Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2657/25

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Tomášem Langáškem o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. Miroslava Humplíka, zastoupeného advokátem Mgr. Zdeňkem Machem, sídlem Dr. Skaláka 10, Přerov, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. března 2022 č. j. -97 a usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 9. února 2022 č. j. -34, za účasti Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci a Okresního soudu v Přerově, jako účastníků řízení, a Antonína Charváta, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Stěžovatel (povinný) navrhl zastavení exekuce. Okresní soud tento návrh zamítl (napadené usnesení Okresního soudu v Přerově ze dne 9. 2. 2022 č. j. -34). Stěžovatel se odvolal a Krajský soud potvrdil rozhodnutí okresního soudu (napadené usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 30. 3. 2022 č. j. -97). Stěžovatel podal proti rozhodnutí krajského soudu dovolání. Nejvyšší soud dovolání jako nepřípustné odmítl (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 7. 2025 č. j. -310). Rozhodnutí okresního a krajského soudu napadá stěžovatel ústavní stížností.

2. V ústavní stížnosti stěžovatel namítá, že postupem soudů došlo k porušení jeho práva zaručeného v d.

3. Ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Stěžovatel ve svém dovolání vymezil otázku, o které podle něj dovolací soud rozhoduje rozdílně. V této otázce spatřoval přípustnost dovolání (dle ). Tuto otázku však krajský soud neřešil, a jeho rozhodnutí na ní tedy nespočívalo. Navíc tuto námitku stěžovatel vznesl nově až v dovolacím řízení, takže k ní Nejvyšší soud nemohl přihlížet.

5. Vymezit, v čem stěžovatel spatřuje přípustnost dovolání, je nutnou podmínkou jeho přípustnosti (srov. též stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. ). Rozhodnutí Nejvyššího soudu ovšem stěžovatel svou ústavní stížností nenapadá. Ústavní soud se dále zabýval ústavní stížností v rozsahu, ve kterém napadá rozhodnutí krajského a okresního soudu. Podmínkou přípustnosti ústavní stížnosti je vyčerpání všech procesních prostředků, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva ( ). V citovaném stanovisku pléna Ústavní soud uvedl: "Požadavek vyčerpat procesní prostředek tedy není splněn již tím, že řízení o něm bylo zahájeno, ale zahrnuje logicky i povinnost "vyčerpat" ty dispozice, které na tomto základě otevřené řízení skýtá, což u dovolání v první řadě předpokládá, aby obsahovalo řádnou argumentaci o své přípustnosti." Stěžovatel procesní prostředek (dovolání) nevyčerpal, protože řádně nevymezil přípustnost dovolání. Ústavní stížnost je tedy nepřípustná, protože napadá rozhodnutí obecných soudů, proti kterým stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k obraně jeho práva poskytuje.

6. Na tomto závěru nic nemění ani rozsáhlá argumentace stěžovatele (nikoli prostřednictvím právního zástupce) v doplnění ústavní stížnosti, doručeném 27. února 2026. Nepřípadný je také podnět stěžovatele, aby Ústavní soud sám formuloval relevantní dovolací otázku pro Nejvyšší soud. Takovou kompetenci Ústavní soud nemá a takový návrh stěžovatele, byl-li by vskutku formálně vznesen, by musel být pro nepříslušnost Ústavního soudu odmítnut.

7. S ohledem na výše uvedené Ústavní soud odmítl ústavní stížnost jako návrh nepřípustný ( ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. února 2026

Tomáš Langášek v. r.

soudce zpravodaj