. Vyslovila částečný souhlas s názorem žalované stran základních otázek řízení (nezaměnitelnost datových schránek fyzických a právnických osob, požadavek na doložení řádného zmocnění, požadavek na rovné zacházení). Argumentace žalované se však podle žalobce míjí s podstatou řízení, svědčí o jejím přehnaném formalismu. Zopakovala, že problém nespočívá v absenci zmocnění, ale v nepřesné specifikaci zmocněné osoby. Podle žalobkyně je zřejmé, že pan R. byl zmocněn nikoliv osobně, ale coby jednatel společnosti BESTPROJEKT s.r.o. O důvodnosti této argumentace svědčí již to, že žádost byla podána skrze uvedenou společnost, která k tomu disponuje příslušným živnostenským oprávněním. Pochybení v označení zmocněnce žalobce vyhodnotil jako nepodstatnou vadu podání, kterou je třeba pardonovat. Tvrzení žalované o tom, že plná moc označuje jen pana R. je zkreslující a formalistická. Nejde o směšování fyzických a právnických osob, ale o posouzení drobné vady podání. Pro drobnou vadu byla žalobcova žádost zamítnuta, ačkoliv bylo zjevné, co bylo plnou mocí zamýšleno.
15. K argumentaci principy dotačních řízení souhlasil s tím, že na dotace není právní nárok. Hodnocen by měl být účel poskytované dotace, nikoliv formalistické posuzování drobných nedokonalostí žádosti – forma by měla ustoupit obsahu. Tento přístup neodporuje požadavku na rovný přístup k účastníkům řízení a se zákazem diskriminace.
16. Na repliku žalobce žalovaná dále písemně nereagovala.
III. Posouzení věci Městským soudem v Praze
17. Městský soud ověřil, že žaloba byla podána včas, osobou k tomu oprávněnou, a jedná se o žalobu přípustnou, splňující všechny formální náležitosti na ni kladené.
18. Ačkoliv žalobce napadá rozhodnutí orgánu prvního stupně, jde o žalobu přípustnou, neb usnesením o zastavení řízení se řízení fakticky končí (tento postup je srovnatelný s negativním meritorním rozhodnutí ve věci) a podle § 14q odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech není proti tomuto usnesení o zastavení řízení možné podat řádný opravný prostředek (tj. odvolání ani rozklad), nadto se nepřipouští ani obnova řízení a s výjimkou ani přezkumné řízení. Proto lze správní žalobou napadnout již prvostupňové rozhodnutí (srov. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 7. 9. 2020, č. j. 10 A 122/2019 – 45, body 26 až 34 a v nich odkazovanou judikaturu, nebo např. rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 28. 11. 2025, č. j. 5 A 57/2024 – 67, bod 20, jejichž závěry jsou aplikovatelné i zde).
19. Napadené rozhodnutí soud přezkoumal na základě skutkového i právního stavu v době jejich vydání a v mezích uplatněných žalobních bodů v souladu s ustanovením § 75 odst. 1 a 2 zákona č. 150/2002 Sb. , soudní řád správní , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s. “), jakož i z pohledu vad, k nimž je povinen přihlížet z úřední povinnosti.
20. O věci soud rozhodnul bez jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , neboť žalovaná i žalobkyně po poučení soudem ve smyslu uvedeného ustanovení vyslovily souhlas, příp. nevyslovily výslovný nesouhlas s rozhodnutím bez jednání. Jednání nebylo třeba nařizovat ani z důvodu dokazování. Žalobkyní navržené důkazní prostředky – plná moc k zastupování ve správním řízení, žádost o přiznání dotace a napadené rozhodnutí – jsou totiž součástí správního spisu. Jeho obsahem se však dokazování neprovádí (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. 1. 2009, č. j. 9 Afs 8/2008 – 117, č. 2383/2011 Sb. NSS). Uvedené dokumenty, včetně Výzvy, byly oběma stranám k dispozici a obě strany se k nim mohly vyjádřit (což ostatně také učinily). Ani jedna ze stran nenapadá pravdivost či věrohodnost uvedených dokumentů. Dokazování těmito dokumenty by proto bylo nadbytečné.
Relevantní právní úprava a obsah Výzvy
21. Soud vyšel z následující zákonné úpravy a úpravy v rámci Výzvy:
22. Podle bodu 17.2 písm. b) Výzvy při formálním hodnocení žádosti poskytovatel posuzuje, zda byla žádost podána podle čl. 16 Výzvy.
23. Podle bodu 16.2 Výzvy věty čtvrté platí, že „[ž]ádost je podána okamžikem, kdy datová zpráva žadatele dorazí do datové schránky poskytovatele“. Podle bodu 16.4 Výzvy musí být přitom žádost podána ve lhůtě podle bodu 5.3. Výzvy (tedy do 15. 1. 2026 do 12:00 hodin).
24. Žádost nepodala samotná žalobkyně (ve smyslu bodu 16.3 Výzvy), ale druhá osoba z datové schránky společnosti BESTPROJEKT s.r.o. Podle bodu 16.4 Výzvy „[ž]ádost může jménem žadatele podat též zmocněnec ze své datové schránky. V takovém případě musí být k žádosti přiložena písemná plná moc. Žadatel může zastupovat pouze jeden zmocněnec“ (podtržení doplněno soudem).
25. Podle bodu 15.3 písm. n) Výzvy je žadatel povinen k žádosti přiložit povinnou přílohu v podobě plné moci, „pokud žádost podává zmocněnec dle bodu 15.2. písm. f) Výzvy – příloha č. 2 Výzvy“.
26. Podle bodu 15.2. písm. f) odrážky třetí Výzvy je součástí elektronického formuláře žádosti mj. povinný údaj spočívající v informacích o identifikaci osob jednajících jménem žadatele; „jedná-li za žadatele jiná fyzická osoba (zmocněnec), žadatel doloží plnou moc (žadatel doloží plnou moc, jako přílohu žádosti, s podpisem statutárního orgánu žadatele, který musí být úředně ověřený a následně bude dokument převeden do autorizované konverze listinné formy nebo plná moc bude opatřena zaručeným elektronickým podpisem statutárního orgánu žadatele); podpis zmocněnce se nevyžaduje ani na listinné, ani na elektronické (zkonvertované) plné moci“.
27. Podle § 14q odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech platí, že „[v] řízení o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci se nepoužije ustanovení § 37 odst. 3 , § 41 , § 45 odst. 2 a 4, § 71 odst. 3 , § 80 odst. 4 písm. b) až d), § 140 odst. 2 a § 146 správního řádu “. Odkazované ustanovení § 37 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb. , správní řád správní řád , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád správní řád “), přitom uvádí, že „[n]emá-li podání předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami, pomůže správní orgán podateli nedostatky odstranit nebo ho vyzve k jejich odstranění a poskytne mu k tomu přiměřenou lhůtu“.
28. Zákon o rozpočtových pravidlech přitom disponuje speciální úpravou odstraňování vad podání – nelze proto bez dalšího přihlížet k obecné úpravě správního řízení, k němuž žalobce směřuje svou argumentaci (např. odkazem na stanovisko poradního sboru ministra vnitra ke správnímu řádu správnímu řádu ). Podle § 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech „[t]rpí-li žádost o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vadami, vyzve poskytovatel v případě, že to výslovně uvedl ve výzvě podle § 14j , žadatele o dotaci k odstranění vad; k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu“ (podtržení doplněno soudem). Výzva k odstranění vad je tedy podmíněna tím, že poskytovatel dotace takový postup ve výzvě umožňuje. Odst. 2 uvedeného § stanoví, že „[n]eodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě podle odstavce 1, poskytovatel řízení zastaví“.
29. Podle § 14j odst. 4 písm. c) uvedeného zákona však současně platí, že „[p]oskytovatel usnesením řízení zastaví v případě, že žádost trpí vadami a výzva k podání žádosti nepřipouští možnost jejich odstranění podle § 14k odst. 1“ (podtržení doplněno soudem).
30. Zákon tedy rozlišuje dvě kategorie vad: odstranitelné (lze-li je podle výzvy odstranit) a neodstranitelné. V návaznosti na zákon jsou v bodě 18 Výzvy uvedené kategorie vad pro Výzvu, ze které vychází zde posuzovaný případ, podrobněji popsány:
31. Podle bodu 18. 1 Výzvy platí: „Trpí-li žádost vadami, které nelze odstranit, poskytoval řízení zastaví. Za neodstranitelné se vždy pokládají následující vady:
a) žádost nebyla podána ve lhůtě stanovené k podání žádosti,
b) žadatel neodpovídá okruhu oprávněných žadatelů o dotaci,
c) žádost je v rozporu s věcným zaměřením Výzvy k podání žádosti,
d) přílohou žádosti není plná moc, pokud žádost podává zmocněnec,
e) žadatel podal podle Výzvy víc žádostí na jedno sportovní zařízení
f) žádost trpí jinou vadou, u které neodstranitelnost vyplývá z její povahy nebo
g) bydliště nebo státní občanství skutečného majitele žadatele o dotaci nebo sídlo právnické osoby nebo místo správy právního uspořádání, které vystupují v jeho struktuře vztahů podle zákona upravujícího evidenci skutečných majitelů, je ve státě nebo jurisdikci uvedených na unijním seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti schváleném Radou Evropské unie“ (podtržení doplněno soudem).
32. Podle bodu 18. 2. Výzvy poté platí: „Trpí-li žádost jinými vadami než podle bodu 18.1. Výzvy, vyzve poskytovatel žadatele k jejich odstranění a k tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu, zpravidla v délce 5 pracovních dnů. Mohou být zaslány maximálně 3 výzvy, v součtu za všechny výzvy má žadatel na odstranění vad žádosti nejvýše 10 pracovních dnů od doručení výzvy do datové schránky žadatele (zmocněnce)“.
Přezkoumatelnost napadeného rozhodnutí
33. Zatímco v odůvodnění usnesení o zastavení řízení pro vady žádosti bez dalšího [§ 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech] postačuje přezkoumatelně popsat správním orgánem spatřované vady žádosti, odůvodnění usnesení o zastavení řízení pro neodstranění vad ve stanovené lhůtě (§ 14k odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech) musí rozhodnutí vedle popisu vad obsahovat rovněž popis procesního postupu správního orgánu a žadatele v průběhu odstraňování vad, jakož i přezkoumatelnou úvahu o tom, proč případná reakce žadatele na výzvu poskytovatele nebyla dostatečná (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 10. 2024, č. j. 6 Afs 73/2024 -38, bod 17).
34. Žalovaná vadu spatřuje v tom, že žádost za žalobce nepodala k tomu zmocněná osoba, M. R., nýbrž společnost BESTPROJEKT s.r.o., která však plnou mocí k zastupování žalobce zmocněna nebyla. Vadu subsumovala pod zbytkovou kategorii vymezenou v bodě 18.1 písm. f) Výzvy, tj. jako jinou vadu, u které neodstranitelnost vyplývá z její povahy. Na str. 4 napadeného rozhodnutí podrobně vysvětlila, že neodstranitelnost vady spatřuje v konstitutivním charakteru způsobu podání (bod 16.2 Výzvy), přičemž způsob podání je podle žalované neopravitelný atribut, přičemž nové podání z oprávněné datové schránky by představovalo nové podání, nikoliv opravu podání původního – vadu proto nelze sanovat.
35. Stran přezkoumatelnosti, kterou soud zkoumá z úřední povinnosti, tedy napadené rozhodnutí obstojí: žalovaná totiž vycházela z presumpce, že vada žádosti je neodstranitelná; proto jen popsala, v čem spatřuje vadu a její neodstranitelnost. Žalobce ostatně nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí ani výslovně nenamítl.
Vyhodnocení skutkového stavu – žádost nebyla podána s odpovídajícím zmocněním
36. Žalobce v žalobě tvrdí, že žádost byla podána jeho zmocněncem, společností BESTPROJEKT s.r.o. (ačkoliv v plné moci je uveden toliko její jednatel, pan R.). Žalovaná s ohledem na obsah žádosti a plné moci vycházela ze skutečnosti, že žalobcovým zmocněncem byl (toliko) pan R., nikoliv výše uvedená společnost.
37. Jako relevantní v tomto směru soud shledal následující podklady správního spisu: průvodku elektronického podání žalobcovy žádosti, samotnou žádost a plnou moc, která byla k této žádosti přiložena.
38. Z průvodky elektronického podání se podává, že společnost BESTPROJEKT s.r.o. odeslala ze své datové schránky zn8cswy žalované dne 14. 1. 2026 datovou zprávu nazvanou „Žádost o dotaci RVZ26-00059“, která obsahovala žádost a formulář plné moci.
39. Z žádosti č. RVZ26-00059 „26626161-Školní sportovní klub Bílovec,z.s.-Výměna UT3G – Bílovec“ se podává, že byla odeslána (patrně vnitřním informačním systémem pro samotné podání žádosti) 14. 1. 2026 v 11:20 hodin. Jako žadatel je označen žalobce – právnická osoba – která je zastoupena svým předsedou, PaedDr. P. Š. Ten byl současně označen za kontaktní osobu.
40. Jako zplnomocněná/pověřená osoba (na základě plné moci) je uveden M. R. Je sice pravdou, že v kolonce „Funkce“ je u něj uvedeno „jednatel společnosti“ , není však uvedeno jaké společnosti má být jednatel. Jeho uváděná e-mailová adresa svou doménou (bestprojekt.cz) odkazuje na společnost BESTPROJEKT. E-mailová adresa je však jedinou zmínkou o této společnosti v celé žádosti. Kolonka „Název“ zůstala nevyplněná, uváděné IČO X náleží přímo panu R. (IČO společnosti BESTPROJEKT s.r.o. je 177 29 378). Taktéž v žádosti uvedená adresa zplnomocněné osoby v X evidentně náleží přímo panu R., neb BESTPROJEKT s.r.o. sídlí na adrese Komenského 348, 768 11 Chropyně. ID datové schránky „X“ uvedené v žádosti neodpovídá ID datové schránky společnosti: zn8cswy.
41. Z plné moci datované 18. 12. 2025 se podává, že PaedDr. P. Š. zmocnil ze své funkce předsedy a jednatele spolku ŠSK Bílovec, z. s. k zastupování fyzickou osobu. Jako zmocněná osoba není označena žádná právnická osoba, ale jmenovitě M. R., identifovaný datem narození, místem bydliště odlišným od sídla společnosti BESTPROJEKT s.r.o. (čili s adresou totožnou jako uvedenou v žádosti), sice označeného funkcí „jednatel společností“, není však uvedeno, jakých společností. Tato fyzická osoba je tedy zmocněná k tomu, aby „[…] mou osobu zastoupil v nezbytných úkonech vůči Národní sportovní agentuře jakožto poskytovateli dotace, souvisejících s podáním žádosti o dotaci, s rozhodnutím o dotaci a s vyúčtováním dotace. Zmocněnec je oprávněn k podání vyjádření, přijímání a doručování písemností, nahlížení do spisu a činění opisů a výpisů, podepisování listin a podávání řádných i mimořádných opravných prostředků proti rozhodnutí Národní sportovní agentury. Tato plná moc se uděluje na dobu do Závěrečného vyhodnocení akce“. Plná moc je opatřena elektronickými podpisy PaedDr. Š. a pana R. – to ovšem bez připojeného dodatku, že zmocněnec jedná za právnickou osobu (srov. § 161 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník ).
42. Samotná žádost jednoznačně indikuje, že zmocněncem žalobkyně byl přímo pan R. jakožto fyzická osoba (viz výše provedená analýza ID datové schránky, adresy a IČO v kolonkách zmocněnce v žádosti). Uvedenému svědčí také plná moc – název společnosti BESTPROJEKT s.r.o. se v ní nikde nevyskytuje a nelze dovodit z toho, že pan R. byl funkcí označen jako „jednatel společností“ (nadto plurálem, nikoliv singulárem, což jen snižuje relevanci tohoto odkazu právě na společnost BESTPROJEKT s.r.o.).
43. Z formulace plné moci v kombinaci s obsahem žádosti tedy nic nesvědčí tomu, že by se zmocnění týkalo společnosti BESTPROJEKT s.r.o. To přitom neplyne ani z jiných podkladů založených ve správním spise.
44. Soud proto souhlasí s žalovanou, že z plné moci přiložené k žádosti plyne toliko zmocnění pana R., nikoliv společnost BESTPROJEKT s.r.o. Zmocnění uvedené společnosti nelze dovodit ani interpretací uvedených podkladů. Soud se proto nemůže ztotožnit s názorem žalobce, že z plné moci plyne evidentní záměr zmocnit společnost BESTPROJEKT s.r.o. k zastupování žalobkyně při podání žádosti.
K hodnocení vady plné moci žalovanou
45. Podstatou sporu je hodnocení vady plné moci – tedy zda šlo o vadu odstranitelnou [ve smyslu bodu 18.2 Výzvy a § 14k odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech] a zda tedy žalovaná pochybila, když řízení o žádosti zastavila, aniž by žalobce k odstranění vad podání (plné moci) vyzvala, nebo zda šlo o vadu neodstranitelnou [ve smyslu bodu 18.1 písm. f) Výzvy a § 14j odst. 4 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech], jak tvrdí žalovaná.
46. Poskytování dotací ze státního rozpočtu je ovládáno vrchnostenským postavením poskytovatele dotace, který autoritativně rozhoduje mimo jiné i o podmínkách jejího poskytnutí (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2009, č. j. 1 Afs 100/2009 – 63). Žalobci lze dát za pravdu, že na dotaci nebo návratnou finanční výpomoc není právní nárok (pokud tedy zvláštní právní předpis nestanoví jinak). Uvedené pravidlo je výslovně upraveno v § 14 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech a judikatura se k němu opakovaně hlásí. Nemá-li žadatel o dotaci právní nárok na její poskytnutí, nemůže její poskytnutí legitimně očekávat – nárok na poskytnutí dotace vzniká až rozhodnutím o poskytnutí dotace. Soud proto nyní neposuzuje nárok na dotaci (zásah do majetkových práv žalobce), ale dodržení požadavků řádného procesu (přiměřeně srov. rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 9 Ads 83/2014 - 46, č. 3324/2016 Sb. NSS). Uvedené platí tím spíše, když žalovaná řízení pro nedostatek žádosti zastavila a žádostí se meritorně nezabývala (přičemž i zamítnutí žádosti ostatně v obecné rovině nepředstavuje překážku věci rozhodnuté).
47. Soudní přezkum je tedy omezen na posouzení řádného procesu, který garantuje rovnou ochranu práv a rovné zacházení se všemi žadateli za obecným způsobem stanovených podmínek. Řádný proces je pak určen právními předpisy, dokumenty, na které právní tituly poskytnutí dotace odkazují, případně základními procesními zásadami (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 6. 2025, č. j. 5 Afs 228/2024 – 61, bod 41).
48. Současně je třeba upozornit na to, že ingerence soudu do podmínek Výzvy či způsobu jejich stanovení by byla možná pouze ve výjimečných případech, např. pokud by dotace nebyla přiznána s odkazem na podmínku, která je neopodstatněná a v demokratickém právním státě skutečně zcela zjevně nepřípustná (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 5. 2018, č. j. 6 Afs 8/2018 – 37). Přítomnost takové nepřípustné podmínky však soud neshledal, žalobce sám přitom v tomto ohledu ničeho konkrétního nenamítá. Soud konstatuje, že Výzva obsahuje dostatečně transparentní a srozumitelná pravidla, jimiž byl žalobce povinen se bez dalšího řídit.
49. Zákon č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, rozlišuje čtyři základní typy datových schránek, a to datovou schránku fyzické osoby, datovou schránku podnikající fyzické osoby, datovou schránku právnické osoby a datovou schránku orgánu veřejné moci (srov. § 3 , 4, 5 a 6 odkazovaného zákona se zvláštní úpravou datových schránek územních samosprávných celků v § 7 ). Nadto zákon ještě stanovuje speciální režim pro datovou schránku podnikající fyzické osoby zřízenou pro advokáta, daňového poradce a insolvenčního správce (viz § 4 odst. 3 téhož zákona). Jak plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu, při doručování je třeba mezi jednotlivými typy datových schránek rozlišovat. Podle zákona musí orgán veřejné moci doručovat pouze do té datové schránky, která odpovídá roli osoby v dané věci. V případě fyzické osoby se proto musí zabývat tím, zda v daném řízení vystupuje v souvislosti se svým podnikáním či nikoli. Jestliže má fyzická osoba zřízenu pouze datovou schránku podnikající fyzické osoby a dané řízení se týká otázek nesouvisejících s podnikáním, je povinností orgánu veřejné moci doručovat takové osobě tak, jako by žádnou datovou schránku zřízenu neměla (viz bod 11 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 1. 2022, č. j. 8 As 178/2021 – 25, a v něm odkazovanou judikaturu). Totéž přitom platí i pro rozlišování fyzických a právnických osob (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. I. ÚS 2583/21 , č. 118/2022 USn., body 24 až 31, kde se Ústavní soud vyslovil k datovým schránkám advokátů a advokátních kanceláří).
50. Datové schránky fyzických a právnických osob je tedy třeba důsledně rozlišovat. Neodpovídá-li v žádosti a plné moci označená osoba zmocněnce osobě, která žádost podala, žalovaná zcela správně v tomto ohledu provedla podrobnější šetření, které vyústilo v zastavení řízení.
51. Soud musí odmítnoutt argumentaci, která směřuje k neodstranitelné vadě žádosti podle bodu 18.1 písm. d) Výzvy. Žalovaná totiž netvrdila, že by plná moc k žádosti přiložena nebyla. Stejně tak netvrdila, že by plná moc byla předložena v neúplné podobě, že by v ní podstatné údaje scházely a plná moc tak nebyla úplná; s tím soud souhlasí, neboť z plné moci je zmocnění pana R. jednoznačně seznatelné. Podstatou věci není vada plné moci, ale požadavek žalobce na faktickou záměnu za obsahově odlišnou plnou moc.
52. Žalovaná neodstranitelnou vadu ve smyslu bodu 18.1 písm. f) Výzvy spatřovala v tom, že podání za žalobce učinila právnická osoba, která k tomu postrádala zmocnění. Výše uvedený bod 18.1 písm. d) Výzvy je však přesto důležitý. Ve spojení s bodem 15.3 písm. n) a bodem 16.2 Výzvy se z něj podává, že již při podání žádosti prostřednictvím zmocněnce musí být k této žádosti přiložena plná moc, ze které plyne, že osoba podávající žádost je k takovému postupu samotným žadatelem zmocněna. Jakkoliv z uvedené podmínky výslovně neplyne, že plná moc musí být perfektní, je evidentní, že dodatečné doplnění chybějící plné moci či zásadní oprava plné moci (spočívající ve faktickém nahrazení zmocněnce) není přípustná, protože:
- pokud by žalobce doložil novou plnou moc zmocňující společnost BESTPROJEKT s.r.o., došlo by tím k porušení bodu 15.3 písm. n) Výzvy. Předloženou (perfektní) plnou moc by totiž nahradila úplně novou a obsahově odlišnou plnou mocí, která za zmocněnce označuje zcela odlišný subjekt. Tím by byl požadavek na doložení plné moci společně s žádostí obejit. Nadto by nová plná moc nekorespondovala s obsahem žalobcovy žádosti, podle které je osobou zmocněnou k podání žádosti za žalobce přímo pan R. (přinejmenším ID datové schránky zmocněné osoby v žádosti a ID datové schránky nově zmocněné osoby by se lišily – bylo by tedy třeba také provést poměrně rozsáhlé změny v procesu podání žádosti);
- pokud by žalobce podal novou žádost ze správné datové schránky, šlo by o pozdě podanou žádost ve smyslu bodu 16.4 Výzvy. Taková nová žádost by trpěla neodstranitelnou vadou ve smyslu bodu 18.1 písm. a) Výzvy.
53. Vadu tedy skutečně nelze odstranit bez toho, aniž by došlo k porušení ostatních podmínek Výzvy. Nejde tedy o zástupný a toliko formalistický důvod zastavení řízení. Žalobce sám ostatně v tomto ohledu žádnou myslitelnou alternativu vedoucí k odstranění vad podání bez porušení podmínek Výzvy neprezentuje; jen obecně tvrdí, že vada je odstranitelná. Jestliže vadu spočívající v podání žádosti k tomu nezmocněnou osobou nebylo možné odstranit, nelze žalované vyčítat, že rovnou přistoupila k zastavení řízení. Tím spíše v situaci, kdy společnost za žalobce žádost podala prakticky na poslední chvíli – žádost byla doručena 14. 1. 2026 v 20:34, přičemž lhůta k podání žádostí končila 15. 1. 2026 ve 12:00. Prostor pro upozornění na vady žádosti, které by šlo sanovat včasným podáním nové žádosti, by tak dán stejně nebyl i kdyby k němu žalovaná přistoupila.
54. Možnost nechat se v řízení zastoupit je toliko právem účastníka, nikoliv povinností. Za volbu svého zmocněnce je zodpovědný zmocnitel – účastník řízení. Jak konstatoval Nejvyšší správní soud v bodě 28 rozsudku ze dne 17. 7. 2014, č. j. 4 As 85/2014 – 40, „účastník správního řízení, který je svéprávný, má jistou odpovědnost za volbu svého zmocněnce. Pokud si pro zastupování vybere osobu, která k tomu není zcela vhodná a nečiní ve prospěch účastníka všechny potřebné úkony, jde to k tíži takto zastoupeného účastníka“ (viz také rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 3. 2025, č. j. 9 As 191/2023 – 36, bod 28). Pokud tedy pro neodstranitelnou vadu podání, která je do jisté míry přičitatelná zmocněnci, nebylo žalobci umožněno dále se účastnit správního řízení, nelze vinu za takovou situaci přenášet na žalovanou a domáhat se postupů, které odporují Výzvě.
55. Postup žalované tedy nelze označit za přepjatě formalistický
56. Pro úplnost soud dodává, že bod 20.1 Výzvy, na který žalobce poukázal, není pro zde posuzované řízení relevantní. Jde o to, že poskytovatel dotace si vyhradil možnost žadateli o poskytnutí dotace doporučit úpravu žádosti, lze-li předpokládat, že upravené žádosti bude zcela vyhověno. Jde o možnost (nikoliv povinnost) správního orgánu poskytnout rady žadatelům v situaci, kdy úprava žádosti může vést k plnému úspěchu žádosti. Uvedeného práva žalované se však nelze domáhat v procesní situaci, kdy jde o posouzení, zda byla žádost vůbec podána předvídaným způsobem.
VI. Závěr a náklady řízení
57. Soud tedy neshledal žalobní námitky jako důvodné, a proto žalobu podle § 78 odst. 7 s. ř. s. s. ř. s. jako nedůvodnou výrokem I. zamítl.
58. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn § 60 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. , podle kterého má právo na náhradu důvodně vynaložených nákladů účastník, který měl ve věci úspěch. Žalobkyně nebyla v řízení úspěšná, nemá proto nárok na náhradu nákladů. Žalovaná byla sice v řízení úspěšná, nevznikly jí však náklady nad rámec běžné úřední činnosti, a proto ani jí soud výrokem III. náhradu nákladů řízení nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno, a to v tolika vyhotoveních (podává-li se v listinné podobě), aby jedno zůstalo soudu a každý účastník dostal jeden stejnopis. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud.
Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno.
V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.
Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Praha, 17. září 2026
JUDr. Jaromír Klepš v. r.
předseda senátu
Shodu s prvopisem potvrzuje S. Š.